524

Jinopádnosť, i, f., die Hypallage, Ver-
mehrung der Konstruktion. Nz., Sš. L. 24.,
J. 23. Vz Jinovazuosť.

Jinopásný, aus einer anderen Zone. J.
plodiny. Kutn.

Jinoplemenec, nce, m. = jinoplemennik.
Šf. Strž. II. 244.

Jinoplemennik, a, m., von einem an-
deren Stamme. Šm.

Jinoplemenný národ. Pal. Rdh. II. 54.,
Šf. III. 12.

Jinořadec, dce, m., allosorus crispus,
kaprad kadeřavý. FB. 2.

Jinoraz. Vz Bř. N. 174., Schd. II. 47.,
KP. III. 11.

Jinorazovec, der Hornblendfels. Nz.

Jinorazový. J. melafyr, porfyr, der Mela-
phyr, Augitporphyr, Nz., rula, břidlice. NA.
V. 560, 562.

Jinorodný. J. vědy. Koll. IV. 195.

Jinorodý. Mour., Dk. Aesth. 646., Sš.
II. 9., Lpř. Sl. J. národ. Šf. Strž. I. 39.,
328.

Jinorypec, pce, m. = jinorypek.

Jinorypek, pku, m., die Manganblende.
Nz.

Jinosměrný, einer anderen Richtung. J.
cesta. Kutn.

Jinostrannosť, i, f., das Ausland. Šm.

Jinostranný, anderweitig, Dch.; ungleich-
seitig. Lpř. J. jména, svědectví. Šf. Strž. 1.
291., II. 257., 405. a j.

Jinoství. BO., Št. Kn. š. 110., 176.

Jinoše. Dáno j-ši umění. BO. — Hr. ruk.
D. 559., 580., Hymni 1418. (Zukl.).

Jinoší síla. Sdl., Us.

Jinošice, dle Budějovice, Jinoschitz, ves
u Benešova. — J, = jinoch. Výb. I. 416.

Jinošík, a, m., demin. slova jinoch. Kos.
Ol. 1. 280.

Jinošin, ina, ino. Jidechu v dóm j-šin.
BO.

Jinošiti, il, en, ení, zum Jüngliug machen,
etwas als Jüngling thun. Rk.

Jinoška, y, f. = dívka. Hněvk.

Jinošov, a, m., sam. u Vlašimě.

Jinota, y, f., das Anderssein. Šm.

Jinotaj. Cf. Vor. P. 248. a násl., Jg.
Slnosť 68., 154., S. N.

Jinotajilka, jinotajitelka, y, f. = jino-
taj. Šm.

Jinotajitelkovati, allegorisiren. Šm.

Jinotajitelný = allegorický. Pl. II. 215.
Vz Jinotajný, Jg. H. 1. 2. vd. 403.

Jinotajka = jinotaj. Rk.

Jinotajně. To j. se praví. Sš. II. 50.

Jinotajný. Sš. II. 50. J. básnictví. Jg.
Slov. 153.

Jinotel, e, m., der Davyn. Šm.

Jinotvarnosť, i, f. = různotvamosť, die
Heteroplasie, der Heteromorphismus. Nž. lk
Hř.

Jinoútvarný, heteromorph. Nz. lk.

Jinovatěti, ěl, ění, sich bereifen. Vz
Júniti se. Kká. K. sl. j. 64., Šd.

Jinovatina, y, f. = jíní, jinovatka. Šm.

Jinovatka. Vz Kram. Slov.

Jinovaznost, i, f., hypallage, převrácení
vazby či konstrukce. Sš. II. 96. Cf. Jino-
pádnosť.

Jinovec Hdk. C. 378. — J. = vrch
v horách považských na Trenčansku. Pokr.
Pot. I. 83., 118.

Jinověký, eines anderen Zeitalters. Dk.

Jinověrec, der Dissenter. Nz., Koll. III.
231. Snášelivý a mírný k j-cům. Pal. Rdh.
II. 421.

Jinověrník, a, m. = jinověrec. Rk.

Jinověrný, andersglaubend. Šm.

Jinovna, y, f. = jinotaj. Rk.

Jinovraclav, ě, f., místo v Polsku. Tk.
IV. 306., Tk. Ž. 195.

Jínový, Reif-, reifig. Šm.

Jinozákonný, heteronomní. Dk. Dj. fil.
65. Dk. Aesth. 119., 495., 673.

Jinozemčina, y, f., das Fremdländische.
Sm.

Jinozemý, -zemský, ausländisch. Šm.

Jinoznač, e, f. Potahovali ho k j-či
(k věci opačné, než dříve zastával). Sš. I.
42. J. = tropus. Nz.

Jinoznačný = tropický. J. rčení, slovce,
der Tropus. Nz., Jg. Slnosť 67.

Jinší. Vemu sobě jinšu tobě na vzdory.
Sš. P. 565. Ač horší, jen když jinší. Us.
Lpř.

Jinudy. Št. Kn. š. 23.

Jiný. Na Zlínsku: iný, inší, inačí, inakší.
Brt. D. 164. J. = rozdílný. Poslové jiných
světů. Čch. Bs. 73. Ten je každý den jiný;
On je dnes docela j., der ist heute wie
ausgewechselt. Us. Dch. Nechce být z jiných
(nechce se od jiných lišiti). Us. Rgl. Kdo
z tych žbanků pijať bude? Kdožby jiný jen
syneček. Sš. P. 754. Ona za jinou nedá
(nedá si říci, neustoupí). U Chocerad. Vk.
A tamhle u Kavků snad to bylo jiné? Sá.
Nejsou k jinému, než ... Sá. Právo pak nic
jiného není, nežli.. , Kol. 3. Slova k jinému
a k jinému rozumu přijímati; Co provodí
jiným svědomím nežli přísežným v kon-
šelství. NB. Tč. 235., 4. Aby těch vsí žádný
jiný vyplatiti nemohl. List. hrad. 1480. Tě.
Kázání a jiné dobré skutky. Pass. 14. stol.
Jiná světlosť slunce a jiná měsíce a jiná
hvězd. ZN. Mezi jiným řka, unter Anderem.
Št. Kn. š. 102., 160., Šf. Rozpr. 29. A co
chci jiného, nežli. Št. Kn. š. 51. Ale toj'
jiné, když... Ib 9. — J. = ostatní. Aby
nade všecky jiné pány sobě ho vážil. Hus
I. 59. — J. = těhotná. Ostávej tu s Bohem,
milá, já mládenec a ty jiná. Sš. P. 167.
A když poznala, že jest jiná. Jrsk. — Ad
Pozn. 4. Životové jich jsou jako jiných
psův. Budou jako jiná němá tvář bez roz-
umu. Vz Brt. S. 3. vd. 33. 13.

Jíra z Řečice. Žžk. 7. — Tk. V. 244. —
J., poustev. v 16. stol. Jg. H. 1. 2. vd. 575.,
Jir. Ruk. I. 321.

Jiránek Jan a Václ. Blk. Kfsk. 1037.
O jiných vz S. N.

Jirásek, ska, m., sam. u Dobříše. — J.
Alois, prof. v Litomyšli, spisov., nar. 1851.
Vz Tf. H. 1. 3. vd. 142., Pyp. K. II. 424.,
Bačk. Př. 16., 57., 78., 174.

Jiratice, dle Budějovice, Irratitz, ves
u Jamnic.

Jirčák, a, m. = hřebec s jedním varletem;
janek, u Humpolce. Krjk. — J., os. jm.