520

tohoť nebylo jest v mém srdci. Chč. —
Pozn. J. náměstka vztažná všech rodů. Vz
Brt. S. 3. vd. 143. — Pozn. J. uvozuje věty
ä) příčinné, vz Brt. S. 3. vd 131., b) při-
pouštěcí, vz ib. 138. 1. Cf. také: Připouštěcí.

Ježů Dvůr, Gesshof, u Horní Bobravy.

Ježulka, y, f, echinella, die Echinell,
rostl. J. prameNitá, e. ricclaeformis. Vz
Rstp. 1879.

Ježunka, y, f., echinocactus, die Igel-
distel, rostl. J. tenkotrnná, e. tenuispinus.
Vz Rstp. 677.

Ježura ostnitá = ptakopysk ježatý, echi-
dna histrix, štětinatá. e. setosa. Frč. 371 ,
Brm. I. 2. 622.

Ježurovitý, stachelmausartig. Brm. I. 2.
464.

Ježúš, e, m. = Ježíš. Ž. wit. Hab. 18.

Jherce = jhřec, zastr. Anth. Jir.

Jhesus = Jesus, Ježíš. List hrad. 1467.

Jho. Mkl. aL. 272., Etym. 95. Klestě,
kruh jha, Jochring, -kranz. Lpř. — J. =
poroba. Ž. wit. 2. 3. J. manželské Us. J.
těžké a bídné nésti musíme. V.

J'ho = jeho. Bž. 35.

Jholistník, u, m., zygophyllum, Kapern,
Mondsamen. Šm.

Jhra. Hr. ruk. SŠ. 91., NB. Tč. 109.

Jhrání, n. Hr. ruk. R. 224

Jhráti. Hr. ruk. P. 84., SŠ. 3., 46., 57.,
74., 99., Št. Kn. š. 157.

Jhřec. Hr. Ruk. 271.

Jhřiště, ě, n, theatrum. ZN.

Ji = ho, akkus. m. Pomníš na ni. Ž. wit.
8. 5. Chci na ni (na Jakuba) lidmi dobrými
dokázati. Půh. I. 175. Vylezeš na ni (na
strom). Zlínsky. Brt. Sednu si na ni (na
kůň). Ib. Abych ji (Pitrana) k sobě pustil.
1485. Mtc. 1870. 46. Akkus. ni Jest za ji,
jako gt. něho za jeho atd. Gb. v Z, wit. 238.

-ji, po souhl. -i = -li. Na mor. Slov. a
Val. Je-ji doma? Je-již pravda? Doma-ji
si? Optaj sa ho, jed-y-by? Už-i? Máte-ji?
Víž-i o tom? Býł-i tam už? Brt. D. 172.

Jí —jich, dual. Kdyby svoji vnitřní oči
odvrátili od věci nestatečných tohoto světa
a pozdvihli jí k spatření věčného života
věcí. Št. Kn. š. 46.

-jí = -ičí, -ení; slepi (slepičí) peři, koči
(sova ma koču hlavu), kači žaludek. Mor.
Brt. D. 154.

Jíbava, y, f., Giebau, městečko u Olo-
mouce. Vz S. N.

Jícen = válcovitý otvor, který podél
páteře dutinou hrudní probíhá a do žaludku
ústí. Vz Slov. zdrav., Češ. lk. V. 25., 116.,
VIII. 209., X. 287., List. filol. VIII. 30. Schd.
II. 353. — J. sopky (sopečný), der Krater,
NA. V. 538., Stč. Zem. 784., děla kovový,
Mour., pekla, propasti. Us. Pdl. Zřeli jsme
v j. smrti. Vrch.

Jícenník, u, m. = srkáč, die Schlund-
röhre. Sl. les.

Jickovice, dle Budějovice, Itzkowitz, ves
u Milevsku. Tk. III. 96., Blk. Kfsk. 1329.

Jicnatý, schlundreich. J. Lakedaimonsko.
Lpř.

Jícnice, c f. = jedlice, die Esserin. Olom.
Sd.

Jícník = jedlík. U Kroměř. Zl.

Jícnořez, u, m. Ces. lk. I. 159., X. 240.

Jícno vitý = podobu jícnu mající, schlund-
artig. Stá. Zem. 783.

Jícnový. J. kleště. Wld.

Jíčeti = žíčeti. Gb.

Jičín (od Jiky. Pal. Rdh. I.134.). V J-ně
je velmi zle, poněvadž tam žebrák o po-
svícení hlady umřel. Vz Sbtk. Krat. h. 47.
— Tk. III. 684., IV. 728., V. 243., VI. 59.,
VII. 413., Tk. Ž. 222., Tf. Odp. 288., Sbn.
558., Blk. Kfsk. 1329., Sdl. Hr. II. 277., V.
361., Rk. Sl., Pal. Rdh. II. 125. — J. Nový.
Žer. Záp. II. 31., 60., 78. - J., os. jm. J.
Jan. Tk. Ž. 222.

Jičína, y, f., Itschina, ves u St. Jičína.

Jičiněves, vsi, f., Jičinowes, ves u Ji-
čína. Blk. Kfsk. 774., Sdl. Hr. II. 198., V.
361.

Jičínský, os. jm, Tk, V. 243., VII. 413.,
Sdl. Hr. V. 278. — J. Karel. dr. práv a
hosp. rada, nar. 1831. Vz Tf H. 1. 3. vyd.
183., 184., Šb. Dj. ř. 254., Rk. Sl., S. N. —
J. Blaž. 1589. Jg. H. 1. 2. vyd. 574., Jir.
Ruk. I. 320., S. N. — J. Krist, 1844. Vz
ib. (Jg.). — J. Bohusl. Mat. 1619. Vz Jir.
Ruk. 326. — J. Jan, knihtiskař. 1571. Vz
Jir. Ruk. 321.— J. Jeron. Blk. Kfsk. 1164.

Jidáš. Vz Kram. Slov., S. N., Rk. Sl.
Na Zlínsku Idáš. Brt. Jest mu jako J-vi
(ani zima, ani teplo; vede se mu prostředně).
U Třebonína. Olv. — J. — hrkačka, mající
podobu trakaře. U Třebíče. Jak.

Jidášek Prok. Tk. IV. 241., V. 115., 243.

Jidášky v Táborsku — pečivo z bílé pše-
ničné mouky ve formě dvojité podkovy do
sebe vložené, solí a mákem posypané; pro-
dává se po celý rok. Blk., S. N.

Jidášný. J. zrada. Arch. IV. 142.

Jidášový. J. ucho, ouško, peziza auri-
cula, der Hollerschwamm, das Judasohr. Vz
Mllr. 78.

Jidášský J. mzda. Kos. Ol. I. 258.

Jidatelna, y, f. = jídelna. Ros.

Jídec, vz Jídce.

Jídelna řím. a řecká. Vz Vlšk. 497.

Jídelní, -ny. J. lístek. Menu (franc),
miska, lžíce atd. Dch. Dle Ntr. VI. 325. na
Slov. jedlopis = jídelní lístek. J. lístek
římský, vz Vlšk. 202, japanský, vz Vega
II. 247. Oběd dle j. lístku, Diner ä la carte.
Dch. — J. = jedlý. Us. Tč. Jez jiedelné
věci. Hus I. 360.

Jídio. Jsou ještě u jídla, bei Tische. Us.
Dch. Má rád několik jídel za sebou, einige
Gänge. Mezery mezi jednotlivými jídly.
Mour. To je jídel, kroupy a zelí! Us. Msk.
Frištuk, oběd i olevrant, večeru mať musí,
jak sa jedlom nepomáhá, práca ho udusí;
I jedním, s dvoma jedělkami spokojený bý-
vaj. Glč. II. 265., 167. Neuč jídla mluviti
(říkají tomu, kdo při jídle mluví); Jde mu
j. špatně se světa (nechutná mu, neubývá
mu). U Král. Hradce. Kšť. Stvoro (čtvero)
jedál — všetko hrách (žertovně o špatné
hostině). Slov. Zátur. Jejen k jídlu, také
k dílu. Dch. Kdo nebyl při díle, ten nebuď
při jídle. Sb. uč. Není jídla bez díla. Us.
Bž. O j. za starší doby vz Sdl. Hr. I. 126.,
183.—185., IV. 62., 167., 168. J. římská a
řecká. Vz Vlšk. 497.