505

Jedosršný, giftsprühend. Šm.

Jedotvorný, Gift bereitend. Ves. I. 15.

Jedouchov, a, m., Jedáuchow, ves u Něm.
Brodu. Blk. Kfsk. 701.

Jedousov, a, m., Jedausow, ves u Pře-
louče. Blk. Kfsk. 572., Sdl. Hr. I. 207.

Jedov, a, m., Jedow, ves u Náměště.

Jedová Hora, GiftbeRg, sam. u Hořovic.

Jedovary, dle Dolany, JedowaR, ves
u Svíň. Tk. Ž. 13., Sdl. Hr. III. 303.

Jedovatec = jedovatý had (žertovně).
Vz Sbtk. Krat, h. 29.

Jedovatěti. Žena j-ti, když sě jie (muž)
dotýká. Hus I. 273.

Jedovati se. Již se nejeduj. Mdl. 132. a.
— nad čím. Sk. Črty. 42., Dch. — se na
koho. Lum.

Jedovatina, der Giftstoff. Dch, Čjk.,
Nz. lk., J. klobásní, Wurstgift, Wurstfett-
säure. Šv. 137.

Jedovato = jedovatě. Slov. Ssk.

Jedovatý. J. zrno, Ž. wit. Deut. 32., had.
Pass. 422. — jak, Prudce j. Us. Pdl. —
J. = štípající atd. J. pomsta, Hdk., mráz,
Lpř., žena (hubatá), baba, Us. Dbv., pohled.
Osv. I. 269. — v čem. Jenž jsú v zlosti
j-tí. Smil v. 1305.

Jedovec, vce, m., veneficus. Ž. wit. 57. 6.,
ŽG1. 238. Vz nási.

Jedovíček, čka, m. = had. Jdi, dcerečko,
do hájíčka, najdeš tam j-čka. usmaž mu ho.
Sš. P. 169.

Jedovina, y. f. == jedovatina. Laš. Tč.
Cf. Rk. Sl.

Jedovládný, giftbeherrschend. Šm.

Jedovnice, Jedownitz, městečko u Blan-
ska. S. N.

Jedový. Kká. K sl. j. 219. J. mouka,
Giftmehl, rýha (jedojem), GiftfaNg, Nz.,
šípy, Dch., huť (jeďojem, Gifthütte), moučka.
Sl. les., NA. IV. 168. Běž do lesa dubo-
vého, najdeš hada j-ho; Snídaníčko při-
chystala samo jedové. Sš. P. 168 , 120.

Jedovýparný, giftaushauchend. J. po-
větří. Pl. I. 243.

Jedraž, e, f., Jedrasch, ves u Strakonic.

Jedu, vz Jeti.

Jedubaba, y, f. = čarodějnice, nadávka
babám. Němc. II. 15.

Jeďuch, a, m. = jedlík. Slov. Dbš. Sl.
pov. I. 552.

Jedva, lit. advos. Mkl. aL. 7., 75., Etym.
102., 425. Že pro veliké horko omdlévají
v lázni, že je j. ven z lázně vynášejí. Rps.
lk. (Hrš). Že by mi j. za to dali 40 mr.
Půh. II. 249. Tak jeho ztepu, že j. choditi
bude moci. GR. Modlili se tiše j. rty hý-
bajíc; J. si smrti utekl. BO. J. duchu po-
padám. Št. Kn. š. 278. (22., 161.).

Jedvíčko = jedva. 1607. Wtr.

Jedvyž dokonán byl (jakmile). Bl Aug.
živ. 11.

Jedyn = jenom. U Frýdka. Brt. D. 172.

Jedzeňá = jedení. Na jihových. Mor.
Brt.

Jedziti sa = jediti se. U Hrozenkova.
Tč.

Jedzivo, a, n., die Esswaare. Slov. Ssk.

Jehelečka, y, f. = jehlička. Pichnul mne
un (on) j-čkú. Sš. P. 481.

Jehelné. Sal. 240.

Jehelní ucho, ZN., diera, BO., udice.
Kat. 128. Žena mečem nemohouc j-nými
body pronásleduje. Janda.

Jehelnice, e, f., die Nadelbüchse; der
Nadelfisch. Šm.

Jehelníčkář, e, m. Tk. II. 375., 381.

Jehelník = jehlář. Tk. II. 376., 381.

Jehí = její. Habe (aby) každé věděl, že
sem béval j. mládenec. Sš. P. 601.

Jehla. Bž. 48. Cf. S. N., Mkl. Etym. 95.,
Rk. Sl. J. k discissi, k operaci zákalu, na
hmyz, na patro, na výduti cev, o stopce,
praeparační (v lekař.). Wld. J. do klobouku
(ženského), k sešívání drůbeže v kuchař-
ství, die Dressirnadel, Dch., na pasiřská
sítka, Hk., síťovací, síťkovací, Netz-, vyší-
vací. Stick-, Šp., k zavírání ran, Kžk. Por.
641., astatická, magnetická, vz KP. II. 186.,
192., sklonková, úchylková, vz NA. V. 291.,
deklinační, inklinační. Mj. J. krystallová,
die Krystallnadel. Dch. Malá j-čka a pích-
nutí bolí. Bž. exc. Cf. Kram. Slov. J. jako
cep, niť jako provaz (příliš tlusté). Dch.
Bo do nebe je cesta uzúčka, jak do šatnej
jahelečky úška. Sš. P. 786. Má jehlu (říkají
o přebroušených ocelových nástrojích n. př.
o břitvě). U Hořic. Hk. J. se stříbrem a
zlatem nachází, ale přece vždy holá ostává.
Č. Jehly hledaje svíčku spáliti (pro malý
zisk velikou škodu míti). Hkš. Vz Šíti.
Hádanky o jehle: 1. Jiné šatí a samo je to
nahé. 2. Železné ptáée přes ploty skáče a
kuodelný ocas má. 3. Železné hříbě běhá
po plátěné louce, koudelný ocas má. Km.
1886. 718. Brt. — J. ve vodním stavitelství,
der Rammpfahl. Nz. Jehly po přesném
znivellovaní křížem stužiti a začepovati.
Stat. př. kn. 1877. 98. J. plochá, die Flach-
bürste. Sl. les. J. náražná, NA. IV. 229.
— J. mořská, ryba. Vz Schd. II. 494. —
J. veliká (šídlo obecné, hmyz síťokřídlý),
aeschna grandis. Vz Schd. II. 520. = J.
nabíjecí, střelná, žihadlo, die Zünd-, Raum-,
Schiess-, Spurnadeí, der Ladespiess. NA.
IV. 131., Hř. 28. — J. zápalná v jehlovce,
die Zündnadel. Vz NA. III. 108. — J. ==
síťařský člunek. na nějž drát se natáčí. Us.
Hlk. — J. = dlouhá tyč, kterou plavec,
stoje na voru pacholčím (třetím), dává směr
boční straně pramene. Us. Hk. — J. = na
ostro sříznutá strana šindele, kdežto druhá
strana s rýhou slove struh. V Bystersku. Sn.

Jehláč, vz Jihláč.
Jehlák, u, m., die Nadelfeile, Feilnadel.
Šp. Násadka k j-ku, der Feilnadelhalter. Šp.
Cf. Mkl. Etym. 106.

Jehlan, vz Pyramida. — Csk oprav v: Čsk.
J. tupý, špičatý, prvo-, druhořadý, NA. V.
464., přímý; podstava, stěny pobočné, vrchol,
výška, osa j-ce. Us. Pdl. J. šesterečný,
jednoklonný. Schd. II. 11., 12. (9.). J. čtve-
rečný (prvořadý, druhořadý, třetiřadý), dva-
náctiboký, jednoklonný, klencový, klono-
kosočtverečný či polopřímotvar, kosočtve-
rečný či přímotvar, osmiboký či dvojčtve-
reéný, pravolevý, prodloužený, šesterečný,
(prvo-, druho-, třetiřadý), trojklonný, (koso-
delníkovy). Bř. N. 22.— 40. J. z kulí, Čsk.,
z másla. Sp. Cf. Prm. III. č. 16., S. N.



	505

	Jedosršný, giftsprühend. Šm. Jedotvorný, Gift bereitend. Ves. I. 15. Jedouchov, a, m., Jedáuchow, ves u Něm. Brodu. Blk. Kfsk. 701. Jedousov, a, m., Jedausow, ves u Pře- louče. Blk. Kfsk. 572., Sdl. Hr. I. 207. Jedov, a, m., Jedow, ves u Náměště. Jedová Hora, GiftbeRg, sam. u Hořovic. Jedovary, dle Dolany, JedowaR, ves u Svíň. Tk. Ž. 13., Sdl. Hr. III. 303. Jedovatec = jedovatý had (žertovně). Vz Sbtk. Krat, h. 29. Jedovatěti. Žena j-ti, když sě jie (muž) dotýká. Hus I. 273. Jedovati se. Již se nejeduj. Mdl. 132. a. — nad čím. Sk. Črty. 42., Dch. — se na koho. Lum. Jedovatina, der Giftstoff. Dch, Čjk., Nz. lk., J. klobásní, Wurstgift, Wurstfett- säure. Šv. 137. Jedovato = jedovatě. Slov. Ssk. Jedovatý. J. zrno, Ž. wit. Deut. 32., had. Pass. 422. — jak, Prudce j. Us. Pdl. — J. = štípající atd. J. pomsta, Hdk., mráz, Lpř., žena (hubatá), baba, Us. Dbv., pohled. Osv. I. 269. — v čem. Jenž jsú v zlosti j-tí. Smil v. 1305. Jedovec, vce, m., veneficus. Ž. wit. 57. 6., ŽG1. 238. Vz nási. Jedovíček, čka, m. = had. Jdi, dcerečko, do hájíčka, najdeš tam j-čka. usmaž mu ho. Sš. P. 169. Jedovina, y. f. == jedovatina. Laš. Tč. Cf. Rk. Sl. Jedovládný, giftbeherrschend. Šm. Jedovnice, Jedownitz, městečko u Blan- ska. S. N. Jedový. Kká. K sl. j. 219. J. mouka, Giftmehl, rýha (jedojem), GiftfaNg, Nz., šípy, Dch., huť (jeďojem, Gifthütte), moučka. Sl. les., NA. IV. 168. Běž do lesa dubo- vého, najdeš hada j-ho; Snídaníčko při- chystala samo jedové. Sš. P. 168 , 120. Jedovýparný, giftaushauchend. J. po- větří. Pl. I. 243. Jedraž, e, f., Jedrasch, ves u Strakonic. Jedu, vz Jeti. Jedubaba, y, f. = čarodějnice, nadávka babám. Němc. II. 15. Jeďuch, a, m. = jedlík. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 552. Jedva, lit. advos. Mkl. aL. 7., 75., Etym. 102., 425. Že pro veliké horko omdlévají v lázni, že je j. ven z lázně vynášejí. Rps. lk. (Hrš). Že by mi j. za to dali 40 mr. Půh. II. 249. Tak jeho ztepu, že j. choditi bude moci. GR. Modlili se tiše j. rty hý- bajíc; J. si smrti utekl. BO. J. duchu po- padám. Št. Kn. š. 278. (22., 161.). Jedvíčko = jedva. 1607. Wtr. Jedvyž dokonán byl (jakmile). Bl Aug. živ. 11. Jedyn = jenom. U Frýdka. Brt. D. 172. Jedzeňá = jedení. Na jihových. Mor. Brt. Jedziti sa = jediti se. U Hrozenkova. Tč. Jedzivo, a, n., die Esswaare. Slov. Ssk. Jehelečka, y, f. = jehlička. Pichnul mne un (on) j-čkú. Sš. P. 481.	Jehelné. Sal. 240. Jehelní ucho, ZN., diera, BO., udice. Kat. 128. Žena mečem nemohouc j-nými body pronásleduje. Janda. Jehelnice, e, f., die Nadelbüchse; der Nadelfisch. Šm. Jehelníčkář, e, m. Tk. II. 375., 381. Jehelník = jehlář. Tk. II. 376., 381. Jehí = její. Habe (aby) každé věděl, že sem béval j. mládenec. Sš. P. 601. Jehla. Bž. 48. Cf. S. N., Mkl. Etym. 95., Rk. Sl. J. k discissi, k operaci zákalu, na hmyz, na patro, na výduti cev, o stopce, praeparační (v lekař.). Wld. J. do klobouku (ženského), k sešívání drůbeže v kuchař- ství, die Dressirnadel, Dch., na pasiřská sítka, Hk., síťovací, síťkovací, Netz-, vyší- vací. Stick-, Šp., k zavírání ran, Kžk. Por. 641., astatická, magnetická, vz KP. II. 186., 192., sklonková, úchylková, vz NA. V. 291., deklinační, inklinační. Mj. J. krystallová, die Krystallnadel. Dch. Malá j-čka a pích- nutí bolí. Bž. exc. Cf. Kram. Slov. J. jako cep, niť jako provaz (příliš tlusté). Dch. Bo do nebe je cesta uzúčka, jak do šatnej jahelečky úška. Sš. P. 786. Má jehlu (říkají o přebroušených ocelových nástrojích n. př. o břitvě). U Hořic. Hk. J. se stříbrem a zlatem nachází, ale přece vždy holá ostává. Č. Jehly hledaje svíčku spáliti (pro malý zisk velikou škodu míti). Hkš. Vz Šíti. Hádanky o jehle: 1. Jiné šatí a samo je to nahé. 2. Železné ptáée přes ploty skáče a kuodelný ocas má. 3. Železné hříbě běhá po plátěné louce, koudelný ocas má. Km. 1886. 718. Brt. — J. ve vodním stavitelství, der Rammpfahl. Nz. Jehly po přesném znivellovaní křížem stužiti a začepovati. Stat. př. kn. 1877. 98. J. plochá, die Flach- bürste. Sl. les. J. náražná, NA. IV. 229. — J. mořská, ryba. Vz Schd. II. 494. — J. veliká (šídlo obecné, hmyz síťokřídlý), aeschna grandis. Vz Schd. II. 520. = J. nabíjecí, střelná, žihadlo, die Zünd-, Raum-, Schiess-, Spurnadeí, der Ladespiess. NA. IV. 131., Hř. 28. — J. zápalná v jehlovce, die Zündnadel. Vz NA. III. 108. — J. == síťařský člunek. na nějž drát se natáčí. Us. Hlk. — J. = dlouhá tyč, kterou plavec, stoje na voru pacholčím (třetím), dává směr boční straně pramene. Us. Hk. — J. = na ostro sříznutá strana šindele, kdežto druhá strana s rýhou slove struh. V Bystersku. Sn. Jehláč, vz Jihláč. Jehlák, u, m., die Nadelfeile, Feilnadel. Šp. Násadka k j-ku, der Feilnadelhalter. Šp. Cf. Mkl. Etym. 106. Jehlan, vz Pyramida. — Csk oprav v: Čsk. J. tupý, špičatý, prvo-, druhořadý, NA. V. 464., přímý; podstava, stěny pobočné, vrchol, výška, osa j-ce. Us. Pdl. J. šesterečný, jednoklonný. Schd. II. 11., 12. (9.). J. čtve- rečný (prvořadý, druhořadý, třetiřadý), dva- náctiboký, jednoklonný, klencový, klono- kosočtverečný či polopřímotvar, kosočtve- rečný či přímotvar, osmiboký či dvojčtve- reéný, pravolevý, prodloužený, šesterečný, (prvo-, druho-, třetiřadý), trojklonný, (koso- delníkovy). Bř. N. 22.— 40. J. z kulí, Čsk., z másla. Sp. Cf. Prm. III. č. 16., S. N.