503

Jednosrdečnosť, i, f., die Herzeinigkeit.
Šm.

Jednosť, unitas. Abychom trojici v jed-
nosti ctili. Z. wit. Athan. 225 a.

Jednostaj = jednostejně, neustále. Slov.
Čo vám chybí, že ste j. taký smutný? Dbš.
Sl. pov. I. 29. Dal. j. páliť pod ním. Ib.

IV. 49.

Jednostajensťví tří božských osob. Sv.
ruk. 373.

Jednostajně = jednostejně. NB. Tč., St.

Jednostajný = jednostejný. NB. Tč., Št.,
Ž. wit.

Jednostatný = jednoduchý, einlach. Šm.

Jednostejně. Všem j. Vz Právo. A ti
jsú j. (einstimmig) v tato slova znali; Všichni
j. a společně vyznali jsú. NB. Tč. 2., 107.,
108., 199. Aby jednostajně všecky lidi tak
učili. Št. Kn. š. 12. V té jednotě jest divně
trojice a Jednostajně. Ib. 24 Jednostajně
myslili. Ž. wit. 82. 6. — J. = ustavičně,
pořád. Mám hus na hnízdě a j. mně z vajec
sbíhá. Mor. Hrb., Wrch. To j. opakuji, v tom
budu věčně trvati. Dlouhov. Zdor. 133

Jednostejnosť trojúhelníků (shodnost).
Jd Geom. 1. 40. J. vědomí. Dk.

Jednostejný. J. tóny (v síle i v rázu),
Zv. Př. kn. I. 2., obrazce (shodné, kongru-
ent), směr. Jd. Geom. I. 29. J. zdání. Šf.
Strž. II. 429. Z j. vůle k císaři poslali. Kn.
Z j. vůle pověděli. NB. Tč. 11. Pod linií
(pod rovníkem) den a noc j-na jest. Ler.
Stáda j-né vlny. BO. Dva exempláře titul
j-ný mají Štr. S naší j-nú vuolí a plnú
radú. 1478. Tč. exc. Povolující s činícím
j-nou odplatu berou. Lpř. — J. = jedno-
duchý. Neb moc dvojitá silnější jest než
j-ná. Št. Kn. š. 44.

Jednostinný. J-ní, heteroscii = oby-
vatelé mírného pásu. Sté. Zem. 314.

Jednostka, y, f., einfaches Zeug in der
Mühle. Šm.

Jednostopí, n., die Monopodie. Nz.

Jednostopý sklon. NA. IV. 189.

Jednostranně něco seznati. Us.

Jednostranník, a, m. = jednostranný
člověk. Dk. Roz. f. 5.

Jednostranný. J. náhled, Osv., směr,
Us. Pdl., zatížení, Zpr. arch. VIII. 58., od-
stoupení od smlouvy. Osv. I. 212.

Jednostřižný, einschnittig. J. nýt. Pcl.
73.

Jednostrunník, u, m. == monochord. S. N.

V. 431.

Jednostupňový, eingradig. Dch.

Jednosvalný, einmuskelig. J. mlži. NA.
V. 637. Vz násl.

Jednosvalový, vz Jednosvalný. Frč. G.
27.

Jednosvitně = rovně, jednomyslně. Leč
staří otcové svatí téměř j. tvrdí; V tom j.
shodují se. Sš.

Jednosvorně. 1512. Mus. 1883. 363. Před
námi stojíce vyznali jsú j-ně. NB. Tč. 29.
J. se snesli o to. Bart. — Pal. Rdh. I. 357.,
II. 162.

Jednosvorný. J. moc. Krist. 2. a.

Jednosyllabý = jednoslabičný. J. slovo.
KB. 2. vd. 2.

Jednosytný. J. kyselina, monohydrische
Säure, Sl. les., alkohol, Mj. 48., zásady. Rm.
I. 145.

Jednošárný, einreihig. Vz Rst. 422.

Jednošatý. nur ein Kleid habend. J. vlny
(vodní). Čch. Sl. 70.

Jedn šňůrka, y, f. = kolovrátek či ko-
lečko o jedné šňůrce. V tkadl. Hk.

Jednoštítný. J. vládyka. Vz Štít.

Jednost', i, f. Má rolí na 100 měřic v j-ti
(v jednom). Na Zlínsku. Brt. v Mtc. 1878. 35.

Jednota = vlastnosť věci, když jediná
toliko svého druhu jest. Vz S. N. J. děje n.
jednám. Nz. Tím naznačuje apoštol j tu sku-
tečnou vniternou ; U Pána ovšem jednota s ot-
cem jest bytná, u člověka může jen a musí
býti mravná; J. bytosti a podstaty. Sš. II.
43., 112., Sš. J. 124, 180., Sš. Sk 58. J.
duševní. Sbn. J. podkladu v Kristu, unio
hypothetica. Hlv. 321. J. říšská. Šmb. J.
v rozmanitosti, krásna. Dk. Aesth. 60., 140.
Jenž s tebou živ jest a kraluje v jednotě
ducha sv.; Nerozdílná j. sv. trojice. Mž.
58., 77. Abychom trojici v j-tě ctili; Jeden
jest (Kristus) jednotú osoby; Jeden Buoh
divně troj jest v j tě a jeden v trojici Št.
Kn. š. 14., 15., 25. — J. — sjednocenosť.
U věcech nutných j., v pochybných svo-
boda, ve všech pak láska. Sv. Augustin.
Jenž jsi rozličné národy v j-tě víry shro-
máždil. Mž. 123. Ve svornosti a jednotě
jest život, v rozdrobeni však jest smrť.
Pal. Rdh. I. 196 — J. == společnost. J.
lesnická, úvěrná, Credit-, pomocná, Hilfs-,
pojišťovací, Assekuranz-, pro průmysl ře-
pový, für Rübenzuckerindustrie; pokladnice,
obvod, škola, stanovy, účel, majetek, čin-
nosť, člen, předseda, shromáždění j-ty. Šp.;
náboženská, Sbn., státní, kulturní, Šmb.,
vzdělanosti, Dk. Aesth 509., politická, ná-
rodní, J. Lpř., fysická člověčenstva. Lenz
Anthr. 47. Organickou j-tu činiti. Mus. 1880.
427. Máme všichni v jednotu býti, 1394.;
A tato naše j. státi a trvati má. 1503. Pal.
Rdh. I. 179. Kostel obecný, ješto jest divně
sebrán v j-tu duchem sv. skrze apoštoly;
Protož ten kostel křesťanský jest svatých
spolu j.; Nechtě v j-tě křesťanské býti. Št.
Kn. š. 26, 57. Sv. křstem v j-tu křesťan-
stvie vníti. lb. 27. Vz Spolek. J. bratrská,
vz Tf. H. 1. 3. vd. 37., 38., 47.-49., 55.,
64., 65., S. N. — J., dvůr u Milevska; mlýn
u Nepomuk. — J-ty, sam. u Tábora.

Jednotaktový, eintaktig. J. pomlčka.
Zv. Př. kn. I. 6.

Jednotenský, einheitlich. Rk.

Jednotenství, n. = monisums. Dk. Rozb.
f. 30., Dk. Dj. f. 208.

Jednotěný, vereinigt.

Jednotičník, u, m., der Einigungspunkt.
Rk.

Jednotidlo, a, n., das Einigungsmittel.
Vch. Ar. II 28.

Jednotina, y, f., die Einheit. Šf. III.
625.

Jednotitel všech působností. Pal. Rdh.
I. 338.

Jednotiti řepu = protrhovati, aby vždy
jen jedna zůstala a ne několik pohromadě.
Us. Mý., Kšť.