52?

Jiskrooký, jiskrnooký, jiskrohledý, y).uv-

x&mq. Lšk.

Jiskrosršec, šce, m., der Funkensprüher.
Pl. II. 235.

Jiskrosršný. J. plamen, Sirius. Pl. I.
99., 105.

Jiskrovrat, u, m., vz Jiskrochyt.

Jiskrozraký = jiskrooký. Lpř.

Jiskrula, y, f., vz Jiskera.

Jistba. Půh. I. 247. V jistbě jsme se za-
vřeli. NB Tč. 145. — J. = kamenný pilíř.
Sv. ruk. V. I. 29.

Jistbice, e, f. = malá jistba, komůrka,
die Zelle. J. tr. — J., Jisbitz, ves u Ná-
choda; Isbitz, ves u Čechtic. PL., Blk. Kfsk.
1329., Sdl. Hr. V. 11., 15., Rk. Sl.

Jistbičný. J. stavení (komůrkové), das
Zellengebäude. J. tr.

Jistcový, vz Jistee. Že ten list má s dobrú
vólí s jistcovú. Půh. I. 309.

Jistě. Kdo vám v tom věřiti má? Jistě
žádný. Štr. J. vytčený cíl. Osv. I. 366. Byľs
tam? Jistě (ano). Us.Vck. Toť j. řéci mohu.
Výb. II. 28. Neb což zde věříme, to tam j.
uzříme. Št. Ku. š. 8. Tako sě j'mu j. zdáše.
Alx. Jáz na ty j. nechciu tbáti. Alx. Nebo
j. očima svýma uznamenáš. Ž. Kl.

Jistebka. Mkl. aL. 97. Zdali's j-ky ne-
měl? NB. Tč. 150. Když seděl v j-ce. Ib.
199.

Jistebna, y, f., die Speisekammer. Šm.

Jistebnice. Vz Tk. III. 458., IV. 728., V.
203., Tk. Ž. 222, Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk.
1329., Sdl. Hr. III. 303., S. N., Rk. Sl.

Jistebník, a. m.. Stiebnig, ves u Klin-
kovic. Tk. III. 36., Šdl. Hr. IV. 370.

Jistebsko, a, n., ves v Bolesl. Blk. Kfsk.
534., 805.

Jistebský pískovec. Krč. G. 805.

Jistec = pravý dlužník. Jsme sirotka
jistce toho dluhu; Tu mi jest j. umřel. Půh.
II. 209., 610. (I. 208., 263., 199., II. 200.,
587.). A v tom pololetí my jistci máme
věřitelům našim jich summu, jistinu i s úroky
zaplatiti. Tov. Cf. Mkl. Etym. 105. Našel
jsem jistee svého, za kteRého jsem pánu
svému za 5 hř. slíbil; Má-li jemu Pavel
jakožto rukojmie ten dluh za Tomana, toho
dluhu jistee, zapraviti. NB. Tč. 19., 130.
(35., 72., 265., 282.) — J. = rukojmě. Snu
toho jistcem tebe sobě obírám. Msn. Or.
94. Jistcové a rukojmě byli za krále. Bart.
Praví, že se jim nikda jistcem v tom ruko-
jemstvie a podporú za syna svého neučinil;
Tak se oni spojili sami jistci a jeden slíbil
za druhého, jestližeby jeden zšel, aby na
druhém postihl. NB. TČ. 28., 62. — J. =
původ. Pal. Rdh. II. 229. — Cf. Žer. Záp.
I. 256., II. 168., 169. — J., Jistetz, ves
u Písku.

Jísti. Cf. Šrc. 172., Mkl. Etym. 98. O časo-
vání vz Bž. 21., 206., List. filol. 1883. 113.,
1886. 301. a násl., 1878. 203., 1879. 225.
Las.: im, iš, i, imy, itě (će), jeďa, jedźa,
jedžo, jedžu i ju; jez, jezmy, jezte; iz.
izmy, izce; jesť n. jeść; jed, jedla n. id,
jedla; jedzeny, a, o. Imper. jez, parte, jed
n. jedel na Frenštatsku, Strambersku a Pří-
borsku, jinde iz. Brt. D. 131. Jest, 3 pl.
íja, přech. jeza. Zlinsky. Brt. Jak se časuje

na Dolni Bečvě? O tom vz List. filol. 1885.
252. Na jihových Mor.? Vz Osv. 1884. 59.
Jak v dialektech českoslov. vůbec? Vz
Listy filol. 1887. 447. — abs. Ktož nedělá,
také nejez. Št. Kn. š. 31. Jak budeš hospo-
dáriť, tak ti budem jesti variť. Ht. Sl. ml.
260. Neehce-li kdo pracovati, aniž také jez.
Hus I. 438. — co. Mám čo jesť, mám čo
piť. Ht. SI. ml. 265. Já ji (polévku) jest ne*
budu, hořem jest nemôžu; Chce-li tvůj kůň
trávu jésti, musíš s něho dolů slézti; Já
radši půjdu, kde sem bévala, kde sem jídala
buchty s trnkama; Ale já nemám hlasu,
jídávám s olejem kašu. Sš. P. 120., 192.,
682, 736 Já zím (sním) všecko, co mne
nezí. Val. Vck. Co neznáme, jíst nemáme.
Sb. uč. Zlé mu j. kázal; I řekl: Jez zlé!
Já jsem řekl: Já jeho j. nechci. NB. Tč.
186. J. chléb. Ž. wit. 126. 2., Št. Kn. š. 54,
Hus II. 360. Jedl nouzi a bídu pťikusoval.
Us. Kšá. — odkud. Jedli byste z nieho
(ze stromu). Rkps. Mus. 1884. 239. Z toho
chleba jez. 15. stol. Mnč. R. 97. Ktož jie
z toho chleba. Bbl. Veru já něbuděm za jej
stolom sedať, z jejej chleba jédať. Sl. ps.
211. — s kým. Na misu mi dajte, v hrnci
mi nehajte, i s vámi budem jiesť (o žrou-
tovi). Slov. Zátur. Otroci počítali se k ro-
dině, s ríž také jídali kolem jednoho stolu.
Lpř. Dj. I. 67. Budeš jísti s starou paní =
popostíš se. (Jan Telecký zabil z prchli-
vosti jednoho ze synů svých. Jeho paní
v zármutku hladem se umořila a odtud toto
přísloví. Pal. Dj. IV. I. 265.).— se. Dostal,
co se nejí (bití). Us. Kšť. — kde. Jez doma,
co máš, a u lidí, co ti dají. Us. Po krčmách
j. BO. — jak. J. po lopatě (mnoho). Us.
Jí, div mu oči nevylezou. Us. Sd. J. do
sytosti. BO. Nejez přes moc. Dch. Jí, tak
se mu od huby práší. Brt. Jí, div si jazyk
neukousne. Us. Jablka chvatom jedli. Ht.
Sl. ml. 231. J. dvakrát (kdo po jídle vousy
oblizuje), U Žamb. Dbv. Vař, ženičko, vař
obid, bo bych ja juž hrubě jid. Sš. P. 503.
Vzau by som ťa, dievča, ale načvo, keď si
na nič súco a ledačvo: variť, priasť nič
nevieš, chleba nenapečieš. len darmo jieš.
Sl. ps. 313. J. do říhání. Hus II. 241. Roz-
košně pijú a jedúc často neduží. Št. N. 133.
28. — čím. Polévka sa jí lyžicú, maso vi-
dličkami, chléb vš'ik do úst sa podává po
kúsku prstami. Glč. II. 346. — kdy. Ižádný
v pátek masa jiesti nesměl pod vyhnáním
z města a z obce vyvržením. Arch. I. 205.
— jak dlouho. Nejedl tři dni. Šml. —
nač. Na ně jedl (na jich groš). Pč. 5. —
Cf. Už je dušička v peří (už se najedl);
Už má nácek plný. Us. Vck.

Jistice. Hr. ruk. 19.

Jistící = assertorický. J. soud. Dk., Jd.
32.

Jistina = jmění. Mkl. Etym. 105. Jistina
závodná, Betriebskapital, NA. III. 111.,
zásobní (záloha), Vorraths-, hospodářská,
Wirthschafts-, Sl. les., povinná, Passiv-.
Šp. — J. = ujištěné peníze. J. na úroky
složená. Koll. IV. 221. Šest zl. zaplatil a
tři zl. clužen zuostal j-ny pravé; Nevím
nic ani o zisku ani o j-ně. NB. Tč. 30., 43.
Brali j-nu od dlužníkóv. Št. Kn. š. 159. —