512

Jeřičky, Klein-Geritz, ves u Smiřic. Sdl.
Hr. IL 277.

Jeřičný. J. káva (z jarého žita). Vz Kram.
Slov. 59.

Jerich, u, m., das Gaisblatt. Tč. Sloupy
ovité růžemi, jerichem a břečtanem. Němc.
VI. 122.

Jericha, y, f. = řeřicha. Mllr.

Jerichov, a, m., les u Kožlé. Pk.

Jeřišno, a, n, Jeřischno, ves u Golč.
Jeníkova.

Jerka, Jarka, y, f., os. jm. D. ol. I. 578.

Jerlín, die Sophore. J. japanský, s. ja-
ponica; plsťnatý, s. tomentosa. Rstp. 348.

Jerlínovitý. J. rostliny, sophoreae: vo-
nodrev, jerlín, palník, holoblizník, pucho-
lusk. Vz Rstp. 346.

Jermaly, dle Dolany, Ermelei, ves u Ka-
plice.

Jeřmanice, dle Budějovice, Jerschma-
nitz, ves u Hodkovic. Blk. Kfsk. 537., 794.

Jeřmany, dle Dolany, Iřinann, ves u Mo-
helnice. D. ol. X. 134.

Jermenka, y, f., das Manganium. Šm.

Jermičitý. J. siťaničník, natürliches Ar-
senikmangan. Srn.

Jermičnatý, manganhältig. Šm.

Jermičný, manganisch. Šm.

Jermík, u, m. = buřík, mangan, Mangan.
Sl. les., Nz., Rst. 422.

Jennolec, lce,m., das Glanzmanganerz,
der Braunstein. Šm.

Jermolín, u, m., der Zitrin. Šm. J. ne-
pravý (český topas), falscher Zitrin. Šm.

Jerník, u, m. = slanec, bříza nízká, be-
tula nana. Rstp. 1412.

Jerob Jan. Blk. Kfsk. 340.

Jerolím, a, m., os. jm. NB. Tč. 278.

Jeronym Pražský, mistr, 1379.—1416.
Jg. H. 1. 2. vd. 574., S. N., Pyp. K. II. 540.,
Tk. III. 648., VII 50., Tf. H. 1. 3. vd. 54.,
Jir. Ruk. I. 314.—317., Sbn. 439., 443., 493.,
753., Let. 16., 22., 470., 471. — J. (Jaroš),
kněz pod obojí, f 1527. Jir. Ruk. I. 314.

Jeronys z Libušina Adam. Blk. Kfsk.
476.

Jerošín. Z J-na Mik. SbN. 204.

Jerš, e, m. = jelec. Mor. Bkř.

Jeršice, dle Budějovice, Jersitz, ves v Da-
čicku.

Jeršov, a, m., Gerschdorf, osada u Ji-
hlavy.

Jeršpice Dolní a Horní, Unter-, Ober-
Gerspitz, vsi u Brna. PL.

Jerusalem. V Jerusalemi. Ž. wit. 101.
22., 67. 30. Jeruzalem, jež ustavena jako
město. Ib. 121. 3. V Jerusalemi ohraženém.
Št. Kn. š. 138. Do města J-mě. Výb. 1. 274.
Okolo J-mě. Pass. 286. — Cf. Kram. Slov.,
Rk. Sl. — J., Resek, sam. u Rochlic; něm.
Jerusalem, ves u Milína. PL. — Cf. Tk. I.
610., II. 537., III. 648., IV. 5.

Jerusalemský. J. hruška, Mor. Brt., olej.
Mllr. 73.

Jeruše, e, f., os. jm. D. ol. II. 15., 50.,
Pk. MP. 163.

Jerúšek, ška, m., os. jm. Mor. Šd.

Jesať = plesati. Slov. Bern.

Jeść = jísti. Jím, jíš, 3. pl. jeďo; jiď,
jedla, -o, Las. Tč.

Jesek, sku, m. = drobný říčný písek,
štěrk. U Dobrouč. Tkč. Velká voda nanesla
na luka j. U Soln. Fch. Mám máslo jako j.
(drobivé). 1b.

Jesen. Mkl. aL. 75., Etym. 105. J. =
jasan ztepilý, fraxinus excelsior. Rstp. 1037.,
Byl. 14. stol., Bartol., Mr., Bib, Mllr. 47.,
Slb. 373. V MV. nepravá glossa. Pa. —
J. = jes, jelec, hlaváč, hlavatice, májová
ryba. Šp., Frč. 288. — J. Pavel, čes. bratr,
+ 1594. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 56., Šb. Dj. ř.
2. vd. 253., Jir. Ruk. I. 315., Pyp. K. II.
358.

Jeseň, Gässing, ves u Podbořan; Gesseln,
ves u Klášterce; Gösen, ves u Kadaně. PL.,
Blk. Kfsk. 1328.

Jesenčany, dle Dolany. J. Veliké, Malé,
Nové, Gross-, Klein-, Neu-Jesnitschan, vsi
u Pardubic. PL., Sdl. Hr. 254.

Jesenec malý = čakánek, železnice, hla-
váč tvrdý, charpa čakánek, centaurea sca-
biosa. Rstp. 931., FB. 46., Čl. Kv. 204. -
J. veliký = charpa zeměžluč, centaurea cen-
taureum. Rstp. 929. — J., Jessenetz, ně-
kolik domků u Rochlic; ves u Konic. D.
ol. X. 506., I. 199.

Jesení, n., Gesen, ves u Klatov. Blk.
Kfsk. 180.

Jesenice, dle Budějovice, Jechnitz, mé.
v Žatecku; Jessenitz, vsi u Sedlce, u Čes.
Skalice, u Jílového a u Milína. PL. — Tk.
I. 610., III. 648., V. 243., Tf. Odp. 267.,
S. N, Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1328., Sdl. Hr.
I. 205., II. 277., IV. 130. -- Z J-nic J. Sbn.
502., Pyp. K. II. 324, S. N.

Jeseník, a, m, Gross-Jesseník, ves u
Křence. Tk. 11. 537., III. 76., 112, Blk.
Kfsk. 1163., Sdl. Hr. I. 79. -- J. = jihových.
polovice mor. Sudet. Km. 1885. 11., S. N.

Jeseniště, ě, n.= jesenový les, der Eschen-
tvald. Sl. les.

Jeseni-us, a, m. J. Joël, kněz 1785. Jir.
Ruk. I. 318. — J. Pavel, vz Jesen.

Jesenka, y, f. Pod Jesenkou = jasanový
les u N. Kdyně. Rgl. — J., jm. feny. Škd.

Jeseňka = naháček, ocún podzimní, Col-
chicum autumnale, die Zeitlose. Rstp. 1577.,
Slb. 189., Mllr. 35. — J. = třevdava bílá,
dictamnus albus, der Diptam. Rstp. 272.

Jesenovka, y, f., die Eschenlauze. Lpř.
Sl. I. 532.

1. Jesenský = jesenní, Herbst-, herbst-
lich. Slov. Bern.

2. Jesenský Jan. Vz Jessenius. — J. M-
Dan., Slovák, básník, nar. 1675. Jir. Ruk.

I. 318, Jg. H. 1. 2. vd. 574. — S. N. — J.
Lad., učitel. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 574, S. N.

Jesenský. Vz Jeseny. Jak se v kostele
j. ztratily archandělu Gabrielu vážky. Vz
Sbtk. Krat. h. 46.

Jeseny, dle Dolany, Jesseney, ves u Se-
mil. Vz Jesenský. Blk. Kfsk. 776, 802,
Rk. Sl.

Jesep. Mkl. aL. 76., Mkl. Etym. 334.
J. = štěrk, Schutter. Vc. Pr. 51, Frč. G.
37. J. smíšenina hranatých kusů rozličných
hornin spojených mezi sebou jinou horni-
nou, tak zvaným tmelem. Vz více v Schd.

II. 74. — J. = písčina, písky, die Sand-
bank. Sl. les, Nz, Sš. Sk. 284.