499

Jedinovládce, e, m., der AlleinherRScheR.
Šmb. S. I. 523.

Jedinovládný, alleinherrschend. Dk.

Jedinstvo, a, n. List. filol. 1885. 438.

Jediný; jedin, a, o. Bůh jest jedin. MH.
2., 7. To jest jedinou jeho potravou. Us.
Pdl. Sám j. J. tr. O panno jediná. Výb. II.
27. V Jesu Krista, syna jeho j-ho; Neb on
jest náš j-ný pán. Št. Kn. š. 12., 18.

Jediti = zdobiti. Mor. Džl. Slov. Bern.

Jedivo, a, n. = jezivo, jídlo, EsswaaRen.
Mor. a slov. Potom častuje žencov halu-
škami i iným j-vern. Sb. sl. ps. I. 202. —
Dbš. Úv. 91., Dbš. Sl. pov. L 389.

Jedla, y, f. = jedle. Ssk.

Jedlá, é, f.. Jedle, ves u Ledče. Sdl. Hr.
IV. 89.

Jedlabáček, čka, m. Když sem plela len,
usnula sem v něm, letěl vtáček j., probudil
mě v něm. Sš. P. 260.

Jedlák, a, m. = jedlík. U Žirovnice. Vlk.

Jedlané na Zábřežsku protahují koncové
slabiky. Kde pak jste bylí? V Jedlí. Co
pak jste tam jedli? Polívku a knedlí. Sbtk.
Krat. h. 167. Vz Jedle, Osv. 1884. 33.

Jedlany, dle Dolany, Jedlan, ves u Sudo-
méřic. Sdl. Hr. IV. 370.

Jedle, pol. jedla, lit. eglê, addle. Mkl.
aL. 9., List. filol. VIII. 28., Mkl. Erym. 102.
Lat. abies. J. smrk, a. picea; j. bílá, a. alba;
černá, a. nigra; hemlocká, a. canadensis,
die Hemloktanne; obecná, a. vulgaris; j.
pichta, a. balsamea; j. modřín, a. larix; j.
cedr, a. cedrus. Vz Rstp. 1437., Kk. 100.,
102., Ol. 162., Čl. Kv. 82., Slb. 286., Schd.
II. 273., FB. 5., Kram. Slov., Rosc. 101.
S. N., Mllr. 79.. Rk. Sl. Kk. III. 308., Sbtk.
Rostl. 15, 193. — 198. Hoch jako j. Us. Miesto
ostružiny vzejde jedla. BO. — J., dvůr
u Sedlčan; něm. Jedl, ves v Zábřežsku.
Blk. Ktsk. 1327.

Jedlebáček oprav v: jedlabáček.

Jedlec, dlce, m. = jedlík. Šd.

Jedlice, Göllitz, Jelitz, ves u Nových
Hradů. Blk. Kfsk. 652., Sdl. Hr. II. 303.—
J. vlaská = listuatec, rostl. Mllr. 91.

Jedlicí. Půjdeme, půjděme do lesa hu-
stého, narubeme sobě j. drobného. Sš. P.
564.

Jedlička, vz Jedle. — J. = tkanička,
sražený chléb, klíh, klihovatina. U Králové
Městce. Kšť. — J. Bohdan, dr. a pRof.
v Praze, nar. 1838 Vz Tf. H. 1. 3. vd. 173.,
178., Rk. Sl. — J. Jos., učitel, nar. 1828.
Vz ib. 199., 200., Šb. Dj. ř. 2.vü. 253., Rk.
Sl. — J. Otak., dr. lékař., 1845.— 1883. Vz
Tf. H. 1. 3. vd. 145., Back. Př. 72., 127.,
144. — J. Augustin, farář, nar. 1795. Vz
Jg. H. 1. 2. vd. 573., S. N. — J. Jan. Blk.
Kťsk. 1327.

Jedlicník, u, m. = jedlový les. Val. Brt.
D. 220.

Jedlina. Ovce do j-ny vyháním. Koll.
Zp. I. 330. - J. = jedle. Ktorý bučok (buk),
ktoru j-nu zasiahol, zlomil sa ako prútik.
Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 94. — J., vsi u Ry-
chnova a u Čechtic, Blk. Kfsk. 23., Sdl. Hr.
II. 277.; hájovna u Kamene v Chotěbořsku;
myslivna u Dolních Kralovic; sam. u Uhlíř.

Janovic; TannenbeRg, ves u Žamberka. PL.
J., les. Tk. III. 41.,43.

Jedlisko, a, n. = jedle. Vz Vever. —
J. = veliká n. nehezké jedle. Us.

Jedlka, y, f., Höflitz, ves u Benešova
(Bensen).

Jedlo, a, n. = jídlo. Vz Nos. Slov. Glč.
II. 346., Ssk.

Jedlopis, u, m., deR Speiszettel, jídelní
lístek. Mor. a slov. Bkř., Ntr. VI. 325.

Jedlov,a, m.,Gödöiö,mist.jm.( v UheRsku.)
Rr. Sb. 374. — J., Jedlau, ves u Jihlavy.
Jedlová, é, f., Schönbrunn, ves u Bystré.
Blk. Kfsk. 281.; Tanndorf, ves u Rychnova.
— Sdl. Hr. I. 254., II. 211.
Jedlovec, vce, m. = jedlový prut. Sd.
Jedlovice, e, f., elate, rostl. J. obecná,
e. sylvestris. Vz Rstp. 1632.
Jedlovina. Chvojné j-ny. Pl. I. 92.
Jedlovištní = v jedlovišti rostoucí. Rst.
420.
Jedlovitý. J. rostliny. Rosc. 101.
Jedlový med. Sk. Čr. 57. Hej, nieto krajšej
hory jako je j vá, či v letě či v zimě vždy-
cky je zelená. Sl. sp. 25. J. olej. Mllr. 73.
Jedltelný = jedlý. Šm.
Jedlý, essbar, laš. jizný. Tč. J. ryba,
Dch., kořen. Ler. J. země = půda chovající
v sobě větší množství zbytkův organických,
následkem čehož v čas největší bídy na
některých místech od chudiny pojídána byla.
S. N. XI. 461.

Jednací věc, Geschäftsgegenstand, J. tr.,
kus, řád (vz S. N.), Pr., řeč, jazyk, Dch.,
volnosť, Kaizl 128., protokoll, Dch., list,
sloh. Vz Jg. Slnosť 97.-98.

Jednač, e, m., der Besorger. 1449. Mus.

1880. 404.

Jednačiti, il, en, ení, gleich machen. Šm.

Jednačka = jednání, vyjednávání. Slov.

Púšťal sa do j ky so strelcom. Dbš. Sl. pov.

III. 10. (I. 25.).

Jednak. J. toho, j. jiného se nám za-
chíívalo. Ler. Ustavičně běhali j. na svět,
j. do pekla. Solf. J. člověk vesel jest, j.
smuten, jednak zdráv, j. nemocen. GR. J.
křesťané, j. Turci zdáli se vítěziti. V. —
J. = skoro, téměř. Tak sem ten palík zasě
přivezl a byl bych j. k velikým škodám
přišel. NB. Tč. 53. Pochoval ho, že žádný
o tom nevěděl, až j. za tři leta tu ležal.
Let. 26. Táhli k zámku zdálí j. dvou mil
od města. V. — J. = přece, tak jak tak,
bez toho. To bych musel všecky krávy
pRodať a potem bych byl j. žebrákem. Mor.
Brt. D. 172. — J. = ustavičně. Sama se tam
j. trápí. J. tu slačí (číhá). Mor. Brt. D. 172.
J. hubuje. Laš. Brt. D. 220. — J. = hned.
Otevři vrata a j. uslyšíš, kdo jsem já. GR.
Jednako = ustavičně. Bude j. dožírať
(pořád obtěžuje). Mor. Brt. D. 172. Vz Je-
dnak. — J. = avšak. Slov. Czm. 86.

Jednaký. J. pralátky. Rm. 2. Buď j.
v sčasti i v neščastí. Slov. Té. Pravil, že
sme všecky (ženy) j-kého rozumu (hlou-
pého). Val. Vck. Oba dva byli j-cí v obli-
čeji i v osobě. Kld. 405. Všecko j-ké kyjem
nebo dřevem. Slez. Šd.

Jednání = konání. Vz Jg. Slnosť 135.,
až 136., S. N. Nepředložené j., nerozvážlivé.

399*