544

1886. 380. Cf. o jeho mluvě také: Opilý. —
Dělá k-ra (při koupání, opře-li se kdo o břeh
nohama a odraze se jimi na znak pluje.
U N. Bydž. Kšť. — K. = kačírek, kování
voje. Us. Jsk. — K. = jistý národ. tanec
na jihovýchodní Moravě. Brt. — K. Josef.
1802.-1871., básník. Vz Bačk. P. I. 867.,
880., Šb. Dj. ř. 2. vd. 255., Jg. H. 1. 2. vd.
576., S. N., Rk. Sl., Bačk. Př. 26. — K.
Mařík, místopísař zem. desk. 1404. Vz Jir.
Ruk. I. 326., Tk. V. 41. - K. Mat. Ib.
VI. 81.

Kačera, y, f. = pramének vlasů na spán-
kách v podobě kačeřího peří ztočený, der
Herzenfänger. Us. Kšá.

Kačeřec = kader, caesaries. Sv. ruk.
313.

Káčerky = dvě pérka skroucená v ocase
kačeřím. Mor. Brt. 221.

Kačerov, a, m., Kačerow, sam. u Mile-
tína; ves u Dol. Kralovic. S. N. X. 288.,
Tk. V. 244., Blk. Kfsk. 1330., Sdl. Hr. II.
186., Rk. Sl.

Kačerovský, ého, m., os. jm.

Kačerový, Enterich-. K. tanec na Slov.

Kačery, ves v prus. Slez. D. ol. I. 516.,
1130, Tk. IV. 729.

Kači, kači! Volání na kachny. Vz Kachna.
Brt.

Kačí Hora. Tk. I. 78.

Kačice. Zabila sem dvě k., bylo krvi
dvě sklenice. Sš. P. 97. — K., Katschitz,
ves u Smčna. Cf. Kadčice. Rk. Sl.

Kačíča, íčate, n. = Kačenka. Mor. Brt.
D. 150. — K. = káče, kachnička. Slov. Ev.
Šk. II. 191. Nehanbí sa s kačíčenci poihrá-
vať. Cf. -ence. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 44.

Kačíče, ete, n., vz Káče.

Kačiči maso = kachní. 16 stl. Jir.

Kačičiarka, y, f. = puška na divoké
kachny. Slov. Syt. Tab. 247.

Kačička. Hra na Aničku a Kačičku. Vz
Km. 1887. 278.

Kačičník, u, m. = spoříček, lemna mi-
nor, die Entengrütze. Bern.

Kačín, a, m., sam. u Pelhřimova. Tk.
IV. 729.

Kačina, y, f. = kačena. Šm. — K , Kat-
schina, zámek u Kutné Hory. KP. I. 180.,
Tk. VI. 163., VII. 413., S. N., Rk. Sl. —
K. = kachna. Laš. Tč.

Kačinec, rostl. Vz Slb. 467., Mllr. 60.
Cf. Kačení.

Kačínek, nku, m. = šáchor. U Olom.
Sd. — K. = pole u Citova. Pk.

Kačiní = kachní. K. peří. Laš. Tč.

Kačiny, pl., f., sam. u Votic; les u Za-
šové. Rk. Sl.

Kačírek = pole u Příkaz, louka u Boh-
danče u Pard. Pk.

Káčirka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

Kačírkový, Enterich-. — K. plech (na
kačírky), das Stossblech, Achsenblech. Šand.
II. 88., 13.

Kačírov, a, m. Sdl. Hr. III. 190.

Kačířský Mlýn, mlýn v Příbramsku.

Kačka, y, f. = Kateřina. 15. stol. Prosil
dobré ženy Kačky kramářky. Arch. V. 321.
— K. = kachna. Brt. P. 84., Mkl. Etym.
108. Pod lipou k. vodu pije. Koll. Zp. I.

22. Zažeň kačky na mlačky, nech sbírajú
chrobáčky. Ib. 1. 190. — K., der Haar-
schopf am Vorderkopf. Slov. Ssk.

Kačkatí = káchati. Kačica kačká. Slov.
Hdž. Šlb. 34.

Kačkovati, beim Haarschopf beuteln. Vz
Kačka. Slov. Ssk. — K. se s něčím = trmá-
ceti se. U Kr. Hrad. Kšť.

Kačkovice, dle Budějovice, Kaschowitz,
ves u Říčan. Blk. Kfsk. 950., Rk. Sl.

Kačky, pl., f. Dětvané nosí napřed za-
pletené vrkoče, kačky. Pokr. Pot. 163.

Kačna, y, f. = Kačena, Kateřina. D. ol.,
Půh. II. 372.

Kačopýř, e, m. = netopýr. U Klobouk.
Bka.

Kačor, a, m., vz Kačer. Laš. Brt

Kačour, u, m. = zavilé sukovité polínko.
Na Plaště. Prk. Přisp. 21.

Kačourek, rka, m. = Kačka, Kateřina.
U N. Kdyně. Rgl.

Káčov, a, m. míst. jm. Žer. Záp. II. 184.

Kačovec, vce, m., ves zašlá v Bolesl.
Blk. Kfsk. 47.

Kačovský Dvůr v Bolesl. Blk. Kfsk. 47.

Kačur, a, m. = had samec. Slov. Nz.

Káď, vz Mkl. Etym. 108. K. naběrací, vy-
vářecí, vystérací, jalová, KP. I. 276., V. 94.,
299., honicí, Treibbottich-, -stock (kvasná),
kvasicí, Gährbottich, Šp., Zpr. arch., sázecí,
NA. IV. 159, římská. Vlšk. 497. K. na
droždí, k. klidu, der Ruhebottich, k. k mí-
chání, k namáčení, na kysání kyseliny, na
kyselinu. Šp. A stálo to pivo na káděch.
NB. Té. 214. Aby světlá písma sv. pod káď
nepodstavil. Hus 1. 425. Nemóž oheň pod
kádí býti. Hr. ruk.

-kaď jest náměstkový živel složených
s předložkami příslovcí slovesných na Vy-
zovsku, Fryštacku, Klobucku, na Jicku,
v Opav.; v nářečí slov. a val. se prodlu-
žuje: dokáď, pokáď, zakáď. Ostanu tu do
někáď (nějaký čas); Lóni sem tu byl do-
káď (= dlouho). Brt. D. 173. Cf. -kel.

Kada, y, f. = modrá skalice, das Kupfer-
vitriol. Šm. U Místka. Škd.

Kaďa = káď. Zlínsky. Brt.

Kadakaje, í, pl., f. = hálky rostoucí na
listech vrcholáku chebule, barvivo. Vz Rstp.
532.

Käďaľ — tadial = kady — tady, kudy —
tudy. Slov. Šd.

Kadalice, e, m., os. jm. Arch. III. 478.,
Půh. II. 316., 264.

Kadaň. Tk. I. 289, 492., III. 182., IV.
729., V. 244., VI. 349., VII. 413., Tk. Ž.
222, Tf. Odp. 388., Blk. Kfsk. 1330., Rk.
Sl., Pal. Rdh. II. 127. Kadaň les. Sdl. Hr.
I. 191.

Kadaně, ě, f., os. jm. 1766. Mus. 1880.
467., Jg. H. 1. 2. vd. 576.

Kadaňský Jindřich a j. Tk. I. 610., II.
537.

Kadárka, y, f, eine schwarze Trauben-
art. Slov. Ssk. — K. — bednářka. Slov.
Bern.

Kadárna, y, f., die Kupfervitriolfabrik.
Šm.

Kadárský = bednářský. Slov. Bern.

Kadárství, n. = bednářství. Slov. Bern