513

Jesepčí, vz Jesipčí.

Jesepový. J. pískovec, útvar, ležaté meď-
natých břidlic, rothes Todtliegende. Sl. les.

Jesetr, rus. osëtrъ, pol. jesiotr, lit. asé-
tras. Z rus. Mkl. aL. 9., Etym. 105. V MV.
nepravá glossa. Pa. J. malý, obecný. Frč.
300., Schd. II. 493.. KP. III. 378. O lovení
jich vz v KP. III. 379., Kram. Slov., S. N.,
Rk. Sl.

Jesetři vši, dichelestidae. Frč. 90., Brm.
IV. 2. 60.

Jesienka, y, í. = jeseňka, ocún. Slov.
Němc. IV. 331

Jesíň, ě, f. = jeseň, der Herbst. Laš. Tč.

Jesínky, dle Dolany, Gessing, ves u Bu-
chova. Blk. Kfsk. 288., 630.

Jesinný, Herbst-. J. počasí. Laš. Tč.

Jesipčí — jesepčí. Jesepčí proutí na ko-
šíky, které roste na jesepech i uprostřed
řek. U Hořic. Hk.

Jeskyň, ě, f. = jeskyně. Laš. Tč.

Jeskyně. Mkl. aL. 57., Mkl. Etym. 101.,
Rk. Sl., Prk. Př. 29. J., spelunca. Ž. wit.
99., Pass. 312., Hr. ruk. 12. a. Cf. List. filol.
VIII. 23. Sr. strb. jasktarca. Gb. J. chrá-
mové (v Indii}, Lpř. Dj. 1. 23., anglické,
moravské, Krč. G. 1008.; j. s krápníky,
Tropfsteinhöhle. Sl. les. J. lotrova. Hus I.
300. Svá vlastní jeskyňka lepsí než sinajská
hora. Us. Hkš. Čf. o j. Kram. Slov., S. N.
— J., sam. u Lišova.

Jeskyněc, ňce, m., der Höhlenberg. Šm.

Jeskynětice, e, f., die Grottensäule. Šm.

Jeskynětina, y, f., das Grottenwerk. Šm.

Jeskynitý, voll Höhlen. Lpř. SI. I. 66.

Jeskyňka, y, f., vz Jeskyně. — J. J-ky
by té byly odnesly. Němc. VI. 354. Vz Je
zinka.

Jeskynní, Höhlen-. J. nález, Dch.; med-
věd, ursus spelaeus; hyéna, hyaena spelaea ;
lev, felis s.; vlk, canis spelaeus. NA. 684.

Jeskyňový. J. klášter u Kyjeva. Kryšt.

Jesle. Bž. 39., 223., Sv. ruk. 335., Ž.
wit. Hab. 17., Kram. Slov., S. N. — J ==
jestli. Mor. Neor.

Jesli, esli = jestli. Us.

Jeslice, jesličky, vz Jesle.

Jeslín, a, m. Sbn. 326.

Jesiiště, ě, n. = jasliště, místo, kde jesle
jsou_: Let. Mt. Sl. VI. 2. 13.

Jěslky. Kdyžs sě sprostným jěslkám vslo-
nil. Pravn. v. 1459.

Jesný = jasný. Šm.

Jespak obecný, pelidna cinclus, triHga
cinclua, der Alpenstrandläufer; bojovný,
machetes pugnax, der Kampťhahn, Frč. 346.,
Schd. II. 471., Holub I. 231., Km. 1877.
269., křivozobý, pelidana subarquata, der
bogenschnäblige Štrandläufer; islandský,
triuga canutus, der isländische Strandläufer;
malý, pelidana minuta, der kleine Strand-
läufer; ploskozobý, limicola pygmaea, der
kleine Sumpfläufer; šedý, pelidana Temminki,
der Temminksstrandläufer ; písečný, calidris
arennaria, der Ufersandling. Sl. les. Cf. S. N.

Jesseni-us, a, m. (Jesenský) Jan, slavný
lékař, 1566.—1621. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 80.,
Slavín 11. 281., Blk. Kfsk. 1328., S. N., Rk.
Sl. - J. Pavel, br. čes. Jg. H. 1. 2. vyd.
574.

Jestbor, a, m., os. jm. D. ol. 1. 41., 49.

Jestbořice, dle Budějovice, Jezboritz,
ves u Pardubic. Sdl. Hr. I. 254.

Jestčta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 121.

Jestětice, dle Budějovice, Jeschtietitz,
ves u Rychnova. Blk. Kfsk. 885., Sdl. Hr.
I. 230., II. 277.

Jestkovice = Jezdkovice.

Jestli. Na Val. eli, na Slov. a Mor. také
leslli. Brt. V přímých otázkách Jestli to
slovo vaše? Dal. 104. — Cf. Brt. S. 3. vd.
131., List. filol. IV. 309.

Jestnosť. Lenz. Anthr. 242., Ztk.

Jestný = jedlý. Slov. Bern.

Jestojska = esca. Ž. wit. 77. 30. V žalt.
poděbrad.: krmie.

Jestojsky, realiter. Bž. 216.

Jestosť. Bůh sám v sobě v své jestosti
n. bytnosti ohrazuje všech dobrostí svrcho-
vánie. BO.

Jestota = entitas, existentia, realitas,
bytí. Dk., Psp. J., das reale Sein. Pal. Rdh.
I. 338. J. boží. Hlv. — J. = ens, bytost,
tö ov. Dk. Aesth. 407., Dch., Hlv. J. ide-
alní, věcná, mravní. Psp. Poznání j-ty. Sš.

Jestování = existování, existence. Pán
sobě vyšší bytosť a nadčasé ji připisoval.
Sš. J. 144.

Jestovati, existiren. Hlv. Vz Vtomnosť.
Židokřesťanství bude chtíti podlé pohano-
kresťanství j. Sš. Sk. 175.

Jestřáb. Jastřáb; BO., mor. Dšk. Koř.
jad -|- rebъ = koroptev. Bž 49. Cf. Šrc.
51., Sdl. Hr. III. 12., Kram. Slov., List.
filol. VIII. 23., Mkl. Etym. 101. J. černo-
hlavý, astur atricapillus; zpěvný, melierax
musicus; j. gabar, melierax gabar; kobyl-
kový, m. polyzonus. Frč. 363.,Brm. II.
624., 633., 634., 642., 643., S. N., Schd. II.
458. Strany přísloví vz Vrána. — J., Jasters-
dorf, ves u Fulneka.

Jestřábecký Valent. 1713. Jg. H. 1. 2.
vd. 574.

Jestřabí oči pomstvú sa svieta. Ht. Sl.
ml. 236. — J., ves u Jilemnice. Sdl. Hr. V.
241.— 245., Rk. Sl.; Habicht, ves u Olo-
mouce; Jestřaby, ves u Vel. Biteše, u Bru-
mova, u Tišnova. - J. Mlýn u Luhačovic.
PL.

Jestřabice, dle Budějovice, Jestřabitz,
ves u Koryčan.

Jestřabice, e, f. = jestřabí samice. Brt.
L. N. I. 220.

Jestřabina = štědřenec obecný, galega
officinalis. Mllr. 49., 75., Rstp. 371., Rr. Sb.,
FB. 104., Čl. Kv. 384., Slb. 526., S. N.

Jestřábiti se = zdvíhati se. Vlasy se
mu jestřábí. Us. Tč.

Jestřábnice, e, f., pes accipitris, rostl.
Byl.

Jestřábník, u, m., hieracium, das Habichts-
kraut, rostl. J. chlupácek, h. pilosella; zední,
h. murosum. Rstp. 958. Cf. Kk 163., Schd.
II. 281., FB. 38., Slb. 456., Čl. Kv. 171.,
Rosc. 130., S. N., Mllr. 54.

Jestřábovitý, habichtsartig.

Jestřábový. Sokolové oči, jestřábové
peří, každá panna blázen, co pacholkům
věří. Sš. P. 307.

400



	513

	Jesepčí, vz Jesipčí. Jesepový. J. pískovec, útvar, ležaté meď- natých břidlic, rothes Todtliegende. Sl. les. Jesetr, rus. osëtrъ, pol. jesiotr, lit. asé- tras. Z rus. Mkl. aL. 9., Etym. 105. V MV. nepravá glossa. Pa. J. malý, obecný. Frč. 300., Schd. II. 493.. KP. III. 378. O lovení jich vz v KP. III. 379., Kram. Slov., S. N., Rk. Sl. Jesetři vši, dichelestidae. Frč. 90., Brm. IV. 2. 60. Jesienka, y, í. = jeseňka, ocún. Slov. Němc. IV. 331 Jesíň, ě, f. = jeseň, der Herbst. Laš. Tč. Jesínky, dle Dolany, Gessing, ves u Bu- chova. Blk. Kfsk. 288., 630. Jesinný, Herbst-. J. počasí. Laš. Tč. Jesipčí — jesepčí. Jesepčí proutí na ko- šíky, které roste na jesepech i uprostřed řek. U Hořic. Hk. Jeskyň, ě, f. = jeskyně. Laš. Tč. Jeskyně. Mkl. aL. 57., Mkl. Etym. 101., Rk. Sl., Prk. Př. 29. J., spelunca. Ž. wit. 99., Pass. 312., Hr. ruk. 12. a. Cf. List. filol. VIII. 23. Sr. strb. jasktarca. Gb. J. chrá- mové (v Indii}, Lpř. Dj. 1. 23., anglické, moravské, Krč. G. 1008.; j. s krápníky, Tropfsteinhöhle. Sl. les. J. lotrova. Hus I. 300. Svá vlastní jeskyňka lepsí než sinajská hora. Us. Hkš. Čf. o j. Kram. Slov., S. N. — J., sam. u Lišova. Jeskyněc, ňce, m., der Höhlenberg. Šm. Jeskynětice, e, f., die Grottensäule. Šm. Jeskynětina, y, f., das Grottenwerk. Šm. Jeskynitý, voll Höhlen. Lpř. SI. I. 66. Jeskyňka, y, f., vz Jeskyně. — J. J-ky by té byly odnesly. Němc. VI. 354. Vz Je zinka. Jeskynní, Höhlen-. J. nález, Dch.; med- věd, ursus spelaeus; hyéna, hyaena spelaea ; lev, felis s.; vlk, canis spelaeus. NA. 684. Jeskyňový. J. klášter u Kyjeva. Kryšt. Jesle. Bž. 39., 223., Sv. ruk. 335., Ž. wit. Hab. 17., Kram. Slov., S. N. — J == jestli. Mor. Neor. Jesli, esli = jestli. Us. Jeslice, jesličky, vz Jesle. Jeslín, a, m. Sbn. 326. Jesiiště, ě, n. = jasliště, místo, kde jesle jsou_: Let. Mt. Sl. VI. 2. 13. Jěslky. Kdyžs sě sprostným jěslkám vslo- nil. Pravn. v. 1459. Jesný = jasný. Šm. Jespak obecný, pelidna cinclus, triHga cinclua, der Alpenstrandläufer; bojovný, machetes pugnax, der Kampťhahn, Frč. 346., Schd. II. 471., Holub I. 231., Km. 1877. 269., křivozobý, pelidana subarquata, der bogenschnäblige Štrandläufer; islandský, triuga canutus, der isländische Strandläufer; malý, pelidana minuta, der kleine Strand- läufer; ploskozobý, limicola pygmaea, der kleine Sumpfläufer; šedý, pelidana Temminki, der Temminksstrandläufer ; písečný, calidris arennaria, der Ufersandling. Sl. les. Cf. S. N. Jesseni-us, a, m. (Jesenský) Jan, slavný lékař, 1566.—1621. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 80., Slavín 11. 281., Blk. Kfsk. 1328., S. N., Rk. Sl. - J. Pavel, br. čes. Jg. H. 1. 2. vyd. 574.	Jestbor, a, m., os. jm. D. ol. 1. 41., 49. Jestbořice, dle Budějovice, Jezboritz, ves u Pardubic. Sdl. Hr. I. 254. Jestčta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 121. Jestětice, dle Budějovice, Jeschtietitz, ves u Rychnova. Blk. Kfsk. 885., Sdl. Hr. I. 230., II. 277. Jestkovice = Jezdkovice. Jestli. Na Val. eli, na Slov. a Mor. také leslli. Brt. V přímých otázkách Jestli to slovo vaše? Dal. 104. — Cf. Brt. S. 3. vd. 131., List. filol. IV. 309. Jestnosť. Lenz. Anthr. 242., Ztk. Jestný = jedlý. Slov. Bern. Jestojska = esca. Ž. wit. 77. 30. V žalt. poděbrad.: krmie. Jestojsky, realiter. Bž. 216. Jestosť. Bůh sám v sobě v své jestosti n. bytnosti ohrazuje všech dobrostí svrcho- vánie. BO. Jestota = entitas, existentia, realitas, bytí. Dk., Psp. J., das reale Sein. Pal. Rdh. I. 338. J. boží. Hlv. — J. = ens, bytost, tö ov. Dk. Aesth. 407., Dch., Hlv. J. ide- alní, věcná, mravní. Psp. Poznání j-ty. Sš. Jestování = existování, existence. Pán sobě vyšší bytosť a nadčasé ji připisoval. Sš. J. 144.
		Jestovati, existiren. Hlv. Vz Vtomnosť. Židokřesťanství bude chtíti podlé pohano- kresťanství j. Sš. Sk. 175. Jestřáb. Jastřáb; BO., mor. Dšk. Koř. jad -\|- rebъ = koroptev. Bž 49. Cf. Šrc. 51., Sdl. Hr. III. 12., Kram. Slov., List. filol. VIII. 23., Mkl. Etym. 101. J. černo- hlavý, astur atricapillus; zpěvný, melierax musicus; j. gabar, melierax gabar; kobyl- kový, m. polyzonus. Frč. 363.,Brm. II. 624., 633., 634., 642., 643., S. N., Schd. II. 458. Strany přísloví vz Vrána. — J., Jasters- dorf, ves u Fulneka. Jestřábecký Valent. 1713. Jg. H. 1. 2. vd. 574. Jestřabí oči pomstvú sa svieta. Ht. Sl. ml. 236. — J., ves u Jilemnice. Sdl. Hr. V. 241.— 245., Rk. Sl.; Habicht, ves u Olo- mouce; Jestřaby, ves u Vel. Biteše, u Bru- mova, u Tišnova. - J. Mlýn u Luhačovic. PL. Jestřabice, dle Budějovice, Jestřabitz, ves u Koryčan. Jestřabice, e, f. = jestřabí samice. Brt. L. N. I. 220. Jestřabina = štědřenec obecný, galega officinalis. Mllr. 49., 75., Rstp. 371., Rr. Sb., FB. 104., Čl. Kv. 384., Slb. 526., S. N. Jestřábiti se = zdvíhati se. Vlasy se mu jestřábí. Us. Tč. Jestřábnice, e, f., pes accipitris, rostl. Byl. Jestřábník, u, m., hieracium, das Habichts- kraut, rostl. J. chlupácek, h. pilosella; zední, h. murosum. Rstp. 958. Cf. Kk 163., Schd. II. 281., FB. 38., Slb. 456., Čl. Kv. 171., Rosc. 130., S. N., Mllr. 54. Jestřábovitý, habichtsartig. Jestřábový. Sokolové oči, jestřábové peří, každá panna blázen, co pacholkům věří. Sš. P. 307. 400