Předchozí (550)  Strana:551  Další (552) |
|
|||
551
|
|||
|
|||
nohé hovědce kálají. Lšk. — K. = bičem
silně práskati. Us. v Roušíně u Čes. Kru- mlova. Plsk. Kalatka, y, f., aponogeton, das Apono-
geton, rostl. K. dlouholistá, a. distachys; srdčitá, a. monostachys. Vz Rstp. 1455. Kalatov, a, m., Kalatow, sam. u Neve-
klova. Kälavný znamená okolo B. Štiavnice:
driečný, šumný, pekný. Slov. Rr. Sb. Kalba, y, f. = kalení, pokálení. Chrám
nějakou měrou pokálený odkálel či kalby zbavoval se v den smírný. Sš. Sk. 250. Kalbovaný = zahnutý. Vz Kalbovati.
Kalbovati = zahnouti. Val. Vck., Brt.
D. 221. Kalce, vrch u Hředel v BeRounsku. Krč.
Kalcinovaný. K. soda. Mj. 43.
Kalcit, u, m. = vápenec. Bř. N. 131.-134.,
Šfk. Poč. 258., KP. IV. 370. Kalčínka, y, f. = žena tkadlcova. V Kr-
konš. Kb. Kaldoun, vz Mkl. Etym. 109.
Kaldouny, dle Dolany, Galdaun, ves
v Kačersku ve prus. Slez. Šd. Kale = hezky, dušně. Vz Kalý. Pro-
mluví-li pak ke komu kale? Us. Kálec, lce, m., Kalletz, sam. u Manetína.
Blk. Ktsk. 725., 1271., Rk. Sl. Kalečín, a, m., míst. jm. v Uhrách.
Kalef Jan, čes. br., f 1588. Vz Jir. Ruk.
I. 327.-329. Kaleidoskop = krásnohled, světlová
hračka. Cf. S. N., Rk. Sl., KP. II. 131., Schd. 1. 119., Kram. Slov., S. N. Kalek. lka, m. K. Nový a Starý (Kalka,
Skalka, Kalken), ves v Bolesl. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 17., 781. Káiek, vz Kal.
Kalembice, Kalembitz, ves u Těšína.
Kalenda Václav. 1842. Jg. H. 1. 2. vyd.
576., Blk. Kfsk. 1330, S. N. Kalendář = seznam dní, týdnů a mě-
síců v roce s připojením kostelních svátků, svatých, nadpisů nedělních evangelií, čtvrtí měsíce a povětrností, užitečných poučení a zábavné části. Kram. Slov., S. N., Rk. Sl. K. kapesní, salonní, nástěnný, snímací, to- bolkový. Us. Pdl., Hs. K rostlinný. Vz Rstp. 290. K. gregor. a julian. Vz Schd. I. 239., 240. K- římský. Vlšk. 335. O čes. k. zvl. starší doby vz Pal. Rdh. I. 82., 114., Mus. 1829., Jir. Ruk. 1. 329.— 330., Jg. H. 1. 2. vd. 690., Sbn. 381., 804, 805., Ukaz. 27. Rozdílný jest způsob starých minuci a ka- lendářů ěes. nejen co do formatu, ale i co do obsahu jejich. Minucí vycházely obyč. v l61istové formě čili v sedecinu, od 6—12 archů každoročně; k. vesměs ve kvartu, ode 3—9 archův. Obsah minucí býval mnohem hojnější nežli k-řů. V min. po titulích a vy- světlení počtu léta i 7namení i charakterů planet, aspektův atd. kladl se k. vlastně řečený, všeliká pravidla zdraví a jednání se týkající, pranostika, jarmarky (tyto od r. 1565); k. byly chudší. Vz o tom v Pal. Rdh. I. 90.—91. To Je koncept z mého k-ře (po mém rozumu). Šml. Krásný to k., vy- hodiť ho na mráz (když špatně předpovídá). Dch. Má v sobě k. (kdo dle tělesných svých |
pocitů počasí předpovídá). Us. Šg. Myši
jim sežraly k. (nevědí, kdy se jim dítě na- rodí; žertem). U N. Bydž. Kšť. Kalendariografie, e, f. Vz Stč. Zem.
129. Kalendářisko, a, n. = veliký n. nehezký
kalendář. Kalendářský. K. znamení. Vz S. N.
Kalendářství, n. = dělání kalendárov.
Msr. 48. Kalenec, nce, m. K Jan, nožíř, potom
kněz br., 1520. Vz Jir. Ruk. I. 331., Sbn. 771., 945., Pyp. K. II. 349., Bart. 212., Pal. Rdh. II. 464. Kalení, n., die Trübung. Šp. — K. do-
bytku = pití z pomejí, z otrub. Us. Rgl. — K. ocele = činění ji tvrdou, das Härten.
Vz Včř. Z. I. 79., Šfk. Poč. 348., Schd. I. 343. K špiček ocelového nářadí. Vz Prm. III. č. 15. Kálení, n, vz Káleti.
Kalenice = hřeben střechy. Us. Knrz.,
Sš. Vyvedl by nás až na k-ci (má nás za blázny). Us. Mnřk. — K. = ožralec. Brt. — K, Kallenitz, ves u Horažďovic. Blk. Kfsk. 1330., Sdl. Hr. III. 303., Rk. Sl. — K. z Ka- lenic a Skvořetic Oldřich, bakalář a br. Vz Jir. Ruk. I. 331., Jg. H. 1. 2. vd. 576. O ji- ných vz ve S. N. Kalenka, y, f. = kalina? Slov Hol.
330. Kalený. Je v tom k-ný (utvrzený). Us
Dbv. Kalepinka, y, f., calepina, rostl. Vz Slb.
690. Kaleráb, u, m. = kedluben. Slov. Pokr.
Pot. I. 110., Ssk. Káleska, vz Duběnka.
Kalešov, a, m., Kaleschow, dvůr u Roud-
nice. Kaletice, dle Budějovice, Kaletitz, ves
u Strakonic. Kalfaktr, a, m. = toulavý pes a i člo-
věk. U N. Kdyně. Rgl. Kalfas = veliký hrnec. Čce. Tkč.
Kalhotáč, e, m., ein behoster Knabe. Šm.
Kalhotář, e, m. = krejčí kalhoty šijící.
Us. Pdl. — K. = sekáč, tří-, n. víceletý ka- nec. Škd. Kalhotkovati, höseln, Wachsmehl ein-
tragen, o včelách. Šm. Kalhotový. K. pec, der Hosenofen. Šp.
— K. = čes. národní tanec.
Kalhoty, vz Mkl. Etym. 109 K. po ko-
lena, nad kolena, Kniehosen, Dch., jízdecké (do bot.). Us. Pdl. K. obrátiti = vyprázd- niti, vyprášiti se. Us. Rjšk. K. kde žena nosí, málo kdy muž dobře kosí. Kmk. Kdo z darů se šatí, bez k. chodí. Us. Tč. Pra- skají mu kalhoty (prdí). Us. Kšť. Hádanka: Jednou děrou tam, dvěma ven a když je ven, tož je teprv tam. Km. 1886. 718. — K. vyprané = špatná káva. U Třebonína. Olv. — K. u pump = rozsošná nánosní trouba, troubová rozsocha, das Zwiesel-, Gabelrohr. Hř. 28. Kalhov, a, m., Kalhau, ves u Jihlavy.
Cf. Blk. Kfsk. 1331. V K vě nesmí řezník kupovať prasátka, nýbrž sviňky nebo ve- příky. Vz Sbtk Krat. h. 171. |
||
|
|||
Předchozí (550)  Strana:551  Další (552) |