518

rého voda řekou ani nevtéká ani nevytéká
aneb z kterého voda řekou vyteká, ale ře-
kou do něho nevtéká. Blř. Cf. Kram. Slov.
J. vodné. Žk. 95. a. Jezerečko vyschlo,
rybky vyskákaly; U našeho j-ra stojí lipka
zelená; Okolo Mutěnic hluboké jazero, ono
nezamrzlo, rybáři ho lovjá, aj drobné ry-
bičky, co po kraju choďá. Sš. P. 299. 369.,
373. Ta strúha zavierá v sobě dvě jezeře,
Martinov a Tišina jmenované. List. hrad.
1482. Té. Vysušovatel jazier. Dbš. Úv. Z.
— J. = skály u Skryj. Jsfk. V J-rách, sam.
u Sudoměřic. — J, ves u Benešova v Bu-
děj., Blk. Kfsk. 560., Sdl. Hr. IV. 302.; my-
slivna u Kralovic, u Roudnice a u Ada-
mova; mlýn u Dobříše; ovčárna u Lubence.
PL.

Jezerohorský Potok, Osser-Bach. Cechy
I. 32.

Jezeroplavný, seebefahrend. J. loď.
Kuzmány.

Jezerský, sam. u Humpolce. — J. Mlýn
u Sedlce.

Jezerstvo, a, n., die Seemenge. Dch.

Jezerůvka, y, f. = druh zakyslých hru-
šek. Mor. Brt.

Jezevčí štětec, Tš., slídník, NA. IV. 114.,
kýta, předek. Šp. J. sádlo. Vz Slov. zdrav.

Jezevčice, e, f., die Dachsin. Šp.

Jezevčík, a, m., der Dachshund, Dachsel,
canis familiarias vertagus. Brm. I. 631. J.
na vydry či skotský, canis familiaris ver-
tagus scoticus, der Otterhund. Ib. I. 635.

Jezevec, vz Jezvec.

Jezevečník, a, m. J-ci či bandikuti, salta-
toria. J. nosatý, perameles nasuta; pásko-
vaný, p. fasciata. Brm. I. 2. 581.-582.

Jezhov, a, m., ves. Arch. I. 530.

Jezina, y, f., Jesau, ves u Jihlavy. Také
Jezov. PL.

Jezinka. J-ky = druh vil. J. jsou dobré,
ale rády děti k sobě vábí, do vody stahují
a víly a vodníky z nich vychovávají. Us.
Džl. — J. = žena zlostná, zlá. Us. Listy
filol. VIII. 35.

Jezírečko, a, n., vz Jezero. Pošla dě-
večka do j-čka pro vodu studenu. Sš. P.
629.

Jezírka, pl., u., myslivna u Jachymova;
jm. luk a polí u Dubčan, Pk.; sam. u Mníška

Jezírko, vz Jezero. J. slzní, der Thräuen-
see. Šv. 59. — J., sam. u Vys. Mýta; my-
slivna u Adamova (vz Jezero); ovčárna
u Morkovic. PL.

Ježiti, il, žen, ení = poštívati, hetzen;
zlobiti. Slov. Bern.

Jezmice, dle Budějovice, Jesnitz, vea
u Hluboké. Arch. II. 468., Blk. Kfsk. 351.

Jezná, é, f., Gesna. Vz Jezdná.

Jezní průplav. Dch.

Jezoměr, u, m. = míra jezu, kámen, der
Heimstock, Mahl-, Sicherpfahl. Nz.

Ježov, a, m., Jesau. Vz Jezina.

Jezovčí = jezevčí. Us. J. Vrch u Skryj.
Jslk. J. sádlo. Mllr. 20.

Jezovčiny, pl., f. = vrch u Nové Huti
u Berouna. Jsfk.

Jezově, čtě, n. = ryba, der Steinbärsch-
ling. 1531. J. z Chocně.

Jezové, ého, n., Jesowey, ves u Mimoně.
Také Jezvá. Blk. Kfck. 14., 775.

Jezovice, dle Budějovice, Gesowitz =
Jezdovice.

Jezovický Mlýn, Jesuitenmühle, mlýn
u Jihlavy.

Jezovitský. J. stavby. Vz KP. I. 174.

Jezový, Wehr-. J. stavba. Us. Pdl.

Jezukrist, a, m. ZN., Pass. 283.

Jezule. Krásný jako J. (o dítěti). Us.
Brt.

Jezupán, a, m. Pro J-na! U Dobrušky.
Vk.

Jezusek, ska, m., der Heiligenfresser. Šm.

Jezvá, é, f. = Jezové.

Jezvé, ého, n., Neustadtel, městečko u
HoRní Police. Blk. Kfsk. 269., 845.

Jezvec starší tvar, druhotvar: jezevec.
Jir. contra Bž. 86. Na vých. Mor. jazvec.
Brt. J., meles taxus, šelma kunovitá. Vz
Frč. 390., Schd. II. 398., KP. III. 348., Kram.
Slov., S. N., Mkl. Etym. 102., Rk. Sl. J.
australský = drapoš popelavý. Ves. IV.
183. = J., ves, snad Jezovice. D. ol. VIII.
520.

Jezvecový = jezevčí. Šd.

Jezvečí = jezevčí. Šd.

Jezvečina, y, f. = jezevčina. Šd.

Jezvený. J. tělo; J. nemóž zbýti svých
ran. Hr. ruk. 327., 297.

Jezvice, e, jezvička, y, f. = jazvice, Šd.

Jezvina, y, f., Jezwin, sam. u Sedlčan.
Sdl. Hr. IV. 80.

Jezviny, pl., f., Jezwin, ves u Jistebnic;
sam. u Benešova v Buděj.; Jezwina, ves
u Sedlčan. PL.

1. Jež = že. Uslyšav, jež . . Pass. 14. stol.
Nežásej sě, j. mě uvidíš. 14. stol. Mnč. T.
19. — J. = až. Vybírala sobe, j. sobě pře-
brala. Sš. P. 382. — J., vz Ježto.

2. Jež =ježek. MV.

Ježabatý = ježatých vlasů. U Rychn.

Ježák, u, m. = válec hřebíky pobitý
k drcení hrud, die Zackenwalze. Šm.

Ježanec. — J., echinospermum, der Igel-
same, rostl. J. skrivený, e. deflexum. Slb.
363. Vz Ježenec. — J., diodon, der Igel-,
Stachelfisch. Šm.

Ježatec, tce, m. = tvor ježatý: kanec.
Dch.

Ježatka, echinochloa. J. kuřínoha, e.
crus galli; obilná, e. frumentacea. Vz Rstp.
1718., FB. 7., Slb. 164., Čl. Kv. 101.

Ježba, y, f. = ježbanec, ryba. Šm.

Ježče, ete, n. = mladý ježek. Ježek vzcho-
val ježčata. BO.

Ježdík = ježík ostnitý, ježovka, diodon
hystrix, der Jagdfisch, Sl. les., acerina vul-
garis, die Schrolle, Frč. 294., Brm. III. 3.
48., Mkl. Etym. 101.; obecný, Ševčík, ace-
rina cernua, der Kaulbarsch; žlutý, acerina
Schraetzer, der Schrätzer. Brm. III. 3. 48.,
49. J. mořský. Vz Schd. II. 502.

Ježe, ete, n. = ježče. Šm.

Ježec, žce, m. = dyvorec, caucalis arven-
sis. Rr. Sb.

Ježejč, e, m. = ježák. Šm.

Ježek, i/lvog, strněna, igil, lit. ezīs. Mkl.
aL. 268, Etym. 106. Na Slov. a v Podluží
posud jež. Brt. J. bezocasý, obecný. Frč.