Předchozí (490)  Strana:491  Další (492) |
|
|||
491
|
|||
|
|||
Jasnohledka, y, f., die Hellseherin. Šm.
Jasnohledosť, i, f., die Hellsichtigkeit.
Šm. Jasnoholenec, nce, m., iw.vr^^. Vký.
Jasnojevný, der Lichtzeigende. Lpř. Sl.
I. 88. Jasnoobutý = jasnobotý. Plk.
Jasnoočka, vz Bělozračný (dod.).
Jasnooký, helläugig. Dch., Lpř.
Jasnopolsko, a, n., Schönfeld, ves u Hlin-
ska. Jasnoprohledný. J. nitka. Pl. II. 65.
Jasnorodý, erlaucht. Lpř.
Jasnorost, u, m., aglaophotis, glänzen-
des Zauberkraut. Šm. Jasnorozenec, nce, m., aíd-Q-rjyevézqg, im
Aether geboren. Lpř. Sl. I. 17. Jasnorozený; -en, a, o, al&^rjyev^?, aether-
geboren. Lpř. SI. I. 17. Jasnorudek. Vz Bř. N. 227.
Jasnoruměný, hochroth. Rk.
Jasnosivec, vce, m., antilope capensis,
eine Art Antilope. Šm. Jasnosivý kůň, der Lichtschimmel. Šm.
Jasnosličný, schön glänzend. Šm.
Jasnosť světla. Vz KP. II. 124. J. du-
ševní, Osv. I. 636., slohu, Pdl., řeči, Mus. 1880. 302., představ. Dk. J-sti o něčem nabyti. Dch. Jasnota. Dk., Kos., Vlč. — J., lamium,
die Taubnessel, rostl. J. bílá, 1. album; pla- matá, 1. maculatum; krvavá, 1. purpureum. Vz Rstp. 1182., Slb. 342., Mllr. 58. Jasnotka, y, f. = hluchavka. Šm.
Jasňoučký, jasňounký, vz Jasný.
Jasnovice, dle Budějovice, Jasnowitz,
ves u Jablunkova. Jasnovidné, augenscheinlich. To j. k tomu
se táhne. Sš. Sk. 34. Jasnovidnosť, i, f., das (magnetische)
Hellsehen. Sš. Sk. 194. Jasnový, vz Hrúd.
Jasnozorý, hellsehend. J. sokol. Kutn.
Jasnozvučný = jasnozvuký. Lpř.
Jasnozvuký, helltönend. J. píseň, Čch.
Bs. 35., hymna. Vrch. Jasný = světlý atd. List. filol. VIII. 24,
Mkl. Etym. 101. J. zvuk. Vrch., vidění, Mj., rozhled, jitro, Osv. I. 70., 83., čelo, Kká., přehled, vzduch. Pdl. Milující bývají u sebe vzájemně v jasných očích. Us. Na někoho j. oko míti (mu přáti). Dch. J. po- znání, Ndr., příklad, J. Lpř., představa, Dk. P. 30., soudnost, Sbn., mysl, ponětí. Pdl. Jehož rozum byl tak jasný, že j'mu bylo všecko známo. Alx. — čím. Naše spravedlnost sluncem jasna. Wtr. — jak. To je nad slunce jasnější. Us. Dch. — J.. ého, m , os. jm. Val. Vck. Jasokruh, u, m., der Lichtkreis. J. luny.
Osv. V. 639. Jasoň, ě, m. = Phoebus, Helios. Pl, Lšk.,
Dch. — J., parnassius, der Alpenfalter, motýl. J. červenooký, p. Apollo; dymniv- kový, p. Mnemosyne. Stn. I. 26. Dle S. N. V. 509. = doritis. — J., psí jméno. Škď. Jasot, u, m. = jas, jasnosť. Vidiac j.,
oslň archanjela, skryl obličaj hneď matke do zástery. Phld. III. 1. 58. |
Jásot. Nrd. J. přírody. Vrch. Něco jáso-
tem provázeti; Do hlasitého j-tu se dáti. Dch. Vítati někoho s jásotem. Us. Pdl. Jasota, y, f. = jasot. Slov. Vidíme na
nebi takú ligotu a velikú j-tu. Hdž. Šlb. 16. Jasotný = jasný, hell. Slov. J. blesky.
Phld. II. 391. J. slnce. HVaj. BD. L 12. Jásov, a, m., míst. jm. v Uhřích. P. Kal.
Jasozářný, hellstrahlend. J. stan. Msn.
Or. 133. Jaspen, u, m. = jaspis. Šm.
Jaspid, u, m. = jaspis. Šm.
Jaspidovati, bunt besprenken. Šm.
Jaspis. Cf. Bř. N. 184., 246., 284., Schd.
II. 33., KP. III. 197., Kram. Slov., S. N. Jaspisový, Jaspis-. J. valouny. Holub
II. 549. Jaster, stru, m. Orličím jastrom hľadíme
po šírych svojich priestorách. Slov. Sldk. 610. (Šd.). Jasti = jísti. Ppl. Gr. strb. 36.
Jastřáb = jestřáb. Slov. Ssk.
Jastřabí — potok v pohoří karpatském.
Škd. — J. = jestřabí. Jastřabica, e, f. == jestřabice.
Jastřabina = jestřabina.
Jastřábník = jestřábník.
Jastřabsko, a, n. — pole v Hošťálkové
u Vsetína. Vck. Jastřaby, dle Dolany, vz Jestřaby.
Jastřiti = očima stříleti, jetřiti se. —
kam. Rozkošno sokoliemu oku j. v prúhy nebies oka. Sldk. 587. — čím: velkým okom. Sldk. 120. — po čem. V každé sbírce starotin bažil a jastřil zrak můj nej- více po tom, co našinské bylo. Koll. III. 109. — s kým. J-la so všetkými. Slov. Rr. Sb. — se = bouřiti se. Sedliaci se ja- tria. Slov. Rr. Sb. Jastřivý. Šuhaj, šelma j-vá, v tom zba-
dal ju očima. Phld. VII. 61. Jáství = úsoba. Posp.
Jástvo, a, n. = jáství. Měříme každý
druhého loktem jástva (egoisticky). Kos. Ol. 1. 291. Jaš, e, m. = jařabý ptáček. Koll. II. 1.
Ej Jašu, Jašu, ptáčku jarabý. Sl. ps. Šf. II. 104. — J. = divoký vůl. Slov. Koll. St. 46. Jaša, dle Bača = Jašek ? Sš. P. 186.
Jašanek, nka, m.= Jaša. Sš. P. 186.
Jaščer, a, m. = ještěr. Laš. Tč. List.
filol. VIII. 25. Jaščina, y, f. = les u Zašové. Pk.
Jaščírka, y, f. = ještěrka. Laš. Tč.
Jaščurek, rka, m. = ještěrka. U Opavy.
Brt. D 135. Jašiť sa = divočeti.
Jaškula, y, f. = druh hrušek. Mor. Brt.
Jašo = ztřeštěnec. Slov. Rr. Sb., Koll.
Zp. I. 421. — J. = os. jm. Přistúpil J. před konšely. NB. Tč. 80. Jašonek, nka, m. = Jaša. Či ste něvid-
želi J-nka mojeho? Sš. P. 186. Jašter, a, m. = j eštěr. Slov. Sb. sl. ps.
I. 98. Vz Jaščer. Jašterica, e, m. = ještěřice. Slov. —
J. = ženská, ktorá jastrí očima (koketta). Slov Dbš. Obyč. 177. Jaštík, u, m. — násypný truhlík, der
Eintragkasten, v horn. Hř. |
||
|
|||
Předchozí (490)  Strana:491  Další (492) |