491

Jasnohledka, y, f., die Hellseherin. Šm.

Jasnohledosť, i, f., die Hellsichtigkeit.
Šm.

Jasnoholenec, nce, m., iw.vr^^. Vký.

Jasnojevný, der Lichtzeigende. Lpř. Sl.
I. 88.

Jasnoobutý = jasnobotý. Plk.

Jasnoočka, vz Bělozračný (dod.).

Jasnooký, helläugig. Dch., Lpř.

Jasnopolsko, a, n., Schönfeld, ves u Hlin-
ska.

Jasnoprohledný. J. nitka. Pl. II. 65.

Jasnorodý, erlaucht. Lpř.

Jasnorost, u, m., aglaophotis, glänzen-
des Zauberkraut. Šm.

Jasnorozenec, nce, m., aíd-Q-rjyevézqg, im
Aether geboren. Lpř. Sl. I. 17.

Jasnorozený; -en, a, o, al&^rjyev^?, aether-
geboren. Lpř. SI. I. 17.

Jasnorudek. Vz Bř. N. 227.

Jasnoruměný, hochroth. Rk.

Jasnosivec, vce, m., antilope capensis,
eine Art Antilope. Šm.

Jasnosivý kůň, der Lichtschimmel. Šm.

Jasnosličný, schön glänzend. Šm.

Jasnosť světla. Vz KP. II. 124. J. du-
ševní, Osv. I. 636., slohu, Pdl., řeči, Mus.
1880. 302., představ. Dk. J-sti o něčem
nabyti. Dch.

Jasnota. Dk., Kos., Vlč. — J., lamium,
die Taubnessel, rostl. J. bílá, 1. album; pla-
matá, 1. maculatum; krvavá, 1. purpureum.
Vz Rstp. 1182., Slb. 342., Mllr. 58.

Jasnotka, y, f. = hluchavka. Šm.

Jasňoučký, jasňounký, vz Jasný.

Jasnovice, dle Budějovice, Jasnowitz,
ves u Jablunkova.

Jasnovidné, augenscheinlich. To j. k tomu
se táhne. Sš. Sk. 34.

Jasnovidnosť, i, f., das (magnetische)
Hellsehen. Sš. Sk. 194.

Jasnový, vz Hrúd.

Jasnozorý, hellsehend. J. sokol. Kutn.

Jasnozvučný = jasnozvuký. Lpř.

Jasnozvuký, helltönend. J. píseň, Čch.
Bs. 35., hymna. Vrch.

Jasný = světlý atd. List. filol. VIII. 24,
Mkl. Etym. 101. J. zvuk. Vrch., vidění,
Mj., rozhled, jitro, Osv. I. 70., 83., čelo,
Kká., přehled, vzduch. Pdl. Milující bývají
u sebe vzájemně v jasných očích. Us. Na
někoho j. oko míti (mu přáti). Dch. J. po-
znání, Ndr., příklad, J. Lpř., představa,
Dk. P. 30., soudnost, Sbn., mysl, ponětí.
Pdl. Jehož rozum byl tak jasný, že j'mu
bylo všecko známo. Alx. — čím. Naše
spravedlnost sluncem jasna. Wtr. — jak.
To je nad slunce jasnější. Us. Dch. — J..
ého, m , os. jm. Val. Vck.

Jasokruh, u, m., der Lichtkreis. J. luny.
Osv. V. 639.

Jasoň, ě, m. = Phoebus, Helios. Pl, Lšk.,
Dch. — J., parnassius, der Alpenfalter,
motýl. J. červenooký, p. Apollo; dymniv-
kový, p. Mnemosyne. Stn. I. 26. Dle S. N.
V. 509. = doritis. — J., psí jméno. Škď.

Jasot, u, m. = jas, jasnosť. Vidiac j.,
oslň archanjela, skryl obličaj hneď matke
do zástery. Phld. III. 1. 58.

Jásot. Nrd. J. přírody. Vrch. Něco jáso-
tem provázeti; Do hlasitého j-tu se dáti.
Dch. Vítati někoho s jásotem. Us. Pdl.

Jasota, y, f. = jasot. Slov. Vidíme na
nebi takú ligotu a velikú j-tu. Hdž. Šlb. 16.

Jasotný = jasný, hell. Slov. J. blesky.
Phld. II. 391. J. slnce. HVaj. BD. L 12.

Jásov, a, m., míst. jm. v Uhřích. P. Kal.

Jasozářný, hellstrahlend. J. stan. Msn.
Or. 133.

Jaspen, u, m. = jaspis. Šm.

Jaspid, u, m. = jaspis. Šm.

Jaspidovati, bunt besprenken. Šm.

Jaspis. Cf. Bř. N. 184., 246., 284., Schd.
II. 33., KP. III. 197., Kram. Slov., S. N.

Jaspisový, Jaspis-. J. valouny. Holub
II. 549.

Jaster, stru, m. Orličím jastrom hľadíme
po šírych svojich priestorách. Slov. Sldk.
610. (Šd.).

Jasti = jísti. Ppl. Gr. strb. 36.

Jastřáb = jestřáb. Slov. Ssk.

Jastřabí — potok v pohoří karpatském.
Škd. — J. = jestřabí.

Jastřabica, e, f. == jestřabice.

Jastřabina = jestřabina.

Jastřábník = jestřábník.

Jastřabsko, a, n. — pole v Hošťálkové
u Vsetína. Vck.

Jastřaby, dle Dolany, vz Jestřaby.

Jastřiti = očima stříleti, jetřiti se. —
kam. Rozkošno sokoliemu oku j. v prúhy
nebies oka. Sldk. 587. — čím: velkým
okom. Sldk. 120. — po čem. V každé
sbírce starotin bažil a jastřil zrak můj nej-
více po tom, co našinské bylo. Koll. III.
109. — s kým. J-la so všetkými. Slov.
Rr. Sb. — se = bouřiti se. Sedliaci se ja-
tria. Slov. Rr. Sb.

Jastřivý. Šuhaj, šelma j-vá, v tom zba-
dal ju očima. Phld. VII. 61.

Jáství = úsoba. Posp.

Jástvo, a, n. = jáství. Měříme každý
druhého loktem jástva (egoisticky). Kos.
Ol. 1. 291.

Jaš, e, m. = jařabý ptáček. Koll. II. 1.
Ej Jašu, Jašu, ptáčku jarabý. Sl. ps. Šf. II.
104. — J. = divoký vůl. Slov. Koll. St. 46.

Jaša, dle Bača = Jašek ? Sš. P. 186.

Jašanek, nka, m.= Jaša. Sš. P. 186.

Jaščer, a, m. = ještěr. Laš. Tč. List.
filol. VIII. 25.

Jaščina, y, f. = les u Zašové. Pk.

Jaščírka, y, f. = ještěrka. Laš. Tč.

Jaščurek, rka, m. = ještěrka. U Opavy.
Brt. D 135.

Jašiť sa = divočeti.

Jaškula, y, f. = druh hrušek. Mor. Brt.

Jašo = ztřeštěnec. Slov. Rr. Sb., Koll.
Zp. I. 421. — J. = os. jm. Přistúpil J. před
konšely. NB. Tč. 80.

Jašonek, nka, m. = Jaša. Či ste něvid-
želi J-nka mojeho? Sš. P. 186.

Jašter, a, m. = j eštěr. Slov. Sb. sl. ps.
I. 98. Vz Jaščer.

Jašterica, e, m. = ještěřice. Slov. —
J. = ženská, ktorá jastrí očima (koketta).
Slov Dbš. Obyč. 177.

Jaštík, u, m. — násypný truhlík, der
Eintragkasten, v horn. Hř.