489

Jaroslavský, vz Jarovský.
Jaroslavů Mlýn, u Světlé v Ledečsku.
Jarossit, u, m., nerost. Bř. N. 154.
Jarosť vnad, myšlénková. Osv. V. 758.,

I. 370.

Jarostně. Jestli jedným všetky razom
stavy v búrnom skypia j. pohnutí? Zbr.
Lžd. 33.

Jaroš, os. jm. Dal. 143.-144., Tk. I.
609., S. N. — J. J K. 1812. Jg. H. 1. 2.
vd. 572. — J. = podpálený vůl. Mor. Brt.

Jarošek, ška, m., vz Jaroslav. D. ol. II.
316., Blk. Kfsk. 1075.

Jarošov, a, m., Jareschau, ves u Jindř.
Hradce; Jaroschau, vsi u Uher. Hradiště,
u Golč. Jeníkova a u Litomyšle; Jaroschkau,
ves u Vamberka; Jaroschow, sam. u Jičína.
PL. Cf. Tk. I. 388., Sdl. Hr. I. 29., IV. 370.,
Rk. Sl. Kole J-va teče voda troja, skoro-li
sa rozejdem, galanečko moja. Sš. P. 265.

Jarošova Chalupa, sam. u Vodňan.

Jarošovice, dle Budějovice, Jaroscho-
witz, dvůr u Vltavotýna; zašlá ves v Buděj.
Blk. Kfsk. 1241.

Jarošovka, y, f, doly u Příbramě.

Jarošův Dvůr. Tk. II. 193., 194.

Jarota. A co vidím, všecko všady o ja-
rotě káže tvé ; Kdo to routí pevné sloupy
síly tvé a j-ty. Štulc. I. 208., 213.

Jarotice, dle Budějovice, Jarotitz, ves
u Čimelic. Tk. III. 37.

Jarous, u, m., aegopodium (kosí noha,
bršlice), rostl. Vz Čl. Kv. 337. Cf. Jarus.

Jarouš, e, m. = Jaroslav.

Jaroušek, ška, m. = Jaroslav.

Jarov, a, m., Jarow, vsi u Kralovic,
u Berouna; mlýn u Horažďovic; hospoda
u Jesenic. PL.

Jarová, é, f., Jarow, ves u Blovic.

Jarovice, dle Budějovice, Jarowitz, osada
u Mohelnice.

Jarovít, u, m., bulbogodium, die Ucht-
blume, rostl. J. obecný, b. vernum. Vz Rstp.
1576. — J., a, m., motýl, colias. J. řeše-
tlový, c. rhamni (žluťásek řešetlákový). S. N.
V. 509., IV. 194. — J. u Polabanů = Svato-
vít. Mus. 1863. 150., Phld. II. 24., Rk. Sl.

Jarovítova píseň (válečná). Kaln. 202.

Jarovnadný, frühlingsschöN. Pl. I. 297.

Jarovo, a, n. (Rájov), ves v Plzeň. Blk.
Ktsk. 280.

Jarovský Mlýn. Čechy I. 190. — J.
(Jaroslavský), os. jm., vz Mizera Ondř.

Jarožír, a, m., os. jm. 1846. Jg. H. 1.

2. vd. 572.

Jarpanička, y, f. = jará paní, vesna.
Slov. Kvitni že nám, kvitni, naša j., žeby
padla krása na tie naše líčka. Phld. IV.
463.

Jarpice, dle Budějovice, Jarpitz, ves
u Slaného. Arch. II. 179., Blk. Kfsk. 180.

Jaršiť = drchati peří uleželé; drážditi,
popouzeti; se = zlobiti se. Val. Brt. D. 220.

Jaruma, y, f., cecropia, rostl. J. dlanitá,
c. palmata, der Trompetenbaum; štítnatá,
c. peltata. Ves. IV. 2., Rstp. 1376., Kk.
144.

Jarus, u, m., aegopodium, der Geisfuss,
rostl. J. obecný, ae. podagraria. Vz Rstp.
717., Slb. 577., Mllr. 8. Cf. Jarous.

Jaruše, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Jarušek, ška, m., os. jm. Pk. MP. 165.

Jarúšek, ška, m., vz Jaroušek, Jaroslav.

Jarva, thysselinum, der Olsenick. J.
bahní, t. palustre. Vz Rstp. 743., Čl. Kv.
340., Slb. 597., Mllr. 96. - J. = psí jm.
Škd.

Jarvit, a, m. = Jarovit (bůh). Kaln. 202.
Dle Vký. Ares.

Jarý = jarní. V MV. nepravá glossa.
Pa. J. pšenice u Římanů Vlšk. 106. J. ži-
tečko. Sš. P. 386. Obilé j. i ozimé. Půh. I.
187., II. 21. Desátek jarý a ozimý. Zř. zem.
1604. Vzpomenuli mu jaré s ozimem a po-
hnali ho z obého (sebrali naň staré i nové
viny a pohnali ho k soudu). Wtr. v Osv.
1884. 680. Zbaven sad již jarých šperků.
Č. — J. = křepký atd. J. jelen, Vrch., síla,
Dch., zrak, Osv. V. 757., naděje, Kyt. 1876.
31., vášeň, Dk. P. 128., mysl, FB. VI.,
úsměv. Čch. Bs. 106. J. lůj (čerstvý). Db.

Jas = jasnosť, die Helle, der Glanz. Sb.
vel. III. 196., List, filol. VIII. 24. J. slu-
nečný, Hdk., Hrts., Mus., duhový, Kká.,
bleskový, Osv. I. 298., očí, světel, Hdk.,
luny, Kká. Td. 240., slunka, Osv. VI. 221.,
perel, blesku, v oku. Čch. Bs. 67., 129.,
Čch. Mch. 48., Cch. Dg. 612. Národní kroje
našich Hanaček rozlévaly zlatou záři vůkol
v slunečném jasu. Mor. Slovač. 1885. J.
žiarnej hviezdy. Phld. III. 1. 22. Ač zraky
přecházely jasem. Čch. Mch. 69. V rudém
jase kovárna se svítí zase. Čch. Hvězdný
moře j. Kká. Cf. Zora. — J. = trumfovní
svršek v dardě. Us. Rjšk.

Jasa. Namuval si Jasu, žeby s nim ja-
chala. Sš. P. 777.

Jásací, Jubel-. Us. Pdl.

Jasan, fraxinus, die Esche, rostl. J. zte-
pilý, f. excelsior (visutý, f. pendula; zlatý,
aurea; vyžraný, crispa; různolistý, diversi-
folia; jednoducholistý, simplicifolia); zakon-
čitý, f. acuminata. Cf. Rstp. 1036, Čl. 93.,
Čl.Kv. 221., FB. 51., Slb. 119.-121., Kram.
Slov., Rk. Sl, Kk. 174., KP. III. 308., Schd.
II. 286., Rosc 130., S. N.

Jasana, y, f., parra jassana, pták vodní.
Vz Schd. II. 472.

Jasaní, n. = jasanový les, jasaniště, der
Eschenwald. Sl. les.

Jasaniště, ě, n., vz Jasanový.

Jasanka, y, f. = jasaní. Sl. les.

Jasanohlod, a, m., hylesinus, der Eschen-
bastkäfer, brouk. J. pestrobarevný, h. fra-
xini, Kk Br. 331., Šír II. 61.; černý, h.
crenatus. Sl. les.

Jasanovitý, eschenartig. J. rostliny, fra-
xineae. S. N. XI. 8., Kk. 174.

Jasanový, Eschen-. J. les (jasaní, jasanka,
jasaniště), porost, lesina, dříví, olej, Sl. les.,
kopí, Dch., lykožrout = jasanohlod černý.
Sl. les.

Jasati = šaty dráti. Už si ty gatě roz-
jásáł? Val. Brt. D. 220. — se = stkvíti se,
glänzen. Slov. — se kde. Na prostred
stola tam stromček stojí, vo svetle jasno
se jasá. Slov. 67. Cosi se tam jasá. Ú Uh.
Hrád. Brt. D. 220 — se čím. Videl zlatého
šuhaja. Celý svet sa jasal zlatom od neho.
Mt. S. L 54. .