508

J. Horní, Ober-Jelenj, městečko u Vys.
Mýta; J. Dolní, UnteR-Jelenj, ves tamtéž.
Sdl. Hr. I. 176., II. 277., S. N. Všude zem
Paně, jen na J. písek. Vz Sbtk. KRat. h.
45. — Z J. Václ. Vz Tf. Odp. 388. Z J.,
vz Hrubý. Z J. Vz Sbn. 697., 711., 753.,
783., 785., 902., 933., 934.

Jeleniar, a, m. = jelenáŕ. Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 95.

Jelenice = lošák jelení, hydnum imbri-
caturn. Rstp. 1919. J., tuber, die Trüffel.
U Uher. Hrad. a j. — J., dle Budějovice,
Jelenitz. ves u Mělníka. Blk. Kfsk. 883.

Jelenišťata, pl., n., sam. u Přelouče.

Jeleni-us, a, m. — J. Mik. 1626. Jg. H.
1. 2. vd. 573., Jir. Ruk. 1. 312. — J. Šim.,
školní rektor, † 1599. Jir. Ruk. I. 312.

Jelenka, phallus, der Eichelpilz, houba.
J. obecná, p. impudicus; zvonatá, p. cam-
panulatus; košilatá, p. indusiatus; čertová,
p. daemon. Rstp. 1954., Rosc. 71. — J. =
přítok (potok) Úhlavy. Čechy I. 59. — J. ==
les v Bohučovicích na Opav. Šd.

Jelenkovitý. J. Rostliny. Vz Rosc. 71.

Jelenky, něm. Jelenka, ves u Prachatic.
Blk. Kfsk. 654.

Jelenokoza, y, J'., antilope cervicapra,
eine Art Antilope. Šm.

Jelenolovec, vce, m. = jelenáŕ. Škd.

Jelenostřelný, H.aytjßoko?, Hirsche
schiessend. Lpř.

Jelenov, a, m., Hirschstein. Čechy I. 115.

Jelenský, vz Hrubý.

Jelcha. Bartol., Rstp. 1413., Šf. III. 549.

Jeli = když. Aniž daj pokoje sobě, ažť
sě jeliž poddá tobě; A v tom úmysle stoj
tvrdě, jeliž vstúpiš v mužská leta. Smil v.
914., 1421. Jeliž jej věrdunk oběce, toliž
teprv baba šedši získá koláč na jinoši; Je-
liž bude střela vyňata z těla, toliž lékař
uléčí (raněného). Hr. ruk. 309, 327. Pakli,
jeliž nás budú prositi, odpustíme, také Buoh,
když ho budem prositi, odpustí; Odtud ne-
vyjdu, ač jeliž zaplatím do poslednieho
orta St. Kn. š. 57., 278. — J. = až, leda
až, leč. Žeť Bóh těch hřiechov nezbaví,
jeliž bude vráceno to. Hr. ruk. 327. A ne-
vyndú odtud, jeliž dluh zaplatí. GR. Ni-
komu toho nepraviti, ažby jeliž syn člo-
věčí z mrtvých vstal. M. Nezvěděli toho,
jeliž nazajtřie Ráno; Řekl jsem, aby bRan
neotvírali, jeliž po sobotě. BO. Toho ne-
učinil na ten den, až jeliž po puol druhém
letě. Půb. I. 123. Též hřiech tiehne duši
doluov, ale té těžkosti nečije, jeliž vystúpi
z těla; Prve nemá čakána býti pomoc bo-
žie, jeliž prve nedostane se pomoci človéčie.
Hus I. 115., 355.

Jelík, a, m , sam. u Mníška.

Jelikož, jelikožto, jelikž, vz Mkl. Etym.
107. 1. Ve větách pomerných a) o dalekosti
v prostoře. J. (quantum) dalek vzchod ot
západa. Ž. wit. 102. 12. — b) O trvanli-
vosti v čase. Neb jelikož slunce svítí, tolikož
nám jest dne míti. Sv. ruk. 19. — c) O mno-
hosti. Jelikož ho (maku) zrn zzobete, tolikéž
pohan pobijete. Alx. V. v. 1070. (HP. 26.).
Zpósobí s tolik, jelikž jemu jest přezřieno;
Jelikž miluji s tolik jest mé. Št. Kn. š. 11.,
34. Za v ,něm. Št. polož: Kn. š. 19. Za

by rádi. Št.' polož: Kn. ž. 148. — 2. Ve
větách omezovacích, a) k vytčení stupně.
Každý, jelikož móže. M. Jelikož jest člověk
pRavý; Jelikž umie anebo móž. St. Kn. š.
20., 162., 187., 216. Jelikož na něm jest.
Št. Kdoby to, j. člověk, zvěstoval? Šf. III.
193. a j. — b) Ve vytčení strany atd. Ne-
mni, byť Buoh neuměl nové, jeljkož k nám,
a neslýchané vymysliti muky; Že mše, jeli-
kož k oběti božieho těla, k modlitvám
vždy jest svatá. Št. Kn. š. 282., 283. Ti
skutkové Bohu jelikožto Bohu se připisují;
Kristus jakožto člověk nanalezl jest tak
veliké vieRy u rodu Jakob; Spasitel nás
dieku vzdav Bohu otci jelikožto člověk;
Jest pastýř dobrý jelikožto Bóh; Kristus
jelikožto člověk byl jest osažen hřiechem
panny Marie. Hus I. 12., 46., 51., 166., 182.
Kristus jelikož člověk umřel, jelikož Bůh,
nesmRtelný jest. — Pozn. Nyní se v té pří-
čině užívá náměstek co, co takový. Vz tato
slova. BRt. S. 3. vd. 145. — 3. Ve větách
příčinných. Za ,kRom tebe´ polož čárku m.
středníku. Ctihodný, j. mocný spojenec. Dch.
Jelikož jsou účty obecni ode dneška na
14 dní veřejně vyloženy, tedy . . . . Us. J.
s nimi tRvalých spolků neměli. Šf. Strž. I.
38. J. v s b snadně se míchá. Ib. I. 185.
a j. J. měsíčané mluví v iambech a rýmech.
Čch. Brč. 52. J. oba kmeny co dvě roz-
sochy jednoho štěpu považovány byti mo-
hou; J. každý ví, že ... . Šf. Strž. I. 508.,
524. J. tu spatřuje se život čilý; J. takové
vsi v okolí tomto častěji se jmenují; J. je
i úřady podporují. Pal. Rdh. I. 9., 159.,
171., 215. a j. Osm duší zachováno jest,
jelikož je voda vznášela. BR. II. 803. a.
Též nemá moci člověk, aby vinu odpustil
bližniemu, jelikož jest proti Bohu tu vinu
učinil. Hus I 340. Otec bude nad synem,
jelikož jest jeho urodil. Hus I. 152. —
Poznam. Spojky jelikož v tomto smyslu od
lepších spisovatelů starších neužívá se tak
často jako v době novější. Brt. S. 3. vd.
132. Někteří užíváni slova tohoto ve smyslu
příčinném vůbec zavrhují, ale neprávem. —
Št. slova j. v tomto smyslu neužívá. Hš.

Jelikž, vz Jelikož.

Jeliň, a, m. = jelen. Laš. Tč.

Jelíneček, vz Jelen.

Jelínek, vz Jelen. — J., sam. u Pelhři-
mova. — J. Bern. lom., mistr, farář. 1680.
Jg. H. 1. 2. vd. 573., S. N., Jir. Ruk. I.
313. - J. J. N. 1840.; J. Václ. 1801. Vz
Jg. H. 1. 2. vd. 574. — J. Bohd., spisov.,
1851.—1874. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 136 , Bačk.
Př. 48. — J. Frant., měšťan, 1783.—1856.
Vz ib. 158. a Šb. Dj. ř. 253., Jg. H. 1. 2.
vd. 573., S. N. — J. Ed., úředník obce
praž., nar. 1855. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 179.,
Mus. 1886. 628., Rk. Sl., Bačk. Př. 20., 81.
O jiných J. vz v Blk. Kfsk. 1328., Sdl. Hr.
I. 38., 71., II. 130., S. N.

Jelínky, Jelínek, ves u Poličky. — J.,
hra v karty. Obt.

Jeliště, ě, n., der Ilerstock (beim Kamm-
macher). Šm.

Jeliťanka, y, f., die Wurstsuppe. Ostrav.
Wrch.