Předchozí (491)  Strana:492  Další (493) |
|
|||
492
|
|||
|
|||
Jaštor, a, m. = ještěr. Slov. Mt. S. I.
116. Jaštorica, e, m. = ještěrka. Slov. Mt. S.
I. 116. Jašťur, a, m = ještěr. Slez. Hledí jako
j. Šd. ,-jat, -jate přípona jmen zdrobnělých:
víča, cigána, žíďa atd. Mor. Vz Brt. D. 150. Na Laších tvoři se jména dcer od jména otcova zdrobňovací příponou -jat, -jate: Janda — Janďa, Tragan — Tragaňa. Vz Brt. D. 148. Jatagan. Vlšk. 414.
Jatagančík, u, m. = malý jatagan. Kká.
K sl. j. 136. Jatba =jetí, die Gefangennahme. Stf.
Jatel = datel. Drbe do toho jak j. do
stromu (pomalu pracuje). Val. Vck. — J. = sojka. Zlínsky. Brt. Jatela, y, f. = jméno kravské. Mor. Brt.
Jatelinisko, a, n = pole po jeteli. Brt.
Jatelinka. Žerte, koně, j-ku, já miluju
tu děvčinku. Sš. P. 352. (288., 312., 547.). Jaterkovitý, jatrovkovitý. J. mechy,
hepaticae, Lebermoose. Nz Jaterní tuk, KP. III. 378., rak, Šv., la-
lůčky, Nz. lk., skvrny, vz Slov. zdrav. Jaternice, vz Jitrnice.
Jaterník, Mllr. 13., 7.
Jatka ústřední, Centralschlachthaus Dch.
Vz Slov. zdrav., Mkl. Etym. 101. Čo má masár v jatce zabiť, to vlk neuchopí, čo má visel na provaze, to sa neutopí. Glč. II. 40. — J., y, f. = chatka. O původu vz List. filol. VIII. 26. A tu říčici vznesl jest do jatky své. NB. Tč. 116. Pohanských modl jatky (delubra). Vy jste z něho učinili jatku lotrovú (spoluncam latronum). ZN. Jatkář, e, m. Tk. II. 346.
-játko zdRobňovací přípona: chlapatko,
paňátko Brt. D. 150. Jatky, vz Jatka.
Jatný, einnehmbar, erfassbar. — J., ého,
m. = potok v pohoří karpatském. Škd. Jatra, y, f. = játra. Žulť je v jatře. Brt.
D. 220. Játra. Cf. Mkl. Etym. 104. Hlíza jater,
Leberabscess, úbyt jater, -atrophie, smrštění jater, -cirrhose, zvrhnutí jater, -entartung, zánět jater, -entzündung, změknutí jater, -erweichung, rakovina jater, -krebs, lalůčky jater, -läppchen. Nz. lk. Koho j. bolejí a hniji, vezmi kořen jelení a jazýček. Vz Kořen. Jad. Cf Kram. Slov., Slov. zdrav., S. N. J amyloidně zvrhlá, ztučnělá. Vz Slov. zdrav., Čes lk. I. 4., 30., 31.. II. 240., 265., III. 249., 281., 289., 297., 306., 313., 314.:, 323., 330., 338., 347., 361 , 371., 377., 385.. IV. 213., 221., 275., 391., 322., 319., V. 178., VI. 161. — J. dušená, smažená, se smetanou, se slaninou, s brambory. Hnsg. — J. sirná, Šfk. Poc. 111., Schd. I. 324., KP. IV. 626., Kram. Slov., S N. Jatrev. Vz Bž. 10., 99.
Jatrevka, y, f. = jatrev. Lpř.
Jatřivý, eiterig? Slov. J. rána. Phld.
IV. 1. Jatrní rýže, Dch., loj, bránice (reticu-
lum). BO. |
Jatrník, hepatica, das Leberkraut. J.
trojlaločný, h. triloba. Rstp. 8. H. saxatilis (porostnice, marchantia, die Marchantie). Rstp. 1822. — J. řebříček, achillea ageratum. Vz Rstp. 897. — Cf. Slb. 664., Čl. 5., FB. 69., Čl. Kv. 275., Schd. II. 295, Kk. 206. j J., anemone hepatica. Göm. Bartol. Jatrný, vz Jatrni.
Jatrodvanáctníkový, hepatoduodenalis.
Nz. lk. Jatrochemický. J. doba. SP. II. 236.
Jatroledvinový, hepatorenalis. Nz. lk.
Jatrotračníkový, hepatocolicus. Nz. lk.
Jatrovka, fegatella, die Fegatelle, rostl.
J. homolatá, f. officinalis. Vz Rstp. 1822. J. mnohotvárná. Čl. 174., Rosc. 74. Jatrovkovitý = jaterkovitý. Nz., S. N.
V. 218., Rst. 420., Rstp. 1814., Kk. 87. Jatrovník, u, m. = jatrník. Slov. Let.
Mt. S. VIII. 1. 7. Játrový. J. žíla, die Lebervene, buňky,
-zellen, Nz. lk., rýže (jídlo z jatrového těsta). Dch. Jatrožaludkový, hepatogastricus. Nz. lk.
Jatrvenice = jatrev. MV.
-jatý přípona: bojaty (= bojácný), pa-
śaty (pásovaný), kulatý (kulovatý). Mor. Brt. D. 154. Jatý. Vedl je král jaty do Babylona.
Bj. — kde. Ve plamenech jatý štír. Hdk. — več. Stojieše (kóň) jako jat v uzdici. Dal. 12. Jatýlko, a, n. = jatelina. Sš. P. 247.
Jauernich K. J., 1750., knihtiskař. Jir.
Ruk. I. 310. Jaulingit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 232.
Jav = jev. Slov., Loos.
Javík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.
Javiště = jeviště. Slov. Loos.
Javiti = jeviti. Slov. Loos.
Javnosť = jevnosí. Slov. Loos.
Javný = jevný. Slov. Loos.
Jávo, na jevě. Bž. 19. Plače srdce moje,
ale nie na javě, len tak potajomně. Koll. Zp. I. 262. Na javo se vyvede; Přijdú na javo řeči jeho. Br. Na javo, in palam. ZN. Blud na javo vynide. Dal. 90., Ktož činí pravdu, pódeť na javo k světu. Št. N. 49. 6. 1 vynide k nie na javo. Kat. 875. Na jevě. Pass. Javor, acer, der Ahorn, rostl. MV., Mkl.
Etym. 101. J. klen, a. pseudoplatanus, der Bergahorn; mléčnatý, a. platanoides; cukrový (cukrnatý), a. saccharinum; vlnatoplodý, a. eriocarpum; červený, a. rubrum; j. babyka, a. campestre; habrolistý, a. tataricum. Rstp. 214.—217. J. přespolní = vodoklen vý- chodní, platanus orientalis. Rstp. 1380. J český, a. bohemicum, böhm. Ahorn, fran- couzský, a. mons pessulanum, franz. A.; bílý či obyčejný, a. pseudoplatanus, weisser, gemeiner, grossblätteriger A.; žíhavý, a. striatum, gestreifter A. Sl. les. Cf. KP. III. 308., Rosc. 155., FB. 87., Čl. 62., Čl. Kv. 327.. Slb. 644., Kk. 231., Sbtk. Rostl. 15., 18., 20., 109., 115., Kram. Slov., Mix. 7., Rk. Sl. Pod jaborek sedla, chleb se syrem jedla ; Šla panenka pro vodu k zelenému jaboru; Včilka sem už opuščené jako jabor v lese, kerý v zimě ani v lítě ovoce nenese; Scho- |
||
|
|||
Předchozí (491)  Strana:492  Další (493) |