486

Jansa, y, m., os. jsm. Tk. V. 71., S. N.

Janský. J. zelí, Us. Pdl., zelina, accidium
euphorbiae, slov. Rk. Sl. J. noc. Phld. II.
102. J. Teplice. Sdl. Hr. V. 361. J. Lázně.
Slov. zdrav.

Janstein, a, m., míst. jm. Sdl. Hr. IV.
38.

z Janštorfa Jan. 1525. Jir., Ruk. L 310.

Jantar = chvojová pryskyřice. Vodň.
V tomto slově vězí asi lotyšské sihtars. Šf.
Strž. I. 493. Cf. Mkl. Etym. 99, Kk. 11.,
100., Schd. II. 62., Bř. N. 231., Prm. 1878.
č. 2, a 3., KP. II. 194., Schd. I. 407., Stč.
Zem. 724., Kram. Slov., Krok 1888. 103.
O obchodě s jantarem a o cestách tohoto
obchodu vz v Šf. Strž. I. 121. a násl. O lo-
vení j-ru vz KP. III. 373.; o j-ru s uzavře-
nými v něm zvířaty vz ib. 199.

Jantaran, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
489.

Jantarka, succinea, měkkýš. J. obecná,
s. putris; útlá, s. Pfeifferi; malá, s. oblonga;
obojživelná, s. amphibia. Dud. 28., Brm. IV.
2. 237., Frč. 251.

Jantaronosný,beRnsteintragend. J. moře.
Pluskal.

Jantaroplodný, bernsteintragend. J. kra-
jiny. Šbm. S. I. 265., Šf. Strž. I. 567 a j.

Jantarový. J. kyselina, KP. V. 13., pásmo.
Bř. N. 267. J. břehy, smrsk. Sf. Strž. I.
446., 563.

Janu = inu. Mor. Pro vás je najlepší
trochu mléka. Janu šak, trochu mléka. Brt.
J. šak = ano, máte pravdu. Brt. D. 172.,
Bkř.

Janura Václ. 1839. Jg. H. 1. 2. vd. 572.

Januš, e, m., os. jm. D. ol. VI. 119.

Januše, e, f, os. jm. D. ol. VI. 26., III.
258., Pal. Rdh. I. 121.

Janušov, a, m., Johnsdorf, ves u Ryma-
řova. Rk. Sl.

Janutek, tka, m., os. jm. Arch. I. 353.

Janův Důl, Johannesthal, ves u Čes.
Dubu. — J. Vrch u Dřevíce v Křivoklátsku.
Jsfk.

Janůvky = Janovky. Laš. Tč.

-janý = ěný: dřevaný, slamaný, kožaný.
Brt. D. 154.

Janyš, e, m. J. Jos. Ant., děkan, † 1821,
Vz Jg. H. 1. 2. vd. 572.

Japan, a, m. Vz Vega II. 338., Rk. Sl.

Japanský hedvábník dubový, der japa-
nische Eichenseidenspinner. Brm. IV. 410.
J. stavby. Vz KP. I. 104. Vz Japonský.

Japati, japnouti, pnul a pl, ut, utí =
hledati. Cf. Mkl. Etym. 100. Výše sebe j.,
majora se quaerere. J. = skrze dcéře po-
slouchati, auscultare per ostium. BO. — Po-
zorovati. Opatř a japaj nebesa, že jsú tebe
vyššie, suspice coelum et intuere. BO. —
J. = rukou s vrchu na něco tlouci a tak
chytati, rukou s vrchu něco lapati. Laš.
Tč. Japati do sebe, schnei essen, rychle
jísti; zuby (instr.) j. (sekati). Ib. Tč.

Japec, pce, m. = japík. Rk.

Japík, u, m., kov, das Lithium, Lithion.
Šm.

Japonský jazyk. Vz Šrc. 426., 486.

Jar, jaro. Cf. Mkl. aL. 105., Etym. 100.,
Rk. Sl. Zima, jar, podzimek, leto. Glč. II.

310. Vesna, vesno, prvesnia, jar. Koll. Zp.
I. 434. J. včelarské počíná, jakmile dělnice
snášejí aspoň pel a tmel a trvá až do od-
květu jabloně. Lš. Žila 18. jaro (18. rok).
Hrts. Abysme tě mohli strhať do jara. Sš.
P. 513. Čekaj ma do jari, vykvitnú fialy,
budeš ty má. Koll. Zp. I. 146. Oh, však on
k nám chodzieval od jari (jaři) do jari a
ešče nepoviedal: Ostávejte zdraví. Sl. ps.
97. Anička, Anička, aká si maličká, ne-
pršalo tej jari daždíčka. Koll. Zp. I. 77.
Nebanuje strom za lístkom, keď letí, lebo
na jar zas nazpátek priletí. Sl. ps. 71. Je
tam jako z jara (mírné počasí); Po jaře, jež
na spěch mívá, krátké léto bývá, frühzeitiger
Lenz bringt kurzen Sommer. Dch. Jak sa
ovoca velmi v zimě pri mladém zomorí,
potom užitek dá malý, když sa jar otvorí.
Glč. II. 260. Ani sto skřivanů neodemkne
jara bránu. Us. čemu podzim říká: Hnilo!
tomu jaro praví: Milo! jen kdyby bylo. Lpř.
Podzim praví: Pěkným osením pole odívám.
A jaro dí: Také já se na to podívám. Bž.
exc.

Jara, y, f., os. jm. Cf. Jarka.

Jára, y, f. = útora, výkrojek, do něhož
dno bečky se dává. Na Hané. Bkř.

Jaráb = jeřáb. Slov. Ssk.

Jarabáček, čku, m. = jeřábek. Co ten
ptáček j. nad námi lítá? Sš. P. 216. (485.)

Jarabáčik, a, m. = jeřábek. Slov. Okolo
mna, šuhajíčku, okolo mňa, ako vtáčik j.
okolo pňa. Sl. spv. I. 30.

Jařabana, é, f. = slepice jeřabá, barvy
šedivé jako koroptev. Mor. Brt. L. N. 1.
191.

Jařabastý = jařabý. Mor. Brt. D.

Jařabatěti, ěl, ění = jařabatým se stá-
vati.

Jařabatiti se = jařabatěti. Slov. a mor.
Trošku se to tam jarabacie (je to farby
jarabatej, modrá se). Rr. Sb. — Ev. Šk. I.
150.

Jarabatka, y, f., der Palmzweig. Slov.
Ssk.

Jařabatý = tej farby čo jarabica (koro-
ptev). Rb. Sb. Kšohaj ptačku j-ty z tej le-
luje. Sš. P. 485. Na tej skale, na tej j-tej,
tam sa mi sindeme, Matiaško Matěj. Koll.
Zp. I. 31. J. slepice (perlička). Mor. Brt. J.
oblak (nebe) = plný beránků. Mor. Kld.

Jarábek, bka, m. = jeřábek. List. filol.
VIII. 22 U mojej mamičky pečené j-bky,
u tvojej, šuhajku, hotové pohlavky. Sš. P
785.

Jarabica = koroptev. Ssk. List. filol.
VIII. 22., Mkl. Etym. 275., Rr. Sb., Němc.
IV. 420. Za ňú vedú jalovice, za mnú leťá
j. Sl. ps. 336.

Jarabičár, a, m., der Rebhuhnfänger.
Slov. Bern.

Jarabín, u, m., sorbus sylvestris, rostl.
Hý. Ss.

Jarabina =jeřabina. Ssk.

Jarabiny = jeřabiny. Slez. Šd.

Jarábok, bka, m. = jeřábek. Ssk.

Jařabý = koroptví barvy, kropenatý. Mor.
a slov. Obudí nás, obudí kohútek jařabý,
on vesele zazpívá, dyž poletí z hřady. Sš.
P. 396. Kohútik j., nechoď do zahrady. Sl.