555

Kalvilka, y, f. = řehtáč, der Rippen-
apfel. Šm.

Kalvín, a, m , os. jm. 1374. Mus., Sbn.
909. — K. Šuhaju kalvine, radi sa vidíme,
pre naše dve viery rozísť sa musíme. Sb.
sl. ps. II. 1. 34.

Kalvína, y, f. = jablko. Mor. Brt.

Kalvinčiti, il, en, ení, kalvinisiren. Rutt-
kay 44.

Kalviněti, ěl, ění, kalvinisch werden. Šm.

Kalvy, pole u Čelechovic na Mor. Pk.

Kaly, samota u Vltavotýna; Kall, ves
u Pecky. Blk. Kfsk. 1331.

Kalý. Kalé šatstvo (pěkné), činy (dobré).
Us. Knrz. Ty věci jsou kaly (dobré). Us.
Vor.

Kalyhrachova Lidm. Blk. Kfsk. 1258.

Kalze, sam. u Volyně.

1. Kam. Jdu, upadnu a bonbony letí
(z ruky) kam který, nach allen Seiten. Us.
Vk. Kam na Zlínsku a jinde na Mor. ne
znají, místo něho užívají kde. Kde ideš? Já
neidu nikde. Brt., Ktk., Neor. Ona plače a
naríká kam dál věc (= čím dále tím více).
Místy na ji nových. Mor. Brt. D. 173.

2. Kam, u, m. = drahokam. Čch. Mch.
68.

Kám = chám, chán, zastr. Anth. I. 3. vd.
XXXVI.

Kamacit, u, m. = slitina železa a niklu
(v želez. meteorech). Osv. V. 7., Stč. Zem.
255.

Kamaik, a, m. = hájovna u Kutné Hory.

Kamala = pouzdra plodu rostliny rot-
tlera tinctoria, lék proti hlístům. Vz Slov.
zdrav.

Kamaraderie, e, f. = kamarádství. Dk.,
Rjšk.

Kamaret, a, m., os. jm. Arch. I. 222.

Kamaryt, a, m., os. jm. — K. Jos. Vlast.
kněz a básník, 1797. — 1833. Vz Tf. H. 1.
3. vyd. 101., 106., 111., 126., 172., Bačk.
Písm. I. 780. a násl., Rb. Křísit. 251.-279.,
Šb. Dj. ř. 2. vd. 265., Jg. H. 1. 2. vd. 577.,
Pyp. K. II. 540., Zl. Jg. 197., 293., Bačk.
Pŕ. 136., 141., Rk. Sl., Ukaz. 101., S. N. -
K. Frant. Dobrom, děkan, nar. 1812. Vz
Rk. Sl., Šb. Dj. ř. 2. vyd. 255., Jg. H. 1.
2. vd. 577. - K. z Bovin Jan. Blk. Ktsk.
1331.,S. N. - K-vé z Bovin. Vz S. N.

Kamas, a, m. = přihlouplý člověk, ni-
čema, lump, dorostlý pustý chlapík, pak
vůbec výrostek, ohnaš, sogan, lamoš (na-
dávka). Mor. a Slov. Sb, sl. ps. I. 116., Tč.,
Vck., Brt. D. 221., Dbš. Obyč. 44., Ssk. —
K., os. jm. Vck.

Kamasisko, a. n. = veliký n. ohyzdný
kamas. Bern.

Kamaše. Sš. P. 573. Už natáhl k. (umřel).
Us. Slm. — Slov. kamašňa. Loos.

Kamba = důlek, do kterého při hře boby
šoupají. U Nov. Bydž. Kšť.

Kambala. Vz Schd. II. 500, KP. III.
378., Brm. III 3. 200, 203., 204. — K. =
kambalovitý sval. Nz. lk.

Kambalovitý sval = lýtkový, solaeus,
die Schollenmuskel. Nz. lk.

Kamberk, a, m., Kamberg, městečko
u Ml. Vožice. O Kamberských hulvátech a
o k-ské troubě mraky rozhánějící vz v Sbtk.

Krat. h. 49. Kamberští a Vožičtí dostávají
deště obyčejně od Milčína a když prší, do-
mnívají se, že Milčínští dělají pakosť (ne-
zbednost!) a na ně cákají, že prý zas ti
cákalové spustili. Vz Sbtk. Krat. h. 71. Cf.
Sdl. Hr. IV. 370, S. N.

Kambovka, y, f, les u Šlechtína. Pk.

Kambrická soustava, Kambrisches Sy-
stem. Nz.

Kamčadka. Vz Vega II. 338., S. N.

Kamdiaľ = kam dále. čím dál. A k.
viacej tratil chuť. Slov. Zátur. Nápr. 21.

Kamdřie, n., bylina, teucrium chamae-
drya?, z řec. aaíďpv, ožanka nízká. Mz.
v List. filol. VIII. 42.

Kame-a, e, n. je, f. = drahokam, na
němž vypuklé okrasy vyřezány jsou. Kyt.
1879. 14., Rk., KP. III. 206.

Kámed, u, m., das Schleimharz. Srn.

Kamej, e, m. = kamýk. Šm.

Kamejcký z Lstiboře. Blk. Kťsk. 1331.,
S. N.

Kamejk, vz Kamýk.— K, os. jm. Blk.
Kfsk. 1331., S. N.

Kameka, die Vogelhirse. Vz Slb. 365.,
Čl. Kv. 227., Schd. II. 290., Rstp. 1114.,
Mllr. 62., Rose. 133.

Kamejšek, ška, m., os. jm. Pk. Npj. 87,

Kamela, y, f, das Kameelhaar. Šm.

Kamelie, die Kamelie. Cf. Schd. II. 296.,
Rosc. 148. K. tupolistá, c. sasangua. Ves.
IV. 50. K. jest z Japonska. První ji poznal
mor. jesuita a lékárník Jiří J. Kamel r. 1693.
Do Europy přivezli ji první Španělové do
Madrida 1738. R. 1745. dostala se do Upsaly,
r. 1808. do Francie a odtamtud do Němec
a k nám. Vz Nár. Listy 1887. č. 340., kde
popis dle Vesmíru.

Kameliovitý, kamelienartig. Pdl.

Kamelka = kamelie.

Kamelopard, a, m. = žiraffa, die Giraffe,
souhvězdí Nz.

Kamelor, u, m. = kamela. Šm.

Kamelot, u, m = haras, příze ze srsti
kozla argorského, jemná. Vz S. N.

Kámen. Dle Bž. 90. i v sing, také dle
Strom: kámen, gt. -ne a -nu (-na), dat. -ni
a -nu atd. Vz tam více také o dualu (str.
91.). Cf. Mkl. Etym. 110. K. vápenný, MV.,
vřídelní (NA. 500., 501.), chřestivý, křesací
(pazourek), paprskovitý (aktinolith), Bř. N.
133., 130., 156., 174., amazonský, Bř. N.
181., Schd. II. 44., NA. V. 507.. zubní, Us.
Pdl., Druidů, Posp, měděný (KP. IV. 143.),
krajní, nádobný, měsíčkový, sluneční, bute-
lový, NA. IV. 167., 182., V. 504., 505., 507.,
1126., 514., krycí, Deck-, kotlový či ko-
telní (přívara, Kessel-, Kram. Sov.), rovný,
hladký, Šp , Šmr. 19., Hrm. 23., Schd. I.
333.), vinný (cremor tartari: v. k. bora-
xový, cremor tartari boraxatus; v. k. roz-
pustný, e. t. solubilis), Nz., skytský, KP.
I. 97., dlažebný, štěrkový, divoký (břidlice
křemencová); kilometrový, profilový, ná-
mezní (u dráhy), Zpr. arch. VIII. 23, 93.,
polní, lithogtafický, Schd. II. 44., 119., sbí-
raný, Löse-, křemenitý, Kiesel-, místní,
Orts-, Sl. les., rozpukaný, vydrcený, vrst-
vový, zvětralý, svitný, Leucht-, skalní, Krč.
G. 179., ku tření barev, Wld., strojený