Předchozí (518)  Strana:519  Další (520) |
|
|||
519
|
|||
|
|||
393. Cf. Schd. IL 394., Kram. Slov., S. N.
Z ježa chce preukázať velkého medveda. Slov. Tč. Bode jako j. Us. Ježkem (jako j.) o soupeře se otíral. Kos., Osv. 1884. 9.
Hlavu měl jako jež (rozcuchanou). Us. J. má bodliny a svině štětiny, zlosyn Najde zlosyny a dobrý nebude bez družiny. 1467. Jošt z Rožm. Jestliže příliš kvapíš, snadno ježka lapíš; Tobě j. kadeřav. Bž. exc. — J. = plod lopuchy. Hází-li se někomu na kabát, vola prý nouzi; jinak prý oznamuje mladíkovi, kolik bude míti milenek. U Nov. Bydž. Kšť. — J. = lešení k sušeni jetele. Us. NA. IV. 85. — J. = snopy v jehlan složené. U Boskov. Jsk. — J. Ježky ve vlně, Distelkörner. Us. u soukenníků. Nvk. Vz Probírati co. — J. = náčiní včelařské k od- buňkování plástů, die Stachelwalze, der Wabenigel. Ve vých. Čech. Všk. — J. == zubatý, pichlavý válec ku kypření půdy, die Stachelwalze. J. dvojatý. Šp., NA. IV. 75., Pta. — J. válečný, der Igel. Čsk. Aby ty mezery ježky (železnými špicemi) hustě na- bitými zacpati dali. Skl. Sl. 328. — J. = druhý ležatý líčník na hřídeli vodního kola při heveru. Prm. IV. 270. Cf. KP. V. 120. — J = koláč, lůžko, der Mutterkuchen. Nz. lk., Kš., S. N. — J., hájovna u Tře- boně; sam. u Kamenice nad Lab.; hamry u Rokycan. PL. — J. Jan, katecheta čes. vyšší realky v Praze. Vz Tť. H. 1. 3. vd. 172, 196., Bačk. Př. 48., 77., 129., 145., 167., 174. — J. ze Strojetic. Blk. Kť-k. 599. Ježeli == jestliže. Slov. Ht. Sl. ml. 262.
1 ježeli sa niekdy stane, že.. Phld. IV. 4.
Ježená, é, f., Jesau, ves v Čáslavsku Blk. Kfsk. 1098.
Ježenec, nce, m. = strošek, echinosper-
mum, der Igelsame. Mllr. 42. Vz Ježanec. Ježenka, y, f. = ježice. Šm.
Ježibaba, místy na Slov.: Jenžibaba.
Koll. Zp. I. 397. J. = Zima. Sbtk. Rostl. 175. J. co by za bytnosť byla, těžko určiti. Koll. Zp. 1. 420. J. = báječná osobnosť jezdící v černých, zkázu nesoucích mRacích. Hdk. C. 378. J-by jsou stRygy aoplavé, gambaté čili pyskaté, nos jako hrnec ma- jící, bydlejí v hájích a jeskyních; Čechům jsou též známy, jen že u nich Jagababa, Jahodababa slují. Koll. Zp. I. 420. Cf. Ja- gababa, Bosorka. J. běžela na ožehu za ním. Koll. Zp. I. 421. Jenžibaba, staRá baba, tu máš zub kostený, daj mi zaň železný. Ib. 1. 12. Ježibabeľ, a, m. Slov. V tom domě bý-
vali troja ludia: jedna Ježibaba, jej muž J. Dbš. Sl. pov. I. 38., Dbš. Úv. 15. Ježice, e, f. = ježčí samice.
Ježík, a, m. J. skvrnitý, diodon tigrinus,
der Stachelfisch, ryba. Frč. 284., Schd. II. 494., Ves. IX. 25. — J. = ježek. Us. Šd. Ježina. — J. = plod malenníku ježiníku,
die AckerbRombeeRe. Vz Rstp. 495. — J., das Igelfleisch. Bern. Ježiník. Malinník j., rubus caesius, der
Brombeerstrauch. Rstp. 494., 01. 44., FB. 101., Čl. Kv. 372. Ježíš. Cf. Rk. Sl. Je-li na jméno Ježíše
voda v koleji, setři pilně píce a ojedi; Na jméno Ježíš ke kamnům běžiž. Kld. |
Ježíšek, vz Ježíš. — J. = frajtr, závodčí,
Gefreiter. Us. vojen, v Praze. Kld. Ježíšmantes, výkřik nepříjemně dotče-
ného a p. Us. Ježíšovo mládí. Jir. Ruk. I. 320.
Ježiti. Za Žer. polož: Záp. I. 174.
Ježítkokam, u, m., balanites, der Eichel-
stein. Šm. Ježková, é, f., os. jm. Vz Blk. Kfsk.
1329. Ježkovcokam, u, m., echinites, der Igel-
stein. Šm. Ježkovice. Sdl. Hr. II. 277.
Ježkovitý, igelartig. J. bRanky, brány.
NA. IV. 74., 75. Ježkovský Dvůr u Soběslavě. Mus. 1880.
445. Ježkový. J. hlava, palice = durman, da-
tura stramonium, der Dollapfel. Mllr. 40. Nešel, kdyby ho j-vou palici vyháněli. Ehr. Ježkův, -ova, -ovo. Pro j-vy oči, to sem
se lekla! Cf. Pro pět ran do hlavy! Pro pána krále! Us. u Žamb. Dbv. Ježlátko, a, n., vz Ježle.
Ježle, der Samenhalter, Blütenboden, die
Erweiterung des Stengels der Compositae, worauf die Blüthen stehen. Nz. Cf. Slb. XLII. Kk. 39.. 161., Schd II. 208., 280., Rst. 423. Ježná, é, f., ves. Arch. IV. 35.
Ježov, a, m., Ježow, ves u Doln. Kralo-
vic; Jeschow;, vsi u Kyjova a Švihova; myslivna u Černého Kostelce; J. Velký a Malý, Gross-, Klein-Jeschow, vsi u Mladé Vožice. J., bývalá tvrz u Hrusic. S. N. X. 252., Tk. I. 406., 408., III. 73., V. 243., IV. 370, Rk. Sl. Ježovcokam, u, m., hysterolithus, der
Venusstein; lapis hystricinus, der Stachel- schweinstein. Šm. Ježovice, dle Budějovice, Ježowitz, ves
u Uhlíř. Janovic. — J. = Ječovice. Blk. Kfsk. 91. Ježovina = strupy, boláky na hubě ovcí.
Val. Brt. L. N. I. 187., Vck. Ježovka, y, f., hosp. u Dobříše; kaplička
u Sedlce. — J. J-ky, echinoidea = mořští ježkové. 1. J. pravidelné, regularia: j. tur- banová, cidaris metularia; korunová, c. co- ronata; česká, c. Sorignetti; jedlá, echinus esculentus; obecná, e. saxatilis; obrovská, acroeladia mamillata; 2. nepravidelné, irre- gullaria: j. srdcovitá, spatangus purpureus; teplická, micraster cor anguinum; klenutá, ananchytes ovata; kamenouhelná, palechinus gigas. Vz Frč. 48.-52., Schd. II. 539. Ježovkový, Seeigel-. Šm.
Ježovský. J. jablko. Mor. Brt. — J. Dvůr
u Pacova. — J., os. jm. Blk. Kfsk. 1329., Sdl. Hr. I. 40., II. 253., IV. 273. Ježovy, ves v Písecku. Blk. Kfsk. 449.
Ježto. Já jsem, j. jsem. Št. Mluvíš to, j.
tobě nesluší. BO. — Ve spojení s on. Páni všichni, j. jich (jichž) pečeti jsú při tomto listu ... Tov. 27. Vzali berni z mého člo- veka, j. jeho (jehož) v držení byl mój otec. Půh. I. 255. — J. = kde. Městiště, j. sól dělají. BO. — J. = kdy. Když den přichá- zíše, j. se měli bíti. Výb. II. 43. — J. pří- činné. J. dieš, že by(s) se prve smrti nadál, |
||
|
|||
Předchozí (518)  Strana:519  Další (520) |