488

Jařmatka, y, f., zygnema, der Jochfaden,
rostl. Z kolénkatá, z. genuflexa. Vz Rstp.
1871., Hg. Z říše rostl. 22., Rosc. 55.

Jarmečný, Jahrmarkts-. Cf. Jarmek. Kú-
pila som ti j-čné, Jahrmarktsstückel. Sl. ps.
80.

Jarmek = jarmark. Na Vsacku. Vck. J.
k zisku uríděný (zařízený) v mnohých klam-
stvách bývá, někda v něm eště víc škody
nežli zisku mívá. Glč. II. 300.

Jarměř, e, l.=jarmara. U N. Kdyně.
Bgl.

Jařmíčko, a, n. = malé jařmo. J. někomu
strojiti. Koll. Zp. I. 230.

Jařmík, a, m., cyphon, brouk. J. střem-
chový, c. Padi; měňavý, c. variabilis; zú-
žený, c. coarctatus. Kk. Br. 220.—222.,
Brm. IV. 120.

Jařmo. Cf. á^a^íoxt», lat. artus. Mkl. aL.
105., Etym. 100. J. v bot. vz Čl. Kv. XX.,
Kk. 31., Slb. XLII., Rosc. 14. Das Fieder-
paar. Sl. les.

Jarmočiť, il, ení, jahrmarkten. Slov.
Loos.

Jařmovec, vce, m., zeugophora, brouk.
J. hrbolovitý, z subspinosa; žlutokrký, z.
flavicollis. Kk. Br. 364.

Jařmovitý, jochartig. Šm.

Jařmový. J. krajina (v krajině lícní,
v obličeji). Stff. Enc. p. I. 270.

Jarmus (jarmuz) = kapusta zimní, bras-
sica oleracea acephala (dle Šp.: b. o. querci-
folia v. sabellica), j. hnědý, j. kadeřavý,
kadeřák, kadeřavka, kadeřávek, kadeřavé
zelí. Šp. Cf. Rstp. 85., Čl. 13., Čl. Kv. 299.,
Kk. 213., Slb. 688., S. N.

Jarmusový (jarmuzový), Braunhohl-. Sm.

Jarní zelí, Slb. 587., salát. FB. 49., orsej
(vz Orsej), prvosenka (vz Prvosenka), roz-
razil (vz Rozrazil), řepa (vz Řepa). J. rovno-
dení či rovnodennosť, Nz., Schd. I. 210,
růst, vegetace, květina, mráz, vzděláváni
půdy, vysazování atd. Sl. les. J. bod. Vz
S. N.

Jarnice, e, f. = jarnička. Dch.

Jarník = zimomřivé, neduživé dítě. Us.
u Kolovrat. Rgl. — J., os. jm.

Jarno = animose, strsl. Mkl. Lex. ling.
sloven, veteris dialecti. Vind. 1850. Cf. Jarný.

Jarnský Sixt. Blk. Kťsk. 1045.

Jarný =jarní. J. fijalenka. Ppk. II. 93. —
J. = jarý, kfepký, prudký, hněvivý. Anth.
Jir. I. 3. vd. XXXV.

Jaro, vz Sté. Zem. 523., Kram. Slov.

Jarobud, a, m., Demetrius. V MV. ne-
pravá glossa. Pí».

Jarobujný. J. panic, Čch. Dg. 700., jehně,
M8n. Or. 155., kůň, Kuzm. Pkr. 16., chla-
pina. Slez. a las. Té. J. divokosť. Pal. Rdh.
I. 35.

Jarôček, čku, m.=járeček. Mám ja fra-
jôrečku na bystrom jarôčku. Sl. sp. 214.
(194.)

Jarohlavý, dle Prk. = prudké (zuřivé)
mysli.

Jarohněv, a, m., os. jm. Arch. V. 320.,
D. ol. II. 27., 52., Pal. Děj. V. 1. 18., Tk.
I. 79. J. z Lideřova. Půh. II. 414. — J.,
Jernau, ves v Kačersku ve prus. Slez. Šd.

Jarohněvice, dle Budějovice, Jaronowitz,
ovčárna a mlýn u Hodonina na Mor. D. ol.
II. 273., III. 214., Půh. II. 424., Tk. V. 111.

Jarohůovice, dle Budějovice, Jarochnio-
witz, ves u Kroměříže.

Jarochna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Jarok, rka, m., die Grube. Slov. Ssk.,
Mkl. Etym. 100.

Jaroko, a, n. = narcis, rost. Vz Slb. 207.

Jarokrása, y, f. == hyacinth. Dlj. 73. Vz
Jarokvět.

Jarokřepký = v boji hbitý, ágyi&oot;.
Vký.

Jarokvět, u, m. = jarokrása. Dlj. 73.

Jarokvětný, im Frühling blühend. J. růže.
Koll.

Jarolib, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Jaroliba, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Jarolím = Jaroš. MP. 235. Krájí-li kdo
chleba do polévky nebo do mléka, říkávají:
Praví svatý Job: Čtyři jezte, pátý drob.
Načež kraječ odvětí: Praví sv. Jarolím: Po-
čkejte, až nadrobím. Km. 1886. 639.

Jarolímek Vinc, prof. v Praze, nar. 1846.
Vz Tf. H. 1. 3. vd. 190.

Jaroluba, y, f., os. jm. D. ol. I. 652.,
773.

Jaroměř. Tk. I. 501., 508., III. 312., 313.,
IV. 728., V. 243., VI. 349., VII. 413., Tk.
Ž. 221., Tf. Odp. 388., Blk. Kfsk. 1327., Sdl.
Hr. I. 146., 174., II. 277., III. 166., 225., V.
361., S. N., Rk. Sl.

Jaroměřice, dle Budějovice, Joromeritz,
Jarmeritz, mě. ve Znojemsku. Sdl. Hr. III.
216., 226., S. N., Rk. Sl.

Jaroměřka puška. Tk. IV. 728.

Jaromír. Dal. 57.-63., 80., 84., Tk. I.
609., S. N. Dle Lšk. Menelaos, ájjtjiydog. —
J. a Oldřich. Sbn. 54. J. = Gebhard. Pal.

Jaromiř, e, t = Jaroměř. — J., Jarmirn,
ves u Kaplice. Blk. Kfsk. 653. J. dvór. Dal.
80. (Od Jaromíra. Pal. Rdh. I. 131.).

Jaromířka, y, m., os. jm. J. Jindř. Tov.
5. — J., y, f.,jaromířice, jm. děla. NA. III.
91.

Jaromilý = války milovný, áytfCyihoi-. Vký.

Jaromírov, a, m.Sdl. Hr. III. 108, 209.

Jaromladý, jung wie ein Frühling. Šm.

Jaromysl, i, f., der Humor. Rk., Loos.

Jaromyslný, humoristisch. Rk., Loos.

Jaroň, ě, m., os. jm. Val. Vck.

Jaronice, dle Budějovice, Jaronitz, ves
u Hluboké. Blk. Kfsk. 351., Sdl. Hr. III.
179.

Jaronín, a, m., ves u Chvalšin.

Jaros = toto jaro. Slov. Bž. 154.

Jarosíla, y, f., frische Kraft. Osv. V.
765.

Jaroslav = Jaroš, Jarošek, Jarúšek. D.
ol. L, Dal. 155. J. panoše. 1464. Jir. Ruk.
I. 310., Hš. Dodatky (II. 30. č. 191.) k Jg.
H. 1. — J., é, f., ves u Rychnova. Blk.
Kfsk. 247., Sdl. Hr. I. 226.-228., Rk. Sl.

Jaroslava, y, f., os. jm. D. ol. I. 441.

Jaroslavice, dle Budějovice, Jaroslawitz,
ves u Vltavotýna a u Zlina; Joslowitz, mě-
stečko u Mikulova. PL. — Tk. IV. 643.,
650., Žer. Záp. II. 12., 127., Blk. Kfsk. 351.,
Sdl. Hr. II. 125., IV. 158., S. N., Rk. Sl.