537

Johannid-es, a, m. J. Dan. 1634.; J.
Jiří, 1654 , J. Petr. 1559. Vz Jg. H. 1. 2. vd.
575. Jir. Ruk. I. 323., S. N.

Johannité. Vz Tk. I. 610., II. 537., III.
188., Kram. Slov., S. N.

Johanov, a, m., Johannshof, dvůr u Ne-
chanic.

Johanová, é, f., ves u Vsetína.

Johanůvky, f. = hrušky. Val. Vck., Brt.

Joch = já jsem. Laš. Tč. Tu hodinku
dych konala (umírala), joch se tedy spoví-
dala. Sš. P. 775.

Jochař. — J. — kravař, obchodník s ho-
vězím dobytkem. V Kunv. Msk.

Jochati = jíti, cestovati. Val. Brt. D.
220.

Joche = ano. U Polné. Olv.

Jochmtalský. J. pořádky. Vz Zř. zem.
Jir. 413.

Jochovec, vce, m., elethra, rostl. J. olšo-
listý, e. alnifolia. Vz Rstp. 989.

Jochy,pl., m. = pohrabáč. U Košic, Brnt.,
u Nepoměřic. Olv.

Jochým, a, m. = Joachym. Slez. a Mor.
Šd.

Joj = ejhle/ Na jihových. Mor. Brt. Čí
to lúka nesečená? Joj, milostkej hraběnky.
Sš. P. 520.

Jojda = joj. Mor. Šd.

Jojdana. Jojdana, jojdana, nepůjdu za
Jana. Sš. P. 248.

Jojkati = naříkati, kňučeti, klagen, wim-
mern. Na Val. Vck.

Jojojo. Inu j. = ino ano. U Kostelce nad
L. Ktk.

Jokassi-us, a, m. J. Vít. 1631. Jg. H. 1.
2. vd. 575. Vz Jakeš Vít (Jir. Ruk, I. 323.).

Joko, a, n. = oko. Slov.

Jola, y, f., druh strnadů v Italii, embe-
riza hortulana. Vz Schd. II. 446. — J. =
loďka. Kutn.

Jona, y, m., os. jm. D. ol. X. 169.

Jonáctvo, a, n., junge Mannschaft. Lpř.

Jonák. Mkl. Etym. 106. J. Eberh., dr. a
prof., 1820.-1879. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 184.,
Rk. Sl., S. N. — J., vz Blk. Kfsk. 1330. —
J., os. jm. Tk. I. 390., Žer. Záp. II. 184. —
J. Jan Petr, nar. 1818., spisov. Jg. H. I.
2. vd. 575.

Jonáš, e, m., os. jm. — J. Kar., amer.
konsul v Praze, nar. 1841. Vz Tf. H. 1. 3.
vd; 179., Pyp. K. II. 269., S. N., Rk. Sl.

Jöndl. 1841. Jg. H. 1. 2. vd. 575., Bačk.
Př. 165.

Joram Eliáš, bratr, 1594.; J. Jan, bratr,
1619. Vz Jir. Ruk. 323.

Jordan, a, m., sam. u Rovenska. — J.
z Klausenburka Tom., 1539. — 1586, lékař.
Vz S. N., Jir. Ruk. I. 324., Mus. 1829. III.
81. — J. Tob. Blk. Kfsk. 1076. — O jiných
J. vz v S. N., Bačk. Písm. 928.

Jordanit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 218.

Jordánka, y, f. = voda léčivá jako z Jor-
dána. Vz Mtc.1879. 37. Na potoce nabéře
džbánem třikráte vody proti proudu a pro-
mění ji v j-ku říkaje formuli. Brt. L. N. I.
200.

Jordanský. O přeští j-ském. Kruml. 29. a.
— J. Šimon. Jg. H. 1. 2. vd. 575., Jir. Ruk.
I. 324.

Jorgelt. O brání j-tů vz Zř. zem. Jir.
453., 691.

Jorgeltník, a, m. = prokurator, který
od obce roční plat brával. Wtr.

Josa = Josef.

Josafat, a, m., dvůr u Tábora. — J., vz
Sbn. 383., S. N. — Josafatovo vidění. Listy
filol. VI. 31.

Josafek, fka, m., sam. u Sedlčan.

Joság, u, m. = statek. Slov. Moj vienok
zelený verby ťa nedala ani za dukáty ani
za j-gy. Koll. Zp. I. 31.

Josef, Josef, Jozefek, Jošek, Joška, Ozef.
U Vsetína. Joza, Jožka, Jožko, Jožo. Vz
S. N. Sv. J. dřevo seká, panenka Marie
zatopí. Slez. Padne-li sv. J. na neděli, bývá
pěkný rok. Mus. Sv. J. přijde na led s pi-
lou; Když je pěkně na sv. J-a, bude úrodný
rok. Kld. J. s Marijú zimu zabijú (19. a
25. března). Zlínsky. Brt. J. s Marijú zem
rozrujú. Val. Vck. Sv. J. zasmušilý, udělá
si kosu z pily, vládne-li led potokem, za-
mění pilu pantokem. Moravan 1875. Co ne-
zmůže Matěj, to zmůže Josef svatej. Jos.
Wagner. Josefe! cosi tě polépe červenú
paličkú, zatne ti hlavičku; — Josefe! Co
chcete? Kósek masa z telete a polívku
z vécete; — Josefe! Koza sere vořeche,
až nasere míru, zacpeme jí díru; — Pepek
našil čepek, strčel ho do řeti (řiti) chro-
mymo kořeti. Km. 1886. 593. — Cf. Za-
sednouti kde. J-fa aegyptského život. Jir.
Ruk. I. 324. Josef a Aseneth. Pyp. K. II.
308.

Josefek, fka, m = Josífek. Sš. P. 658.

Josefínský = k císaři Josefu II. se vzta-
hující. J. doba, svobodornyslníci. Mus. 1880.
12., 21.

Josefin-um, a, n. Josefínská lékařská
akademie ve Vídni, kde vychovávali vojen-
ské lékaře. Čes. lk. V. 335., VII. 275., 278.,
393., S. N.

Josefov, a, m., pevnosť, původ. Plesy.
Vz S. N., Rk. Sl. Josephow, myslivna u Kun-
štata; Josephsdorf, vsi u Bystřice v Brněn,
a u Hodonína; Josephstadt, pevnosť v Če-
chách, předměstí v Mor. Třebové a v Brně,
pátá čtvrť Prahy; Josephsthal, ves u Kold-
štýna, několik domkův u Adamova. PL.

Josefovice, dle Budějovice, také Nový
Dvůr, Josephsburg, Neuhof, ves u Opavy;
Josephädorf, ves u Klinkovic ve Slez. Zde
co jeden, to druhý. Vz Sbtk. Krat. h. 229.

Josefový, Josephs-. Sv. Matouš Joseťo-
vého otce Jakobem nazývá. BR. II. 7. a.

Josefův, -ova, -ovo, dem Joseph gehö-
rig. J-va hůl == narcis kadeřavý, narcissus
pseudonarcissus, rostl. Rstp. 1534. J-va
Huť, J-fův Důl. Čechy I. 236.

Josífek, vz Josef.— J., os. jm. J. Václ.,
lesník ve výsl., bytem v Nové Huti u Be-
rouna, přispívatel do tohoto slovníku.

Josionki, Nalensch, ves u Bílska ve Slez.

Josquin, a, m. J. Jan. 1561. Jg. H. 1.
2. vd. 575., Jir. Ruk. I. 325.

Joščo = ještě. Mor. Brt. D. 135.

Jošiditi = ošiditi. Mor. Pk. Ps. 14.

Jošina, y, f. Řešetlák j., rhatnnus ala-
ternus, rostl. Vz Rstp. 308.