540

Jupiterův. J-vy měsíce. Vz KP. II. 120.

Jupka, y, f. Mkl. Etym. 10tí.

Jur, a, m. = Jiří. Slov. Bern.

Jura. Dle Krč., Bř., Schd. II. 119 jest
J. rodu žen. Také dle Sv. Skl. 36., 171.
J. bílá, černá, hnědá. Bř. N. 2tí3., Krč. G.
613., 653., 655., alpská. Krč. G. 657. Fran-
couzskou Juru. Bž. 118. Cf. Stč. Zem. 707.
— J. = kocour. Val. Brt. — J., y, m. =
Jiři Mor. a slov. Juro, Jurek, Juříček,
Juras, Juráš, Jurásek. Jaj mamičko lula!
nedaj ma za Jura: Juro je mumlavý, Janko
je zpievavý. Koll. Zp. I. 64. Jura dřel ko-
cúra na trávníčku při měsíčku, pekl sobě
pečinečku. Km. 1886. 593.

Juraj, e, m. = Jiří. Slov. Loos.

Jurák, a, m., os. jm. NB. Tč.

Juran, a, m , psí jm. Škd. — J., der
Hirzinas. Šm.

Jurani J. 1841. Jg. H. 1. 2. vd. 576.

Juras, a, m., vz Jura.

Jurásek, ska, m., vz Jura.

Juráš, e, m., vz Jura. — J., die Hut-
stülpe. Mor. Šm.

Jurata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.,
Tk. I. 610.

Jurčák, a, m., os. jm. Vck., Šd.

Jurek, rka, m., vz Jura. Také slez. Šd.

Jurema, y, f. = kůra z kapinice v Bra-
silii rostoucí, jíž užívají proti běhavce. Rstp.
433.

Juřen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Juřena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Juřenka, y, f. = hruška. Mor. Brt. —
J. jiřenka, die Georgine. Slov. Ssk.

Juřenovice, míst. jm. D. ol. I. 223.

Jurgany = varhany. Na j-nách hráti.
Sš. P. 777.

Jurgoš, e, m., os. jm. Brt.

Juří, n. = Jiří. Sklonění slova toho vz
v List. filol. IX. 122.—124.

Juřica, e, f. = konopka. Zlínsky. Brt.
Vz Konopka.

Juříček, čka, m. = jiřička, die Thurm-
schwalbe. U Místka. Škd. — J., vz Jura.

Jurich, a, m. = Jiři. Šm.

Jurík, a, m. = Jura, Jiří.

Juřík, a, m. = juříček pták. Zlínsky.

Brt.

Juřinci, několik domkův u Vsetína.

Juřinka, y, i, ves u Val. Meziříčí.

Juřiny, les u TRubek. Pk.

Jurisdikce kněží. Bor. 159.

Jurista. Nevěříte-li mně, otiežte jurist.
Št. Kn. š. 135. Jdi k juristám. Hus I. 101.

Juristický. J. osoba = právní osoba,
moralná o., moralische Person, eine Ge-
sammtheit von Personen, die ihren Rechten
und Pflichten nach als eine einzelne Person
zu betrachten siud. Ku př. členové kláštera,
společníci nějakého obchodu. Dle Kh.

Juřiti, il, ení = sněžiti, schneien. Val.
Vck.

Jurka, y, m. = Jura, Jiři. NB. Té. 72.

Jurkov, a, m. = neznámá ves. D. ol. I.
1096.

Jurkova Lhota, zaniklá ves. D. ol. X.
769.

Jurný, ého, m., os. jm. NB. Tč. 166.

Juro, a, m. = Jiří. Slov. Bern.

Jurodivý. Člověk j. o něm prorokoval.
Mikovec Dinaitr. 92.

Juroš, e, m., psí jm. Škd.

Jurový útvar. KP. III. 43.

Jurský. J. útvar, Bř. N. 263., Krč. G.
214., 710., S. N., moře, vrstvy, doba, středo-
zemská krajina, Stč. Zem. 708., 7C9., sku-
pina, pískovec. Sl. les. — V bot. J. koreň =
lathraea squammaria. Slov. Ten vykopávajú
pred Jurom (²⁴/₄) a dávajú kravám, aby
hojně dojily. Let. Mt. S. X. 1. 48.

Jus (fr. = žíz) = hnědá silná polevka
nebo omáčka z pečení. Hnsg.

Jusový. J. písmo. Vz Jusy. — J. quatuor-
decimum. Vz Zř. zem. Jir. 453.

Just = právě, schválně, na vzdory. J.
ne; J. to udělám. Us. Kutn., Bkř., Holk.,
Slm. — Byl jsem j. (právě) doma, když
pršelo. Us. Smrd. — J. Eduard, spisov.,
1836—1879. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 129., 145.,
Šb. Dj. ř. 2. vyd. 255., Rk. Sl., Bačk. Př.
66. — J. Šim. Blk. Kfsk. 1036.

Justament, u, m. = vzdor. Cf. Just. Us.
Rjšk.

Justiciar = úředník řídící na bývalých
panstvích věci soudní v 1. instanci (před
r. 1848.). Back., S. N.

Justin Bartol., bratr, f 1574. Jir. Ruk.
I. 325., Sbn. 408.

Justinian Veliký. Cf. také Sbor učit.
1860. 77. Justinianovy instituce. Jir. Ruk.
I. 325.

Justovati. Jsou-li vážky justovánv- na
aether. ZČ. I. 307.

Jusy. Vz Jusové písmo, Ppl. Gr. strb. 11.

Juszelák, u, m. = vůk, chudobina, ptačí
chléb, viburnum, der Schlingbaum. Mllr. 111.

Jůšek, šku, m. = příčka spojující konce
řebřin vozových, by se neviklaly. U Nové
Vsi v Kvuml. Bauer.

Juta, jutta, y, f. = vlákno z keřů indij-
ských; z toho látka na záslony a na ko-
berce. S. N. XI. 465., Šp. — Juta, os. jm.
Tk. I. 206

Jutka, vz Juta. D. ol. I. 70., Dal. 72.,
75., 77.

-jutký,-utký přípona: bilutký, malutký,
drobutký, hlaďutký, chuďutký. Mor. Brt.
D. 153.

Jutornia, vz Žiara.

Jutový, juttový. J. záslony, koberce. Us
Rjšk., Pdl. Vz Juta.

Jutrenka, y, f. = jitřenka. Slov. Ssk.,
Vaj. Tatr. a more.

Jutrenný = jitřní. Slov. Vaj. Tatr. 85.

Jutřně, ě, f., matutinum. Na jutřni my-
sliti budu na tě. Ž. wit. 62. 7. V jutřni. Ib.
72. 14. Vz více v Ž. wit. Gb. vd. 225. Šli
sme z jutřně. Laš. Tč.

Jutřni, matutinus. Ot stráže j. Ž. wit.
129. 6.

Jutro, posud na Slov. Ssk. K jutru; Až
do jutra. Z. wit. 29. 6., Ezech. 13. a j. —
J. = zítra. Slov. — J. = míra. V MV. ne-
pravá glossa. Pa.

Jutrobog, vz S. N.

Jutronica, e, f. == jitřní, jutřně. Šd. exc.



	540

	Jupiterův. J-vy měsíce. Vz KP. II. 120. Jupka, y, f. Mkl. Etym. 10tí. Jur, a, m. = Jiří. Slov. Bern. Jura. Dle Krč., Bř., Schd. II. 119 jest J. rodu žen. Také dle Sv. Skl. 36., 171. J. bílá, černá, hnědá. Bř. N. 2tí3., Krč. G. 613., 653., 655., alpská. Krč. G. 657. Fran- couzskou Juru. Bž. 118. Cf. Stč. Zem. 707. — J. = kocour. Val. Brt. — J., y, m. = Jiři Mor. a slov. Juro, Jurek, Juříček, Juras, Juráš, Jurásek. Jaj mamičko lula! nedaj ma za Jura: Juro je mumlavý, Janko je zpievavý. Koll. Zp. I. 64. Jura dřel ko- cúra na trávníčku při měsíčku, pekl sobě pečinečku. Km. 1886. 593. Juraj, e, m. = Jiří. Slov. Loos. Jurák, a, m., os. jm. NB. Tč. Juran, a, m , psí jm. Škd. — J., der Hirzinas. Šm. Jurani J. 1841. Jg. H. 1. 2. vd. 576. Juras, a, m., vz Jura. Jurásek, ska, m., vz Jura. Juráš, e, m., vz Jura. — J., die Hut- stülpe. Mor. Šm. Jurata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121., Tk. I. 610. Jurčák, a, m., os. jm. Vck., Šd. Jurek, rka, m., vz Jura. Také slez. Šd. Jurema, y, f. = kůra z kapinice v Bra- silii rostoucí, jíž užívají proti běhavce. Rstp. 433. Juřen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121. Juřena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121. Juřenka, y, f. = hruška. Mor. Brt. — J. jiřenka, die Georgine. Slov. Ssk. Juřenovice, míst. jm. D. ol. I. 223. Jurgany = varhany. Na j-nách hráti. Sš. P. 777. Jurgoš, e, m., os. jm. Brt. Juří, n. = Jiří. Sklonění slova toho vz v List. filol. IX. 122.—124. Juřica, e, f. = konopka. Zlínsky. Brt. Vz Konopka. Juříček, čka, m. = jiřička, die Thurm- schwalbe. U Místka. Škd. — J., vz Jura. Jurich, a, m. = Jiři. Šm. Jurík, a, m. = Jura, Jiří. Juřík, a, m. = juříček pták. Zlínsky. Brt. Juřinci, několik domkův u Vsetína. Juřinka, y, i, ves u Val. Meziříčí. Juřiny, les u TRubek. Pk. Jurisdikce kněží. Bor. 159. Jurista. Nevěříte-li mně, otiežte jurist. Št. Kn. š. 135. Jdi k juristám. Hus I. 101. Juristický. J. osoba = právní osoba, moralná o., moralische Person, eine Ge- sammtheit von Personen, die ihren Rechten und Pflichten nach als eine einzelne Person zu betrachten siud. Ku př. členové kláštera, společníci nějakého obchodu. Dle Kh. Juřiti, il, ení = sněžiti, schneien. Val. Vck. Jurka, y, m. = Jura, Jiři. NB. Té. 72. Jurkov, a, m. = neznámá ves. D. ol. I. 1096. Jurkova Lhota, zaniklá ves. D. ol. X. 769. Jurný, ého, m., os. jm. NB. Tč. 166.	Juro, a, m. = Jiří. Slov. Bern. Jurodivý. Člověk j. o něm prorokoval. Mikovec Dinaitr. 92. Juroš, e, m., psí jm. Škd. Jurový útvar. KP. III. 43. Jurský. J. útvar, Bř. N. 263., Krč. G. 214., 710., S. N., moře, vrstvy, doba, středo- zemská krajina, Stč. Zem. 708., 7C9., sku- pina, pískovec. Sl. les. — V bot. J. koreň = lathraea squammaria. Slov. Ten vykopávajú pred Jurom (²⁴/₄) a dávajú kravám, aby hojně dojily. Let. Mt. S. X. 1. 48. Jus (fr. = žíz) = hnědá silná polevka nebo omáčka z pečení. Hnsg. Jusový. J. písmo. Vz Jusy. — J. quatuor- decimum. Vz Zř. zem. Jir. 453. Just = právě, schválně, na vzdory. J. ne; J. to udělám. Us. Kutn., Bkř., Holk., Slm. — Byl jsem j. (právě) doma, když pršelo. Us. Smrd. — J. Eduard, spisov., 1836—1879. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 129., 145., Šb. Dj. ř. 2. vyd. 255., Rk. Sl., Bačk. Př. 66. — J. Šim. Blk. Kfsk. 1036. Justament, u, m. = vzdor. Cf. Just. Us. Rjšk. Justiciar = úředník řídící na bývalých panstvích věci soudní v 1. instanci (před r. 1848.). Back., S. N. Justin Bartol., bratr, f 1574. Jir. Ruk. I. 325., Sbn. 408. Justinian Veliký. Cf. také Sbor učit. 1860. 77. Justinianovy instituce. Jir. Ruk. I. 325. Justovati. Jsou-li vážky justovánv- na aether. ZČ. I. 307. Jusy. Vz Jusové písmo, Ppl. Gr. strb. 11. Juszelák, u, m. = vůk, chudobina, ptačí chléb, viburnum, der Schlingbaum. Mllr. 111. Jůšek, šku, m. = příčka spojující konce řebřin vozových, by se neviklaly. U Nové Vsi v Kvuml. Bauer. Juta, jutta, y, f. = vlákno z keřů indij- ských; z toho látka na záslony a na ko- berce. S. N. XI. 465., Šp. — Juta, os. jm. Tk. I. 206 Jutka, vz Juta. D. ol. I. 70., Dal. 72., 75., 77. -jutký,-utký přípona: bilutký, malutký, drobutký, hlaďutký, chuďutký. Mor. Brt. D. 153. Jutornia, vz Žiara. Jutový, juttový. J. záslony, koberce. Us Rjšk., Pdl. Vz Juta. Jutrenka, y, f. = jitřenka. Slov. Ssk., Vaj. Tatr. a more. Jutrenný = jitřní. Slov. Vaj. Tatr. 85. Jutřně, ě, f., matutinum. Na jutřni my- sliti budu na tě. Ž. wit. 62. 7. V jutřni. Ib. 72. 14. Vz více v Ž. wit. Gb. vd. 225. Šli sme z jutřně. Laš. Tč. Jutřni, matutinus. Ot stráže j. Ž. wit. 129. 6. Jutro, posud na Slov. Ssk. K jutru; Až do jutra. Z. wit. 29. 6., Ezech. 13. a j. — J. = zítra. Slov. — J. = míra. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Jutrobog, vz S. N. Jutronica, e, f. == jitřní, jutřně. Šd. exc.