507

Jejá či jejé = její. Prk.

Jejda, výkřik podivu. Zlinsky. Brt. Cf.
Jej, Jejdana, Jejdanečky, Jajda. Jejda, to
je krásné! Jejda, vždyť ho to zabije! U Olom.
Sd. Ach jejda, přejejda, už musím do světa.
Sš. P. 571.

Jejdana = jejda. Brt. D. 172.

Jejdane = jejda. J. můj! U Olom. Sd.

Jejdanečku = jejda. U Olom. Sd.

Jejdanečky = jejda. Brt. D. 172.

Jejdanenku = jejda. J., to je tam větr!
Mor. Šd.

Jejdanenky = jejda. Mor. Šd.

Jejdanku = jejda. I j., co pak je vám?
Sk., Vck.

Jejdanky = jejda. Mor. Šd.

Jéjej, interj. strach n. podivení značící.
J., to je vojska! Us. Kšť.

Jejéj = jejího. Slov. A to všetko pre j.
milého. SI. ps. 46.

Její, zúžené z jejie. Vz o tom v List. filol.
1874. 48., 1877. 293.-294., 1880. 296—299.
a cf. Programm Obecného real, gymnasia
v Praze na r. 1877. 7. Na Laš. její, -ó, -í.
Její otec, jejó matka. Tč. — Nesklonné
(poněvadž jest její gt. jako jeho a jejich a
tyto tvaRy se také neskloňují). Paní Kachna
vystúpila jest skRze pomocníka její; Za ne-
božtíka Macha, muže její. NB. Ťč. 79 , 168.
Ves Lhotka s jejie vším příslušenstvím.
List. hrad. 1482. Tč. Mnoho pánov s jejie
otcem mluvili. Leg. Mnč. R. 27. Móžeš ju
s jejie tovařiškami jieti. Dal. 23. Imievali
jsú stav v Byňově u sestry a jejie muže.
Pč. 21., 22. Z její věna; Jana syna její;
Já jsem měl stupek s její otcem; Že mi
slíbil za věno k její bratru ruce; Pobral
jí a její dětóm všecko; Úmluva se stala
mezi její syny. Půh. I. 133., 158., 279., II.
25.. 39., 72. Taktéž v Půh. I. 134., 390.,
II. 41., 92., 103., 104., 106., 143., 202., 226.
Daleko učiň cestu svú od ženy a nepřibli-
žuj se koncóm domu jejie. Hus. I. 277. —
Sklonné: By jemu rukojmie byl za naši
měšťku a za nebožtíka muže jejieho. NB.
Tč. 145. Slíbil jí za jejího muže za 50 kop;
Doupomínaje se jejího véna. Půh. II. 102.,
408. Odkázal jí 10 kop věna jejího na Ha-
vlovi. Arch. 1. 172. Chelčický její veskrz
sklání: O jejím panenstvie. Chč. P. 76. a.

Jejich. Chč. má jen: jich. Jich modlitby;
Neraocem jich. Chč. P. 50. a., 71. a.

Jejichý = jejich. Bude-li má milá ke
mně fak upřímná, otevře jejichý dvůr. Sš.
P. 784.

Jejin. Jest tomu šest let, jakž otec jejin
umřel; Maruše žaluje, žeby bratr jejin po-
bral statek. NB. Tč. 208. Syn jejiného bratra.
U Bílovic u Uher. Hrad. Tč. Cf. List. filol.
I. 48.

Jejkov, a, m , Jeikof, předměstí v Tře-
bíči.

Jejku = jejda. Ale j. můj! Mor. a slez.
Sd.

Jejte = jeďte. Až bude svitať, j. pryč
od nás Sš. P. 128.

Jejunum, vz Schd. II. 355.

Jek vichru, vichřice, bouře. Čch., Vrch.
Cf. Mkl. Etym. 104.

Jekev, kve, m., zašlá ves. D. ol. VI. 895.,
VII. 625.

Jekotati co: hrozby. Kká. Td. 241. —

proč. Zuby jekotaly zimou. Arb. — kde

od čeho. Jednou začne cosi na stromě od

zimy j. a třesoucím hlasem mluviti. Koll.

Zp. I. 12.

Jekotivý, jekotlivý, stammelnd. Šm.

Jekov, a, m., Jekow, ves u Votic.

Jekta, y, m. a f. = koktal, koktalka.
U Třebonína. Olv.

Jektač, e, m. = kdo jekotá. Us. Smrd.

Jektání, n., das Stammeln; Zittern. H.
jektanie. BO.

Jektati. Vz List. filol. VIII. 33.

Jektavě, stammelnd. J. mluviti. Mour.

Jektavý. Vz List. filol. VIII. 33.

Jekutný = lakomý. U Žamb. Dbv.

Jelč, e, m., vrch v Litoměř.

Jelčany, dle Dolany, Horní a Dolní J.,
Ober-, Unter-Jeltschan, ves u Kouřimě.

Jelec = placka, podhořanka, majnice,
lososnice ryba. Mkl. Etym. 103., Šp., Němc.
IV. 422., Hdk. C. 378., KP. III. 387. Dokud
byly zemáky, prasata byly jak jelci (tlustá).
Zlinsky. Brt. — J., Jeletz, sam. u Vorlíka.
Tf. Odp. 338.

Jelecký Jan, čes. bratr, f 1568. Jg. H.
1. 2. vd. 573., Jir. Ruk. I. 312., S. N.

Jelen. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf.
Šrc. 69., Kram. Slov., Boh. 31., Mkl. Etym.
102., Rk. Sl., Šf. Strž. I. 481., Frč. 381.,
KP. III. 341., Schd. II. 431., Krč. G. 883.
Pribehol jelenčok a za ním pes. Dbš. Sl.
pov. I. 233. Za jaké povětrnosti j. v říjení
vchází, za takové z něho vychází (o Jiljí
a Michalu). Kld. Knězi sě zjěvi j. Hr. ruk.
5. 6. Volům kroky a jelenům skoky. Us.
Lpř. — J. = vůl jelenu podobný. Mor.
Brt. — J. = roháč brouk. Laš. Brt. V Pod-
luží: planý j. Brt. — J. = milenec, milenka
(lichotivé jm.). Můj nebeský jelínku! Mtc. 1.
1880.— J., sam. u Lab. Týnice; Hirschen-
Wirthshaus, hospoda u Těšína. — U jelena
v Praze Vz Tk. II. 537. — J. Karel, f. Tf.
H. 1. 3 vd. 181., Bačk. Př. 172. — J. Al.
Jan, archivář. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1. 2. vd.
573., S. N. — J. Jan. Blk. Kfsk. 1328.

Jelena = kráva (rychlá) jako jelen. Brt.,
Kld. I. 7. — J., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Jelenář, e, m. = lovec jelenů. Šd. Vz
Jeleniar.

Jelence, ete, n. = jeleně Němc. IV. 420.

Jelenčok čka, m. = jelínek. Slov. Vz
Jelen.

Jelenec, nce, m., sam. u Dobříše, ves
u Příbramě. Sdl. Hr. IV. 223. — J. Hašek.
Tk. V. 147.

Jeleneč, nče, m., Jelenetsch. ves u Votic.

Jelének, nka, m., vz Jelen.

Jelení honba, lov, Lpř., síť. NA. IV. 115.
— J. v botan. J. skok či j. růžek či plavuň
obecná, lycopodium clavatum, FB. 4., Kš.,
Rstp. 1771., Čl. 171., Mllr. 63.; j. jazyk =
psaný trank, bindas obecný, scolopendrium
officinarum, vz Rstp. 1787 , ČI. 170., Mllr.
19.; j. kořen — smldník obecný, peuceda-
num officinale. Rstp. 741., Mllr. 19. — J.
připínák, lipoptena červi, die Hirschlaus-
fliege. Sl. les. - J. potok. Čechy I. 96. -



	507

	Jejá či jejé = její. Prk. Jejda, výkřik podivu. Zlinsky. Brt. Cf. Jej, Jejdana, Jejdanečky, Jajda. Jejda, to je krásné! Jejda, vždyť ho to zabije! U Olom. Sd. Ach jejda, přejejda, už musím do světa. Sš. P. 571. Jejdana = jejda. Brt. D. 172. Jejdane = jejda. J. můj! U Olom. Sd. Jejdanečku = jejda. U Olom. Sd. Jejdanečky = jejda. Brt. D. 172. Jejdanenku = jejda. J., to je tam větr! Mor. Šd. Jejdanenky = jejda. Mor. Šd. Jejdanku = jejda. I j., co pak je vám? Sk., Vck. Jejdanky = jejda. Mor. Šd. Jéjej, interj. strach n. podivení značící. J., to je vojska! Us. Kšť. Jejéj = jejího. Slov. A to všetko pre j. milého. SI. ps. 46. Její, zúžené z jejie. Vz o tom v List. filol. 1874. 48., 1877. 293.-294., 1880. 296—299. a cf. Programm Obecného real, gymnasia v Praze na r. 1877. 7. Na Laš. její, -ó, -í. Její otec, jejó matka. Tč. — Nesklonné (poněvadž jest její gt. jako jeho a jejich a tyto tvaRy se také neskloňují). Paní Kachna vystúpila jest skRze pomocníka její; Za ne- božtíka Macha, muže její. NB. Ťč. 79 , 168. Ves Lhotka s jejie vším příslušenstvím. List. hrad. 1482. Tč. Mnoho pánov s jejie otcem mluvili. Leg. Mnč. R. 27. Móžeš ju s jejie tovařiškami jieti. Dal. 23. Imievali jsú stav v Byňově u sestry a jejie muže. Pč. 21., 22. Z její věna; Jana syna její; Já jsem měl stupek s její otcem; Že mi slíbil za věno k její bratru ruce; Pobral jí a její dětóm všecko; Úmluva se stala mezi její syny. Půh. I. 133., 158., 279., II. 25.. 39., 72. Taktéž v Půh. I. 134., 390., II. 41., 92., 103., 104., 106., 143., 202., 226. Daleko učiň cestu svú od ženy a nepřibli- žuj se koncóm domu jejie. Hus. I. 277. — Sklonné: By jemu rukojmie byl za naši měšťku a za nebožtíka muže jejieho. NB. Tč. 145. Slíbil jí za jejího muže za 50 kop; Doupomínaje se jejího véna. Půh. II. 102., 408. Odkázal jí 10 kop věna jejího na Ha- vlovi. Arch. 1. 172. Chelčický její veskrz sklání: O jejím panenstvie. Chč. P. 76. a. Jejich. Chč. má jen: jich. Jich modlitby; Neraocem jich. Chč. P. 50. a., 71. a. Jejichý = jejich. Bude-li má milá ke mně fak upřímná, otevře jejichý dvůr. Sš. P. 784. Jejin. Jest tomu šest let, jakž otec jejin umřel; Maruše žaluje, žeby bratr jejin po- bral statek. NB. Tč. 208. Syn jejiného bratra. U Bílovic u Uher. Hrad. Tč. Cf. List. filol. I. 48. Jejkov, a, m , Jeikof, předměstí v Tře- bíči. Jejku = jejda. Ale j. můj! Mor. a slez. Sd. Jejte = jeďte. Až bude svitať, j. pryč od nás Sš. P. 128. Jejunum, vz Schd. II. 355. Jek vichru, vichřice, bouře. Čch., Vrch. Cf. Mkl. Etym. 104.	Jekev, kve, m., zašlá ves. D. ol. VI. 895., VII. 625. Jekotati co: hrozby. Kká. Td. 241. — proč. Zuby jekotaly zimou. Arb. — kde od čeho. Jednou začne cosi na stromě od zimy j. a třesoucím hlasem mluviti. Koll. Zp. I. 12. Jekotivý, jekotlivý, stammelnd. Šm. Jekov, a, m., Jekow, ves u Votic. Jekta, y, m. a f. = koktal, koktalka. U Třebonína. Olv. Jektač, e, m. = kdo jekotá. Us. Smrd. Jektání, n., das Stammeln; Zittern. H. jektanie. BO. Jektati. Vz List. filol. VIII. 33. Jektavě, stammelnd. J. mluviti. Mour. Jektavý. Vz List. filol. VIII. 33. Jekutný = lakomý. U Žamb. Dbv. Jelč, e, m., vrch v Litoměř. Jelčany, dle Dolany, Horní a Dolní J., Ober-, Unter-Jeltschan, ves u Kouřimě. Jelec = placka, podhořanka, majnice, lososnice ryba. Mkl. Etym. 103., Šp., Němc. IV. 422., Hdk. C. 378., KP. III. 387. Dokud byly zemáky, prasata byly jak jelci (tlustá). Zlinsky. Brt. — J., Jeletz, sam. u Vorlíka. Tf. Odp. 338. Jelecký Jan, čes. bratr, f 1568. Jg. H. 1. 2. vd. 573., Jir. Ruk. I. 312., S. N. Jelen. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 69., Kram. Slov., Boh. 31., Mkl. Etym. 102., Rk. Sl., Šf. Strž. I. 481., Frč. 381., KP. III. 341., Schd. II. 431., Krč. G. 883. Pribehol jelenčok a za ním pes. Dbš. Sl. pov. I. 233. Za jaké povětrnosti j. v říjení vchází, za takové z něho vychází (o Jiljí a Michalu). Kld. Knězi sě zjěvi j. Hr. ruk. 5. 6. Volům kroky a jelenům skoky. Us. Lpř. — J. = vůl jelenu podobný. Mor. Brt. — J. = roháč brouk. Laš. Brt. V Pod- luží: planý j. Brt. — J. = milenec, milenka (lichotivé jm.). Můj nebeský jelínku! Mtc. 1. 1880.— J., sam. u Lab. Týnice; Hirschen- Wirthshaus, hospoda u Těšína. — U jelena v Praze Vz Tk. II. 537. — J. Karel, f. Tf. H. 1. 3 vd. 181., Bačk. Př. 172. — J. Al. Jan, archivář. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1. 2. vd. 573., S. N. — J. Jan. Blk. Kfsk. 1328. Jelena = kráva (rychlá) jako jelen. Brt., Kld. I. 7. — J., os. jm. Pal. Rdh. I. 121. Jelenář, e, m. = lovec jelenů. Šd. Vz Jeleniar. Jelence, ete, n. = jeleně Němc. IV. 420. Jelenčok čka, m. = jelínek. Slov. Vz Jelen. Jelenec, nce, m., sam. u Dobříše, ves u Příbramě. Sdl. Hr. IV. 223. — J. Hašek. Tk. V. 147. Jeleneč, nče, m., Jelenetsch. ves u Votic. Jelének, nka, m., vz Jelen. Jelení honba, lov, Lpř., síť. NA. IV. 115. — J. v botan. J. skok či j. růžek či plavuň obecná, lycopodium clavatum, FB. 4., Kš., Rstp. 1771., Čl. 171., Mllr. 63.; j. jazyk = psaný trank, bindas obecný, scolopendrium officinarum, vz Rstp. 1787 , ČI. 170., Mllr. 19.; j. kořen — smldník obecný, peuceda- num officinale. Rstp. 741., Mllr. 19. — J. připínák, lipoptena červi, die Hirschlaus- fliege. Sl. les. - J. potok. Čechy I. 96. -