Předchozí (531)  Strana:532  Další (533) |
|
|||
532
|
|||
|
|||
kočičky. Vz Rstp. 1408., Sl. les., Sbtk.
Rostl. 128., FB. 28., Schd. II. 274., Čl. 113., Čl. Kv. 145., Kk. 149., Slb. 280., Kram. Slov., Rosc. 118., S. N., Mkl. Etym. 97., Rk. Sl. Jivančice = Ivančice. Tov. 5.
Jivany, dle Dolany, Jíwan, ves u Tur-
nova, Blk. Kfsk. 1329.; Gibian, ves u Stří- bra. PL., Arch. V. 563., Tk. I. 87. Jivek polož před: Jivera.
Jiví, n., Iwy, Jiwy, ves u Votic. Sdl.
Hr. IV. 142. Z Jivian Vávra, písař, 1492. Jir. Ruk.
I. 322. Jivina, y, f. = vrba jíva, salix caprea.
Rstp. 1408. — J., Iwina, ves u Mýta v Ho- řov.; Jiwina, vsi u Mnich. Hradiště, u Tur- nova a u Hodkovic. PL-, Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1329. Jivka, y, f., Jibka, ves u Police. Sdl.
Hr. V. 40., 71. — 73. Jivník, a, m., hrad polohy neznámé.
Tk. VI. 118., Sdl. Hr. I. 28. Jivno, a, n., Liwno, ves u Lišova v Bu-
děj. Blk. Kfsk. 350. Jivovice, míst. jm. Sdl. Hr. III. 22., 288.
Jívový, die Dolany, Iwowy, ves u Vel.
Meziříčí. Jizba, zlínsky izba. Brt. J. m.: jistъba.
Bž. 46., Mkl. Etym. 97. Šel do jizdby po meč. — J. u mostního klenutí = oblouk s oběma pilíři, na nichž leží. NA. I. 50. Dřevěný most pražský na několika místech zbořila (povodeň), než nového toliko jednu jistbu zkazila. Lp. 89. J. = prostora mezi oběma hlavními pilíři klenutí podpírajícími a kolmá článkovitosť její. NA. I. 50 Cf. S. N. Jizbice, vz Jizba. — J., Jisbitz, ves
u Loučína. Blk. Kfsk. 573. — J. = Jist- biee v Čásl. Jizbický z Jizbice Pav., nar. 1583., bá-
sník. Vz S. N. Jizbička, vz Jizba.
Jízda. Školní j. Dch. Cena za jízdu, Fahr-
preis. Čsk. Hvězda spravováše jich jiezdy. Hrad. 68. b. Jízdě přivykati. Št. Kn. š. 166. J. po železnici, na bruslích, pro nevěstu. Us. Dch. J. příčná. Čsk. — J. = výpad. Vz Pal. Rdh. I. 179. Kněz český proto jezd naň mnoho činil; Na Němce jízdy činil; Před hradby jízdy činili. Dal. 81. 4., 93. 16., 108. 13. V jízdu jel po mnohých krá- lovstvích. GR. — J. = jezdectvo. J. římská a řec. Vz Vlšk. 497. Jízdebná, é, f., das Stubenmädchen. Rk.
Cf. Izdebná. Jízdec, zdce, m. Reg. zdr. Obyč. jezdec.
Jízdectvo, obyč. jezdectvo.
Jízdné, ého, n., das Fahrgeld. Dch.
Jízdně, rittlings. Dch.
Jízdní, -ný. J. boj, vůz, Lpř., náčiní,
Čsk., koně (a orné), Půh. II. 260., cesta, dráha, lístek, pořádek, řád. Us. Pdl. Jízdnosť, i, f., die Fahrbarkeit. Sl. les.
Jízdokyrysný muž = zbrojný jezdec,
ímtoY.oQvóxrjí;. Vký. Jízdomil, a, m., der Sportsmann. Dch.
Jízdomistr, a, m. = jezdmistr. Šm.
Jízdový, lépe: jízdní. Šm.
|
Jizebka, y, f., vz Jizba. Koll. III. 139.
Jizera (Iser, Weser), řeka původu cel-
tického. Pal. Rdh. II. 15. Jizerec, rce, m., nerost, der Iserin. Sm.
Jizerka, y, f. = každá řeka. U TuRnova.
(Tamtudy teče Jizera). Blý. Jizerský, Iser-. J. vrstvy. Bř. N. 266.
Jízevnatěti, ěl, ění, cikatrisiren. Nz. lk.
Jizírek, rka, m., hájovna u Mladé Bole-
slavě. Jizlen, u, m., kohlensaurer Baryt, der
Witherit. Rk. Jizliti, il, ení, fressen, brennen (vom
Feuer;. Rk. Jízlivěti, ěl, ění, giftig, böse, anzüglich
werden. Jizlivka, eumenes (ne: cumenes). J.
hruškovitá, e. pomiformis, die Pillenwespe. Brm. IV. 271. Jízlivorázný. J. ruka. Vký.
Jízlivý = zlý atd., bissig, malitiös, er-
bittert. Cf. List, filol. VIII. 35. J. úšklebek, Čch., úsměšek, Šml., oči, Hdk., řeč, Šmb., odpůrce, Dch., útok, kritika. Us. J. roz- koše. Jrsk. — V bot. J. rozpuk. Vz toto. Jizný = jedlý, essbar. J. houby, chléb.
Laš. Tč. — J., os.jm. NB. Tč. 279. Jizva, cicatrix. Ž. wit. 37. 6. Cf. List.
filolog. VIII. 27., Mkl. Etym. 101. Jizvy utírala. Pass. 479. Já jiezvy pána našeho na svém těle nosím, stigmata. ZN. J. moz- ková. Vz Schd. II. 333. Bože svatý, dle jiezv pěti rač mú prosbu uslyšeti. Honil, v. 404. Ať se rána zacelí, j. přece zůstane. Us. Cf. Slov. zdrav. V bot. = listový šrám, cicatricula, die Blattstielnarbe; j. plodová, die Fruchtnarbe. Sl. les. Jizvený. Hrad. 102. b., 111. a.
Jízvovina, y, f., die Narbenmasse. Nz. lk.
Jízvový, Narben-. J. stažení, -kontrak-
tion, tkanina, -gewebe, nádor, Keloid. Nz. lk. 1. Již, schon. Cf. List. filol. VIII. 31.-32.,
Mkl. Etym. 370. Maruše j. psaná, obge- nannt. NB. Té. 46. Že se ti lidé j. jmeno- vaní na ty písaře strojí NB. Tč. 110. Ja- kož jest j. povědieno. Št. K již psanému klášteru. 1463. J. řečený Pešek. 1463. J. tknutý farář. 1480. Tě. — J. = částice dů- razová při výrazech podivu a zděšení: Ach to již vám bylo vzácné podívaníčko! Och ludkové dobří, to j. sa děje hrůza! Val. Brt. D. 173. — Cf. Juž. 2. Již, e, m. = ježek. Slez. Dhnl.
Jíž, a, m. = jež, ježek. Laš. Tč. Jiže, zastr. pl. k jenž. Rk. Jižeti, el, ení, aufthauen. Šm. Jižín, a, m., sam. u Bernardic. Jižiti, il, en, ení = rozpouštěti, zerlassen;
se = jižeti. Šm. Jižná, é, f., Ižna, ves u Jindř. Hradce.
Blk. Kfsk. 476. Jižní Afrika, Australie, vz S. N. IV. 412.,
bod. Ib. 214. Jižník, u, m. = jižní vítr. Truhlář (Ovid).
Jižnoněmecký, süddeutsch. Šf. III. 315.
JM. = Jeho Milosť. JMti = Jeho Milosti.
Arch. Jmať sa = ujati se, Wurzel fassen. Slov.
Ssk. |
||
|
|||
Předchozí (531)  Strana:532  Další (533) |