526

Jiříkovice (od Jiříka, Pal. Rdh. I. 134.),
Jiřikowitz, ves u Unčova a u Brna. PL.

Jiříkovo vidění. Vz Jir. Ruk. I. 322., Sbn.
829., List. filol. VI. 30.-45., 202.-204 , 244.

Jiříkovský == z Jiříkovic u Brna. J. chasa,
to je Bože chasa, nedá sobě vzíti z hlave
vlasa. Sš. P. 716.

Jiřin, a, m., ves u Votic; Girschin, ves
u Čelakovic; Irschings, ves u Jihlavy.

Jiřina, y, f. = jiřinka. Posp.

Jiřink, a, m., os jm. Tk Ž. 6, 7. —
J., Jirscliing, ves v Čásl. Blk. Kfsk. 1098.

Jiřinka, dahlia (georgína), die Georgine,
květirna. J. mnohobarevná, d. variabilis; bílá,
žlutá, růžová, tmavočervená, hnědá, dvou-,
tříbarevná atd. Us., Rstp. 875., Čl. 101.,
Kk. 166 , Schd. II. 282., Kram. Slov., Rosc.
129., S. N.

Jiřinovice, míst. jm. Tk. I. 157.

Jirka, mlýn u Vambera.

Jirkalov, a, m., Jirkalow, Několik domkův
u Kašperských Hor.

Jirko, a, n., sam. u Vamberka.

Jirkov, a, m., Jirkow, ves u ŽelezNého
Brodu. Blk Kfsk. 776., Rk. Sl. - J., Görkau.
1b. 1040., S. N., Rk. 81.

Jiřkovice = Jickovice.

Jirkovský Mlýn. Mus. 1880. 234. — J.,
os. jm. Blk. 'Kfsk. 1329.

Jirna, y, f., myslivna u Kladrub.

Jirnice. Vz Slb. 372., Rstp. 1084., Čl.
Kv. 229., FB. 54., Rosc. 132.

Jirnicovitý. J. rostliny, polemeniaceae:
jirnice, plamenka, žlutobýl, vilce. Rstp. 1084.,
Slb. 372., Rosc. 132.

Jirny Veliké a Nové, Gross-, Neu-Jirna,
vsi u Nehvizd. Tk. II. 421., 438., IV. 640.,
Blk. Kf-k. 132., 1265.

Jirovcovitý. J. rostliny, hippocastaneae:
jírovec. FB. 87.

Jírovec, aesculus. Vz FB. 87., Čl. Kv.
328., Kk. 232., Čl. 63., Rosc. 155., Mllr. 9. —
J. Vojt., hudeb., nar. 1763. Vz S. N.

Jirovice, dle Budějovice, Jirowitz, ves
u Benešova. Blk. Kfsk. 151 , Kk. Sl.

Jirsa, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Jirsík, a, m. J. Jan Valerian, biskup
budějovský. 1798-1883., spisov. Vz Tf. H.
1. 3. vd. 185., 186., Slavín I. 234., Šb. Dj.
ř. 2. vd. 254., Jg. H. 1. 2. vd. 575., S. N.,
Rk. Sl.

Jiřské, ého, n., Gesürzen, ves u Stříbra.

Jirsko, a, n., ves u Mnichova Hradiště.
Blk. Kfsk. 604.

Jirsova ulice, sam. u Nov. Města nad
Met.

Jiruš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Jiscec =jistec. 1473. Mus. 1880. 405.

Jíska, y, f. = slídná štola, der Such-
stollen. Hrbk.

Jiskati. Lipi (lepí) moji mladi dni, ja
vas jiskam a vas nie (a vás není). Sš. P.
800. — J. = štípati, zábsti, lískati, tlouci.
Je tam zima, tak to íská. Slez. Sd. Jisknouti
někoho přes hlavu. Laš. Tč. Vz Í-kati.

Jiskera, jiskrula, y, f. = kráva bystrá
jako jiskra. Mor. Brt.

Jiskerečka, y, f.= jiskerka, jiskra. Měla
sem synečka jako j. (čiperného). Sš. P. 249.

Jiskerka = sedmikrása. Vz Kk. 166.,
Slb. 426., Mllr. 23. Mají li jiskerky na jaře
stopečky dlúhé, bude dlúhý len, pakli krátké,
bude krátký. Val. Vck.

Jiskerník, u, m., stenactis, rostl. J. letní,
s. annua. Slb. 448.

Jiskerný = jiskřivý, ohnivý, funkelnd,
feurig. J. oči. Laš. Tč. — J. = upřímný.
Slov. Ssk. Vz Jiskrný, Jiskřený, Iskrenný.

Jisknouti, vz Jískati.

Jiskra = malé žhavé tělisko. Rk. Sl.,
Mkl. aL. 289. V MV. pravá glossa. Pa. J.
lítavá- Flug-, Dch. J. elektrická (v prostoře
vzduchoprázdné), trvání její, j. indukčná,
thermoelektrická. Vz KP. II. 199., 202., 203.,
236., 244., Schd. I. 142. Lítáni, let jisker.
Us. Má opatřeno býti, aby jiskry od sou-
seda k sousedu nelítaly. Cor. jur. IV. 3.
1. str. 391. Děvče, synek jako j. (čiperný).
Sš. P. Vz Jiskerečka. Hodili jiskru v suchý
stoh (oživili něco). Klc. Kovářovy (cikánovy)
děti Nebojí se jisker. Lpř., Bž. exc. Cigá-
nové dzeci nebojá sa iskier. Slov. Rr. Sb.
Dobře jest jiskru potlačiti dřéve, nežli se
z nie rozmóž oheň. Št. Kn. š. 117. Z malé
jiskry oheň vzniká. Šd. — Přenes. J. citu,
Hdk., naděje. Us. Pdl. — J. = jm. chrtí.
Škd. — J. = malý diamant. Vz Solitair. —
J., os. jm. Tk. VI. 349.. VII.10., 13. J.
z Brandýsa. Sbn. 833., Rk. Sl., S. N. O ji-
ných J. vz Blk Kfsk. 1329., Sdl. Hr. V. 281.

Jiskřený = jiskrný, e vsuto jako v krev,
tresť, pleť atd., kret m. krt na Mor. Sr.
Chyterný, Kat. 1652., chaterný, zamekl atd.
Vz Vzjiskřiti, Jiskerný.

Jiskřík, u, m., pyrites, der Kieselstein,
Feuerstein. Šm.

Jiskřiti. — abs. Oko jeho jiskřilo. Šbr.
Záj. 117. — se. Víno se jiskří. Lpř. Sl. 17.
Je tam zima, až se jiskří. Brt. — (se) čím.
Tvář se mu hněvem jiskřila. Sá. Zrak di-
vým žárem jiskřil. Osv. I. 378. Zraky mu
jiskří druhů nadšením, Kká. K sl. j. 66. —
odkud (kudy kam). Z očí ti jiskří hněv.
Koll. Zpod čela vzdor mu jiskří. Kká.
A dosud čilá šelma krvežízníc tmou pustou
ku bojišti zRakem jiskří z té zRaněného
Turka tváře. Kká. K sl. j. 187. -- kde.
Jeho oko jiskřilo v nočním šeru. Šbr.

Jiskřivosť, i, f., funkelnde Beschaffenheit.
Šm.

Jiskrnatosť, i, f., glimmende Beschaffen-
heit. Šm.

Jiskrnatý. Za ,mající´ polož čárku. J.
oči, Sá., víno, Lpř. Sl. 17., řeč. BO.

Jiskrník, u, m. = přístroj k chytání
jisker v komíně, der Funkenfänger. Šp., Pr.
hosp. nov. Vz JiskRojem, -chyt.

Jiskrnooký = jiskrooký.

Jiskrný. J. oko, Vlč., HRts., zrak, Šbr.,
Osv. V. 751., pivo, KP. V. 296., kometa,
Nrd., noc, děvče (čerstvé). Kká. K sl. j. 25.,
44. Cf. Jiskerný.

Jiskrohledý = jiskrooký.

Jiskrochyt, u, m. = jiskrník, jiskrovrat.
Vz Jiskrník. Dch.

Jiskrojem, u, m., der Funkenfänger.
Rk. Vz Jiskrník, Jiskra, Chyt.

Jiskromet, u, m., funkensprühende Fon-
taine. Dch.