490

Jásati. List. filol. Vlil. 23. — abs. Já-
sající nápěv; Vln a větrů jásající bouřná
řvava. Vrch. —- co. Skřivan jásal svou
píseň. Vrch. — k čemu. Jásejte nyní
k řilavopísním. Msn. Or. 159. — co kde.
Skála v mracích ohlas jásá. Kká. K sl. j.
21. — proč. Duše jásá blahem Vrch. Já-
sají vítězstvím nad... Ht. —jak: hlučně;
Dav jásá ve trub a kotlů hlase; Z hloubi
duše j. Vrch. J. do nebe. Dch.

Jásavě, jauchzend. Hvls., Nrd. Bld. 22.,
Arb.

Jásavý. J. píseň, Us., proudy, Vrch,
světlo, Osv. I. 82., život, ib. I. 48., křik.

Jasčeriště, ě, n , polana na Slov. Sl. let.
VI. 78.

Jasen = jasan, strom. 1402. Rstp. 1037.,
Slb. 373. — J. = září měsíc. Hdž. Čít.
145., C. Čt. II. 242., Mkl. Etym. 100.

Jasená, é, f., ves u Smiřic, Blk. Kfsk.
707., Sdl. Hr. V. 361.; Jassena u Vyzovic.
Tk. III. 66., 67.

Jaseňajší = jesenový, podzimní, Herbst-.
V dobách j-ších a zimných. Slov. Dbš. Úv. 16.

Jasanice, dle Budějovice, Jassenitz, vsi
u Náměště a Val. Meziříčí; Deutsch-Jasnik,
ves u Suchdola na Mor. PL. J. = údolí,
potok a paseky u Vsetína. Vck. — Žer. Záp.
1. 26.

Jaseník, a, m., míst. jm. Tk. I. 78.

Jasenina, y, f. = jasenový les. — J. =
míst. jm. v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. S.
VI. 2. 11. a 13. — J., vrch na Slov. vých.
od Detvy. Č. Čt. II. 364.

Jasenka, y, f. = jesenka, Colchicum au-
tumnale. Slez. Dch. J., die Herbstblume.
Ssk. — J., ves a potok u Vsetína. Vck.

Jasenné, ého, n., Rosperk. Sdl. Hr. I.
277.

Jasenný = jesenní, podzimní, Herbst-.
Slov. Sl. ps. 148. Podúva j. vetoR zdola
zhora. Čjk. 31. J. súd (octavalia) v Preš-
porku. Sl. let. II. 121. J. noc. Sldk. 166.

Jasenovica, e, í., potok v Malém Hontu
na Slov. Let. — Mt. S. VI. 2. 14.

Jasenovina, y, f. = jasenové dřevo,
Eschenholz. Šd.

Jasenový. J. Hora u Povrazníka. Němc.
IV. 404.

Jaśienica, e, f., Heinzendorf, ves u Bílska
ve Slez.

Jasienka, y, f = bujačina, naháč, ocún.
Slov. Let, Mt. S. VIII. 1. 20., ZátUR. — J.
= jasenka. Slov. Ssk. — J., der Herbst-
käse. Slov. Ssk.

Jasietka, y, f. = veverka? Slov. Zabehne
chytro ako j. Zátur.

Jasiň, a, m. = jasan. Laš. Tč.

Jasinka, y, f, mlýn u Náměště.

Jasinov, a, m., Jassinov, ves u Letovic
na Mor.

Jasinový, Eschen-. Laš. Tč.

Jasionka, y, f. = pavinec, chudina, jasione,
rostl. Slb. 395., FB. 36., Rosc. 125.

Jask, u, m. = tuneli. Slov. N. Hlsk III.
197., Ssk., Loos., Phld. VI. 123. — J. =
křik. Cf. Jaskati. Ve škole neRobte jask.
Slov. Hdž. Šlb.

Jaskati = zpívati. Zajaskál sem si pěs-
ničku. Na mor. Slov. Brt. D. 220.

Jaskot, u, m. = křik, jek, der Schall,
Lärm, das Getöse. Vtáky aký j. robia! Hdž.
Čít. 134. — J. = vadění. Val.

Jaskotati = výskati. Co jaskoceš? —
J. = hubou mleti. Nejaskoc. — J. = vaditi
se. Val. Brt. D. 220. Také Slov. Ssk.

Jaskotnice, e, f., die Sehreierin, Zän-
kerin. Laš. Tč. Slov. Tá tvoja mať veľká
j-ca. Sl. spv. VI. 204.

Jaskulka, y, f. = vlaštovka. U Místka.
Škd. — J. = drkotnice. Laš.

Jaskyně, ě, f. = jeskyně. Slov. Ssk.

Jaskyr, u, m. = pryskyřník lítý, litík,
lutík, žarouš, Ranunculus sceleratus, rostl.
Vz Rstp. 12, Odb. path. III. 701.

Jásladáň, ě, míst. jm. v Uhřích. P. Kal.

Jasle = jesle, die Krippe. Laš. Tč. Slov.
Ssk.

Jasliště, ě, n. = jesliště. Slov. Let. Mt.
S. VI. 2. 13,

Jaslový hrúd, vz Hrúd. Brt. L. N. II. 9.

Jasmín, jasminum. J. obecný, j. oftici-
nale; hrubokvětý, grandiflorum; arabský, j.
sambac. Vz Rstp. 1038. — J. bílý, český
bez bílý vonný, pustoryl vonný, philadel-
phus coronarius. Rstp. 581. — Cf. Schd.
II. 286., ČI. 97., Čl. Kv. 350., FB. 96., Kk.
174.. 243., Kram. Slov., Rosc. 130., 161.,
Rk.Sl.

Jasmínina, y, f., das Jasraingut. Šm.

Jasmínisko, a, n. = jasmíniště. K pod-
noží skály zajdeme j-skem. PÍ. I. 169.

Jasmíniště, ě, n. = místo, kde jasmín
roste.

Jasmínovitý, jasminartig. J. rostliny,
jasmineae: jasmín, nočnice. Vz Rstp. 1038.,
Kk. 174., S. N. XI. 8., Rosc. 130.

Jasmínový, Jasmin-. J. keř, květ, vůně,
kytice. Us. Pdl.

Jásna, pl., n., vz Jásno. Zlinsky. Brt.

Jasně něco před očima míti, Us. Bdl.,
něso pochopiti, KB. V., souditi. Šml. I. 45.
Jakožto šírej a jasnej v tom listě svědčí.
List. hrad. 1465. Tč.

Jasnění, n., das Säubern, Poliren, das
Aufheitern, der Glanz. Bern.

Jasněný; -ěn, a, o, gesäubert, polirt,
glänzend, aus-, aufgeheitert. Bern.

Jasněti. — kdy. Ztad po dlouhé noci
stínu dennice nám j-la. Štulc. I. 168. —
čím. či jsou v hrobě, padli v boji, jimiž's
druhdy j-la? Ib. I. 166. Ve vojnách jasněli
udatností a silou. Šf. Strž. I. 589.

Jasniti co čím. Lampy svou září chod-
ník j-ly. Vrch.

Jasnivo, a, n., die Helle. Šm.

Jasno. Budiž jasno! Dch. Celý dvůr byl
v jasně. Kld.

Jásno, vz Dísno.

Jasnobotý. J. Achaiové, tii>tT'?_/Vitďe?,wohl-
beschient. Puch.

Jasnobrunátný, hellbraun. Sm.

Jasnočistý, hellrein. J. průhled. Pl. I.55.

Jasnodenní, ev^f^o?, eines heiteren Ta-
ges. Lpř. Sl.

Jasnohlasnosť, i, f., die Hellstimmig-
keit. Lpř. Sl. I. 496.

Jasnohledce, e, m.. der Hellseher. Slov.
Loos.