519

393. Cf. Schd. IL 394., Kram. Slov., S. N.
Z ježa chce preukázať velkého medveda.
Slov. Tč. Bode jako j. Us. Ježkem (jako j.)

o soupeře se otíral. Kos., Osv. 1884. 9.
Hlavu měl jako jež (rozcuchanou). Us. J.
má bodliny a svině štětiny, zlosyn Najde
zlosyny a dobrý nebude bez družiny. 1467.
Jošt z Rožm. Jestliže příliš kvapíš, snadno
ježka lapíš; Tobě j. kadeřav. Bž. exc. —
J. = plod lopuchy. Hází-li se někomu na
kabát, vola prý nouzi; jinak prý oznamuje
mladíkovi, kolik bude míti milenek. U Nov.
Bydž. Kšť. — J. = lešení k sušeni jetele.
Us. NA. IV. 85. — J. = snopy v jehlan
složené. U Boskov. Jsk. — J. Ježky ve vlně,
Distelkörner. Us. u soukenníků. Nvk. Vz
Probírati co. — J. = náčiní včelařské k od-
buňkování plástů, die Stachelwalze, der
Wabenigel. Ve vých. Čech. Všk. — J. ==
zubatý, pichlavý válec ku kypření půdy, die
Stachelwalze. J. dvojatý. Šp., NA. IV. 75.,
Pta. — J. válečný, der Igel. Čsk. Aby ty
mezery ježky (železnými špicemi) hustě na-
bitými zacpati dali. Skl. Sl. 328. — J. =
druhý ležatý líčník na hřídeli vodního kola
při heveru. Prm. IV. 270. Cf. KP. V. 120.
— J = koláč, lůžko, der Mutterkuchen.
Nz. lk., Kš., S. N. — J., hájovna u Tře-
boně; sam. u Kamenice nad Lab.; hamry
u Rokycan. PL. — J. Jan, katecheta čes.
vyšší realky v Praze. Vz Tť. H. 1. 3. vd.
172, 196., Bačk. Př. 48., 77., 129., 145.,
167., 174. — J. ze Strojetic. Blk. Kť-k. 599.

Ježeli == jestliže. Slov. Ht. Sl. ml. 262.

1 ježeli sa niekdy stane, že.. Phld. IV. 4.
Ježená, é, f., Jesau, ves v Čáslavsku

Blk. Kfsk. 1098.

Ježenec, nce, m. = strošek, echinosper-
mum, der Igelsame. Mllr. 42. Vz Ježanec.

Ježenka, y, f. = ježice. Šm.

Ježibaba, místy na Slov.: Jenžibaba.
Koll. Zp. I. 397. J. = Zima. Sbtk. Rostl.
175. J. co by za bytnosť byla, těžko určiti.
Koll. Zp. 1. 420. J. = báječná osobnosť
jezdící v černých, zkázu nesoucích mRacích.
Hdk. C. 378. J-by jsou stRygy aoplavé,
gambaté čili pyskaté, nos jako hrnec ma-
jící, bydlejí v hájích a jeskyních; Čechům
jsou též známy, jen že u nich Jagababa,
Jahodababa slují. Koll. Zp. I. 420. Cf. Ja-
gababa, Bosorka. J. běžela na ožehu za
ním. Koll. Zp. I. 421. Jenžibaba, staRá baba,
tu máš zub kostený, daj mi zaň železný.
Ib. 1. 12.

Ježibabeľ, a, m. Slov. V tom domě bý-
vali troja ludia: jedna Ježibaba, jej muž J.
Dbš. Sl. pov. I. 38., Dbš. Úv. 15.

Ježice, e, f. = ježčí samice.

Ježík, a, m. J. skvrnitý, diodon tigrinus,
der Stachelfisch, ryba. Frč. 284., Schd. II.
494., Ves. IX. 25. — J. = ježek. Us. Šd.

Ježina. — J. = plod malenníku ježiníku,
die AckerbRombeeRe. Vz Rstp. 495. — J.,
das Igelfleisch. Bern.

Ježiník. Malinník j., rubus caesius, der
Brombeerstrauch. Rstp. 494., 01. 44., FB.
101., Čl. Kv. 372.

Ježíš. Cf. Rk. Sl. Je-li na jméno Ježíše
voda v koleji, setři pilně píce a ojedi; Na
jméno Ježíš ke kamnům běžiž. Kld.

Ježíšek, vz Ježíš. — J. = frajtr, závodčí,
Gefreiter. Us. vojen, v Praze. Kld.

Ježíšmantes, výkřik nepříjemně dotče-
ného a p. Us.

Ježíšovo mládí. Jir. Ruk. I. 320.

Ježiti. Za Žer. polož: Záp. I. 174.

Ježítkokam, u, m., balanites, der Eichel-
stein. Šm.

Ježková, é, f., os. jm. Vz Blk. Kfsk.
1329.

Ježkovcokam, u, m., echinites, der Igel-
stein. Šm.

Ježkovice. Sdl. Hr. II. 277.

Ježkovitý, igelartig. J. bRanky, brány.
NA. IV. 74., 75.

Ježkovský Dvůr u Soběslavě. Mus. 1880.
445.

Ježkový. J. hlava, palice = durman, da-
tura stramonium, der Dollapfel. Mllr. 40.
Nešel, kdyby ho j-vou palici vyháněli. Ehr.

Ježkův, -ova, -ovo. Pro j-vy oči, to sem
se lekla! Cf. Pro pět ran do hlavy! Pro
pána krále! Us. u Žamb. Dbv.

Ježlátko, a, n., vz Ježle.

Ježle, der Samenhalter, Blütenboden, die
Erweiterung des Stengels der Compositae,
worauf die Blüthen stehen. Nz. Cf. Slb.
XLII. Kk. 39.. 161., Schd II. 208., 280.,
Rst. 423.

Ježná, é, f., ves. Arch. IV. 35.

Ježov, a, m., Ježow, ves u Doln. Kralo-
vic; Jeschow;, vsi u Kyjova a Švihova;
myslivna u Černého Kostelce; J. Velký a
Malý, Gross-, Klein-Jeschow, vsi u Mladé
Vožice. J., bývalá tvrz u Hrusic. S. N. X.
252., Tk. I. 406., 408., III. 73., V. 243., IV.
370, Rk. Sl.

Ježovcokam, u, m., hysterolithus, der
Venusstein; lapis hystricinus, der Stachel-
schweinstein. Šm.

Ježovice, dle Budějovice, Ježowitz, ves
u Uhlíř. Janovic. — J. = Ječovice. Blk.
Kfsk. 91.

Ježovina = strupy, boláky na hubě ovcí.
Val. Brt. L. N. I. 187., Vck.

Ježovka, y, f., hosp. u Dobříše; kaplička
u Sedlce. — J. J-ky, echinoidea = mořští
ježkové. 1. J. pravidelné, regularia: j. tur-
banová, cidaris metularia; korunová, c. co-
ronata; česká, c. Sorignetti; jedlá, echinus
esculentus; obecná, e. saxatilis; obrovská,
acroeladia mamillata; 2. nepravidelné, irre-
gullaria: j. srdcovitá, spatangus purpureus;
teplická, micraster cor anguinum; klenutá,
ananchytes ovata; kamenouhelná, palechinus
gigas. Vz Frč. 48.-52., Schd. II. 539.

Ježovkový, Seeigel-. Šm.

Ježovský. J. jablko. Mor. Brt. — J. Dvůr
u Pacova. — J., os. jm. Blk. Kfsk. 1329.,
Sdl. Hr. I. 40., II. 253., IV. 273.

Ježovy, ves v Písecku. Blk. Kfsk. 449.

Ježto. Já jsem, j. jsem. Št. Mluvíš to, j.
tobě nesluší. BO. — Ve spojení s on. Páni
všichni, j. jich (jichž) pečeti jsú při tomto
listu ... Tov. 27. Vzali berni z mého člo-
veka, j. jeho (jehož) v držení byl mój otec.
Půh. I. 255. — J. = kde. Městiště, j. sól
dělají. BO. — J. = kdy. Když den přichá-
zíše, j. se měli bíti. Výb. II. 43. — J. pří-
činné. J. dieš, že by(s) se prve smrti nadál,