551

nohé hovědce kálají. Lšk. — K. = bičem
silně práskati. Us. v Roušíně u Čes. Kru-
mlova. Plsk.

Kalatka, y, f., aponogeton, das Apono-
geton, rostl. K. dlouholistá, a. distachys;
srdčitá, a. monostachys. Vz Rstp. 1455.

Kalatov, a, m., Kalatow, sam. u Neve-
klova.

Kälavný znamená okolo B. Štiavnice:
driečný, šumný, pekný. Slov. Rr. Sb.

Kalba, y, f. = kalení, pokálení. Chrám
nějakou měrou pokálený odkálel či kalby
zbavoval se v den smírný. Sš. Sk. 250.

Kalbovaný = zahnutý. Vz Kalbovati.

Kalbovati = zahnouti. Val. Vck., Brt.
D. 221.

Kalce, vrch u Hředel v BeRounsku. Krč.

Kalcinovaný. K. soda. Mj. 43.

Kalcit, u, m. = vápenec. Bř. N. 131.-134.,
Šfk. Poč. 258., KP. IV. 370.

Kalčínka, y, f. = žena tkadlcova. V Kr-
konš. Kb.

Kaldoun, vz Mkl. Etym. 109.

Kaldouny, dle Dolany, Galdaun, ves
v Kačersku ve prus. Slez. Šd.

Kale = hezky, dušně. Vz Kalý. Pro-
mluví-li pak ke komu kale? Us.

Kálec, lce, m., Kalletz, sam. u Manetína.
Blk. Ktsk. 725., 1271., Rk. Sl.

Kalečín, a, m., míst. jm. v Uhrách.

Kalef Jan, čes. br., f 1588. Vz Jir. Ruk.
I. 327.-329.

Kaleidoskop = krásnohled, světlová
hračka. Cf. S. N., Rk. Sl., KP. II. 131.,
Schd. 1. 119., Kram. Slov., S. N.

Kalek. lka, m. K. Nový a Starý (Kalka,
Skalka, Kalken), ves v Bolesl. Rk. Sl., Blk.
Kfsk. 17., 781.

Káiek, vz Kal.

Kalembice, Kalembitz, ves u Těšína.

Kalenda Václav. 1842. Jg. H. 1. 2. vyd.
576., Blk. Kfsk. 1330, S. N.

Kalendář = seznam dní, týdnů a mě-
síců v roce s připojením kostelních svátků,
svatých, nadpisů nedělních evangelií, čtvrtí
měsíce a povětrností, užitečných poučení a
zábavné části. Kram. Slov., S. N., Rk. Sl.
K. kapesní, salonní, nástěnný, snímací, to-
bolkový. Us. Pdl., Hs. K rostlinný. Vz Rstp.
290. K. gregor. a julian. Vz Schd. I. 239.,
240. K- římský. Vlšk. 335. O čes. k. zvl.
starší doby vz Pal. Rdh. I. 82., 114., Mus.
1829., Jir. Ruk. 1. 329.— 330., Jg. H. 1. 2.
vd. 690., Sbn. 381., 804, 805., Ukaz. 27.
Rozdílný jest způsob starých minuci a ka-
lendářů ěes. nejen co do formatu, ale i co
do obsahu jejich. Minucí vycházely obyč.
v l61istové formě čili v sedecinu, od 6—12
archů každoročně; k. vesměs ve kvartu, ode
3—9 archův. Obsah minucí býval mnohem
hojnější nežli k-řů. V min. po titulích a vy-
světlení počtu léta i 7namení i charakterů
planet, aspektův atd. kladl se k. vlastně
řečený, všeliká pravidla zdraví a jednání
se týkající, pranostika, jarmarky (tyto od
r. 1565); k. byly chudší. Vz o tom v Pal.
Rdh. I. 90.—91. To Je koncept z mého k-ře
(po mém rozumu). Šml. Krásný to k., vy-
hodiť ho na mráz (když špatně předpovídá).
Dch. Má v sobě k. (kdo dle tělesných svých

pocitů počasí předpovídá). Us. Šg. Myši
jim sežraly k. (nevědí, kdy se jim dítě na-
rodí; žertem). U N. Bydž. Kšť.

Kalendariografie, e, f. Vz Stč. Zem.
129.

Kalendářisko, a, n. = veliký n. nehezký
kalendář.

Kalendářský. K. znamení. Vz S. N.

Kalendářství, n. = dělání kalendárov.
Msr. 48.

Kalenec, nce, m. K Jan, nožíř, potom
kněz br., 1520. Vz Jir. Ruk. I. 331., Sbn.
771., 945., Pyp. K. II. 349., Bart. 212., Pal.
Rdh. II. 464.

Kalení, n., die Trübung. Šp. — K. do-
bytku = pití z pomejí, z otrub. Us. Rgl.

— K. ocele = činění ji tvrdou, das Härten.
Vz Včř. Z. I. 79., Šfk. Poč. 348., Schd. I.
343. K špiček ocelového nářadí. Vz Prm.
III. č. 15.

Kálení, n, vz Káleti.

Kalenice = hřeben střechy. Us. Knrz.,
Sš. Vyvedl by nás až na k-ci (má nás za
blázny). Us. Mnřk. — K. = ožralec. Brt. —
K, Kallenitz, ves u Horažďovic. Blk. Kfsk.
1330., Sdl. Hr. III. 303., Rk. Sl. — K. z Ka-
lenic a Skvořetic Oldřich, bakalář a br. Vz
Jir. Ruk. I. 331., Jg. H. 1. 2. vd. 576. O ji-
ných vz ve S. N.

Kalenka, y, f. = kalina? Slov Hol.
330.

Kalený. Je v tom k-ný (utvrzený). Us
Dbv.

Kalepinka, y, f., calepina, rostl. Vz Slb.
690.

Kaleráb, u, m. = kedluben. Slov. Pokr.
Pot. I. 110., Ssk.

Káleska, vz Duběnka.

Kalešov, a, m., Kaleschow, dvůr u Roud-
nice.

Kaletice, dle Budějovice, Kaletitz, ves
u Strakonic.

Kalfaktr, a, m. = toulavý pes a i člo-
věk. U N. Kdyně. Rgl.

Kalfas = veliký hrnec. Čce. Tkč.

Kalhotáč, e, m., ein behoster Knabe. Šm.

Kalhotář, e, m. = krejčí kalhoty šijící.
Us. Pdl. — K. = sekáč, tří-, n. víceletý ka-
nec. Škd.

Kalhotkovati, höseln, Wachsmehl ein-
tragen, o včelách. Šm.

Kalhotový. K. pec, der Hosenofen. Šp.

— K. = čes. národní tanec.

Kalhoty, vz Mkl. Etym. 109 K. po ko-
lena, nad kolena, Kniehosen, Dch., jízdecké
(do bot.). Us. Pdl. K. obrátiti = vyprázd-
niti, vyprášiti se. Us. Rjšk. K. kde žena
nosí, málo kdy muž dobře kosí. Kmk. Kdo
z darů se šatí, bez k. chodí. Us. Tč. Pra-
skají mu kalhoty (prdí). Us. Kšť. Hádanka:
Jednou děrou tam, dvěma ven a když je
ven, tož je teprv tam. Km. 1886. 718. —
K. vyprané = špatná káva. U Třebonína.
Olv. — K. u pump = rozsošná nánosní
trouba, troubová rozsocha, das Zwiesel-,
Gabelrohr. Hř. 28.

Kalhov, a, m., Kalhau, ves u Jihlavy.
Cf. Blk. Kfsk. 1331. V K vě nesmí řezník
kupovať prasátka, nýbrž sviňky nebo ve-
příky. Vz Sbtk Krat. h. 171.