511

jenž Buoh ot nás přijímá; Toť jest ten den,
jenž jest Hospodin učinil. Št. Kn. š. 209.,
215., 257., 295. Vysoce ty váží, jižto. Št.
N. 277. Otejděte ote mne všichni, jižto hle-
dáte nespravedlnosti. Ž. wit. Ovce, jež za-
hynula; V dól, jenž učinil (akkus.); Horu,
jíž dobyla pravice; Dne, v němž vykúpil
je; Hora, v níž si bydlil. Ž. wit. 118. 176,
7. 16., 77. 54., 77. 42, 73. 2. Vz jiné pří-
klady v Ž. wit. 224. vyd. Gb. — J. kladeno
na místo který a co v příkladech, kde nyní
neobvyklo: V nižto hodinu najméně mníte;
Rybník, v uiežto vodě omýváchu ovcě; Na
nižto svatbé. ŽKr. Do niežto země vrátiti
sè; Jižto horu držal národ; Skrze nenžto
poklad duch sv. sě vyznamenává; Jenž po-
klad bude jmieti. EM. Jehož toho nemóž
býti. Aus. (Jir. Nkr. 90.). — Str. 620. b.
2Ť. ř. zd. za Zk. polož: Nepomýš!íme-li na
osoby určité, opisujíce vztažnou větou pod-
mět, nikoli náměstce jenž místo dáno budiž,
nýbrž náměstce kdo. Mtc. VIII. 191. — J.
míoto že: Vědě, jenž nemóžeš trpěti zlých.
Št. Když uzřechu, jenž nemóže kříže nésti;
Kako se Boha nebojíš, jenž ješče v svej
zlobě stojíš. Ans. (Jir. Nkr. 90).

Jenžibaba, vz Ježibaba.

Jepice, ephemeridae. J., labské mouchy,
der Weisswurm, das Uferaas. Dch. J. po-
deňka, ephemera vulgata; j. dlouhochvostná,
palingenia longicaudata. Frč. 147.—148. Cf.
Brm. IV. 539.—540., Kram. Slov.

Jeptiščí, Nonnen-. Šm.

Jeptiška. Lid v Boleslavsku říkával kapu-
cínům, poněvadž takových mnichů před tím
nevidél, mužská j. Disk. — J. = modlilka,
die Betschwester. U Místka. Škd. — J. do
kláštera uvedená statku i nápadu byla zba-
vena. Zř. zem. Jir. 450., 691. J. Mst. 3. b.,
Hr. ruk. 106. a., 106. b. — J. = ve slohu
gotickém = tvar měchýři n. plamínku po-
dobný, druh ornamentův, die Fischblase.
Method. VI. 92., NA. I. 63. — J. == druh
cihel. Wtr. 1569. — J. J-ky = jiskry bě-
hající po spáleném papíru. J-ky páliti.
U Řenčova. — U j-ky = křemenný pruh
u Všenor. Krč. — J., y, m., os. jm. — J.
Štěp. Tf Odp. 266. J. Václ. Blk. Kfsk. 1164.

Jer. Str. 622. a. 5. ř. zh. za Kt. polož: ;
d) v v. Po-čin-ek, ná-pin, ů-tin-ek. Cf. Psáti.
O j. vz Bž. 8., 11., 225., Mkl. aL. 19., 76.,
109., 141., Gb. Histor. samohlásek 16., Šf.,
III. 423., Vm. o Mkl. aL. 14., Listy filol.
IV. 156., 290., 292., V. 78.

Jeř, e, f. = jaro. Tak opět j. Št. Vz Jar.

Jeřáb. Cf. Bž. 52., Šrc. 50., Kram. Slov.,
S. N., Mkl. Etym. 275, 410., Rk. Sl, Šf.
III. 564. J. korunatý n. chocholatý, balearia
regulorum, šedý jihoafrický, grus Stanleyi,
Holub. Vz Zorav. Neslibuj j-ba v nebi, dej
raději sýkoru v ruce. Us. Bž. — J. = šla-
paci kolo, zdvíhací stroj, zvedadlo, der Krahn.
Horv. bokance, soha. Kpk. J. na vodu
(v nádraží). NA. IV. 203. J. pojezdný, der
Lauťkrahn. Zpr. arch. Otáčecí j. nástěnný,
otáčecí j. na pilíře. Wld. J. kocábní, Boots-
nákladní, Scheren-, kotevní, Anker-. Kpk.
J. s dvojím přenosem. Vřeteno, rameno
j-bu. NA. IV. 4. Cť. S. N. — J. = vidlovité
dřevo, na němž ve vsi malý zvonek visí.

U Hořic. Hk. — J. = stěžen. Plátno bílé
tkáno tobě k větrníku, aby byl pověšen na
řeřábě (velummalus). BO. Ez. 27. 7. — J.,
sorbus, der Speierling, rostl. Cf. List. filol.
VIII. 99. J. oskeruch, s. domestica, der
Speierling; obecný, s. aucuparia, der Lim-
baum; j. muk, s. aria; j. břek, s. tominalis,
der Elzbeerbaum. Rstp. 521. J. jasanovitý
n. zvrhlý, s. hybrida, die Bastardebeeresche,
der Bastardvogelbeerbaum. Sl. les. Cf. FB.
98., Slb. 518., Čl. 41, Čl. Kv. 358., Sbtk.
Rostl. 53., 108., 172.-175., 327., KP. III.
308., Schd. II. 308., 467., Kk. 248., Rosc.
164., S. N., Mllr. 100. — J. = souhvězdí.
Stč. Zem. 25.

Jeřabáč, e, m. = kostrbáč, rozcuchaný
člověk. Na Polic. Kšá.

Jeřabatěti se = čepýřiti se. č. Tr. Tkč.

Jeřábek, das Haselhuhn. Cf. Frč. 350.,
Schd. 11. 461., KP. III. 349., Lisr. filol. VIII.
22.-23, S. N., Mkl. Etym. 275., Rk. Sl.
Jako si, môj milý, cez tie hory prešol?
Asnad ťa jarábok na krydlach preniesol?
Sl. spv. I. 32. — J., der Pantograph. NA.
V. 113. — J. Frant., dr. a prof. v Praze,
nar. 1836. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 138., Šb. Dj.
ř. 2. vd. 253., Pyp. K. II. 422., S. N.. Rk.
Sl., Bačk. Př. 87., 93., 94., 140. — J. Jan,
dr. práv v Praze, nar 1831. Vz Šb. Dj. ř.
253., S. N., Rk. Sl. — J. Ant. Fr., naroz.
1780., vikář; J. Petr Votročický, nar. 1783.,
probošt. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 574., S. N. —
Jeřábkové, rodina knihtiskařská 1687.-1802.
Jir. Ruk. I. 314 — J. Bartol. Blk. Kfsk.
991 — J. z Frankenleben. Sdl. Hr. IV. 85.

Jeřábí. Mkl. Etym. 275. Poslala bych
proňho vtáčka j-ho, on by se mně stavil
u křa zeleného. Sš. P. 467.

Jeřabina = jeřáb obecný, strom. Rst.
522, Hk. 248., List. filol. VIII. 29., Mllr.
21., 100. Je-li mnoho květu na j-nách, urodí
se oves. Mus., Mkl. Etym. 275.

Jeřábový. J. houba, boletus laricis. Mllr.

Jeřabý kohout. Zlinsky. Brt.

Jeraček, čka, m., sam. u Jindř. Hrad.

Jerarchie, e, f. = hierarchie. Buoh roz-
dělil ve tři řády sbor andělský a to slovú
tři j. Št. Kn. š. 118.

Jerce. Sdl. Hr. II. 230., 231.

Jerčany, míst. jm. v Pražsku. Tk. I.
47., 58., 11. 263., V. 174., Blk. Kfsk. 945.

Jerčiti. Víno jerčí, sůl suší, máslo měkčí.

Jeremiáš Mik. a Václ. 1634. Jg. H. 1.
2. vd. 574., Jir. Ruk. I. 314. — J. Vojt.
1716. Vz Jir. Ruk. I. 314.

Jeřeň, ě, f, Girschen, ves u Lubence.
Tk. III. 174, V. 243., Blk. Kfsk. 624.

Jerevek, vku, m., der Manganepidot,
piemontesischer Braunstein. Šm.

Jeřeví, n. = uhlí. Kadidlnice, jižto je-
řevie z oltáře naplní. BO.

Jeřezany, dle Dolany, Jeseram, ves u
Pohořelic v Brněnsku.

Jerhartice, dle Budějovice, Gersdorf, ves
u Dvorce v Olom.

Jercha atd., vz Jírcha. Slov. Bern.

Jeřice = jarní žito, secale cereale. Mllr.
96., Č. Tř. Tkč. — J., dle Budějovice, Gross-
Geritz, ves u Hořic. Tk. V. 243., Blk. Kfsk.
1328., Sdl. Hr. II. 277., V. 361.