547

Kafe, gt. kafeja, dat. a lok. kafeju. Us.
u Opavy. Brt. D. 136.

Kaffa, geblümter Wollenzeug, das Kaffa.
Šm.

Kafíčkář, e, m., vz Kafenda.

Kafírovati se = o posledním groši šíti.
U Olom. Sd.

Kafka, y, m., os. jm. Vz S. N.

Kafková, é, f., sam. u Vinohrad.

Kafník, u, m., die Kaffeekanne. Sna.

Kafor, u, m. = kafr. Slov. Bern.

Kafornion, u, m. = místo v kolně po-
blíže stájí, kde se chomouty, řetězy atd.
ukládají. Dej řetěz do k-nu. Uš. Kšť.

Kafr. Byl. 15. stol., Rstp. 176., 1304.,
Schd. II. 279., S. N. V. 1051., Šfk. Poč.
582., Rst. 37., Schd. I. 405, Kram. Slov.,
Rk. Sl.

Kafral, a, m. = mluvka. Vchř. Vz Ka-
frati.

Kafran, u, m. = kamforan.

Kafrati = klábositi, tlachati, cancati. Ve
vých. Čech. Vchř., Olv., Mtš., Bf. — K. Já
ti na to kafrám (seru). U Ronova. Rgl.

Kafratka, y, f. = kafratěnka, campho-
rosma, das Kampferkraut, rostl. K. obecná,
c. monspeliaca. Vz Rstp. 1282., Slb. 246.

Kafrodyšník, u, m., tarchonanthus, der
Pelzsame, rostl. K. obecný, t. camphoratus.
Vz Rstp. 871.

Kafrovanil, u, m. = kaýrovatěnka. Šm.

Kafrozej, e, m., unxia, das Riechkraut,
rostl. K. kopinatý, u. camphorata. Vz Rstp.
878.

Kafrský jazyk. Vz Šrc. 413.

Kaftánek, nku, kaýtaník, u, m., vz Kaf-
tan, Mkl. Etym. 108. I k. hřeje, když ko-
žíšku není. Us. Bž.

Kahajka, y, f. = kajka. Sl. les.

Kahan, vz Mkl. Etym. 108. K. lihový
Bunsenův, NA. V. 428., ochranný Davyův,
lb. IV. 151, Šfk. Poč. 146., 158., bezpečný,
Šp., Wld., KP. III. 137., k rozmrazení, Čerm.,
chemický či lučebnický, argandský, Nz.,
k pálení housenek. Prm. III. č. 5. A kaha-
nec na peci hořel. NB. Tč. 274.

Kahánkový = kahancový, Lampen-. K.
světlo. Šm.

Kahara = roháč, podiceps, der Lappen-
taucher. Pdy.

Kahelka, y, f. == veš (potupně). Val. Vck.

Kahlouty = kalhoty. V Krkonš. Kb.

Kahlovice, dle Budějovice, Kahlowitz,
ves u Milčína. Sdl. Hr. IV. 236., Rk. Sl.

Kaholka, y, f., druh kachen, anas ma-
rila či fuligula marila, Bergente. Rk. Sl.

Kahoun, a, m., os. jm. Pal. Děj V. 1.
225.

Kahov, a, m., Kahau, ves u Prachatic.
Vz Rk. Sl.

Kahuda, y, m. = nemotora, nepořádný
člověk. Us. Rjšk. — K , y, f. = jídlo z mnoha
věcí nechutné udělané. Us. Rjšk. Dle Rk. =
kaše z brusinek.

Kahuch. Cf. Rstp. 1337., Ros. 120.

Kahuška, y, f. = kaučuk (nové slovo).
Rk. Slov., Loos.

Kach, angina equi. Slov. Sf. III. 553.

Kacháč, e, m. = nástroj k napodobení
kachání. Škd.

Kachák, a, m. = kačer. Vz Kačer.

Kachava, y, m., os. jm. NB. Tč.

Kachexie, e, f. = nemoc jevící se ble-
dostí, ochablostí a chřadnutím. Vz Kram.
Slov., Slov. zdrav.

Kachinivka, y, f., anatypha, rak moř-
ský. S. N. X. 28.

Kachivi, nápoj Galibův. Vz Rstp. 1341.

Kachla, y, f. = kachel. Stará k. (jedo-
vatá baba). Zlínsky. Brt.

Kachel. Bž. 75., KP. IV. 359. Lepší
staré kachle než žádné, řekl a vzal si starou
babu (za ženu). Slez. Tč.

Kachlák, u, m., der Kachelofen. U Místka.
Mtl. Laš. Tč.

Kachlaný = z kachlů složený. Laš. Tč.

Kachlár, a, m. = kachliar. Slov. Bern.

Kachláriti, Hafner sein. Slov. Bern.

Kachlárka, y, f. = kamnářka. Slov
Bern.

Kachlárna, y, f. = hrnčírna. Slov. Bern.

Kachlárský = kamnáfský.

Kachlářství, n. = kamnářství. Slov.
Bern.

Kachlenka, y, f. = druh pekáče. U Boh-
díkova. Brt.

Kachliar, a, m. = kamnář. Slov. Šd.

Kachlíčkový = kachlový. Us. Pdl. K.
vana v lázních. Us.

Kachličky, pl., f., kleiner Kachelofen.
Bern.

Kachlík, u, m., vz Kachel. Bern.

Kachlisko, a, n. = veliký nebo nehezký
kachel.

Kachlový, Kachel-, Ofen-. Slov. Bern.
K. kotel, kutač, lopata. Bern.

Kachna, vz Šrc. 41. — 43., 69., Mkl. Etym.
108. K. lední, Vega I. 76., 138., zrzohlavá,
branta rufina, die Kolbenente; červená, anas
fera, die Spiessente; k. nevěsta, aix sponsa,
die Brautente; podzimní, anas hiemalis, der
Klarhahn; divoká, a. boschas fera, die Gross-
ente (KP. III. 350., Schd. II. 476.); stra-
katá, a. histrionica, die Kragenente; stromní,
a. arborea, die Baumente. Sl. les. Cf. Kram.
Slov. Na mor. slov., val. a han.: kačena,
v záp. Mor.: kačica. Brt. Lichotná jména
kachen: didleny, dlidlušky, lída, liduška,
katuše, lilušky. Brt. Jak se na kachny volá?
Vz Lili, Dlili, Kač, Kači. Brt. K. lachotí
(kachá). U Zábřehu. Brt. K. jako jídlo:
pečená, zadělaná, dušená, s makaronkami,
s mrkvičkou, s nudlemi, naditá kaštany,
s kaparovou omáčkou atd. Hnsg. — K.
novinářská. Jinak vykládá věc Vor. P.
143.: Reformací Lutherovou upadla legenda
u Němců v pohrdání. Nazývali ji lugenda,
z čehož lügende a lügente, konečné ente
(kachna) ve smyslu lži novinářské.

Kachňačka, y, f. = děvče pasoucí kachny.

Kachňák, a, m. = kačer. Vz Kačer.

Kachnář, e, f, der Entenfänger. Rk.

Kachněcí = kachní, Enten-. Šm.

Kachnice, e, f. = kachna. Dch.

Kachnička, y, f., vz Kachna. — K. =
mochna husí, husí mýdlo, stříbrník, poten-
tilla anserina. Slb. 501., Mllr. 94.

Kachničkový = kamenitý. K. půda. Praž.
hosp. nov.

402*



	547

	Kafe, gt. kafeja, dat. a lok. kafeju. Us. u Opavy. Brt. D. 136. Kaffa, geblümter Wollenzeug, das Kaffa. Šm. Kafíčkář, e, m., vz Kafenda. Kafírovati se = o posledním groši šíti. U Olom. Sd. Kafka, y, m., os. jm. Vz S. N. Kafková, é, f., sam. u Vinohrad. Kafník, u, m., die Kaffeekanne. Sna. Kafor, u, m. = kafr. Slov. Bern. Kafornion, u, m. = místo v kolně po- blíže stájí, kde se chomouty, řetězy atd. ukládají. Dej řetěz do k-nu. Uš. Kšť. Kafr. Byl. 15. stol., Rstp. 176., 1304., Schd. II. 279., S. N. V. 1051., Šfk. Poč. 582., Rst. 37., Schd. I. 405, Kram. Slov., Rk. Sl. Kafral, a, m. = mluvka. Vchř. Vz Ka- frati. Kafran, u, m. = kamforan. Kafrati = klábositi, tlachati, cancati. Ve vých. Čech. Vchř., Olv., Mtš., Bf. — K. Já ti na to kafrám (seru). U Ronova. Rgl. Kafratka, y, f. = kafratěnka, campho- rosma, das Kampferkraut, rostl. K. obecná, c. monspeliaca. Vz Rstp. 1282., Slb. 246. Kafrodyšník, u, m., tarchonanthus, der Pelzsame, rostl. K. obecný, t. camphoratus. Vz Rstp. 871. Kafrovanil, u, m. = kaýrovatěnka. Šm. Kafrozej, e, m., unxia, das Riechkraut, rostl. K. kopinatý, u. camphorata. Vz Rstp. 878. Kafrský jazyk. Vz Šrc. 413. Kaftánek, nku, kaýtaník, u, m., vz Kaf- tan, Mkl. Etym. 108. I k. hřeje, když ko- žíšku není. Us. Bž. Kahajka, y, f. = kajka. Sl. les. Kahan, vz Mkl. Etym. 108. K. lihový Bunsenův, NA. V. 428., ochranný Davyův, lb. IV. 151, Šfk. Poč. 146., 158., bezpečný, Šp., Wld., KP. III. 137., k rozmrazení, Čerm., chemický či lučebnický, argandský, Nz., k pálení housenek. Prm. III. č. 5. A kaha- nec na peci hořel. NB. Tč. 274. Kahánkový = kahancový, Lampen-. K. světlo. Šm. Kahara = roháč, podiceps, der Lappen- taucher. Pdy. Kahelka, y, f. == veš (potupně). Val. Vck. Kahlouty = kalhoty. V Krkonš. Kb. Kahlovice, dle Budějovice, Kahlowitz, ves u Milčína. Sdl. Hr. IV. 236., Rk. Sl. Kaholka, y, f., druh kachen, anas ma- rila či fuligula marila, Bergente. Rk. Sl. Kahoun, a, m., os. jm. Pal. Děj V. 1. 225. Kahov, a, m., Kahau, ves u Prachatic. Vz Rk. Sl. Kahuda, y, m. = nemotora, nepořádný člověk. Us. Rjšk. — K , y, f. = jídlo z mnoha věcí nechutné udělané. Us. Rjšk. Dle Rk. = kaše z brusinek. Kahuch. Cf. Rstp. 1337., Ros. 120. Kahuška, y, f. = kaučuk (nové slovo). Rk. Slov., Loos. Kach, angina equi. Slov. Sf. III. 553. Kacháč, e, m. = nástroj k napodobení kachání. Škd.	Kachák, a, m. = kačer. Vz Kačer. Kachava, y, m., os. jm. NB. Tč. Kachexie, e, f. = nemoc jevící se ble- dostí, ochablostí a chřadnutím. Vz Kram. Slov., Slov. zdrav. Kachinivka, y, f., anatypha, rak moř- ský. S. N. X. 28. Kachivi, nápoj Galibův. Vz Rstp. 1341. Kachla, y, f. = kachel. Stará k. (jedo- vatá baba). Zlínsky. Brt. Kachel. Bž. 75., KP. IV. 359. Lepší staré kachle než žádné, řekl a vzal si starou babu (za ženu). Slez. Tč. Kachlák, u, m., der Kachelofen. U Místka. Mtl. Laš. Tč. Kachlaný = z kachlů složený. Laš. Tč. Kachlár, a, m. = kachliar. Slov. Bern. Kachláriti, Hafner sein. Slov. Bern. Kachlárka, y, f. = kamnářka. Slov Bern. Kachlárna, y, f. = hrnčírna. Slov. Bern. Kachlárský = kamnáfský. Kachlářství, n. = kamnářství. Slov. Bern. Kachlenka, y, f. = druh pekáče. U Boh- díkova. Brt. Kachliar, a, m. = kamnář. Slov. Šd. Kachlíčkový = kachlový. Us. Pdl. K. vana v lázních. Us. Kachličky, pl., f., kleiner Kachelofen. Bern. Kachlík, u, m., vz Kachel. Bern. Kachlisko, a, n. = veliký nebo nehezký kachel. Kachlový, Kachel-, Ofen-. Slov. Bern. K. kotel, kutač, lopata. Bern. Kachna, vz Šrc. 41. — 43., 69., Mkl. Etym. 108. K. lední, Vega I. 76., 138., zrzohlavá, branta rufina, die Kolbenente; červená, anas fera, die Spiessente; k. nevěsta, aix sponsa, die Brautente; podzimní, anas hiemalis, der Klarhahn; divoká, a. boschas fera, die Gross- ente (KP. III. 350., Schd. II. 476.); stra- katá, a. histrionica, die Kragenente; stromní, a. arborea, die Baumente. Sl. les. Cf. Kram. Slov. Na mor. slov., val. a han.: kačena, v záp. Mor.: kačica. Brt. Lichotná jména kachen: didleny, dlidlušky, lída, liduška, katuše, lilušky. Brt. Jak se na kachny volá? Vz Lili, Dlili, Kač, Kači. Brt. K. lachotí (kachá). U Zábřehu. Brt. K. jako jídlo: pečená, zadělaná, dušená, s makaronkami, s mrkvičkou, s nudlemi, naditá kaštany, s kaparovou omáčkou atd. Hnsg. — K. novinářská. Jinak vykládá věc Vor. P. 143.: Reformací Lutherovou upadla legenda u Němců v pohrdání. Nazývali ji lugenda, z čehož lügende a lügente, konečné ente (kachna) ve smyslu lži novinářské. Kachňačka, y, f. = děvče pasoucí kachny. Kachňák, a, m. = kačer. Vz Kačer. Kachnář, e, f, der Entenfänger. Rk. Kachněcí = kachní, Enten-. Šm. Kachnice, e, f. = kachna. Dch. Kachnička, y, f., vz Kachna. — K. = mochna husí, husí mýdlo, stříbrník, poten- tilla anserina. Slb. 501., Mllr. 94. Kachničkový = kamenitý. K. půda. Praž. hosp. nov. 402*