498

uhoniti mohl. Kom. Lab. 150. — Pozn. Čí-
slovkou jeden označuje se chybně osoba
neurčitá, kterou lépe vyjadřujeme substan-
tivem člověk nebo neurčitou náměstkou kdo,
anebo užíváme vazby bezpodmětné. Ani
jisti ani spáti se jednomu nechce (m. člo-
věku). Nač jeden (kdo) myslívá, o tom se
mu snívá. Ani za peníze tam jeden nic ne-
dostane (ani za peníze tam nic nedostane).
Brt. S. 3. vd. 29. — 11. J. = jakýs, jistý.
Že jest před jedniem, kterýž rotmistrem
nad pěšiemi bývá, poručenstvie učinil. NB.
Té. 194. Také ti jisti jednomu kupci vzeli
dvě kopě grošóv. Pč. 1. A ustúpiv v jednu
lodi, jenž bieše Šimonova, pRosil ho ... Hus
II. 277. Král poslal jednoho obrazníka (ma-
líře), aby jeho obraz na desce sepsal. Pass.
918. Těch časuov anděl boží v postavě je-
dnoho chudého člověka přišed počne za al-
mužnu prositi. Pass. z r. 1495. Pontus bylaj'
jedna krajina; Toj protiv jedněm kacieřóm,
ješto sú byli řekli, že.. . Št. Rn. š. 19., 26.
Posly své poslal k jedné modle pohanské.
St. Slepý jeden sedieše vedle cesty žebře.
Hus 11. 87. Oženil ho jednou bohatou vdovou.
Pass. — 12. J. = někdo, nějaký, kdos. Jeden
kostelík v svém sadu učiniti kázala. Pass.
14. stol. Co stojíte? By to jeden neuka
učinil, s právem by se k lidem vinil. Kat.
1662. — 13. J. každý. KteRáž jednomu ka-
ždému uděluje toho práva, jakéž komu ná-
leží. Kol. 3. — 14. J. = samý. Má Ruce jeden
mozol. Us. Jeho hlava byla jedna Rána. Us.
— 15. V jedno. V jedno seděti, státi, býti.
Zpěv. I. 174., 176., 178. Aby byli v jedno
s ním; Páni a obce v jedno vešli s ciesařem
ve všech věcech ve lé kompaktat. Let. 109.,
100. V jedno vlasti (společné). Rkk. V jedno,
in unum. Ž. wit. 2. 2. — 16. J. — jenom.
Jeden se pěkně chověj. Mor. Brt. D. 358.

Jedenáct. Jsem tu už jen od j-ti do
dvanácti (jednou nohou v hrobě). U Rychn.
Kšk.

Jedenáctihran, u, m., das Eilfeck. Rk.

Jedenáctikout, u, m. — jedenáctihran.
Rk.

Jedenáctiřádkový nápis. Mus. 1880.
391.

Jedenáctkový. J. proba. Sim. 109.

Jedenádst = jedenáct. Vz Bž. 142.

Jedenadvacet, hra v karty (očko). Us.
Pdl. Kv. 1872. 160.

Jedenástík, a, m., os. jm. Pk. MP 138.

Jedenástky, ť. = dlouhé hubené nohy.
Brt. U N. Kdyně. Rgl.

Jedenfalls: zajisté, jistě, jistotně, vskutku,
ovšem, buď jak buď, jakkoli věc dopadne.
Zk. Ml. 11. 87.

Jedení. K j., ad manducandum. Ž. wit.
77. 24. — Št. Kn. š. 130., Sv. ruk. An. 497.
Pri j. lokte tvoje na stól neopíraj. Glč. II.
211.

Jeden jedinký, ein einziger. Šm.

Jedenmecitma. Pohoní ho z j-ma kop.
Půh. II. 9.

Jedhoj. Voměj j., aconitum anthora. Vz
Ratp. 22., Slb. 662., Mllr. 41.

Jedibaba, y, f. = klepna. Hlk. — J-by,
Bědibaby, něm. Jedibab, ves u Veltrus. Vz
Blk. Kfsk. 1377.

Jedina Frant., probošt, 1779. — 1847. Vz
Sb. Dj. ř. 2. vd. 253 , Jg. H. 1. 2. vd. 573.,
S. N.

Jediďáček. - J., os. jm. Tk. V. 203.

Jedináčik, a, m. — jedináček. Slov. Dbš.
Úv. 56., Sl. pov. III. 57.

Jedinák. Syn j-ák. Pk. Jedináček. Sv.
ruk. 120. Boží j-čku! Leg. 15. stol. Mnč. R.
45., Výb. II. 16. Jediný j-čku. Hr. ruk. 155.
Mój j-čku (Kriste)! Bož. umuč. v. 244. Tys
můj j., mein Alles! I ty můj j-čku (Umu-
čená hodina! Ty můj spasiteli!)! Us. BPk.
— J. rak, Solokrebs, veliký. Dch. — J..
u, m. = úl (jeden v celku), naproti dvojáku,
trojáku, skládá-li se úl ze dvou, ze tři úlů.
Na již Mor. Šd.

Jedinčenost, individualisatio. Posp.

Jediné. Nepustím tebe, j. (leč) mi po-
žehnáš. BO. Ktožkolivěk pustí svú ženú, j.
ač by pro smilstvo, a jinú pojme. ZN.
Chtěl umřieti, j. lečby vody studenej došel.
GR. Kak by mohl kto nejmieti v něm na-
děje silné, j. ač ten, ktož ... Št. Kn. š. 17.

Jedinec, das Individuum. Nz., Dch., Vch.
Ar. II. 3., Stf. Hráň úplné vyvinutou sluší
míti za j-ce říše nerostné. NA. V. 459.

Jedinecký = jednický, individuell. Nz.

Jedinectví, n , die Individualität. Nz.

Jedineček. Jenom j. ráz sem se s bra-
trem povadila. Slez. Šd.

Jedinečnosť, i, f., individualitas. Posp.,
Dk. Dj f. 167. J. duše, rozumu. Hlv. Činitel,
důvod j-sti, principium individuationis. Vch.
Ar. II. 33.

Jedinečný = individualní, singularní. Hlv.,
Posp. J. pojem, Jd. 8., soud, Dk., bytosť,
nositel. Hlv. Duše jest bytně j. Hlv.

Jedinéž = subito, auf einmal. Bž. 216.
J. sě nebesa zatmichu a oblaci a vietr, i šel
jest dešč užitný. Bj.

Jedinica, e, f. = jedinačka, jediná dcera.
Keď mi donesieš vývod o tom, dám ti moju
j-cu i všetko bohatstvo. Slov. Dbš. Sl. pov.
VII. 27. (II. 26., Syt. Táb. 15.). — Orl.
XI. 9.

Jediník, a, m., der Unitarier. Srn.

Jedinka, y, f., die Einzelnheit, einzelnes
Glied. Čechové jsou toliko j. v počtu slo-
vanských rodů. Pal. Rdh. I. 64.

Jedinkavý - jediný. Sš. P. Ty si v mo-
jom srdci sama j-vá. Sb. sl. ps. II. 1. 45.

Jedinké = jediné. Sv. ruk. 294.

Jedinkrát, ein einzigesmal. Dch.

Jedinký syn. Sv. ruk. 294., Št Kn. š.
45., Ž. wit. 24. 16.

Jedinkýkrát — jedenkrát. Sá. v Osv. I.
10.

Jedinník, a, m. = jedinec. Dk. Dj. f.
168.

Jedinobožství, n., der Monotheismus.
Hodlá j. staviti proti mnohobožství modlář-
skému. Sš. II. 241.

Jedinosť, unitas, unicitas. Posp. Neroz-
dílná j. Mž. 49. J. krásna. Dk. Aesth. 140.
J. boží. Hlv.

Jedinourozený, eingeboren. Šm.

Jedinověda =jedinosloví. Šm.

Jedinovláda, y, f., die Alleinherrschaft,
Monarchie Šmb. S. I. 66., Kol. St. 24.