506

Jehlancový. J. plocha, Jrl., česle, der
Bockrechen, Sl. les., čísla. Stč. Alg. 47.
Ledový j. Koll. III. 269.

Jehlančitý topol (= vlaský), vz Topol.
Sl. les.

Jehlanka, y, f., měkkýš s dlouhou špi-
čatou šroubovitou ulitou. J. obecná, ceri-
thium vulgatum; obrovská, c. giganteum.
Vz Frč. 242., Brm. IV. 2. 267.

Jehlařiti, il, ení, Nadlerei treiben. Rk.

Jehlatcovitý, pyramidenförmig. Rst. 422.

Jehlení, n., die Strickerei. Rk.

Jebleň, é, dle Wenzlova Pravop. ukaz.
jest rodu muž.

Jehlí. Načež sečky jako j., co by ti ju
koně snědli. Sš. P. 543.

Jehlice do vlasů = vlasnice. Šp. Vz Vlšk.
182., 186., S. N. — J. magnetická inklinační,
deklinační. Stč. Zem. 668., 672., Jehla (dod.),
S. N. — J., ononis, die Hauhechel, rostl.
Sycer eraticus. Byl. 14. stol. J. obecná, o. spi-
nosa; rolní, o. procurrens; kozí, o. hircina.
Rstp. 356. J. vlaská = listnatec kostrbatý,
ruscus aculeatus. Rstp. 1567., Bartol. Cf.
Slb. 527., 537., Schd. II. 312., Kk. 254.,
256, FB. 102., Čl. Kv. 377. — J. = bota
na jehle, na pilotě. Us. Pdl. — J. = střelka,
ku proplétání kratších drátů, když se dělá
dno síta. Hk. — J = říčná kulatá lat na
plti, ku které se břevna březovými pruty
přivazuji. Val. Vck. - J. = železná n. dře-
věná hůl zastrčená po straně jha, aby jho
volu s krku nepadalo. V Nivnicích. Kch. —
J. hadí, rhaphidia ophiopais, členovec síťo-
křidlý; rohozobá, belone acus, ryba. Vz
Frč. 151., 293. — J., Jehlitz, ves u Král.
Hrad. Sdl. Hr. V. 336., 338.

Jeblicná, é, f., Jehlitzna, koupele u Val.
Meziříčí.

Jehlicovitý, Nadel-. J. list = tuhý čár-
kovitý n. šídlovitý obyč. přezimujíci. Rst.
422.

Jehlibový, Hauhechel-. Šm.

Jehličák, u, m., sparganium, der Igels-
kopf. rostl. Vz Slb. 224.

Jehličí. Cf. Slb. XLII., 537., Schd. II.
273, Kram. Slov., Kk. 99., S. N., Rk. Sl.
J. líh, der Koniťerenspiritus. Dch. Hnědé j.
smrkové, die FichteNnadelbräune. Pta.

Jehlička Pav, prof. a okresní školní do-
zorce, 1826.-1883 Vz Rk. Sl, Tf. H. 1. 3.
vd. 192., 193., Šb. Dj. ř. 2. vd. 253., Bačk.
Př. 162.

Jehličkovitý, nadelartig. Šm.

Jehličná, é, f. = pole u Krhové. Pk.

Jehličnatý. J. rostliny, coniferae, die
Koniferen. Cf. Rosc. 100., Čl. 161., Schd.
II. 273. J. les, porost, kmenovina, der Nadel-
holzhoclibestand. Sl. les.

Jehliční J. kmen, Sl. les., lázeň. Šd.

Jehlík Blatná — díl mě. Blatné.

Jehlina, y, f. Jehliny, die Tangeln. Němc.
Vz Jehličina. Plamen se sbíhá po hustých
j-nách smrkových v dál. Sk. Črty 132. —
J. opasná, oční (nemoc). Čs. lk. IX. 287.

Jehliřky, pl = pole u Zašové. Pk.

Jehlistý, spitzig. Šm.

Jehliti, il, en, ení, stricken. Rk.

Jehlitý, feingespitzt. Nz.

Jeblodrž, e, m., v ranlékařství. der
Nadelhalter (kleine eiserne Röhre, worin
die Nadel befestigt ist). Šm.

Jehlorohý, nadelhornig. Šm.

Jehlování, n. = beranění, die Pilotirung.
Zpr. arch. VIII. 112.

Jehlováný; -án, a, o. J. rošt. Zpr. arch.
XII. 2. 24.

Jehlovec, die Sloanea. J. zubatý, s.
dentata. Rstp. 171.

Jehlovitý, nadelartig. J. uhlí, Nadelkohle.

Jehlovka. acme, měkkýš. J. sladká, a.
polita. Vz Dud. 29, Brm. IV. 2. 255. —
J. = ručnice. Vz KP. IV. 489.

Jehlovod, u, m, das Nadelrohr beim
Zündnadelgewehr. Čsk.

Jehlový. J. puška = jehlovka. Osv. I. 33.

Jehné z jahně, proti strslov. agne, lat.
agnus Bž. 48., 17.

Jehnec. Vz Zjehniti. BO. Jehenci ovec.
ŽK. 94. b. Cf. Jehněcí, Jahnec.

Jehněčí odvozeno od jehněte, jehenčí a
jehněčí od jehence. Vz Jehnec. Listy filol.
1877. 302.

Jehněd, jahněd, strsl. agnedъ, palma.
Bž. 48. Cf. List. filol. VIII. 17. V květnů
neděli svétie jehněd. Št. Kn. š. 307., 309.

Jehněda = jehněd. Čl. Kv. XX., Slb.
XLII, Schd. II. 207., Rosc. 96., S. N , Mkl.
Etym. 1., Rk. Sl., Kk. 39. Také: řasa.

Jehněděný, kätchenartig. J. květy =
v jehnědu nahromaděné. Rst. 422.

Jehnědí, n., Jehniedy, Lammelsdorf, ves
u Ústí nad Orlicí. Sdl. Hr. I. 29., 232., II.
142., 255.

Jehnědno, a, n. = Jehnidlo.

Jehnědokvětný. J. rostliny. Osv. I. 41.,
Čl. 111., Hg.

Jehnědovitý. J. rostliny, amentaceae.
Krč. G. 863. J. květ. Osv. VI. 38., Rosc.
117., S. N.

Jehnědový. Výb. I. 1069. 11. J. rato-
lesti, rami palmarum. ČE. 40.

Jehnice. BO., Půh. II. 82. — J., dle Bu-
dějovice, Jehnitz, ves u Brna.

Jehnidlo, a, n. = Jehnědno, ves u Písku.

Jeho a jemu. Vz List. filol. III. 172.

Jehova, y, m. = Hospodin, Bůh, hebr.
Vz S. N.

Jehřín, a, m., Jersein, ves u Jihlavy.

Jehulice, e, f., die Schaftnadel (beim
Strumpfwirker). Šm.

Jech, aor. Vz Rkk. vyd. Kořínek 1870.
str. 72. — J. = jsem. Jo se vydovać ně-
budu, j. mlado, nimom rozumu. Sš. P. 462.

Jecha, y, m., os. jm. Arch. IV. 248.,
Pal. Rdh. I. 121.

Jechač, e, m. Šf. III. 506.

Jechař, e, m. = koníř; ras, cikán, ko-
mediant, šejdíř. Us. u Potštýna. Ibl.

Jechati, vz Jachati. Já včil jechám (jedu)
do pole. Laš. Tč. Žeby s nimi j-la (jela).
Sš. P. 777.

Jechče = ještě. V Bohuslav, na Mor.
Neor.

Jej = ji. Cf. Ji. Vz Bž. 51. — J. = jí,
její. Na jihových. Mor. Brt. — J., interj.
Chodzja k něj ludzja? Jej, chodza veru.
U Frýdka. Brt. D. 172. U Místka. Skd.
U Olom. Sd. J. = euge. Ž. wit. 39. 16.