536

první pátek. NB. Té. 5., 175. Měl mu po-
ložiti peníze na j. čas; Jestliže ten les kúpen
za j. peníze. Půh. I. 291., II. 618. Položil
pancíř u j. člověka. Půh. — J. = slovutný,
slavný. A co jesti mužuov slavných cierkve
a j-tých. Chč. P. 199. b. Cf. Jmenovaný.

Jmenovka, y, f. = jmenovkyně. U Pře-
rova. Šd.

Jmenovna, y, f., das Namenverzeichniss.
Šm.

Jmenový = nominalní. J. vědy. Dk. Roz.
fil. 154.

Jmenoznak, u, m. = monogram. Šp.,
S. N. V. 431.

Jměť, i, f. = habitus. VV. 9.

Jmí, n. = jméno. Bardovi mé j. neznámo.
Pl. I. 302.

Jmiečko, a, n., demin. slova jméno, činí
našemu jmiečku kterú česť. Výb. II. 15. 4.

Jmíno, a, n. = jméno. Us. Brnt.

Jmouti. V 5. ř. tohoto článku oprav Hl.
v: Uv. Cf. Píti, 2., Listy filol. 1883. 130.,
133., Mkl. Etym. 103., Přejmutý na Slov. —
abs. Nemněli, by mohli býti jati. Št. Kn.
š. 10. Jati budú všichni. Ž. wit. 9. 2. —
koho, co. Jěli dušu mú; Jala je pýcha. Ž.
wit. 58. 4., 72. 6. Hudba jímá ucho. Mcha.
Cit slabosti mě jímá; Lítosť mě jímala. Vrch.
Libý hlas její jímal sluch i duši. Šml. Teď
i otce smrti náruč jímá. Čch. Bs. 91. A inhed
angel jem ďábla přivázal jeho na púšti.
BO. Jieti zlého; A by ho ti byli jeli. Št.
Kn. š. 264. — kde (proč). Jat byl touhou
v srdci. Vrch. Z nichž (zlodějů) jednoho
u téhož Václava jal sem. NB. Té. 235.
A skrze to jest jímán v margrabině městě
v. Hradišti; U mírné a pokojné zemi jal jej.
Půh. I. 127., II. 35. — co komu. Je se
jemu lidi jímati. Výb. II. 41. Lidi jí jímal
a ty měl ve vězení. Půh. II. 36. - koho
več. Někoho v okovy j. Vrch. Myth. I.
216. V lokte jímati dívku. Čch. Bs. 78.
Tvor, jenž jímá v svou tě předtuchu. Kká.
Vodice s úsměvem ji jímá v sebe. Osv. V.
758. — zač. Za ruku vilně děvu jímá. Kká.
K sl. j. 18. Sviniu za uši j. Dal. 105. --
čím (čeho). Jichž mysl dobrem byla jata.
Vrch. Ktož chce všeho rozumem jieti. Krist.
— koho s čím, s kým. Tu ho jal se vší
zbrojí. Půh. II. 97. A mě samého jali s Ni-
klasem páně Heraltova krejčím. Půh, II.
10. — jak. To ho po ďáble jalo, teuflisch.
Us. Tč. Cf. J. koho več. — se čeho. Není
zjevu, jenž by citu člověka mocněji se jímal.
Kod, Že se nemá čeho jař (chytiť). Us. Šd.
Jal se výbojů. Lpř. Dj. I. 210. — Jíti se
s inft. Jal se hovořiti. Šml. Hudci jali
hráti a máti plakati. Sš. P. 144. Fojt hned
jme se jich ptáti. NB. Tč. 72. Jednu chvíli
je se Štilfrid s svú ženú raditi. Štilfrid je
se králi s pilnosti slúžiti; Je se naň volati.
Výb. II. 39., 41, 43, A je sě s niú medu
píti; I je sě král svých tupiti. Dal. 25., 152.
(7., 16.). I jal se mne pohoniti mým listem.
Půh. I. 241. Je se tako slovo govoriti. LS.
Když ho žena jme trestati. Sat. (Jir. Nkr.
85.). Jali sě jeho bíti. Pass. Jal se ven me-
tati těch dějcóv a kupcov. ZN. Jal se pra-
viti, jíti, GR., města dělati. BO. Jeli sě
jemu posmievati. Št. Kn. š. 117. Oznámil

nám, že by do jeho stáje hubku uvrhli, od
které se již jímalo (hořeti). NB. Tč. 85.

JMti = Jeho Milosti. Arch.

J'mu = jemu. Bž. 35.

Jmutý, ergriffen. J. hrůzou. Mcha. Cf.
Přejmutý.

Jo = já. Laš. Tč.

Joachimov, a, m., Joachimsdorf, ves
u Litovle; Joachimshof, ves u Vel. Meziříčí-
Joachimsthal, mě. v Chebsku; J. Nový,
Neu-Joachimsthal, ves u Berouna. PL., S. N.
(u Jáchimov).

Job. Vz Florian, Jarolím.

Jobek, bka, m. = Josífek. U Richmb.
Dšk.

Jobeš, bše, m. = Josef. Na Polic. Kšá.

Jobovská trpělivost Arb.

Jocelový = ocelový. J. šabla. Sl. sp. 153.

Jockey, e, m. Sv. Skl. 36., 164.

Jod, lat. jodum, vz Iod. J. = tělo pevné
barvy tuhoyé, lesku kovového, má nepří-
jemný zápach a chuť stahující. Blř. Cf. Slov.
zdrav., Rk. Sl. Jod a vodík (jodovodik,
kyselina jedovodíková), Šfk. Ruk. 251., j.
a prvkové, ib. 256., příprava, vlastnosti jodu,
ib. 246., 249., otrávení jodem, vz Pelc 454.
Cf. Šfk. 61., Šfk. Ruk. 245., Čes. lk. 1.121.,
II. 231., IV. 325., V. 106., VIII. 399., IX.
80., 150., 166., 291., Rosc. 37.

Jodargyrit, u, m., nerost. Vz Šfk. Poč.
284.

Jodas, a, m., os. jm. Šd.

Jodičnan, jodsaures Salz. Vz Šfk. 100.

Jodičný, Iod-. J. kyselina. Šp.

Jodid, vz Šfk. Ruk. 254., Bř. N. 86.,
Slov. zdrav., Čes. Ik. I. 303., VII. 37., VIII.
149. J. alkalický. Krč. G. 56. Cf. Šfk. Poč.
607. J. = sloučenina kovu s jodem. Blř. Vz
Iodid.

Jodidový. J. soli. Vz Slov. zdrav.

Jodism-us, u, m. = souhrn příznaků cho-
rých po větším užívání praeparatů jodových.
Vz S. N.

Jodistan, u, m., oberjodsaures Salz. Sl.
les. Cf. Šfk. 100.

Jodistý. J. kyselina, die Jodsäure. Sl.

les.

Jodl Jan. Vz Zl. Jg. 200., Bačk. Písm.
291., 292.

Jodlovati, jodeln. Bkř. Zpívajíc aneb
raději jodlujíc při tom švýcarské nápěvy.
Koll. IV. 17. Cf. S. N.

Jodoform, u, m., iodoformium, Jodoform.
Nz. lk., Slov. zdrav., Čes. lk. I. 297.

Jodovaný. J. deska měděná. Zl. Kl. 1856.
č. 16.

Jodovati desku měděnou. Zl. Kl. 1856.
č. 16.

Jodovodik, u, m. Vz Šfk. 119., Šfk. Ruk.
251. Příprava, vlastnosti, rozklady j-ku. Vz
Šfk. Ruk. 252., 254.

Jodovodíkový. J. kyselina, die Jodwasser-
stoffsäure, Šp., Čes. lk. II. 47

Jodový, Jod-. J. tinktura, Šp., Kk. Fys.
73., Slov. zdrav., roztok, die Jodauflösung,
Šp., páry, Mj. 144., masť. Mj. 42.

Joha, y, m., os. jm. Pal. Děj. III. 1. 263.

Johanka, y, f., Johannisdorf, ves u Kame-
nice nad L.