500

Us. Kdyby ten chlapec se byl rozstonal, to
by bylo bývalo boží j. (boží dopuštění, byl
by zle řádil). Us. Vk. — J. = smlouvání
atd. Veřejné j., Us., offertní. Pdl. Konalo
se j. Dch. K j. a smlouvání společnému se
sjeli. Mus. 1880. 223. V j. s někým se dáti,
vstoupiti. 1532. Ib. 1880. 498. — J. cedu-
lové, Kaizl 244., kommissionalní, Us. Pdl.,
bankovní, aktivně, passivné, lombardové,
hypotheční, eskomptní. Kaizl. 237., 239..
240. — J. = kupování. K j. potrav do vsí
chodívali. Ler.

Jednatelnice, e, f. = jednatelka. Slov.
Bern.

Jednatelský. J. dům, znalec, dopis, zna-
losť. Us. Dch.

Jednatelství tržní, obchodní. Stat. př.
kn. 1877. 35.

Jednati. — abs. Jednající osoby. Us. —
co. Král má jiné věci jednati. Čr. Tovaryška
věrná, tvoj frajer ma jedná, či ho mám za-
lúbiť, či s tebú dobrá býť? Koll. Zp. I.
394. — k čemu. Kdež môžeš, jednaj ku
pokoji. Smil v. 780. — co s kým. Pravil
jim, že by něco s hospodářem j. měl. NB.
Tč. 59. — co komu. Žádal si roku chtě
sobě širšie svědomí j. NB. Tč. 11. — jak
(na kom). Bídně na někom j. Šml. I. 109.
Jako v rukavičkách s někým j. (jako s má-
slem, jemně). Us. Kšť. J. bez obalu, ne-
přiměřeně, převráceně, zákonně, úmyslně,
opatrně, Dk., proti pravdě a poviNNosti,
Vlč., o své vůli, dle svých vrtochu, šle-
chetně, Šml., podlé svého rozumu, Us., vě-
domě. Hlv. — o něčem. Šf. Rozpr. 82. Ta
kniha jedná o Římanech. O tom nelze nám
j. Osv. VI. 677. O našem dobrém jednáno
bylo. Arch. I. 56. O každé jedné věci j.,
ins Detail eingehen. J. tr. J. o zemském
dobrém. BO.

Jedné = toliko, jen atd. Jestliže to ná-
činie malé, ale opravímť, j. nehaněj nás.
NB. Tč. 244. Nalož j. a já chci o to praco-
vati. Ib. 272. všechny-li vyvedl čili jedné
ty, kteříž . . .; Nenie jiného diela, které by
bylo zapovědieno, jedné dielo, jímž ... Hus
I. 18., 118. A když jest všemohúci, móž
vše, což j. chce, učiniti; To vše, což jest
sv. písma psáno. j. jest proto, aby lidé měli
milosť; I to měj v obyčeji, aby... Št. Kn.
š. 17., 33., 277. — Smil v. 1626., Sv. ruk.
387. — J. = sotva. Takéž my, jednéž sme
se narodili, zahynuli sme. Št. Kn. š. 24.

Jednice. Šim. 5. J. míry, KP. I. 75., sí-
lová, tepelná, objemová, Rm. 131., 132., 9.,
tepla, plochová. Sl. les,. Vz Jednička. J.
příbuznosti v lučbě. Vz Šfk. Poč. 18. Všichni
zvolachu je-cí (svorně, jednohlasně). Sv. ruk.
An. 319.

Jednický = jedinecký. Nz.

Jednička, y, f. J. hromadná, Menge-
einheit, délky, Länge-, Nz., práce, síly, váhy,
hmoty, Gaussova absolutní, závaží, ZČ. I.
252., 275., 276., tepla, Mj., měřidla, Šln. I.
3., slučivosti, die Verwandtschaftseinheit.
Šp.

Jedník, das Individuum. Nz. — J. == hra
v karty, jedenadvacet. Us.
Jedníkovitosť, i, f., die Individualität.
Šm.

Jedníkový, individuell. Šm., Loos.

Jednina, die Einheit. J. taktická. Čsk.,
NA. III. 84.

Jedninosloví, n , die Monadolehre, Ein-
heitslehre. Šm.

Jedniště, ě, n., der Konkurrenz-, Eini-
gungspunkt. Nz.

Jednižko = nedávno, jedva, právě. Vz
Jedné. Vyběhl z domu, (kde) j. Petr za-
mordován jest. Bdž. 124.

Jedno, Čoś za jedno (kdo jsi)? Slov.
Kýt. 1876. 19. To je nám jedno (= to je
pořád pět). BPk. Odpovídá se: Jedno je
kolečko u trakaře. Rgl. Byl s nimi jedno,
Us., za j. Tbz. V jedno spojiti, Kom., vlásti.
Vz Bdl. Obr. 28. J. (das Einfache) nemóž
býti v strany rozděleno. Št. Kn. š. V tom,
co jest právě j., není počtu. Ib. — J. = to-
liko, jen atd. Ihned k tobě přijdu, j. půjdu,
řad zaplatím; Málo jsem zaů dal ještě, j.
jsem dal na to 5 zl. NB. Tč. 2., 12. A potom
mu dali j. půl kopy. Pč. 49. Tu jsem jich
déle nemeškal, než j. 9 dní. Půh. II. 50.
Že jim j. duchovnie věc voněla. Št. Kn. š.
289. Když j. k samé dobrotě boží zříme.
Št. Kn. š. Otčíka juž nejmějieše .. . jedno
jmieše mistra svého. Alx. Jir. Anth. I. 3. vd.
33. Vz mnoho příkladů v Hr. ruk. 457. —
J. = jediné leč. Nepřijme blázen slov múdrých,
j. ač to povieš. BÖ. J. že hospodář bieše
mezi námi, nisi quia erat. Ž. wit. 123. (118.
92., 93. 17.). — Cf. Sv. ruk. 387.

Jednoaktovka, y, f. = divadelní kus
o jednom jednání. Us. Pdl.

Jednoatomový. J. molekuly. Rm. 11.

Jednoba, y, f., die Einheit. I trojici
v j-bě mějme vezdy na útrobě (na mysli).
Umuč. sv. Jiří v. 107.

Jednobarevný. J. obraz, NA. I. 23.,
látka, Us., krovky. Kk. Br. 6.

Jednobasický, einbasisch. J. kyselina.
Šp.

Jednoblamík, u, m., curimates unima-
culatus, der Einfleck. Šm.

Jednobratrový, einbrüderig, monadel-
phus, v bot. Nz. Vz Jednobratrý.

Jednobratrstvo. Slb. XLII., Schd. II.
249., S. N.

Jednobratrý. J. tyčinky = srostlé ni-
tkami v jediný svazek neb rourku. Čl. Kv.
XX. Cf. Jednobratrový.

Jednobřišný, Jos. 220. J. dědic. 1680.
Wtr. exc. J. bratr. Jos. 24. J. děti. Pal.
Rdh. II. 423.

Jednobuněčný, einzellig. J. řasy, Ves.,
SP. II. 99., Nz. lk., NA. V. 2. 6.

Jednobytenství, n. = jednobytelnosť.
Rk.

Jednobytně = ustavičně, pořád. J. mne
zuby bolí. Us. v Kunv. Msk. U Č. Tř. Tkč.

Jednobytný = ustavičný. V Kunv. Msk.
U Žamb. Kf. U Č. Tř. Tkč.

Jednobytosť, i, f. = kalhotky a vestička
v jednom. Hocha v j. obléci. Kmk. Sebr.
sp. II. 229.

Jednobytství, n. Církev pak jedna jest
j-stvím Boha. Sš. J. 175.

Jednociffrový, einzifferig. J. číslo. Šim,
33., 36.



	500

	Us. Kdyby ten chlapec se byl rozstonal, to by bylo bývalo boží j. (boží dopuštění, byl by zle řádil). Us. Vk. — J. = smlouvání atd. Veřejné j., Us., offertní. Pdl. Konalo se j. Dch. K j. a smlouvání společnému se sjeli. Mus. 1880. 223. V j. s někým se dáti, vstoupiti. 1532. Ib. 1880. 498. — J. cedu- lové, Kaizl 244., kommissionalní, Us. Pdl., bankovní, aktivně, passivné, lombardové, hypotheční, eskomptní. Kaizl. 237., 239.. 240. — J. = kupování. K j. potrav do vsí chodívali. Ler. Jednatelnice, e, f. = jednatelka. Slov. Bern. Jednatelský. J. dům, znalec, dopis, zna- losť. Us. Dch. Jednatelství tržní, obchodní. Stat. př. kn. 1877. 35. Jednati. — abs. Jednající osoby. Us. — co. Král má jiné věci jednati. Čr. Tovaryška věrná, tvoj frajer ma jedná, či ho mám za- lúbiť, či s tebú dobrá býť? Koll. Zp. I. 394. — k čemu. Kdež môžeš, jednaj ku pokoji. Smil v. 780. — co s kým. Pravil jim, že by něco s hospodářem j. měl. NB. Tč. 59. — co komu. Žádal si roku chtě sobě širšie svědomí j. NB. Tč. 11. — jak (na kom). Bídně na někom j. Šml. I. 109. Jako v rukavičkách s někým j. (jako s má- slem, jemně). Us. Kšť. J. bez obalu, ne- přiměřeně, převráceně, zákonně, úmyslně, opatrně, Dk., proti pravdě a poviNNosti, Vlč., o své vůli, dle svých vrtochu, šle- chetně, Šml., podlé svého rozumu, Us., vě- domě. Hlv. — o něčem. Šf. Rozpr. 82. Ta kniha jedná o Římanech. O tom nelze nám j. Osv. VI. 677. O našem dobrém jednáno bylo. Arch. I. 56. O každé jedné věci j., ins Detail eingehen. J. tr. J. o zemském dobrém. BO. Jedné = toliko, jen atd. Jestliže to ná- činie malé, ale opravímť, j. nehaněj nás. NB. Tč. 244. Nalož j. a já chci o to praco- vati. Ib. 272. všechny-li vyvedl čili jedné ty, kteříž . . .; Nenie jiného diela, které by bylo zapovědieno, jedné dielo, jímž ... Hus I. 18., 118. A když jest všemohúci, móž vše, což j. chce, učiniti; To vše, což jest sv. písma psáno. j. jest proto, aby lidé měli milosť; I to měj v obyčeji, aby... Št. Kn. š. 17., 33., 277. — Smil v. 1626., Sv. ruk. 387. — J. = sotva. Takéž my, jednéž sme se narodili, zahynuli sme. Št. Kn. š. 24. Jednice. Šim. 5. J. míry, KP. I. 75., sí- lová, tepelná, objemová, Rm. 131., 132., 9., tepla, plochová. Sl. les,. Vz Jednička. J. příbuznosti v lučbě. Vz Šfk. Poč. 18. Všichni zvolachu je-cí (svorně, jednohlasně). Sv. ruk. An. 319. Jednický = jedinecký. Nz. Jednička, y, f. J. hromadná, Menge- einheit, délky, Länge-, Nz., práce, síly, váhy, hmoty, Gaussova absolutní, závaží, ZČ. I. 252., 275., 276., tepla, Mj., měřidla, Šln. I. 3., slučivosti, die Verwandtschaftseinheit. Šp. Jedník, das Individuum. Nz. — J. == hra v karty, jedenadvacet. Us. Jedníkovitosť, i, f., die Individualität. Šm.	Jedníkový, individuell. Šm., Loos. Jednina, die Einheit. J. taktická. Čsk., NA. III. 84. Jedninosloví, n , die Monadolehre, Ein- heitslehre. Šm. Jedniště, ě, n., der Konkurrenz-, Eini- gungspunkt. Nz. Jednižko = nedávno, jedva, právě. Vz Jedné. Vyběhl z domu, (kde) j. Petr za- mordován jest. Bdž. 124. Jedno, Čoś za jedno (kdo jsi)? Slov. Kýt. 1876. 19. To je nám jedno (= to je pořád pět). BPk. Odpovídá se: Jedno je kolečko u trakaře. Rgl. Byl s nimi jedno, Us., za j. Tbz. V jedno spojiti, Kom., vlásti. Vz Bdl. Obr. 28. J. (das Einfache) nemóž býti v strany rozděleno. Št. Kn. š. V tom, co jest právě j., není počtu. Ib. — J. = to- liko, jen atd. Ihned k tobě přijdu, j. půjdu, řad zaplatím; Málo jsem zaů dal ještě, j. jsem dal na to 5 zl. NB. Tč. 2., 12. A potom mu dali j. půl kopy. Pč. 49. Tu jsem jich déle nemeškal, než j. 9 dní. Půh. II. 50. Že jim j. duchovnie věc voněla. Št. Kn. š. 289. Když j. k samé dobrotě boží zříme. Št. Kn. š. Otčíka juž nejmějieše .. . jedno jmieše mistra svého. Alx. Jir. Anth. I. 3. vd. 33. Vz mnoho příkladů v Hr. ruk. 457. — J. = jediné leč. Nepřijme blázen slov múdrých, j. ač to povieš. BÖ. J. že hospodář bieše mezi námi, nisi quia erat. Ž. wit. 123. (118. 92., 93. 17.). — Cf. Sv. ruk. 387. Jednoaktovka, y, f. = divadelní kus o jednom jednání. Us. Pdl. Jednoatomový. J. molekuly. Rm. 11. Jednoba, y, f., die Einheit. I trojici v j-bě mějme vezdy na útrobě (na mysli). Umuč. sv. Jiří v. 107. Jednobarevný. J. obraz, NA. I. 23., látka, Us., krovky. Kk. Br. 6. Jednobasický, einbasisch. J. kyselina. Šp. Jednoblamík, u, m., curimates unima- culatus, der Einfleck. Šm. Jednobratrový, einbrüderig, monadel- phus, v bot. Nz. Vz Jednobratrý. Jednobratrstvo. Slb. XLII., Schd. II. 249., S. N. Jednobratrý. J. tyčinky = srostlé ni- tkami v jediný svazek neb rourku. Čl. Kv. XX. Cf. Jednobratrový. Jednobřišný, Jos. 220. J. dědic. 1680. Wtr. exc. J. bratr. Jos. 24. J. děti. Pal. Rdh. II. 423. Jednobuněčný, einzellig. J. řasy, Ves., SP. II. 99., Nz. lk., NA. V. 2. 6. Jednobytenství, n. = jednobytelnosť. Rk. Jednobytně = ustavičně, pořád. J. mne zuby bolí. Us. v Kunv. Msk. U Č. Tř. Tkč. Jednobytný = ustavičný. V Kunv. Msk. U Žamb. Kf. U Č. Tř. Tkč. Jednobytosť, i, f. = kalhotky a vestička v jednom. Hocha v j. obléci. Kmk. Sebr. sp. II. 229. Jednobytství, n. Církev pak jedna jest j-stvím Boha. Sš. J. 175. Jednociffrový, einzifferig. J. číslo. Šim, 33., 36.