532

kočičky. Vz Rstp. 1408., Sl. les., Sbtk.
Rostl. 128., FB. 28., Schd. II. 274., Čl. 113.,
Čl. Kv. 145., Kk. 149., Slb. 280., Kram.
Slov., Rosc. 118., S. N., Mkl. Etym. 97.,
Rk. Sl.

Jivančice = Ivančice. Tov. 5.

Jivany, dle Dolany, Jíwan, ves u Tur-
nova, Blk. Kfsk. 1329.; Gibian, ves u Stří-
bra. PL., Arch. V. 563., Tk. I. 87.

Jivek polož před: Jivera.

Jiví, n., Iwy, Jiwy, ves u Votic. Sdl.
Hr. IV. 142.

Z Jivian Vávra, písař, 1492. Jir. Ruk.
I. 322.

Jivina, y, f. = vrba jíva, salix caprea.
Rstp. 1408. — J., Iwina, ves u Mýta v Ho-
řov.; Jiwina, vsi u Mnich. Hradiště, u Tur-
nova a u Hodkovic. PL-, Rk. Sl., Blk.
Kfsk. 1329.

Jivka, y, f., Jibka, ves u Police. Sdl.
Hr. V. 40., 71. — 73.

Jivník, a, m., hrad polohy neznámé.
Tk. VI. 118., Sdl. Hr. I. 28.

Jivno, a, n., Liwno, ves u Lišova v Bu-
děj. Blk. Kfsk. 350.

Jivovice, míst. jm. Sdl. Hr. III. 22., 288.

Jívový, die Dolany, Iwowy, ves u Vel.
Meziříčí.

Jizba, zlínsky izba. Brt. J. m.: jistъba.
Bž. 46., Mkl. Etym. 97. Šel do jizdby po
meč. — J. u mostního klenutí = oblouk
s oběma pilíři, na nichž leží. NA. I. 50.
Dřevěný most pražský na několika místech
zbořila (povodeň), než nového toliko jednu
jistbu zkazila. Lp. 89. J. = prostora mezi
oběma hlavními pilíři klenutí podpírajícími
a kolmá článkovitosť její. NA. I. 50 Cf.
S. N.

Jizbice, vz Jizba. — J., Jisbitz, ves
u Loučína. Blk. Kfsk. 573. — J. = Jist-
biee v Čásl.

Jizbický z Jizbice Pav., nar. 1583., bá-
sník. Vz S. N.

Jizbička, vz Jizba.

Jízda. Školní j. Dch. Cena za jízdu, Fahr-
preis. Čsk. Hvězda spravováše jich jiezdy.
Hrad. 68. b. Jízdě přivykati. Št. Kn. š. 166.
J. po železnici, na bruslích, pro nevěstu.
Us. Dch. J. příčná. Čsk. — J. = výpad.
Vz Pal. Rdh. I. 179. Kněz český proto jezd
naň mnoho činil; Na Němce jízdy činil;
Před hradby jízdy činili. Dal. 81. 4., 93.
16., 108. 13. V jízdu jel po mnohých krá-
lovstvích. GR. — J. = jezdectvo. J. římská
a řec. Vz Vlšk. 497.

Jízdebná, é, f., das Stubenmädchen. Rk.
Cf. Izdebná.

Jízdec, zdce, m. Reg. zdr. Obyč. jezdec.

Jízdectvo, obyč. jezdectvo.

Jízdné, ého, n., das Fahrgeld. Dch.

Jízdně, rittlings. Dch.

Jízdní, -ný. J. boj, vůz, Lpř., náčiní,
Čsk., koně (a orné), Půh. II. 260., cesta,
dráha, lístek, pořádek, řád. Us. Pdl.

Jízdnosť, i, f., die Fahrbarkeit. Sl. les.

Jízdokyrysný muž = zbrojný jezdec,
ímtoY.oQvóxrjí;. Vký.

Jízdomil, a, m., der Sportsmann. Dch.

Jízdomistr, a, m. = jezdmistr. Šm.

Jízdový, lépe: jízdní. Šm.

Jizebka, y, f., vz Jizba. Koll. III. 139.

Jizera (Iser, Weser), řeka původu cel-
tického. Pal. Rdh. II. 15.

Jizerec, rce, m., nerost, der Iserin. Sm.

Jizerka, y, f. = každá řeka. U TuRnova.
(Tamtudy teče Jizera). Blý.

Jizerský, Iser-. J. vrstvy. Bř. N. 266.

Jízevnatěti, ěl, ění, cikatrisiren. Nz. lk.

Jizírek, rka, m., hájovna u Mladé Bole-
slavě.

Jizlen, u, m., kohlensaurer Baryt, der
Witherit. Rk.

Jizliti, il, ení, fressen, brennen (vom
Feuer;. Rk.

Jízlivěti, ěl, ění, giftig, böse, anzüglich
werden.

Jizlivka, eumenes (ne: cumenes). J.
hruškovitá, e. pomiformis, die Pillenwespe.
Brm. IV. 271.

Jízlivorázný. J. ruka. Vký.

Jízlivý = zlý atd., bissig, malitiös, er-
bittert. Cf. List, filol. VIII. 35. J. úšklebek,
Čch., úsměšek, Šml., oči, Hdk., řeč, Šmb.,
odpůrce, Dch., útok, kritika. Us. J. roz-
koše. Jrsk. — V bot. J. rozpuk. Vz toto.

Jizný = jedlý, essbar. J. houby, chléb.
Laš. Tč. — J., os.jm. NB. Tč. 279.

Jizva, cicatrix. Ž. wit. 37. 6. Cf. List.
filolog. VIII. 27., Mkl. Etym. 101. Jizvy
utírala. Pass. 479. Já jiezvy pána našeho
na svém těle nosím, stigmata. ZN. J. moz-
ková. Vz Schd. II. 333. Bože svatý, dle
jiezv pěti rač mú prosbu uslyšeti. Honil,
v. 404. Ať se rána zacelí, j. přece zůstane.
Us. Cf. Slov. zdrav. V bot. = listový šrám,
cicatricula, die Blattstielnarbe; j. plodová,
die Fruchtnarbe. Sl. les.

Jizvený. Hrad. 102. b., 111. a.

Jízvovina, y, f., die Narbenmasse. Nz. lk.

Jízvový, Narben-. J. stažení, -kontrak-
tion, tkanina, -gewebe, nádor, Keloid. Nz.
lk.

1. Již, schon. Cf. List. filol. VIII. 31.-32.,
Mkl. Etym. 370. Maruše j. psaná, obge-
nannt. NB. Té. 46. Že se ti lidé j. jmeno-
vaní na ty písaře strojí NB. Tč. 110. Ja-
kož jest j. povědieno. Št. K již psanému
klášteru. 1463. J. řečený Pešek. 1463. J.
tknutý farář. 1480. Tě. — J. = částice dů-
razová při výrazech podivu a zděšení: Ach
to již vám bylo vzácné podívaníčko! Och
ludkové dobří, to j. sa děje hrůza! Val.
Brt. D. 173. — Cf. Juž.

2. Již, e, m. = ježek. Slez. Dhnl.
Jíž, a, m. = jež, ježek. Laš. Tč.
Jiže, zastr. pl. k jenž. Rk.Jižeti, el, ení, aufthauen. Šm.
Jižín, a, m., sam. u Bernardic.

Jižiti, il, en, ení = rozpouštěti, zerlassen;
se = jižeti. Šm.

Jižná, é, f., Ižna, ves u Jindř. Hradce.
Blk. Kfsk. 476.

Jižní Afrika, Australie, vz S. N. IV. 412.,
bod. Ib. 214.

Jižník, u, m. = jižní vítr. Truhlář (Ovid).

Jižnoněmecký, süddeutsch. Šf. III. 315.

JM. = Jeho Milosť. JMti = Jeho Milosti.
Arch.

Jmať sa = ujati se, Wurzel fassen. Slov.
Ssk.