483

vydřevená, gezimmert, výlezná, Ausfahr-,
závěsná, Hänge-, zděná, gemauert, žebřová,
Fahrt-. Hř. 25. — J., Grub, ves u Pra-
chatic. — J., ulice v Praze. Tk. II. 225.,
245.

Jamaický rum. Us.

Jamala, y, f. = bohyně smrti. Jamale
pri Dvine stála nákladná božnica. Phld.
II. 24.

Jamano, grubenvoll. Slov. Ssk.

Jámař, e, m. = šachtář, der Schacht-
hauer. Hř. 27.

Jamartice, dle Budějovice, Irmsdorf, ves
u Rymařova.

Jambor, u, m., der Schweinsmagen. Slov.
Ssk.

Jambosa, y, f., jambosa, die Jambose,
rostl. J. obecná, j. vulgaris; hrubolistá, j.
maerophylla; vodnatá, j. aquea; černá, j.
malaccensis; domácí, j. domestica; nachová,
j. purpurascens. Vz Rstp. 599, Kk. 347.

Jamčička, vz Jáma.

Jamčisko, a, n., die Scheibenform auf
den Wachsbleichen. Šm.

Jámečka, y, f. = malá jáma.

Jamela, y, f. — jmelí, viscum album,
weisse Mistel. Mor. a slez. Km. 1882.

Jamesonit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 215.

Jamiar, a, m. = jamař, hrobař. Slov.
Šd.

Jamička, y, f., vz Jáma.

Jamiba, y, f. = jáma. Zriedkavejšie sú
j-ny do 200 metrov. Tóth. Bájesl. I. 79.
Oči mi zmrzly jak zo skla v j-ne. Lipa II.
367. — Koll. St. 715.

Jamínka, y, f. J. drsná, polystomella
crispa, prvok nálevník. Vz Frč. 12.

Jamiště, ě, n., der Grubenplatz. Dch.

Jamka = dolinek, slabina. U Brumova.
Brt. D. 220. — J., sam. u Dobříše. — J.,
y, m., os. jm. D. ol. II. 172.

Jamkatec, tce, m., bythinus, brouk. J.
tečkohrdlý, b. puncticoliis; tmavokřídlý, b.
nigripennis; Burelův, b. Burelii. Kk. Br.
119., 120.

Jamkatý, grubig. J. krovky. Kk. Br. 6.

Jamkovati, grübeln. Rk.

Jamkovitý, grubig. Nz. lk.

Jamná, ves v Hrad. Blk. Kfsk. 196.

Jamné, ého, n., sam. u Zbirova; Jamles,
ves u Budějovic; Jamney, ves u Žamberka;
Jamny, vsi u Tišnova a u Jihlavy; Unter-
Jamny, ves u Veseřic. PL., Sdl Hr. II.
277., Rk. Sl.

Jamnice, Jamnitz, ves v Opavsku. Jak
zahnal jamnický pán nepřátele? Vz Sbtk.
Krat. h. 229. — Cf. S. N.

Jamník, u, m. = potok pohoří karpat-
ského. Škd. — J., sam. u Bechyně. — J.,
a, m. = kdo bydlí v jámě, der Troglodyt.
Posp., Lpř. Cť. Jamníci. — J. = hrobník.
Slov. Ssk.

Jamny, dle Dolany, ves u Písku, Blk.
Kfsk. 650.; sam. u Zbraslavic. — Vz Tk.
I. 156., III. 114., Sdl. Hr. III. 64.

Jamo = kam. Bž. 216., Anth. Jir. 3. vd.
XXXV.

Jarnolice, dle Budějovice, Jamolitz, ves
u Mor. Krumlova.

Jamoslav, a, m. = myš (žertem). Šm.

Jamoškrab, a, m. = taraku, kutos, ory-
cteropus capensis. Brm. I. 2. 535.

Jamot E. R., vz Thomayer.

Jamovati = jámy dělati, Gruben ma-
chen. — co : pole k sázení stromů, přísady.
Laš. Tč.

Jamovec, phillyrea, die Steinlinde, rostl.
J. širolistý, p. latifolia. Vz Rstp. 1033., Jir.
Obrz. 136.

Jámový. J. bednění, Schacht-Cuvelage,
boky, -stösse, dno, -sohle, dřevení, -Zim-
merung, důl, -bergbau, peření, -scheider,
pilíř, -pfeiler, pole, -feld, srub, -schrott,
-schrottzimmerung, spodek, -sohle, těžení,
-förderung, tůně, -sumpf, ústí, -Öffnung
(Tagkranz), věnec, -kranz o. -gevier, vý-
dřeva (vyzdívka), -zimmerung, -mauerung.
Hř. 27. J. výstroj nepromokavý, wasser-
dichter Schachtausbau, zeď, -mauer. Bc. J.
vzduch, die Grubenluft.

Jamský Mlýn u Luhačovic.

Jamuška, y, f., rostl. Rstp. 1320. (Ale
tam není uvedena).

Jámy, pl., f., ves u Rychnova; Jammy,
ves u Žďáru na Mor. Blk. Kfsk. 414., Sdl.
Hr. II. 277.

Jamž. Hospodin patří na vaše cesty, jamž
se beřete. Bibl. J. pokážju, quo ostendam.
Ž. wit. 49. 23. Veď lid tento, jamžto sem
mluvil tobě. BO. Cěsta, jamž se berete. BO.
Ale smrť trpočí je bez jich dieky, jamž oni
nechtie. Št. Kn. š. 277. Chtěl bych jíti,
jamž by ty mi kázal koli. Pravn. 741.
Jamžto vstúpil. BO. Jáť pójdu, jamžto mám
jíti. Bj. Cf. Sv. ruk. NM. 499., MM. 296.

-(j)anъ. Touto příponou tvoříme z pod-
statných značících země a města jména pod-
statná obyvatelů: měšťan, Říman, Aegypťan.
Vz -ěníP, Bž. 228., Listy filol. 1877. 295.

1. Jan, Jenec, Jeneć, Jenek. D. ol. I.
Vokativ Jene. Vz starší doklady v List.
filol. 1878. 201. O sv. Jan. Bž. 80. Pane
Jane Těrlický. Kn. těś. Pane Jane! Ib. 1633.
Pro pána Jana (pro pána krále)! Us. Sd.
Jana páliti (svatojanské ohně p.). Us. Nl.
Sv. Jan Světlý. Št. Kn. š. 109. O Jana,
Jana Vajana naprostred Zvolena jest linka
zelená! Koll. Zp. I. 424. Déšť na sv. Jana
Křtitele nasype ořechů plné věrtele. Kld.
Když prší na sv. Jana Křt., opadají ořechy.
Zlínsky. BRt. Do Jana Křtitele nechval ječ-
mene. Hk. Čím d říve před sv. Janem (²⁴/₆)
hřiby rostou, tím dříve před vánocmi sněží.
Val. Vck. Odkud vane vítr na boží naro-
zení, odtud chodívají mračna až do Jana
Kř. ; Na Jana se pozoruje pro druhou po-
lovici roku. Zlinsky. Brt. Na sv. Jany
(všecky) zakazuje se ve vinohradech dě-
lati, sice by réví poschlo. V Podluží. Brt.
Před Janem pros o déšť hojný, po Janu je
nepřístojný. MoRavan 1875. Pověry o sv. J.
vz v Mus. 1853. 495., 1884. 548., 1856. 68.
Vz o něm také v Er. P. 79. — Jan baran
bubeník hnal kočky přes rybník, jedna se
mu utopila, druhá se mu okotila, a třetí
mu utekla, on za ňú do pekla; Jane, máš
kobylu v jarně, di povědět mamě. Než mama
přišla, už kobyla vyšla; Janko, nech spánko,
kuj kose za rose; Janíčku! kde's poděl vo-

398*