542

u hrdla řemencem. Ib. II. 67. — Němc. III.
264. Cf. Kabana.

Kabanka, y, f. = kabanica. Slov. Ssk.
Mala som šaty zvárať, prišli ma nahovárať:
proste, chlapci, našu mamku, nech mi kúpi
na kabankn. Sl. ps. 324. Čierna k. plecom
visiaca. Ntr. V. 5.

Kabar pižmový. Vz také Schd. II. 431.,
Brm. 1. 3. 95., 94., Kram. Slov., S. N.
Kabárna, vz Kabálka.

Kabásek, ska, m., os. jm. Blk. Kfsk.
1330.

Kabát. Cf. Mkl. Etym. 107. K. tvrdý n.
pláty. Alx. Anth. I. 3. vd. 36. K. překlá-
daný, Gehrock. Šp. K. na hon. Dch. Má k.
jako francouzskou fangli (roztrhaný). Us.
Dř. Vem ty si mě nebo nevem, však máš
k. jenom jeden. Er. P. 255. Dnes je tam
o k. tepleji (levnějc). Us. Vk., Rgl. Kabátec
ukradli. Pč. 25. Kroj nový k. ak starému
přiměřuj. Us. Bž. Kdo se na kazajce zrodí,
nikdy k-tu nedospěje. Sk. Črty 60. Ač můj
k. šerkový, není vyloupen, ale z mých mo-
zolů koupen. Us. Bž. Vítá se člověk dle
k-tu a propouští dle rozumu. Sb. uč. —
K. = peří. Ví, jaký k. má který pták. Us.
Brt. — K. = omítka. Přivedl stvabu pod
klobouk (pod střechu) a do kabátu (ovrhl
a obílil ji). Ehr. — K. = vězení. Sdl. Hr.
II. 108. — K. == mučící nástroj. — K. Při
stavbě hrází u rybníka zarazí se jehly, spojí
se spínkami a vyloží se chvojí (kabátem).
Rkp. třeboň. — K., a, m., os. jm. D. ol. I.
644., Tk. III. 49, V. 244.

Kabátka, y, f. = houba ze spodu zavřená.
V Podluží. Brt.

Kabátnický = kabátnicí.

Kabátnictví, n. Živí se k-tvím (šitím
kabátů). Sá.

Kabátník rak, vz Měkkýš. — K., os. jm.
Pal. Děj. 1. 351. — K. Mart. f 1503. Vz
Tf. H. l. 3. vd. 74., Šb. D. ř. 2. vd. 255.,
Jir. Ruk. I. 325., Jg. H. 1. 2. vd. 576., Sbn.
770., 790., 919., Pyp. K. II. 348., S. N..
Rk. Sl.

Kabáty, sam. u Jičína. Rk. Sl.

Kabec, bce, m., os. jm. D. ol. IV. 365

Kabečnice, e, f. = skála nad Žloukovi-
cemi. Jsfk.

Kabek, bku, m. = plátek, das Kronblatt
in der Botanik. Šm.

Kabel telegrafický = podmořské lano,
v němž je telegratní drát. KP. II. 261.,
Rk. Sl.

Kabela lýčená, Dal. 12., kožená, Tč.,
cestovní. Nf. Cf. Mkl. Etym. 107.

Kabeláč, e, m. = kdo chodí s kabelou.
Us. — K., os. jm.

Kalebalý, oprav v: kabelatý. Jindrák
k-tý tváři okrouhlé. Pč. 12.

Kabelička, y, f., vz Kabela.

Kabelík, a, m., mlýn u Blatné.

Kabelín, a, m. = mlýn u Brandýsa n. L.

Kabelitý, kobelartig, plundrig. Šm.

Kabelka, vz Kabela. K. na psaní (cou-
vert) Zlinsky. Brt.

Kabelov, a, m., louka u Čelechovic. Pk.

Kabelovati = po kabelu telegrafovati.
Us. - odkud kam. Vz KP. II. 261.-262.

Kaberna = nádoba na močovku. U Kr-
Městce. Psčk. = K. = hospoda u Kostelce
n. Lab.

Kabiaš, e, m. = scabiosa, rostl. Byl.
15. stol.

Kabina, y, f. = kajuta, pokojík lodní,
v plovárně atd. Us. Pdl., Brnt., Rk. Sl.

Kabinetní format fotografie, Us. Pdl.,
knihovna. Us.

Kabiš, e, kabíšek, šku, m. = dětský šat,
das Kinderröckchen. Laš. u Místka. Tč.,
Škd.

Kablenec, nce, m., míst. jm. Sdl. Hr.
III. 200.

Kablíková Josefa, 1787.— 1863., spisov.,
zanášela se botanikou. S. N.

Kablín, a, m., les. Arch. I. 357.

Kabnice, e, f., der Vorlegziegel beim
Bäcker. Šm.

Kaboniti. Kokot stáše se kaboně. Smil
v. 906. — kde: ve tváři se k. Vrch.

Kaboš, e, m. = nehezký kabát. Cí. Ka-
baňa. Mor. Brt.

Kabotek, tku, m. = kabátek, ženská
krátká košilka, praskač, chrvotek. Laš. Tč.

Kabová, é, f., ves pustá v Žatecku. Blk.
Kfsk. 615. — K., os. jm. lb. 1330.

Kabrda, y, f., mlýn u Tišňova.

Kabřinec. Cf. KP. IV. 367.

Kabriolet římský. Vz Vlšk. 258.

Kabriony = silná dřeva na lodích, jimiž
za bouře děla se připevňují Np. 1 53.

Kabus, a, m. Mračí se jako k. Cf. Ka-
bousiti se. Us. u Ronova. Rgl.

Kabza, y, f. = ženská, ktorá ráda běhá
za mužskými. Slov. Dbš. Vz násl.

Kabzovati = nocí se toulati. Cf. Kabza.
Slov. Rr. Sb.

Kacab, a, m. = nadávka protestantu.
U Místka. Škd.

Kacabaja, kacabaje, kacabajka, y, f. =
svrchní krátký ženský šat, kazajka, das
Leibel. Us. Brt, Rgl., Holk., Vck., Bačk.,
Ktz., Kšá., Sd., Mtl, Tč., Bka. Takú som
si k-ku kupila, abych sa ti, moj šohajko,
lúbila. SI. ps. 254.

Kacauov, a, m., Katzanov, ves u Tur-
nova. Blk. Kfsk. 534., Rk. Sl.

Kacar, vz Kocar.

Kacara, y, f. = krčma. Slov. Ssk.

Kácati. Kácá se = páčí se, chce zrušiti
smlouvu. Mor. Mtc. 1878. 35. Vz Káceti.

Kaček, cka, m., Katzek, sklárna u Uhlíř.
Janovic; mlýn tamtéž.

Kácení dříví, stromů. KP. III. 311., 316.

Kácermistr, a, m., der Erzketzer. Šm.

Kačerov, a, m., Katzerow, ves u Kra-
lovic. Blk. Kfsk. 124., 128.

Kacéřovatel, e, m, Verketzerer. Rk.

Kacéřovatelství, n., die Verketzerungs-
sucht. Šm.

Kacéřovati koho. Hus I. 351.

Kacéřovník, a, m. = kacéřovatel. Šm.

Kacéřstvo, a, n., die Ketzer. Šm.

Káceti co: sochy. Us. Pdl. — co komu.
Nakácejte nám vozuov. NB. Tč. 251. — co
komu kdy. Jemuž (Merkurovi) lidské oběti
v jistých dobách kácejí. Vc. Pr. z Č. 181.
— se kam. K nohám jim se kácí. Kká.
K sl. j. 178. K. se v niveč, v pád. Ib. 189.