531

lidmi. Lpř. Sl. I. 44. Půjdeš ty, matičko,
půjdeš mezi námi jako jasný měsíček mezi
hvězdičkami.. Sš. P. 18. Jdi před námi.
Výb. II. 24. Šli nade mnú. BO. Před jehož
očima chozi. 01. Gen. 24. 40. — kdy.
V předjesni jitrech sychravých jdou mlhy
travou údolů. Vrch. Po tomto úvodu jděme
k věci samé. Ves. I. 4. Chodila k nám malú
cerkú (když byla mará c ). Mor. Brt. D.
A po tých dvacátí (létech) išlo mi k tři-
cáti. Sl. ps. 25. Půjdu ráno do hor. Sš. P.
682. Aby z města šel do západu slunce.
Bart. Tak dávno o mně řeči jdou. NB. Tč.
93. Po čem ty časy zlatý šel. Vl. zř. 301.,
Vš. 236. V ty časy sv. Petr do Jerus. jide.
Výb. I. 274. Přijde čas a jde nyní, že . . .
Kom. Má na však čas j. z jedné šlechet-
nosti do druhé. Št. Kn. š. 182. — nač:
na česť, na pořádek. Sá. Jdu na papír, na
vodu (== pro). Mor. Vck., Brt. Vz J proč.
Pořad na to šel (naléhal); Nešla na parádu
(nedbala jí); Na strašidla a takové věci já
nejdu; Sám na to nejvíc šel; Tolik na to
šla (o to usilovala), abych šla s ní; To
letos silné šlo na koně (byl odbyt). U Ry-
chnova. Nejdu na tvé zlé; Jde mi na pa-
měť (zpomínám si); Také mu to včil ide
na odpor (jest odporno); Včil mi nejde už
žádná píseň na mysel (nemohu si zpomněť).
Mor. Brt. D. 220, Vk., Msk. Jde na sličnou
larvičku (líbí se mu). Šml. Přišel ke mně
člověk, na kterého žaloba jde. NB. Tč. 2.
Šel na brusky. Us. Nepřítel na to šel (k tomu
směřoval), aby . .. Skl. IV. 392. Poče jemu
na milosť jíti. Výb. II. 44. — od čeho.
Teď teprv jde do sebe (lituje). Us. Dch.,
Frch. Však ty půjdeš do jiných (budeš li-
tovati a polepšíš se). Us. Vk. Šli co den
do sebe (tloustli, spravovali se). Kld., Vck.
Dnes mně nejde do kávy (nemám na ni
chuti). U Rychnova. Kšk. Třešně jdou do
barvy. Us. a : b = c čte se: b do a jde
ckrát. Šim. 36.— več: v zápas, Us., s ně-
kým v potaz, Bdl., v sázku. Vrch. Aby tu
škodu opravil, ale Ondra v to j. nechtěl
pravě, že se ta škoda skrzeň nestala. NB.
Tč. 126. — čím jak dlouho. Od malička
tím jde (léčením krav se zaměstnává). V Kunv.
Msk. — kolik. Šlo nás za (= s) dobrou
kumpanii. U Dobrušky. Vk. — s infinit.
Deš lehnout (volání na psa)! Us. BPk.
Vzorem rodu vítězné šli mříti za svobodu.
Hdk. Ingoust vymejt nešel. Us. Vck. Pojď
ty ke mně slúžiti; Idú kati hlavičku mi
stati; Šla sirotka hledať svoji mamuličky;
Poď poháňať; Šjol sa domů pytať; A já
jesti (jísti) nepůjdu. Sš. P. 106., 150., 159.,
517., 570., 784. Šel spáti. EZ. Král šel spáti.
Seslání ducha sv. ze 14. stol. 2 b. ř. 9. —
se supin. J. spat. NB. Tč 148. Jdeme
modlit se jemu. Pass. U ta naša mladá
panna šla na lúku hrabat sena. Sš. P. 608.
— se zápor, přechodníkem. Di nezava-
zaja, nehněvaja, nepokúšaja, poď nečekaja
(= nehněvej a jdi atd.). Mor. Brt. D.

Jitkov, a, m., Itkau, ves u Chotěboře.
Blk. Kfsk. 375., Sdl. Hr. I. 166.

Jitky, pl., f., les u Tršic. Pk.

Jitrava, y, f., Pankratz, ves u Jablon-
ného. Blk. Kfsk. 69.

Jitrbocký purkrabí. Tk. IV. 353

Jitrcejl = jitrocel. Rk.

Jitřena, y, f., Aurora, die Morgengöttin.
Dch. Vz Schd. I. 249., Jitřenka.

Jitřenka = ranní záře. Vz Černidelnice
(dod.). — J. == dennice a večernice, jest to
jedna a táž oběžnice Venuše, kteRá jest
velmi patRná leskem a velikostí a kteRá
pro svou blízkost slunci jest viditelna vždy
v čas východu a západu jeho. Bačk. Písm.
I. 136.

Jitřenkový = jako má jitřenka. J. ruce.
Osv. V. 826.

Jitříce, e, f., aqua ciceris. Sal. 15. 26.
Jinde cicer křenice.

Jítřiti, vz List. filol. VIII. 34.-35.

Jitřivý, eiterig. Arb.

Jitřně, ě, f, vz Jutřně.

Jitrnice. Dch. navrhl: j.= Wurst, jater-
nice Leberwurst, jelito Blutwurst, klobása
Bratwurst, bachořice, Presswurst. J., strb.
jetro, hepar. Gb. Jieternice. Boh 34. Cf.
Hurky. J. nabíjeti. Us. Hk. Pět a dvacet
j-nic to je na mne jako nic. Us. Dř. Seká
to jak do j. (mluví rychle). Us. Vck. Pro-
dejna j-nic, Wurstverkaufshalle. Dch. —
J. = jitřenka (žertem). Tč.

Jitrnicový. J. hody, das Wurstfest. Dch.

Jitrničný = jitrnicový. J. polívka, hody.
Dch.

Jitrnka, y, f., die Wurst. J. jazyková,
z husích jater, Gänseleberwurst. Vck.

Jitmkář, e, m., der Würstelmann. Šm.
Jitro. Cf. Jutro. V jitře. Výb. II. 7.
Že jste od jitra v tom ranném potazi až
do nešporu seděli. NB. Tč. 175. Jde pa-
stucha po šerém jutre. Rkk. Cf. Černovocí
mládenci tólali sa po noci. Sš. P. 430. Dali
si dobro j. (přáli si ho). Pass. mus. 366. —
J. = míra země. Sv. ruk. 321.

Jitrocel, jitrocel, plantago. J. větší, p.
major; prostřední, p. media; špičatý, p.
lanceolata; pomořský, p. maritima; vraní-
noha, p. coronopus; kostrbatý, p. squarrosa;
blešník, p. psyllium; chmelík, p. arenaria;
položený, p. cynops. Rstp. 1240. — J. =
jitrocelovitý žabník, alisma plantago. Rstp.
1678. J., plantago, arnoglossa. Byl. 15. stol.
J. márnivý = j blešník, vraní = j. vraní-
noha, kopinatý = j. špicatý. Sl. les. Cf.
Schd. II. 291., Sbtk. Rostl. 320., FB. 64.,
S. N., Mllr. 10., 80., Rk. Sl., Čl. 107., Čl.
Kv. 264., Kk. 158., Slb. 287., Kram. Slov.,
Rosc. 136.

Jitrocelovitý, jitrocelovitý. J. rostliny,
plantagineae: jitrocel. Rstp. 1240., Slb. 287.,
Kk. 158., Rosc. 136.

Jitrol, e, f. = měďodel, skalice medená.
1778. M. Šimek.

Jitron, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Jitronice, dle Budějovice, Gereuthern,
ves u Benešova u Kaplice.

Jitrorodý, morgengeboren. J. Zora.

Jitros. Bž. 154., 215.

Jitroš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Jitry, dle Dolany, sam. u Vltavotýna,
u Jistebnic a u Votic. PL.

Jíva, na Zlinsku íva. Brt. Vrba jíva =
vrba ohebná, konopina, salix caprea, die
Band-, Geisweide; z ní bývají jabratka či

401*



	531

	lidmi. Lpř. Sl. I. 44. Půjdeš ty, matičko, půjdeš mezi námi jako jasný měsíček mezi hvězdičkami.. Sš. P. 18. Jdi před námi. Výb. II. 24. Šli nade mnú. BO. Před jehož očima chozi. 01. Gen. 24. 40. — kdy. V předjesni jitrech sychravých jdou mlhy travou údolů. Vrch. Po tomto úvodu jděme k věci samé. Ves. I. 4. Chodila k nám malú cerkú (když byla mará c ). Mor. Brt. D. A po tých dvacátí (létech) išlo mi k tři- cáti. Sl. ps. 25. Půjdu ráno do hor. Sš. P. 682. Aby z města šel do západu slunce. Bart. Tak dávno o mně řeči jdou. NB. Tč. 93. Po čem ty časy zlatý šel. Vl. zř. 301., Vš. 236. V ty časy sv. Petr do Jerus. jide. Výb. I. 274. Přijde čas a jde nyní, že . . . Kom. Má na však čas j. z jedné šlechet- nosti do druhé. Št. Kn. š. 182. — nač: na česť, na pořádek. Sá. Jdu na papír, na vodu (== pro). Mor. Vck., Brt. Vz J proč. Pořad na to šel (naléhal); Nešla na parádu (nedbala jí); Na strašidla a takové věci já nejdu; Sám na to nejvíc šel; Tolik na to šla (o to usilovala), abych šla s ní; To letos silné šlo na koně (byl odbyt). U Ry- chnova. Nejdu na tvé zlé; Jde mi na pa- měť (zpomínám si); Také mu to včil ide na odpor (jest odporno); Včil mi nejde už žádná píseň na mysel (nemohu si zpomněť). Mor. Brt. D. 220, Vk., Msk. Jde na sličnou larvičku (líbí se mu). Šml. Přišel ke mně člověk, na kterého žaloba jde. NB. Tč. 2. Šel na brusky. Us. Nepřítel na to šel (k tomu směřoval), aby . .. Skl. IV. 392. Poče jemu na milosť jíti. Výb. II. 44. — od čeho. Teď teprv jde do sebe (lituje). Us. Dch., Frch. Však ty půjdeš do jiných (budeš li- tovati a polepšíš se). Us. Vk. Šli co den do sebe (tloustli, spravovali se). Kld., Vck. Dnes mně nejde do kávy (nemám na ni chuti). U Rychnova. Kšk. Třešně jdou do barvy. Us. a : b = c čte se: b do a jde ckrát. Šim. 36.— več: v zápas, Us., s ně- kým v potaz, Bdl., v sázku. Vrch. Aby tu škodu opravil, ale Ondra v to j. nechtěl pravě, že se ta škoda skrzeň nestala. NB. Tč. 126. — čím jak dlouho. Od malička tím jde (léčením krav se zaměstnává). V Kunv. Msk. — kolik. Šlo nás za (= s) dobrou kumpanii. U Dobrušky. Vk. — s infinit. Deš lehnout (volání na psa)! Us. BPk. Vzorem rodu vítězné šli mříti za svobodu. Hdk. Ingoust vymejt nešel. Us. Vck. Pojď ty ke mně slúžiti; Idú kati hlavičku mi stati; Šla sirotka hledať svoji mamuličky; Poď poháňať; Šjol sa domů pytať; A já jesti (jísti) nepůjdu. Sš. P. 106., 150., 159., 517., 570., 784. Šel spáti. EZ. Král šel spáti. Seslání ducha sv. ze 14. stol. 2 b. ř. 9. — se supin. J. spat. NB. Tč 148. Jdeme modlit se jemu. Pass. U ta naša mladá panna šla na lúku hrabat sena. Sš. P. 608. — se zápor, přechodníkem. Di nezava- zaja, nehněvaja, nepokúšaja, poď nečekaja (= nehněvej a jdi atd.). Mor. Brt. D. Jitkov, a, m., Itkau, ves u Chotěboře. Blk. Kfsk. 375., Sdl. Hr. I. 166. Jitky, pl., f., les u Tršic. Pk. Jitrava, y, f., Pankratz, ves u Jablon- ného. Blk. Kfsk. 69.	Jitrbocký purkrabí. Tk. IV. 353 Jitrcejl = jitrocel. Rk. Jitřena, y, f., Aurora, die Morgengöttin. Dch. Vz Schd. I. 249., Jitřenka. Jitřenka = ranní záře. Vz Černidelnice (dod.). — J. == dennice a večernice, jest to jedna a táž oběžnice Venuše, kteRá jest velmi patRná leskem a velikostí a kteRá pro svou blízkost slunci jest viditelna vždy v čas východu a západu jeho. Bačk. Písm. I. 136. Jitřenkový = jako má jitřenka. J. ruce. Osv. V. 826. Jitříce, e, f., aqua ciceris. Sal. 15. 26. Jinde cicer křenice. Jítřiti, vz List. filol. VIII. 34.-35. Jitřivý, eiterig. Arb. Jitřně, ě, f, vz Jutřně. Jitrnice. Dch. navrhl: j.= Wurst, jater- nice Leberwurst, jelito Blutwurst, klobása Bratwurst, bachořice, Presswurst. J., strb. jetro, hepar. Gb. Jieternice. Boh 34. Cf. Hurky. J. nabíjeti. Us. Hk. Pět a dvacet j-nic to je na mne jako nic. Us. Dř. Seká to jak do j. (mluví rychle). Us. Vck. Pro- dejna j-nic, Wurstverkaufshalle. Dch. — J. = jitřenka (žertem). Tč. Jitrnicový. J. hody, das Wurstfest. Dch. Jitrničný = jitrnicový. J. polívka, hody. Dch. Jitrnka, y, f., die Wurst. J. jazyková, z husích jater, Gänseleberwurst. Vck. Jitmkář, e, m., der Würstelmann. Šm. Jitro. Cf. Jutro. V jitře. Výb. II. 7. Že jste od jitra v tom ranném potazi až do nešporu seděli. NB. Tč. 175. Jde pa- stucha po šerém jutre. Rkk. Cf. Černovocí mládenci tólali sa po noci. Sš. P. 430. Dali si dobro j. (přáli si ho). Pass. mus. 366. — J. = míra země. Sv. ruk. 321. Jitrocel, jitrocel, plantago. J. větší, p. major; prostřední, p. media; špičatý, p. lanceolata; pomořský, p. maritima; vraní- noha, p. coronopus; kostrbatý, p. squarrosa; blešník, p. psyllium; chmelík, p. arenaria; položený, p. cynops. Rstp. 1240. — J. = jitrocelovitý žabník, alisma plantago. Rstp. 1678. J., plantago, arnoglossa. Byl. 15. stol. J. márnivý = j blešník, vraní = j. vraní- noha, kopinatý = j. špicatý. Sl. les. Cf. Schd. II. 291., Sbtk. Rostl. 320., FB. 64., S. N., Mllr. 10., 80., Rk. Sl., Čl. 107., Čl. Kv. 264., Kk. 158., Slb. 287., Kram. Slov., Rosc. 136. Jitrocelovitý, jitrocelovitý. J. rostliny, plantagineae: jitrocel. Rstp. 1240., Slb. 287., Kk. 158., Rosc. 136. Jitrol, e, f. = měďodel, skalice medená. 1778. M. Šimek. Jitron, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121. Jitronice, dle Budějovice, Gereuthern, ves u Benešova u Kaplice. Jitrorodý, morgengeboren. J. Zora. Jitros. Bž. 154., 215. Jitroš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121. Jitry, dle Dolany, sam. u Vltavotýna, u Jistebnic a u Votic. PL. Jíva, na Zlinsku íva. Brt. Vrba jíva = vrba ohebná, konopina, salix caprea, die Band-, Geisweide; z ní bývají jabratka či 401*