Předchozí (497)  Strana:498  Další (499) |
|
|||
498
|
|||
|
|||
uhoniti mohl. Kom. Lab. 150. — Pozn. Čí-
slovkou jeden označuje se chybně osoba neurčitá, kterou lépe vyjadřujeme substan- tivem člověk nebo neurčitou náměstkou kdo, anebo užíváme vazby bezpodmětné. Ani jisti ani spáti se jednomu nechce (m. člo- věku). Nač jeden (kdo) myslívá, o tom se mu snívá. Ani za peníze tam jeden nic ne- dostane (ani za peníze tam nic nedostane). Brt. S. 3. vd. 29. — 11. J. = jakýs, jistý. Že jest před jedniem, kterýž rotmistrem nad pěšiemi bývá, poručenstvie učinil. NB. Té. 194. Také ti jisti jednomu kupci vzeli dvě kopě grošóv. Pč. 1. A ustúpiv v jednu lodi, jenž bieše Šimonova, pRosil ho ... Hus II. 277. Král poslal jednoho obrazníka (ma- líře), aby jeho obraz na desce sepsal. Pass. 918. Těch časuov anděl boží v postavě je- dnoho chudého člověka přišed počne za al- mužnu prositi. Pass. z r. 1495. Pontus bylaj' jedna krajina; Toj protiv jedněm kacieřóm, ješto sú byli řekli, že.. . Št. Rn. š. 19., 26. Posly své poslal k jedné modle pohanské. St. Slepý jeden sedieše vedle cesty žebře. Hus 11. 87. Oženil ho jednou bohatou vdovou. Pass. — 12. J. = někdo, nějaký, kdos. Jeden kostelík v svém sadu učiniti kázala. Pass. 14. stol. Co stojíte? By to jeden neuka učinil, s právem by se k lidem vinil. Kat. 1662. — 13. J. každý. KteRáž jednomu ka- ždému uděluje toho práva, jakéž komu ná- leží. Kol. 3. — 14. J. = samý. Má Ruce jeden mozol. Us. Jeho hlava byla jedna Rána. Us. — 15. V jedno. V jedno seděti, státi, býti. Zpěv. I. 174., 176., 178. Aby byli v jedno s ním; Páni a obce v jedno vešli s ciesařem ve všech věcech ve lé kompaktat. Let. 109., 100. V jedno vlasti (společné). Rkk. V jedno, in unum. Ž. wit. 2. 2. — 16. J. — jenom. Jeden se pěkně chověj. Mor. Brt. D. 358. Jedenáct. Jsem tu už jen od j-ti do
dvanácti (jednou nohou v hrobě). U Rychn. Kšk. Jedenáctihran, u, m., das Eilfeck. Rk.
Jedenáctikout, u, m. — jedenáctihran.
Rk. Jedenáctiřádkový nápis. Mus. 1880.
391. Jedenáctkový. J. proba. Sim. 109.
Jedenádst = jedenáct. Vz Bž. 142.
Jedenadvacet, hra v karty (očko). Us.
Pdl. Kv. 1872. 160. Jedenástík, a, m., os. jm. Pk. MP 138.
Jedenástky, ť. = dlouhé hubené nohy.
Brt. U N. Kdyně. Rgl. Jedenfalls: zajisté, jistě, jistotně, vskutku,
ovšem, buď jak buď, jakkoli věc dopadne. Zk. Ml. 11. 87. Jedení. K j., ad manducandum. Ž. wit.
77. 24. — Št. Kn. š. 130., Sv. ruk. An. 497. Pri j. lokte tvoje na stól neopíraj. Glč. II. 211. Jeden jedinký, ein einziger. Šm.
Jedenmecitma. Pohoní ho z j-ma kop.
Půh. II. 9. Jedhoj. Voměj j., aconitum anthora. Vz
Ratp. 22., Slb. 662., Mllr. 41. Jedibaba, y, f. = klepna. Hlk. — J-by,
Bědibaby, něm. Jedibab, ves u Veltrus. Vz Blk. Kfsk. 1377. |
Jedina Frant., probošt, 1779. — 1847. Vz
Sb. Dj. ř. 2. vd. 253 , Jg. H. 1. 2. vd. 573., S. N. Jediďáček. - J., os. jm. Tk. V. 203.
Jedináčik, a, m. — jedináček. Slov. Dbš.
Úv. 56., Sl. pov. III. 57. Jedinák. Syn j-ák. Pk. Jedináček. Sv.
ruk. 120. Boží j-čku! Leg. 15. stol. Mnč. R. 45., Výb. II. 16. Jediný j-čku. Hr. ruk. 155. Mój j-čku (Kriste)! Bož. umuč. v. 244. Tys můj j., mein Alles! I ty můj j-čku (Umu- čená hodina! Ty můj spasiteli!)! Us. BPk. — J. rak, Solokrebs, veliký. Dch. — J.. u, m. = úl (jeden v celku), naproti dvojáku, trojáku, skládá-li se úl ze dvou, ze tři úlů. Na již Mor. Šd. Jedinčenost, individualisatio. Posp.
Jediné. Nepustím tebe, j. (leč) mi po-
žehnáš. BO. Ktožkolivěk pustí svú ženú, j. ač by pro smilstvo, a jinú pojme. ZN. Chtěl umřieti, j. lečby vody studenej došel. GR. Kak by mohl kto nejmieti v něm na- děje silné, j. ač ten, ktož ... Št. Kn. š. 17. Jedinec, das Individuum. Nz., Dch., Vch.
Ar. II. 3., Stf. Hráň úplné vyvinutou sluší míti za j-ce říše nerostné. NA. V. 459. Jedinecký = jednický, individuell. Nz.
Jedinectví, n , die Individualität. Nz.
Jedineček. Jenom j. ráz sem se s bra-
trem povadila. Slez. Šd. Jedinečnosť, i, f., individualitas. Posp.,
Dk. Dj f. 167. J. duše, rozumu. Hlv. Činitel, důvod j-sti, principium individuationis. Vch. Ar. II. 33. Jedinečný = individualní, singularní. Hlv.,
Posp. J. pojem, Jd. 8., soud, Dk., bytosť, nositel. Hlv. Duše jest bytně j. Hlv. Jedinéž = subito, auf einmal. Bž. 216.
J. sě nebesa zatmichu a oblaci a vietr, i šel jest dešč užitný. Bj. Jedinica, e, f. = jedinačka, jediná dcera.
Keď mi donesieš vývod o tom, dám ti moju j-cu i všetko bohatstvo. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 27. (II. 26., Syt. Táb. 15.). — Orl. XI. 9. Jediník, a, m., der Unitarier. Srn.
Jedinka, y, f., die Einzelnheit, einzelnes
Glied. Čechové jsou toliko j. v počtu slo- vanských rodů. Pal. Rdh. I. 64. Jedinkavý - jediný. Sš. P. Ty si v mo-
jom srdci sama j-vá. Sb. sl. ps. II. 1. 45. Jedinké = jediné. Sv. ruk. 294.
Jedinkrát, ein einzigesmal. Dch.
Jedinký syn. Sv. ruk. 294., Št Kn. š.
45., Ž. wit. 24. 16. Jedinkýkrát — jedenkrát. Sá. v Osv. I.
10. Jedinník, a, m. = jedinec. Dk. Dj. f.
168. Jedinobožství, n., der Monotheismus.
Hodlá j. staviti proti mnohobožství modlář- skému. Sš. II. 241. Jedinosť, unitas, unicitas. Posp. Neroz-
dílná j. Mž. 49. J. krásna. Dk. Aesth. 140. J. boží. Hlv. Jedinourozený, eingeboren. Šm.
Jedinověda =jedinosloví. Šm.
Jedinovláda, y, f., die Alleinherrschaft,
Monarchie Šmb. S. I. 66., Kol. St. 24. |
||
|
|||
Předchozí (497)  Strana:498  Další (499) |