552

Kali causticum. Šfk. Poč. 234. K., vz
Schd. I. 322.. KP. IV. 387., S. N., Rk. Sl.

Kalí, n., Kally, ves u Tišňova.

Kálí, n. = mláto. U N. Bydž. Kšť.

Knliakať = neduživěti. Němc. III. 321.

Kaliba = chyba, pochybnost, závada, ein
Haken, Hinderniss. V tom je nějaká k.
U Uher. Hrad. Tč. Také na Slov. Loos.

Kalibán, a, m. = dlouhý nemotora. Us.
u Rychn. Msk. — K. = obr v pohádce.

Kalibr. Kaliber, u, oprav v: K., bru.
Také tíže střely Čsk. Cf. S. N. — Člověk
nejhrubšího k-bru. Dk.

Kalibrování, n. = zkoušení, zdali rourka
nebo jiná okrouhlá nádoba všude po délce
tentýž průměr má. Mj. 7.

Kalibrovaný; -án, a, o, vz Kalibrování.
Tlakoměr stejně k. Stč. Z. 562

Kalibrovati, vz Kalibrování. K. rourku.
ZČ. I. 348.

Kalič, e, m. = kdo kalí. Us. Šd.

Kaličiti, pokaličiti = poraniti, zmrzačiti.
U Místka. Škd.

Kalička Jan. 1832. Jg. H. 1. 2. vd. 576.,
S. N.

Kalidlo, a, n. = kalivo, das Härtemittel.
Hř.

Kalifač, e, m.? či f.?, sam. u Jesenic.

Kalifáš, e, m., role u Roketnice. Pk.

Kalifitka, y, f. = malá sklenička, Stam-
perl. Mor. Vck.

Kalifornský. K. čerpadlo. Wld. K. ja-
zyky. Vz Šrc. 397.

Kalihoty, vz Kalhoty.

Kalich, vz Mkl. aL. 272, Tk. IV. 729.,
Kram. Slov., S. N., Mkl. Etym. 109. Opat
za kalíšek a bratři za žhánky. Č. M. 323.
K. na vejce ; k. skleněný. Us. Dch. — K
ledvinový. Šv. 107. — K. o bot. Vz Schd.
II. 199., Čl. Kv. XX., Rst. 423., Rosc. 86.,
S. N. K. kotoučovitý, zvonkovitý. Ves. IV.
2. Kalíšek, calyculus, der Nebenkelch. SJ.
les. — K., Kelch, ves u Litoměřic. Tk. Ž.
222., Blk. Kfsk. 195., Sdl. Hr. IV. 176.,
S. N., Rk. Sl. — U Kalicha v Praze. Tk.
II. 167. U 4 k. Ib. 172.

Kalichář, e, m., der Kelchner. Šm.

Kalichatý = kalich mající, bekelcht. SI.
les., Rst. 423.

Kalichokvět, u, m. = sazaník. Šm.

Kalichokvětý. K. rostliny. Vz Rstp.
294. a násl., Rst. 423., S. N.

Kalichový. K. zřiedlo (labium). Bj.

Kalík, u, m., Wismut. Šm., Loos.

Kalika, y, f., die Verstümmelung. Slov.
Ssk.

Kalikovec, vce, m. = sirník vizmutový.
Vz Schd. II. 56.

Kalikovka, y, f. = květ vizmutový, je
kysličník. Vz Schd. II. 56.

Kalikovský Mlýn u Plzně.

Kalikštýn, u, m. Sal. 240.

Kalín, a, m., tetragonurus. K. hranorepý,
t. Cuvieri. Brm. III. 3. 166.

Kalina, labrusca. 1402. Cf. Rstp. 782.,
Mkl. Etym. 109., Schd. II. 283., Mllr. 111.,
Rosc. 127., Sbtk. Rostl. 18., 20., 165.-172.,
Slb. 488., Čl. Kv. 220., S. N. Kalina, kalina
nad Váhom sa kníše, starodávný frajer lí-
stoček píše. Sl. spv. 36. Proč k-no nepro-

kvetáš, malinama nezasedáš? Sš. P. 322.—
K. = utlčená a usušená, asi 15 dcm. dlhá
palička liesková, služiaca ku svieteniu v chy-
žách chudobných obyvatelóv pohorských.
Slov. Rr. Sb. — K. = kráva při očích za-
kalená. Kopin. na Mor. Brt. — K. = mlýn
u Sušice. — K. Jos. Jar., spis. 1816 -1847.
Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 116., Jg. H. 1. 2. vyd.
576., Rk. Sl., Bačk. Písm. I. 765., Šb. Dj.
ř. 2. vyd. 255. — K. Jan, 1791., Jg. H. 1.
2. vd. 576. O nich a o jiných K. vz S. N.

Kalinčák, a, m. — K. Jan. Vz Slavín
I. 74., Pyp. K. II. 540., Rk. Sl, S. N.

Kaliněnka, y, f. = ovoce kaliny. Hdk.
C. 378.

Kaliní, n., kollekt.

Kalinka, vz Kalina. — K. = červená
n. modrá hlinka, ktorou dom kalia (farbia).
Slov. Dhš. — K, os. jm. D. ol. VII. 124.
— K. Joach., ev. kněz, 1602.—1678. Vz
Jir. Ruk. I. 332., Jg. H. 1. 2. vd. 577., Pyp.
K. II. 452., S. N.

Kalinová Regina. Blk. Kfsk. 1633.

Kalinovec, vce, m. Vz Sdl. Hr. V. 87.

Kalinoves, vsi, f., Kalinowes, ves u Zbi-
rova. Rk. Sl.

Kalinovitý. K. rostliny, viburneae: tu-
šalaj, kalina, bez. Vz Rstp. 781.

Kalinový. Široký list malinový, ešče
širší k-nový. Sš. P. 139.

Kalinův Mlýn u Dušník.

Kaliopa, y, f., caliopsis, květina. Dlj. 34.

Kalioty = kalhoty. Vz toto.

Kaliprach, u, m., das Härtepulver bei
den Feilhämmern. Šm.

Kalisko, a, n. = kaliště. Voděnku vy-
pila, k-ka nechala. Sš. P. 532.

Kališč, e, m. = kaliště, mokřina. Laš.
Brt. D. 221.

Kališče, lacus. Ž. wit. 7. 16.

Kališisko, a, n. = veliký nebo nehezký
kalich.

Kališitý = kalichatý. Rst. 423.

Kalíškatý = kalíškem opatřený, aussen-
kelchig. Rst.

Kalíškovitý, kelchartig. Šm

Kalíškový, Spitzglas-. Šm.

Kališníci. Rk. Sl.

Kališný. Vz Přítel.

Kališský Janus. Tk. III. 572.

Kališť = kaliště. Slez. Šd.

Kaliště. MV., Mkl. Etym. 109. Vz Žumpa,
Kališče. Svině omytá (navrátí se) v kaliště
bláta. ZN. Kaliště, bláto na poli zlato. —
K., sam. u Vltavotýna; Kalischt, vsi u Vo-
tic, u Cern. Kostelce a u Dobříše; Kallischt,
vsi u Budějovic, u Lišova, u Nadějkova,
u Humpolce, u Brandýsa n. Orl., u Lito-
myšle, u Přeštic a u Telče; K. Horní a
Dolní, Unter-, Ober-Gallischt, vsi u Kaplice.
PL., Tk. III. 44., V. 154., Blk. Kfsk. 1331.,
Sdl. Hr. I. 5., II. 137., 138., II. 303., IV.
38., S. N., Rk. Sl.

Kálištné, ého, n., vrch v Mal. Hontu
na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 6.

Kalitelnosť, i, f., die Härtbarkeit. Hř.

Kalitelný, härtbar. Vz Kaliti.

Kaliti. Mkl. Etym. 109. — co: izbu =
vápnem stěny mazati, líčiti, bíliti, tünchen.
Slov. Rr. Sb., Phld. VI. 211. — koho =