514

Jestřábský, vz Poustevník, Jir. Ruk. I.
318. -- J. Val Bern., nar. 1630., kněz. Vz
Jir. Ruk. I. 318.

Jestřebí, n., ves u Nov. Města n. Met.,
Habstein, městečko u Čes. Lípy; Hasslitz,
ves v Jihlavsku; Jestřaby, ves u Velké
Biteše; Jestřeby, ves u Blanska; J. Hrubé
a Malé, Gross-, Klein-Jestřeby, vsi u Zá-
břehu. — J. == Jestřabí, ves u Jilemnice.
PL., Tk. I. 420., IV. 728.. VI. 349., Blk.
Kfsk. 1328., Sdl. Hr. II. 277., IV. 105, V.
241.—246., S. N.

Jestřebice, die Budějovice, Jestřebitz,
vsi u Dubé, u Bernardic a u Votic. Tk.
III. 37., Blk. Kfsk. 1328., Rk. Sl.

Jestřebnice, les u Ledče. Pk.

Jestřebov, a, m., Sperberdorf, ves u Be-
rouna v Olom.

Jestřibec, bce, m., pustá tvrz u Vys.
Mýta. Tf. Odp. 289., Blk. Kfsk. 119., Sdl.
Hr. I. 254.

Jestřibice, ves v Tábor. Blk. Kfsk. 153.

Jestřibský, os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1328.,
1466., Sdl. Hr. I. 254., V. 361.

Jeství, n., substantia. Z j. otcova uro-
zen. Ž. wit. Athan. 226. b.

Jestvo, a, n., substantia. Z. wit. Athan.
227. a., Mkl. Etym. 105.

Jestvování, n., das Existiren. Ntr. VI.
355., Lipa- I. 164.

Jestvovati, existiren, leben. Slov. Slo-
venský národ jako j-val před dvěma tisíci
let, tak j-vuje až do dnes. Ntr. VI. 358.
Bezpečnosť bez sporiadaného práva j. ne-
môže. Lipa I. 159. (Tam) večné svetlo jest-
vuje. Dbš. Úv. 41. Aby samo sebou j-valo.
Koll. III. 261. Místo toho často: trvati. Len
tak bez krála trvajú. Slov. pov. 323 Len
trvali ako mohli. lb. 338.

Jesú = jsou, es sind vorhanden o. vor-
räthig, jinak: sú na Slov. Najlacnejšie je
vtedy, keď jesú peniaze. Slov. Zátur.

Jesuitć. Vz Blk. Kfsk. 1328., 1466., Sdl.
Hr. II. 277., Kram. Slov., Rk. Sl. J. na
gymnasiu akademickém v Praze. Zl. Jg.
12.-13., 151.

Jesuitský, Jesuiten-. J. knihovna, Mus.
1880. 113., sloh v stavit. Vz S. N

Jesukristova máti. Pass. mus. 370.

Jesus Kristus. Jm. Jesus, spojeno-li
s Kristus, má ve všech pádech mimo nom.
Jesu, tedy Jesu (Krista, Krista, Kriste, Kri-
stem); ale raději užíváme: Ježíš Kristus.
Bž. 113.

Jesum = jesm, jsem, zastr. Bž. 36.

Jesut =ješitno. Slov. Ssk.

Jesutbořice, míst. jm. Tk. V. 152.

Ješče = ještě. Ž. wit. 36. 10. Cf. List,
filol. 1878. 202.

Ješčech = ještě jsem. J. se u matky ně-
najedla chleba. Sš. P. 414.

Ješčer, a, m. = ještěr, draco. Z. wit.
103. 26. a j. V MV. nepravá glossa. Pa.
Cf. Ještěr, Listy filol. 1878. 202.

Ješčerčí plod. Hrad. 12. a.

Ješěeřičí zárodek. Čk.

Ješčerka. Pass. 336.

Ješčí = žravý. Slov. Ssk.

Ješek, ška, m. = Jašek, os. jm. Pal. Rdh.

I. 121., Tk. I. 610., Tk. II. 537., IV. 111.,
V. 243. — J. = Jan. Pal. Rdh. II. 91.

Ješetice, dle Budějovice, Jeschetitz, ves
u Votic. Blk. Kfsk. 238., Sdl. Hr. IV. 370.

Ješík, a, m., os. jm. Arch. III. 490.

Ješín, a, m., Jeschin, ves u Velvar. Tk.
I. 87., III. 50., 51., Blk. Kfsk. 1328. — J.
Pavel, nar. okolo r. 1590. Vz Tf. H. 1. 3.
vd. 32., Šb. Dj. ř. 2 vd. 253 , Jg. H. 1. 2. vd.
574., Jir. Ruk. I. 319., Hš. Dodatky (I. č.
50.) k Jg. H. 1., S. N., Rk. Sl.

Ješiť, i, f. = ješuť. Boha v ješiť (nadarmo)
nejmenujte. Hr. ruk. 273. Vz Ješuť, Mkl.
Etym. 5.

Ješitbor, a, m., os. jm. D. ol. I. 152. a j.,
Pal. Rdh. I. 121.

Ješitboř, e, f., Schüttwa, ves u Ronš-
perka.

Ješitenství. Výb. I. 348., 293., 340. J.
toho světa. Žvt. otc. 56. a, Z toho j. ho tresk-
tal. Pass. mus. 384. Kdež jest mnoho snóv,
tudiež mnoho j. BO. Vz Ješutenství.

Ješitně = marně. J. sílu svú jsem ztrá-
vil. BO. Vz Ješutně.

Ješitněti. Tedy veškery ostatní mohut-
nosti ješitněji. Sš. II. 119.

Ješitnost doprovází krásu jako stín světlo.
Us. Zeyer. Vz Ješutnosť.

Ješitný. Bž. 17., Mkl. Etym. 5. J. chvála,
Pass. mus. 281., 451., 384., ZN., oltář (sacri-
legum), BO.. věc. Bj. Nespravedlný jsi a
všech svých činuov j-ný. Pass. 667. Vz
Ješutný.

Ješkov, a, m., Jeschkesdorf, ves u Ka-
plice.

Ješkovice, dle Budějovice, Jäschkowitz,
ves u Opavy; Jeschkowitz, vsi u Častolo-
vic, Blk. Kfsk. 51., a u Víškova. PL., D. ol.
III. 3.

Ješna, y, m., os. jm. Tk. VI. 84.

Ješov, a, m., Jeschow, ves u Litovle.

Ješovice, dle Budějovice, Jaispitz, mě.
ve Znojemsku; Jeschowitz, ves u Štětí. Blk.
Kfsk. 240.

Ještě. Mkl. aL. 289., Etym. J. = posud.
Ještě bych se nedivil, že . . . Sá. — J. =
nad to atd. A ty se j. ptáš? Šml. Ba co
ještě! Us. Šd. J. bych řekla, že . . . Št. Kn.
š. 18. — J., noch. J. to ujde. Us. Pdl.

Ještěr. Cf. Listy filol. VIII. 25., Mkl.
Etym. 81., 101., 425., gf. III. 561. Ještěři,
saurii, die Echsen: 1. kroužkovití, amphis-
baenidae: hadoještěřík ; 2. krátkojazyční,
brevilinguia: a) slepýši, scincoidei: slepýš,
scink; b) blavoři, ptychopleurae, blavor;

3. červojazyční, vermilingues: chamaeleon;

4. tlustojazyční, grassilingues a) agamy po-
křovní, dendrophilae: drak létací, leguan;

b) agamy pozemní, humivagae: ropušník;

c) gekoni, ascalabotae: geko; 5. klanojazyční,
fissilingues, a) ještěrky, lacertae: ještěrka;
b) ameivy, ameivae : ameiva; c) varani, mo-
nitores: varan. Vz Frč. 322.—327. Ještěr
ozdobný, s. polydaedalus; kruhoocasý, zonu-
rus, Gürtelechse; ryhoboký, zonurida, Seiten-
falter; hrabavý či scink, scincoides, Wühl-
echse; okružnatý, chlamydosaures Kingii,
Krausenechse; trnorepý, uromastix, der Dorn-
schwanz; rohohlavý, corythophanes, der Kan-
tenkopf; přeslenatý, cyclurus, Wirtelschwanz;