487

sp. I. 55. Povedz že mi ty vtáčik jarabý;
Kukačka jarabá, to je peknô vtáča. Sl. ps.
53., 331.

Jaran, a, m., os. jm. NB. Tč. 289.

Jararaka, y, f., trigonocephalus jararaca,
veloještěr. Vz Frč. 332.

Jarášek, ška, m. = rarášek. Na Vsacku
říkají tak povětroňům. Vck.

Jarazice, zaniklá ves. D. ol. X. 711.

Jarboh, a, m., der Sonnengott. Šm.

Jarc, e, m. = ruda. Vz Jarce. Slov. Ssk.

Jarce, pl., m. = jádro zlaté a stříbrné
rudy v řeči hora. Dbš. Obyč. 115. Cf. Jar-
covitý.

Jarcová, é, f., Jarzowa, ves u Val. Mezi-
říčí.

Jarcovitý, cf. Jarce. Zlé by bolo, aby
sä z horskej tejto rudy j-tej nič vyškvariť
nedalo. Slov. Hdž. Vět. 133.

Jarčaný, jarčený = z jarky, z jarní rii.
J. chléb, sláma, múka. Slez. Šd. Laš. Brt.
D. 220.

Jarček, vz Jar, 2. (potůček). Od môjho
srdiečka krv jarčekom tečie. Koll. Zp. Dobre
sa mi vodí, bárs by sa mi lepšie, veď mojim
srdiečkom jarčekom krú (krev) tečie. Sl sp.
208.

Jarčenec, nce, m., einjähriges Lamm.
Bern.

Jarčený, vz Jarčaný. — J. = z jarce,
z ječmene. J. múka. Slov. Zátur.. Hadž. Šlb.
38.

Jarčiar, a, m. = ovčák, který jarky pase.
Slov. Rr. Sb.

Jarčiarka, y, f = ohrada pro jarky na
salaši. Slov. Rr. Sb.

Jarčisko, a, n. = pole po jarce. Slez. Šd.

Jarčok = járek, potůček, Hdk. C. 378.,
Něm. VII. 150. Krev jarčokom teče. Sl. ps.
Šf. II. 84., Koll. Zp. I. 210.

Jarda, y, m. = Jaroslav. Rgl., Prk. —
J., os. jm. Arch. I. 249.

Jardati, ziehen, schleppen, herumschmeis-
sen. Nejardej tak s děckem. U Místka. Škd.

Jarec = ječmen obecný, hordeum vulgare,
Gerste. Němc. IV. 312., Rstp. 1760. Jačmeň
či j. je obilia. Hdž. Šlb. 48. — J. = Jařec,
Jaroš, Ares. Lšk.

Járeček. Drobí kůrky aj strídečku zla-
tým húskám do j-čku. Koll. Zp. II. 393. (I.
338.).

Jarek, rka, m. = nějaká ryba. Mor. Hrb.

Járek v šindeli, vz Výstruh. J. také na-
kloněná stružka před hrází vysoké peci, NA.
IV. 164., der Schlackensteg. Šp.

Jareš, rše, m. = Ares. Vz Jarec. Vký. —
J. = Jaroš. Šm.

Jargati = třásti (stromem). Laš. Brt. D.
220. — se, sich aufregen, böse werden.
Nejargej se tak. U Místka. Škd.

Jargeltník. Žer. Záp. I. 91.

Jařica, e, f. = jařice. Slov.

Jařice. Jarica je pšenica na jar (na jaře)
zasiata. Hdž. Čít. 199., Rr. Sb., Zátur. Ob-
rodí se vám pšenice, ječmen, žito i j. Sš.
P. 740. — J. libovonná, alyssum Benthamii.
Dlj. 33.

Jařidelka, y, f., Fenchelblume. Šm.

Jarienka, y, f. = primula veris. Slov.
Ppk. I. 156., 67.

Jarík, u, m., das Frühlingchen. Slov.
Šm., Bern.

Jařina. Boli by ma ubili pre dva snopy
jariny. Sl. sp. 148. Je-li v ostatky pěkně,
urodí se j-ny. Zlínsky. Brt.

Jařinka, y, f., ves u Val. Meziříčí. V J-ce
zove o posvícení kmotr kmotra na sušené
plané hrušky. Vz Sbtk. Krat. h. 167.

Jařinový. J. krajiny (kde se jařiny daří).

Jařiti se, frühlingsartig werden. Cf. Mkl.
Etym. 100. Příroda se jaří. Kutn. — J.
se = hněvati se. Slov. Ssk.

Jarjarička, y, f. Zazpievaj, vtáčatko, na
zelenom kríčku, zazpievaj, privítaj našu
j-ku (vesnu). Slov. Phld. IV. 463.

Jarka = jalová ovce, která ještě není
dojkou. Val. Slov. Ssk. — J., das Frühlings-
korn. Ssk. Brt., Vck., Šd. — J. = jařina,
hl. jarní žito, Brt., Tč., Hk. Jarka — ši-
balka Kld. — J. -= červená kráva. Mor.
Brt. — J. -= letorost, der Zweig. Koll. St.
54. — J., psí jm. Škd, — J., y, f., os. jm.
Pal. Rdh. I. 121.

Jarko =jasně. Lampa osvetlovala j. izbu.
HVaj. BD. II. 57. Vz Jarky.

Jarkov, a, m., míst. jm. Sdl. Hr. V. 27.

Jarkovice, dle Budějovice, Jarkowitz,
vsi u Benešova, Blk. Kfsk. 151., Rk. Sl., a
u Opavy; dvůr a hosp. u Klatov. PL.

Jarkrása, y, f. = hyacinth. Šm.

Jářku, pane kmotře, jak se máte? Us.
Brnt. — Brt. D. Vz Říci.

Jarkvět, u, m. = jarkrása. Šm.

Jarký = ohnivý, ohnivojasný, jasný. Slov.
Rr. Sb., Czm. 86. Na líca sadol rumeň jar-
kého, skoro nezdravistébo zápaľu. Phld. III.
1.16. J. hlas. Sd. U Slováků posud rarožný
a u Srbů jarký = ohnivý, rozpustilý, na-
hněvaný. Koll. St. 335.

Jarloch, a, m., Gerlach, os. jm. Pal. D.
I. 2. 85. J., opat, 1165.—1228. Vz Šb. Dj.
ř. 2. vd. 252., Pyp. K. II. 304., S. N.

Jarlochov, a, m., ves u Fulneka. Tam
koupil žid kůži z vlastní krávy. Vz Sbtk.
Krat. h. 167.

Jarmačné, ého, n. = jarmarečné. Slov.
Bern.

Jarmační =jarmareční. Slov. Bern.

Jarmačník = jarmarečník. Slov. Bern.

Jarmak, vz Tarmak, Jarmark.

Jarmanka, die Astrantie. J. větší, a.
major. Vz Rstp. 708., FB. 91., Čl. Kv. 336.,
Slb. 580., Rosc. 158., Mllr. 19.

Jařmař, e, m. == kdo dělá n. prodává
jařma, der Ochsenjochverfertiger, -Verkäufer.
Mor. Šd.

Jarmark. Jel na j.; o j-ce. GR. Jedů
z j-ku. Pč. 17. J-vé mezi svátky se počítají.
Cor. jur. IV. 1. 2. 415. Každý mluví o j-cích
dle toho, jak se mu zdařilo. Exc. Trh nebo
j.? V žertu ptá se hoch hocha chytiv ho
za knoflík. Odpoví-li: Jarmark, pustí ho,
jinak jím trhne (trh). U Kr. Hrad. Kšť. Cf.
Jarmek, Zř. zem. Jir. 452., 691.

Jarmarkales, u, m. = plat učitelům
o jarmarcích dávaný. Cf. Sobotales. Bdl.,
Sdl.

Jarmarkový. J. krádež, NB. Tč. 235.,
lermo a hluk. Koll. IV. 269.