Předchozí (499)  Strana:500  Další (501) |
|
|||
500
|
|||
|
|||
Us. Kdyby ten chlapec se byl rozstonal, to
by bylo bývalo boží j. (boží dopuštění, byl by zle řádil). Us. Vk. — J. = smlouvání atd. Veřejné j., Us., offertní. Pdl. Konalo se j. Dch. K j. a smlouvání společnému se sjeli. Mus. 1880. 223. V j. s někým se dáti, vstoupiti. 1532. Ib. 1880. 498. — J. cedu- lové, Kaizl 244., kommissionalní, Us. Pdl., bankovní, aktivně, passivné, lombardové, hypotheční, eskomptní. Kaizl. 237., 239.. 240. — J. = kupování. K j. potrav do vsí chodívali. Ler. Jednatelnice, e, f. = jednatelka. Slov.
Bern. Jednatelský. J. dům, znalec, dopis, zna-
losť. Us. Dch. Jednatelství tržní, obchodní. Stat. př.
kn. 1877. 35. Jednati. — abs. Jednající osoby. Us. —
co. Král má jiné věci jednati. Čr. Tovaryška věrná, tvoj frajer ma jedná, či ho mám za- lúbiť, či s tebú dobrá býť? Koll. Zp. I. 394. — k čemu. Kdež môžeš, jednaj ku pokoji. Smil v. 780. — co s kým. Pravil jim, že by něco s hospodářem j. měl. NB. Tč. 59. — co komu. Žádal si roku chtě sobě širšie svědomí j. NB. Tč. 11. — jak (na kom). Bídně na někom j. Šml. I. 109. Jako v rukavičkách s někým j. (jako s má- slem, jemně). Us. Kšť. J. bez obalu, ne- přiměřeně, převráceně, zákonně, úmyslně, opatrně, Dk., proti pravdě a poviNNosti, Vlč., o své vůli, dle svých vrtochu, šle- chetně, Šml., podlé svého rozumu, Us., vě- domě. Hlv. — o něčem. Šf. Rozpr. 82. Ta kniha jedná o Římanech. O tom nelze nám j. Osv. VI. 677. O našem dobrém jednáno bylo. Arch. I. 56. O každé jedné věci j., ins Detail eingehen. J. tr. J. o zemském dobrém. BO. Jedné = toliko, jen atd. Jestliže to ná-
činie malé, ale opravímť, j. nehaněj nás. NB. Tč. 244. Nalož j. a já chci o to praco- vati. Ib. 272. všechny-li vyvedl čili jedné ty, kteříž . . .; Nenie jiného diela, které by bylo zapovědieno, jedné dielo, jímž ... Hus I. 18., 118. A když jest všemohúci, móž vše, což j. chce, učiniti; To vše, což jest sv. písma psáno. j. jest proto, aby lidé měli milosť; I to měj v obyčeji, aby... Št. Kn. š. 17., 33., 277. — Smil v. 1626., Sv. ruk. 387. — J. = sotva. Takéž my, jednéž sme se narodili, zahynuli sme. Št. Kn. š. 24. Jednice. Šim. 5. J. míry, KP. I. 75., sí-
lová, tepelná, objemová, Rm. 131., 132., 9., tepla, plochová. Sl. les,. Vz Jednička. J. příbuznosti v lučbě. Vz Šfk. Poč. 18. Všichni zvolachu je-cí (svorně, jednohlasně). Sv. ruk. An. 319. Jednický = jedinecký. Nz.
Jednička, y, f. J. hromadná, Menge-
einheit, délky, Länge-, Nz., práce, síly, váhy, hmoty, Gaussova absolutní, závaží, ZČ. I. 252., 275., 276., tepla, Mj., měřidla, Šln. I. 3., slučivosti, die Verwandtschaftseinheit. Šp. Jedník, das Individuum. Nz. — J. == hra
v karty, jedenadvacet. Us. Jedníkovitosť, i, f., die Individualität. Šm. |
Jedníkový, individuell. Šm., Loos.
Jednina, die Einheit. J. taktická. Čsk.,
NA. III. 84. Jedninosloví, n , die Monadolehre, Ein-
heitslehre. Šm. Jedniště, ě, n., der Konkurrenz-, Eini-
gungspunkt. Nz. Jednižko = nedávno, jedva, právě. Vz
Jedné. Vyběhl z domu, (kde) j. Petr za- mordován jest. Bdž. 124. Jedno, Čoś za jedno (kdo jsi)? Slov.
Kýt. 1876. 19. To je nám jedno (= to je pořád pět). BPk. Odpovídá se: Jedno je kolečko u trakaře. Rgl. Byl s nimi jedno, Us., za j. Tbz. V jedno spojiti, Kom., vlásti. Vz Bdl. Obr. 28. J. (das Einfache) nemóž býti v strany rozděleno. Št. Kn. š. V tom, co jest právě j., není počtu. Ib. — J. = to- liko, jen atd. Ihned k tobě přijdu, j. půjdu, řad zaplatím; Málo jsem zaů dal ještě, j. jsem dal na to 5 zl. NB. Tč. 2., 12. A potom mu dali j. půl kopy. Pč. 49. Tu jsem jich déle nemeškal, než j. 9 dní. Půh. II. 50. Že jim j. duchovnie věc voněla. Št. Kn. š. 289. Když j. k samé dobrotě boží zříme. Št. Kn. š. Otčíka juž nejmějieše .. . jedno jmieše mistra svého. Alx. Jir. Anth. I. 3. vd. 33. Vz mnoho příkladů v Hr. ruk. 457. — J. = jediné leč. Nepřijme blázen slov múdrých, j. ač to povieš. BÖ. J. že hospodář bieše mezi námi, nisi quia erat. Ž. wit. 123. (118. 92., 93. 17.). — Cf. Sv. ruk. 387. Jednoaktovka, y, f. = divadelní kus
o jednom jednání. Us. Pdl. Jednoatomový. J. molekuly. Rm. 11.
Jednoba, y, f., die Einheit. I trojici
v j-bě mějme vezdy na útrobě (na mysli). Umuč. sv. Jiří v. 107. Jednobarevný. J. obraz, NA. I. 23.,
látka, Us., krovky. Kk. Br. 6. Jednobasický, einbasisch. J. kyselina.
Šp. Jednoblamík, u, m., curimates unima-
culatus, der Einfleck. Šm. Jednobratrový, einbrüderig, monadel-
phus, v bot. Nz. Vz Jednobratrý. Jednobratrstvo. Slb. XLII., Schd. II.
249., S. N. Jednobratrý. J. tyčinky = srostlé ni-
tkami v jediný svazek neb rourku. Čl. Kv. XX. Cf. Jednobratrový. Jednobřišný, Jos. 220. J. dědic. 1680.
Wtr. exc. J. bratr. Jos. 24. J. děti. Pal. Rdh. II. 423. Jednobuněčný, einzellig. J. řasy, Ves.,
SP. II. 99., Nz. lk., NA. V. 2. 6. Jednobytenství, n. = jednobytelnosť.
Rk. Jednobytně = ustavičně, pořád. J. mne
zuby bolí. Us. v Kunv. Msk. U Č. Tř. Tkč. Jednobytný = ustavičný. V Kunv. Msk.
U Žamb. Kf. U Č. Tř. Tkč. Jednobytosť, i, f. = kalhotky a vestička
v jednom. Hocha v j. obléci. Kmk. Sebr. sp. II. 229. Jednobytství, n. Církev pak jedna jest
j-stvím Boha. Sš. J. 175. Jednociffrový, einzifferig. J. číslo. Šim,
33., 36. |
||
|
|||
Předchozí (499)  Strana:500  Další (501) |