492

Jaštor, a, m. = ještěr. Slov. Mt. S. I.
116.

Jaštorica, e, m. = ještěrka. Slov. Mt. S.
I. 116.

Jašťur, a, m = ještěr. Slez. Hledí jako
j. Šd.

,-jat, -jate přípona jmen zdrobnělých:
víča, cigána, žíďa atd. Mor. Vz Brt. D. 150.
Na Laších tvoři se jména dcer od jména
otcova zdrobňovací příponou -jat, -jate:
Janda — Janďa, Tragan — Tragaňa. Vz
Brt. D. 148.

Jatagan. Vlšk. 414.

Jatagančík, u, m. = malý jatagan. Kká.
K sl. j. 136.

Jatba =jetí, die Gefangennahme. Stf.

Jatel = datel. Drbe do toho jak j. do
stromu (pomalu pracuje). Val. Vck. — J. =
sojka. Zlínsky. Brt.

Jatela, y, f. = jméno kravské. Mor. Brt.

Jatelinisko, a, n = pole po jeteli. Brt.

Jatelinka. Žerte, koně, j-ku, já miluju
tu děvčinku. Sš. P. 352. (288., 312., 547.).

Jaterkovitý, jatrovkovitý. J. mechy,
hepaticae, Lebermoose. Nz

Jaterní tuk, KP. III. 378., rak, Šv., la-
lůčky, Nz. lk., skvrny, vz Slov. zdrav.

Jaternice, vz Jitrnice.

Jaterník, Mllr. 13., 7.

Jatka ústřední, Centralschlachthaus Dch.
Vz Slov. zdrav., Mkl. Etym. 101. Čo má
masár v jatce zabiť, to vlk neuchopí, čo má
visel na provaze, to sa neutopí. Glč. II. 40.
— J., y, f. = chatka. O původu vz List.
filol. VIII. 26. A tu říčici vznesl jest do
jatky své. NB. Tč. 116. Pohanských modl
jatky (delubra). Vy jste z něho učinili jatku
lotrovú (spoluncam latronum). ZN.

Jatkář, e, m. Tk. II. 346.

-játko zdRobňovací přípona: chlapatko,
paňátko Brt. D. 150.

Jatky, vz Jatka.

Jatný, einnehmbar, erfassbar. — J., ého,
m. = potok v pohoří karpatském. Škd.

Jatra, y, f. = játra. Žulť je v jatře. Brt.
D. 220.

Játra. Cf. Mkl. Etym. 104. Hlíza jater,
Leberabscess, úbyt jater, -atrophie, smrštění
jater, -cirrhose, zvrhnutí jater, -entartung,
zánět jater, -entzündung, změknutí jater,
-erweichung, rakovina jater, -krebs, lalůčky
jater, -läppchen. Nz. lk. Koho j. bolejí a
hniji, vezmi kořen jelení a jazýček. Vz
Kořen. Jad. Cf Kram. Slov., Slov. zdrav.,
S. N. J amyloidně zvrhlá, ztučnělá. Vz
Slov. zdrav., Čes lk. I. 4., 30., 31.. II. 240.,
265., III. 249., 281., 289., 297., 306., 313.,
314.:, 323., 330., 338., 347., 361 , 371., 377.,
385.. IV. 213., 221., 275., 391., 322., 319.,
V. 178., VI. 161. — J. dušená, smažená, se
smetanou, se slaninou, s brambory. Hnsg. —
J. sirná, Šfk. Poc. 111., Schd. I. 324., KP.
IV. 626., Kram. Slov., S N.

Jatrev. Vz Bž. 10., 99.

Jatrevka, y, f. = jatrev. Lpř.

Jatřivý, eiterig? Slov. J. rána. Phld.
IV. 1.

Jatrní rýže, Dch., loj, bránice (reticu-
lum). BO.

Jatrník, hepatica, das Leberkraut. J.
trojlaločný, h. triloba. Rstp. 8. H. saxatilis
(porostnice, marchantia, die Marchantie).
Rstp. 1822. — J. řebříček, achillea ageratum.
Vz Rstp. 897. — Cf. Slb. 664., Čl. 5., FB.
69., Čl. Kv. 275., Schd. II. 295, Kk. 206.
j J., anemone hepatica. Göm. Bartol.

Jatrný, vz Jatrni.

Jatrodvanáctníkový, hepatoduodenalis.
Nz. lk.

Jatrochemický. J. doba. SP. II. 236.

Jatroledvinový, hepatorenalis. Nz. lk.

Jatrotračníkový, hepatocolicus. Nz. lk.

Jatrovka, fegatella, die Fegatelle, rostl.
J. homolatá, f. officinalis. Vz Rstp. 1822.
J. mnohotvárná. Čl. 174., Rosc. 74.

Jatrovkovitý = jaterkovitý. Nz., S. N.
V. 218., Rst. 420., Rstp. 1814., Kk. 87.

Jatrovník, u, m. = jatrník. Slov. Let.
Mt. S. VIII. 1. 7.

Játrový. J. žíla, die Lebervene, buňky,
-zellen, Nz. lk., rýže (jídlo z jatrového
těsta). Dch.

Jatrožaludkový, hepatogastricus. Nz. lk.

Jatrvenice = jatrev. MV.

-jatý přípona: bojaty (= bojácný), pa-
śaty (pásovaný), kulatý (kulovatý). Mor.
Brt. D. 154.

Jatý. Vedl je král jaty do Babylona.
Bj. — kde. Ve plamenech jatý štír. Hdk.
— več. Stojieše (kóň) jako jat v uzdici.
Dal. 12.

Jatýlko, a, n. = jatelina. Sš. P. 247.

Jauernich K. J., 1750., knihtiskař. Jir.
Ruk. I. 310.

Jaulingit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 232.

Jav = jev. Slov., Loos.

Javík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Javiště = jeviště. Slov. Loos.

Javiti = jeviti. Slov. Loos.

Javnosť = jevnosí. Slov. Loos.

Javný = jevný. Slov. Loos.

Jávo, na jevě. Bž. 19. Plače srdce moje,
ale nie na javě, len tak potajomně. Koll.
Zp. I. 262. Na javo se vyvede; Přijdú na
javo řeči jeho. Br. Na javo, in palam. ZN.
Blud na javo vynide. Dal. 90., Ktož činí
pravdu, pódeť na javo k světu. Št. N. 49. 6.
1 vynide k nie na javo. Kat. 875. Na jevě.
Pass.

Javor, acer, der Ahorn, rostl. MV., Mkl.
Etym. 101. J. klen, a. pseudoplatanus, der
Bergahorn; mléčnatý, a. platanoides; cukrový
(cukrnatý), a. saccharinum; vlnatoplodý, a.
eriocarpum; červený, a. rubrum; j. babyka,
a. campestre; habrolistý, a. tataricum. Rstp.
214.—217. J. přespolní = vodoklen vý-
chodní, platanus orientalis. Rstp. 1380. J
český, a. bohemicum, böhm. Ahorn, fran-
couzský, a. mons pessulanum, franz. A.;
bílý či obyčejný, a. pseudoplatanus, weisser,
gemeiner, grossblätteriger A.; žíhavý, a.
striatum, gestreifter A. Sl. les. Cf. KP. III.
308., Rosc. 155., FB. 87., Čl. 62., Čl. Kv.
327.. Slb. 644., Kk. 231., Sbtk. Rostl. 15.,
18., 20., 109., 115., Kram. Slov., Mix. 7., Rk.
Sl. Pod jaborek sedla, chleb se syrem jedla ;
Šla panenka pro vodu k zelenému jaboru;
Včilka sem už opuščené jako jabor v lese,
kerý v zimě ani v lítě ovoce nenese; Scho-