525

Jirčany, dle Dolany. J. Dolní a Horní,
Unter-, Ober-Jirtschan, vsi u Jesenic. Blk.
Kfsk. 345.

Jirčice = Jiřice.

Jireček, čka, m. J. Hermenegild, ryt.
ze Samokova, dr. práv a minister, rada ve
Vídni, nar. 1827., spisov. Vz Tf. H. 1. 3. vd.
6., 9., 58., 160., 170., 172., 173, 182., 183.,
Šb. D. ř. 254., Pyp. K. II. 540., Mus. 1886.
629., S. N., Rk. Sl., Back. Př. 61., 114., 138.,
163., 175. — J. Josef, ministr mimo služ.
v Praze, nar. 1825., spisov. Vz Tf. H. 1.
3. vd. 5., 9., 22., 26., 27., 32., 49., 50., 59.,
60., 78., 83., 159., 160., 164., 170., 171., 176,
Šb. Dj. ř. 254., Pyp. K. I. 373., II. 540.,
Mus. 1886. 629., S. N., Rk. Sl., Bačk. Př.
61., 114., 130., 131., 137., 151., 163., 175. —
J. Josef Konstantin, dr. a prof. dějepisu
na čes. univer. v Praze, nar. 1854., spisov.
Vz Bačk. Př. 116., 130., Tf. H. 1. 3. vd.
165., 168., Pyp. K. I. 373., II. 540., Mus.
1886. 631.

Jirek, rka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.
— J., vz Jiřík.

Jiřeniště, ě, n., míst. jm. Tf. Odp. 286.

Jiřetice, dle Budějovice, Iřetitz, ves
u Volyně; Jiřetitz, ves u Votic. PL., Blk.
Kfsk. 238., Sdl. Hr. IV. 246.

Jiřetín, a, m. J. Dolní a Hořejší, Unter-,
Ober-Georgenthal, městečko a ves u Mostu.
PL., Tk. II. 477.. III. 61., V. 244., S. N.,
Rk. Sl., Blk. Kfsk. 161., Sdl. Hr. IV. 235.,
Pal. Rdh. II. 401.

Jirgl, a, m. Sdl. Hr. V. 344. - J. Frant.,
nar. 1822.,†. S. N.

Jircha. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz
Kram. Slov., Mkl. Etym. 96.

Jirchář. Jak připravuje kůže. Vz Šfk.
659.—660., Matj. 48. O j. v 16. stol. vz Prm.
1878. č. 10., Tk. II. 537. O řím. j. Vz Vlšk.
271., 278.

Jirchářský Ferd. 1845. Jg. H. 1. 2. vd.
575.

Jirchářství, vz Schd. I. 408.

Jirchovka, y, f. = louka u Roznotína.
Pk.

Jiří. Nom. a vok. Jiří; gt. a akkus. Jiří
(Lidé chválí Jiří, Cis. Mus.), odchylkou:
kněze Jiřího, Lobk. 3. a.; dat. Jiří, od-
chylkou Jiřímu;. lok. Jiří, odchylkou: po
králi Jiřím, Zap. měst. 309.; instr. Jiřím,
odchylkou: před sv. Jiří. Břez. 34. Vz více
v List. filol. 1882. 122. Cf. Bž. 107.-108.
Na sv. Jiří puolosmy hřivny. List. hrad.
1461. Tč. Sv. Jiří chrám v Praze. Vz KP.
I. 141. Kéž je vždy Jiřího (jaro)! Vz Zdy-
chati. Kolik týdnů žáby před sv. Juřím
(24/4) hrčíja, tolik týdnů po sv. Juří mlčíja;
Kolik dní před sv. Jiřím vrba se rozzelená,
tolik dní před sv. Annou se žne. Zlínsky.
Brt. Kolik žab před Jurom vřeští, tolik jich
po Jurovi mlčí. Němc. IV. 442. Žabka jak
dlouho před sv. Jiří vříská, tak dlouho po
něm zimou píská; Co do sv. Jiří na pažitě
vypučí, do země nazpět nechť palice zabuší.
Exc. Zahřmí-li před sv. Jiřím, tož ten rok
zle se bude dařiti zlodějům; ukradnou-li
co, hned se to na ně pronese; Sv. Jiří
přijede na ohnivém koni a svět zapálí (sníh
bude táti). Kld. Je-li o Jiří tak vysoké žito,

že se v něm havran skrýti může, bude
úrodný rok na obilí. Us. Tč. Co před sv.
Jiří naroste, to po něm zhyne; Juří trávu
pobúří (roste); Do Jiřího neroste, kdyby
to i kleštěmi vytahoval a po Jiřím roste a
roste, kdyby to i kladívkem zatloukal. Val.
Vck. Do sv. Jiří nemá žádný živočich jedu.
Mus. Sv. Juří se zemum (zemí) búří, aby
rostly kvítky pro ty malé dítky. Slez. Šd.
O Jure kľuje sa trávička zo zeme a, čobys
ju vraj mlatkom do zeme drvil, jen kľuje
sa. Dbš. Úv. 158. Sv. Juří kořen buří, aby
rostla tráva, všelijaké kvítí na věnečky vití.
Sš. P. 768. Na Juřího chytne se zelená žaba
(rosnička) a dá se do nového hrnca. Na
hrnec přimaže sa dírkovaná skřidélka a pak
sa hrnec zakopá do brabenčího kopenca.
Z tej žaby udělá sa klička (háček) a vi-
dlička. Tím háčkem přitáhne sa milá nebo
milý (dle toho, kdo to udělal, mužský-li
čili ženská) a mosíja sa chtět a za sebe sa
dostaf. Ale dyby před svatbou přece jeden
druhému se zprotivil, tož potřeba jenom tú
vidličkú milého (milou) pichnúť a tož zase
jeden od druhého odpadne. Val. Vck. Jiné
pověry ô sv. Jiří vz v Mus. 1854. 548., 1855.
183., 1863. 160., v Sbtk. Rostl 54.—55. Sv.
J. klášter, kostel v Praze. Tk. I. 610., III.
648., IV. '728., VI. 349. — J., král čes. Vz
Sbn. 641., S. N., Tk. VII. 413, Žer. Záp. I.
269., Tf. Odp. 388., Tf. H. 1. 3. vd. 67. —
J. B., farář, 1619.; J. V., 1813. Vz Jg. H.

1. 2. vd. 575. O J. B. vz také Jir. Ruk. I.
322. -- J. Jan. Blk. Kfsk. 1329. — Vz
o nich a o j. J. také v S. N., Rk. Sl.

Jiřice == konopky, cannabinae. J. obecná,
konopka, konopásek, cannabina linota, ge-
meiner Hänfling, der Bluthänfling; horní, c.
flavirostris (fringilla montium, Sl. les.), der
Bergbänfling. Sl. les., Frč. 353., Brm. II.

2. 331.—332., Schd. II. 445., Kram. Slov.,
S. N., Rk. Sl. — J., Georgendorf, ves
u Kaplice: Jiřitz, vsi u Starých Benátek,
u Kácova, u Kostelce nad Lab., u Křelovic
a u Humpolce; Iřitz, ves u Mor. Budějovic;
Irritz, městečko u Miroslavě v Brn. — Tk.
III. 36., 44., VI. 66., 75., Blk. Kfsk. 1329.,
Sdl. Hr. IV. 370.

Jiříček = rosnička, jiřice, janiček, hyla
viridis. Sl. les.

Jiřička, y, f. = rorejs, vlastovka, hirundo
urbica, h. apus, die Kirchscbwalbe. Sl. les.,
Schd. II. 442., S. N., Brm. II 2. 546. Kde
mnoho jiřiček se zdržuje, tam panují kle-
veta a různice. Mus. 1853. 486.

Jiřičkov, a, m., Jiřičken, ves u Čes.
Dubu. Sdl. Hr. III. 108., 113.

Jiřičky., pl., f., Jiřitz, ves u Křelovic,
vz Jiřice; Dreidorf, ves u Holice v Pard.

Jiřičné, ého, n., Köhlendorf, ves u Su-
šice.

Jiřík V., měšťan. 1793. Jg. H. 1. 2. vd.
575, Jir. Ruk. I. 321.

Jiříkov, Jeřikow, ves v Chotěbořsku,
Blk. Kfsk. 1329.; sam. u Křelovic; Giersig,
ves u Unčova. PL., Rk. Sl.

Jiříkovec, vce, m., Jiřikowitz, ves uVotic.

Jiříkoves, vsi, f., Georgenadorf, ves
u Litomyšle.