Předchozí (493)  Strana:494  Další (495) |
|
|||
494
|
|||
|
|||
Jazarný. J-né milionské strely (klení).
Klck. Zb. III. 15. Jazd, u, m. = jezd. Slov. Loos.
Jazda, y, f. = jízda. Slov. Loos. Jazdáreň, mě, f. = jízdárna. Slov. Loos.
Jazdčí = jezdci. Slov. Loos.
Jazdec, dce, m. = jezdec. Phld. V. 58.,
Ssk. Jazdecký = jezdecký. Slov. Loos.
Jazdectvo = jezdectvo. Slov. Loos.
Jazdenie, n. = jezděnie. Slov. Loos.
Jazdiště, ě, n. = jezdiště. Slov. Loos.
Jazditi = jezditi. Slov. Loos.
Jazdmo = jezdmo. Slov. Loos.
Jazdnica, e, f. = jízdárna. Slov. Loos.
Jázdný = jezdný. Slov. Loos.
Jazek, zka, m., ryba. V Podluží. Brt.
L. N. II. 17. Jazeran, a, m., der Seebewohner.
Jazerinka, y, f., die Fee.
Jazerišťo, a, n. = jezeřiště, das Seebett.
Slov Ssk. Jazernatý = jezematý, seenreich.
Jazerné Čierné, míst. jm. v Uhrách. P.
Kal. Jazerný = jezerní.
Jazero = jezero.
Jazír, a, m. = kanibala. Brm. III. 3.
204. Jazkyniak, a, m. = obyvatel jeskyň, der
Höhlenbewohner. Slov. Tóth. Sl. báj. I. 65. Jazný = jazový. Slov. Loos.
Jazor, u, m. U nás tisíc šindlov ozna-
čujú slovom jazor šindlov (ale práve len pri šindloch tak). Slov. Zátur. Jazorný = jezerní? Slov. Ľud môj!
Vyžeň čerta už jazorného zo sadu svojho, drž si svoje prírodnie veno. Vary ťa čert j-ný nahodil (vodník?) Cf.: Vari ťa čerti tisícni ta nahodili! Zátur. Jazourek, rku, m., gecglossum, der Zun-
genpilz, houba. J. chlupatý, g. hirsutum. Vz, Rstp. 1926. Jazovec, vce, m. = jezovec. Zlínsky. Brt.
Jazovice, dle Budějovice, Jasowitz, ves
u Vranova na Mor. Jazovka, y, f., měkkýš. J. obecná, lin-
gula anatina; dlouhostvolná, 1. pyramidata. Vz Frč. 204., Brm. IV. 2. 182-, S. N. V. 585. Jazový = jezový, Wehr-. Slov. Loos.
Jaztog, a, m. = langusta obecná, pali-
nurus vulgaris, korýš. Jihoslov. Frč. 107. Jazva, y, f. = jízva. Ppl. Gr. strb. 77.
Vz Jizva. Jazvec. Sb sl. ps. I. 91.
Jazvecový = jazvečí. Má ten oko j. Šd.
Jazvečí = jezevčí. J. maso, sádlo. Slez.
Šd. Jazvečina, y, f. = jezevčina (maso, kůže
jezevčí). Šd. Jazvečinec, nce, m. = trus jazevčí. Šd.
Jazvice, e, jazvička, y, f. = samice ja-
zevčí. Šd. Jazvička, y, f., vz Jazvice.
Jazviny, pl. = hlboká kotlina pod Chot-
čom, kde pred veky jazero bolo. Slov. Č. Čt. 11. 385. Jazýček v píšťale, Mj. 228., NA. V. 205.,
v dechových nástrojích." Vz KP. II. 320.— |
J. = kolíček k obrtlíku. Us. Pdl. — J. ==
jazýčkovitý pilník, die Vogelzunge. Šp. — J, das Züngel bei Schlaguhren. Šp. — J. v botan. J. u trav a ostřic blánovitý vý- rostek mezi pošvou a čepelí listovou, ligula, das Blatthäutehen. Čl. Kv. XX. Cf. Slb. XLII, Kk. 104., Slb. 215., Rosc. 129., Mllr. 7., 74. Jazyčí. Skrze lísánie j. (linguae blandi-
menta) oklamává. BO. Slov. Ssk. Jazýčkatý =jazýčkový, stuhový, band-
förmig. Sl. les., Rst. 420. Jazýčkovati. Jazýčkujicí plameny, zün-
gelnde Flammen. Posp. Jazýčkový. J. píšťala (vz Jazýček), NA.
V. 205.; šňůra, drát (jimiž se spouští síť). NA. IV. 119. Jazyčnatka, y, f., členovec, der Zungen-
wurm. J. červovitá, pentastomum taenioides (dle Odb. path. III. 76.: linguatula ferox). Frč. 113. J. skrčená, 1. constricta, cizopas- ník. Odb. path. III. 76. Jazyčnatý. Slb. XLII. J. list, kapradina.
Ves. IV. 169. Jazyčné, ého, n., das Strafgeld für lose
Reden. Rk. Jazyčnice. Zátur., Koll. Zp. II. 104.
Tažká věc je starým nohám po písku cho- diti, ale tažšá pokojnému s j-cú žiti. Glč, II. 202. Jazyčný. J. sněť (nemoc skotu). J. C.
Beránek. — J. = zvavý. Muž j., linguosus. Z. wit. 139. 12 Křik ustavičný činí j-čný. Slov. Tč. — J. = pomlouvačný. Slováci nazývají flandrou každou j-čnon, nesnáše- livou, muže nectící, nevěrnou a nestydatou manželku atd. Koll. Zp. I. 438. Běda domu též i městu, kdě j-čný bývá, pre zlý jazyk celá obec pokoja nemívá. Glč. II. 128. Jazygové, vz S. N.
Jazyk, armen, lezu, pr. insuwis, lit. lëžu-
vis. Mkl. aL. 268. Dříve jenzyk, pol. jezyk, strsl. jezyk = původně úd těla jsoucí ná- strojem mluvy. Šf. Strž. I. 406. Jazyk jest ústroj chutnací n. okoušecí, u člověka též ústroj k mluvení. Vz více v Schd. II. 346., Slov. zdrav., S. N.-Mkl. Etym. 105. Povlak (vz Slov. zdrav.), svaly, hrotek (-spitze), brdečky, kořen j-ka. Nz. lk. Podrostlý j., je-li uzdičkou jazykovou ke dnu úst při- poután a nemůže-li se volně pohybovati. S. N. X. 203., Slov. zdrav. Cf. Čes. lk. V. 89., VII. 201., IX. 211., X. 392. J. tratí svě- dek křivý. Cor. jur. IV. 3. 1. st. 393.. S. N. Ať mu půl j-ku upadne, Ať mu j. do týla se obrátí! Wtr. exc. Že mu má j. přibit býti hřebíkem k pranýři nůž jemu v ruku dadúc a tu ať stane tak dlúho, až sám j. odřeže. NB. Tč. 45. Jí, div si j. neukousne. Us. — J. = nástroj mluvy. Jazyk z hadích ocasů míti (hubatým býti). U Žamb. Kfnk. J. má jako šipku, ale v srdci je dobrý chlap; Jeho srdce neví, co j. mluví; Ne- vidíš si na j. (jsi prostořeký). Sml. Naproti Pondelíkovi nosil mozek svůj na jazyku (mluvil, co myslil). Šml. Míval mne často na svém mrštném a špičatém j-ku (mluvil o mně potupně a p.). Jrs. Tys utrhač, tvoj doskočný jazyk najde každého. Rr. Sb. Nechce mi to s j-ku (stydím se to říci). |
||
|
|||
Předchozí (493)  Strana:494  Další (495) |