515

drsnohlavý, amblyrhinchinus, der Höcker-
kopf; kroužkovitý, annulatus, die Ringel-
echse. Brm. III. 160., 193., 194., 198., 218.,
224., 237., 242., 244., 272. Cf. Schd. II. 481.,
483., Kram. Slov , S. N. Vleče sa ako slepý
jašter. Sb. sl. ps. I. 98. — J. = drak. Ve-
liký j. (draco). BO. Hledí jako jašťur. Slez.
Šd. — J. = peršan, peltram, artemisia
dRacunculus, Rosttl. Vz Mllr. 17., násl.

Ještěrčí pelyněk, artemisia dracunculus.
Dlj. 29. Vz Ještěr (dod., konec).

Ještěří zrak, Kká., národ. ZN.

Ještěnce == ještěrka. Us. Tkč.
Ještěřisko, a, n., abscheuliche Eidechse.
Šm.

Ještěřitý, Eidechsen-. J. užovka, coluber
saurita, die Eidechsennatter. Sl. les.

Ještěrka, vz Ještér. Na Zlinsku iščerka,
Brt., na Slov. jašterica. Hdž. Čít. 182. Cf
Šf. III. 561 J. obecná, lacerta agilis; ze-
lená, 1. viridis; živorodá, zootoca vivipara,
die Bergeidechse; pestrá, I. muralis, die
Mauereidechse. Frč. 326., S. N., Brm. III.
177., 181., Schd. II. 481. J. vodní, scink.
Byl. 15. stol. J. zrnitá, hatteria punctata,
die Brückenechse; obojková, die Halsband-;
perlová, 1. ocellata, Perl-; kornatá, helo-
derma horridum, Eskorpion. Brm. III. 155.,
172., 183., 190. Ani ma ta nedaj, kde sú
dve sestrice. akoby's ma dala medzi jašte-
rice. Sb. sl. ps. II. 1. 60. Od j-ky do po-
stýlky, od hada k doktoru, od štíra do
hrobu. Us. Kšť. J-ky vystříhají Člověka
spícího před hadem ocáskem ho čmýrajíce.
Mus. 1853. 489. Když mloci z vody vy-
kukují a ještěrky do děr zalézají, čeká se
déšť. Mor. Tč. J. maličká, ale má zuby
ostré. Us. Bž. — J. = řemínek, jímž ko-
ženky u kolenou se zavazují. U Domažl.
Jrsk. — J. = malé čiperné děvče. Ty j-ko!
Us. Olv. — J. = souhvězdí. Stč. Zem. 25.

Ještěrný, Eidechsen-. J. shoule. Pl. I.
170.

Ještěrobijce, e. m., der Drachentödter.
NA. I. 21.

Ještěronožec, žce, m. = kdo má ještěří
nohy.

Ješterořep, u, m., saururus, der Eidech-
senschwanz, rostl. J. nicí, s. cernuus. Rstp.
1456.

Ještěrořepovitý. J. rostliny, saurureae:
kalatka, ještěrořep, touleň. Rstp. 1455.

Ještěrorybka, y, f., elops, der Eidech
senfisch. Šm.

Ještěrový jazyk. BO.

Jaštěrozub, u, m., ancplothericum, das
Barmuudthier. Šm.

Ještětice, vz Jestětice.

Ještětický, ého, m., os. jm. Vz Blk.
Kfsk. 1328.

Ješuť, i, f. = ješiť, vanitas, vanum. V MV.
nepravá glossa. Pa. Člověk j-ti podoben;
Všecka j. Ž. wit. 143. 4.; 38. 6. V j-tech
svých. Ž. wit. Deut. 21. Aby nejmenoval
jméne jeho v j. Hrad. 118. b.

Ješuta, y, m., os. jm. Šd.

Ješutenství, n., vanitas. Neuzře j. Ž.
wit. 118. 37. — Pass. 384.

Ješutně = marně. Ktož j. Boha vzývá.
Hr. rk. 273. Vše se j. děje. Alx.

í Ješutnosť. Vzdvihni kámen j-sti od tvého
j srdečka dveří. Hr. rk. 139. Pan Opatrný
klade do textu žádosť m.: kámen.
Ješutný, vanus. V MV. nepravá glossa.
Pa. J. chvály, Pass. 451., zdraví člověčí.
Žk. 91. a. J-tni syni člověčí. Ž. wit. 61. 10.

Jetaiba, y, f. = kurbaryl obecný, hyme-
naea Courbaril, Rostl. Rstp. 461.

Jetel, jetelík. Mkl. Etym. 41. Na Polič-
sku, v Plzeňsku: jetel, e, f. Kšá., Prk. Cf.
Jatelina, Jetelina, Dětelina, Kuničina, Kun-
čina, Ščudlovina, Ščudlek, Šcudlina (mor.).
Dětel polní či kyselý n. zaječí = šťavel ky-
selí), oxalis acetosella. Rstp. 262. J. kozí
(čilimník, štědřenec), laburnum vulgare, der
Bohnenbaum. Ib. 355. Luční j. (červený,
paličkovatý, jetelina, sturek, koničina), tri-
folium pratense, der Klee. Ib. 364. J. vodní
(trojlistník, třílistník, j. horký, trojice vodní,
trojan vodní, bobrek, vachta trojlistá), meny-
anthes, der Bitterklee. Ib. 1082. J. žlutý,
medicago lupulina; švédský, trifolium hy-
bridum ; červený (štýrský), t. pratense;
bílý, t. repens; růžový či nachový či letní,
t. incarnatum; černý (šťavel), oxalis tropae-
oloides. Us. Pdl., Sl. les., Rt., Dlj. 48. J.
sečný, der Mähklee. Šp. — Cf. Slb. 542., Čl.
29., Čl. Kv. 380., Schd. II. 310., FB. 103.,
KP. III. 261., Sbtk. Rostl. 40., 270.— 273.,
Kk. 255., 177., Kram. Slov., Rosc. 131., 167.,
S. N., Mllr. 68., 75., 107.

Jeteleť, i, f., der Kleeblattzug, Zierathen
in Gestalt von Kleeblättern. Šm.

Jetelice = vítečník, janofit, janovec me-
tlatý, corema, der Besenginster. Rstp. 353.

Jetelík, u, m., vz Jetel. J. housenkovitý,
scorpirius vermiculatus. Dlj. 52.

Jetelina černá, modrá. Slb. 525., 533. —
Koll. Zp. I. 296. Vz Ďatalina, Čtverolisrá j.
nalezená před Jiřím znamená štěstí. Kld.
Vyšívání na jetelinku na Mor.

Jetelinisko, a, n. = jeteliště. Zlínsky.
Brt.

Jetelisko, a, n., das Kleefeld ; schlechter
Klee. Šm,

Jetelka, y, f., sam. u Libně. — J. =
jetel, der Klee. Rk.

Jetelnisko, a, n. = jeteliště. Olom. Sd.

Jetelovka, y, f., euclidia. J. menší, větší,
motýl. Kk. Mot. 247.

Jetelový. J. pastva. Sk. Cesta je zarůstlá
travou j-vou, abych nemob za svou mjilou.
Sš. P. 659.

Jetěně (Dětaň), Gödesin, ves v Žatecku.
Blk. Kfsk. 86.

Jetenovice, dle Budějovice, Jetenowitz,
ves u Horažďovic.

Jeter. Kom. Orb.

Jetětice, dle Budějovice, Jetietiz, ves
u Bernardic. Blk. Kfsk. 649., 650.

Jetev. Mkl. Etym. 387.

Jeti. O tvarech vz Bž. 209., List. filol.
1883. 112., 1878. 203., Mkl. Etym. 78. O tva-
rech na Dolní Bečvě vz List. filol. 1887.
384. Slovesa tohoto také u Březové na Mor.
nemají: Šiéł s vozom n. na voze. Vjézol
sa na voze. Osv. 1884. 59. Brt. — abs. Jel,
ani se neohledl. Us. Obrať a také pojedeš,
umgekehrt ist auch gefahren. Dch. — na

400*