Předchozí (548)  Strana:549  Další (550) |
|
|||
549
|
|||
|
|||
Kakadu. Cf. Schd. II. 454. K. molucký,
plictolophus moluccensis; žlutočečelatý, p. galeritus; červenočečelatý, p. Leadbeateri; žlutolící, p. sulphureus; oranžově čečelatý, p. citrinocristatus; běločečalatý, p. leuco- lophus; růžový, p. roseicapillus; nosatý, p. nasica; dlouhoocasý, calyptorrhynchus; ha- vraní, calyptorrhynchus Banksi; ararový či obrovský, microglossus aterrimus; za- krslý, nasiterna; klínoocasý či kakaduový, callipsitacus Novae Hollandiae. Brm. II. 98., 100—103., 106., 110., 111., Kram. Slov. Kakalinka, y, f. = korunka v bot. Slov.
Ssk. Kakaluška, y, f. = lednáček. U Opav.
Zukl. Kakání, n., das Kacken. Bern.
Kakanov, a, m., několik domků u Ka-
šperských Hor. Kakaný, gekackt. — K. = bekaný, be-
sudelt, garstig, schlecht (v dětské řeči). Us. Šd. Kakao. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav.,
Rk. Sl. Kakaovník. Cf. Schd. II. 297., Rstp.
155., Rosc. 150. Kakaovníkovitý. K. rostliny, büttne-
rieae: kakaovník, nekrmnice, kvazuma, lun- tovník, měšeň, kynár. Vz Rstp. 152., 155., Rosc. 150. Kakaový. K. slupky, -schalen, prášek,
-pulver. Věk., máslo, -butter. Sl. les. Kakapo, a, m. = papoušek soví, strin-
gops habroptilus. Brm. II. 114. Kakati, kakávati. Cf. Šrc. 271.-273.
A jako sú tě k. nosili (rodiče). Hus I. 286. — jak. Z tenka k. budeš, až zavadíš o své. Sych. Kakava, y, f. = kakao. Slov. Bern.
Kakavý, kackend.
Kakejcov, a, m., Kakeitzow, ves u Ro-
kycan. Kakerlak, polož před Kakeš.
Kakeš, kše, m., os. jm. Blk. Kfsk. 959.
Kákič = šachor. Slov. Bern.
1. Kako = jako. Sv. ruk. SR. 79. a j.,
Rkk. 71. 2. Kako, a, m. = psí jm. Škd.
Kakoč, e, m. = kakáč. U Místka. Škd., Laš. Tč.
Kakodaemon, a, m., z řec. = zlý duch.
Vz S. N. Kakodyl, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 467.
Kakodylan, u, m., kakodylsaures Salz.
Nz. Kakodylnatý kysličník, das Kakodyl-
oxyd. Nz. Kakodylový. K. kyselina, die Kakodyl-
säure. Nz. Kakosplanchnie = špatné trávení a za-
žívání. Kakost, der Storchschnabel, Reiherschna-
bel. Cf. Rstp. 249., Čl. Kv. 322., Rosc. 151., Slb. 632., Mllr. 50. Kakostomie, e, f., z řec, nepříjemný
zápach z úst. S. N. Kakostovitý. K. rostliny, geraniaceae:
kakost, pumpava, čapínos. Vz Rstp. 248., Schd. II. 298., S. N., Slb. 631. |
Kakoš, e, m., der Vielscheisser. Slov.
Ssk. Kakovice, vsi u Mirovic a u Volyně.
Tk. III. 50., Blk. Kfsk. 647., Sdl. Hr. V. 120., Rk. Sl. Kakový = jakový, zastr. GP.
Kakoxen, u, m., nerost. Vz Bř. N. 147.
Kakož. Sv. ruk. An. 373.
Kakožkoli =jakožkoli. Sv. ruk. S. 109.
Kakraholt = kakrahelt. Počkej, ty k-te !
Us. Šd. Kakraholtský = kakraheltský.
Kakramédlosť! interj. Cf. Kakrahelt.
U Bohusl. Neor. Kakrament, a,m. = sakrament, kakra-
holt. Ten k.! Vy k-ti kakramenští! Kakramentský. Ty k-sá duše! Us. Šd.
Cf. Kakraholtský. Kakraporský = kakramentský. Tys k.
lumpař. Us. Vck. Kakrlák, a, m. = bělák, albín. Vz Ka-
kerlák, Kram. Slov. — K. = šváb, hmyz domácí. Rk. Sl. Kaks = jaksi, nějak, zastr. GP.
Kakše, e, f. = lejnovka, die Kothbeize.
Šp. Kaktovitý, kaktusartig. Vz Kaktus, S. N.
V. 1086., Rose. 161. Kaktus. Vz také Kk. 223., Rstp. 677.,
Kram. Slov., Rosc. 161., Rk. Sl. — K. = hovno. Ten tam posadil k.! Us. Kaktusovitý = kaktovitý.
Kakuce, míst. jm. v Litomř. Blk. Kfsk.
54. Kakule, e, f. = harbule, hrbole, der Kno-
ten. Sl. les. — K. = řiť, zadek. Slov. Bern., Loos. Kakuška, bellis. Vz Rstp. 868., Sl. les.
Kakúz, a, m., os. jm. NB. Tč.
Kaký. Kací jsme my! Št. Kn. š. 196.
V kakém růše byl jest muž ten? Bj. Cf. Hr. ruk. 458., Sv. ruk. NM. 225., An. 31., Rkk. 40. Kakýs = jakýsi, nějaký. GP.
Kakž. Cf. List. filol. X. 99., Sv. ruk. NM.
431. Jenž svaté viery kakž takž se přidr- žel. Pass. mus. 405. Kakžbych měl dobrých lidi, však chci od něho přijeti, což mi páni naleznú. Půh. I 249. Ale kakžbych kolivěk měl na to dosti svědomí, však. Ib. II. 196. Kakžkolivěk (jakkoli) kořen není krásen, však všecka krása kmene i ovoce dobré pocházie z něho. Št. (Kn. š. 7., 31.). Kakž- kolivěk jest mnoho údóv. ZN. Kakžť. Sv. ruk. AI. 92., K. III. 22. Cf.
Kakž. Kal = bláto, nečistota. Cf. Mkl. Etym.
109 Uváznouti v kalu. Us. K. rozmoklé hlíny. Jir. Obrz. 132. Krajčí se kalí v témž kalu, ukrádá sukna po málu. Hr. ruk. 335. Mířil k hvězdám a padl do kalu. Zeyer. K. = ruda ve vodě spolu s jalovou horninou rozmělněná. S. N. K. vrtební či vývrtka, der Bohrschmand. Hrbk. Jelen jde do kalu (do louže, aby se chladil). — K. = usedlina. Kaly, Bier-, Oberteig; sladké kaly, hořké. Suk, Zp. arch. VlIl. 62. K. od lučení, od čeření, Scheideschlamm, vrstva kalu, prů- chody kalu, Schlammdurchgänge ; cedák, náhon na kal; saturovaný, tvrdý, zrnitý, |
||
|
|||
Předchozí (548)  Strana:549  Další (550) |