559

Kamomil. Měkkýš. K. kalužní, a. lacu-
stris. Vz Dud. 38.

Kamonín. a. m.,Deutsch-Kahn, ves u Cha-
bařovic. Vz Pal. Rdh. II. 413., Chojno.

Kamora, y, f., znak v písmě. Vz Šf.
III. 196.

Kamouhel, hlu, m., die Brockkohle. Šm.

Kamoun, ě, m., vz Komouň.

Kamožilec, lce, m., lithozoon, das Stein-
thier. Šm.

Kamožli = kamžli. Sv. ruk. An. 697.

Kamp = vyvýšená země, výspa, ostrov.
Prk. V horn. = pevná skála visutá jako
klín n. Ropouch. Blř. — K , dr. a kazatel
1472. Jg. H. 1. 2. vyd. 577. — K., řeka
dolnorak. Vz S. N.

Kampa. K. ostrov. Tk. I. 25. — K. =
palaestra na míč. Slov.

Kampan-us, a, m. K. Jan z Vodňan,
prüf., Rektor, † 1622. Vz Jir. Ruk. I. 333.,
Mus. 1884. 301. — K. Jan z Kutné Hory,
kněz podobojí, 1617. Vz ib. — K. Mat.,
kněz podobojí Ib. str. 334.

Kampel, plu, m. = žumpa. Mor. Brt.
D. 221.

Kampelík, a, m. K. Cyr., dr. lék., nar.
1806. Vz Šb. Dj. ř. 2. vyd 255, Rk Sl,
Bačk. Písm. I. 327., Jg. H. 1. 2. vd. 577.,
Ukaž. 101., S. N.

Kampeška. Vz Rstp. 448., Schd. II. 54.,
I. 403., Kram. Slov., S. N.

Kampeškovati, blau lärben. Dřeva k.
Pnu. IV. 153.

Kampeškový, Blauholz-. K odvar, ex-
trakt, barva. Šp.

Kampoví, n., die Kämme, v horn. Rk.

Kamptulik-on, a, n. = smíšenina špat-
ných druhů kaučuku s korkem, který od-
padá při dělání zátek, slouží ku pokrývání
podlah atd. Vz S. N.

Kampylit, u, m., nerost. Bř. N. 191.

Kamrhele = amarele.

Kamrhol, u, m. = haras, Šm.; modrým
lebo červeným hodbábom alebo jemnou vl-
nou povyšívané dierky pre gombíčky na
mužských náprsníkoch, lajblíkoch. Slov. Rr.
Sb. Smrdí k-lem = nemá peněz. Ve vých.
Čech. Všk. Naši srali k. (dostali strach a
a utekli). V Kunv. Msk

Kamrovec, vce, m. K. rytíř. Tk. IV.
390.

Kamsice, kamzice, e, f., die Gemsziege.
Šm.

Kamsičník, u, m., doronicum, die Gems-
wurz. Šm.

Kamsík. Cf. Schd. II. 433. KP. III. 347.
To je k., das ist ein Feiner. Sk 1.

Kamsikolovec, vce, m., der Gemsen-
jäger. Šm.

Kamsíkoroh, u, m., das Gemsenhorn.
Šm.

Kamsíkostřelec, lce. m. = kamsíkolovec
Šm.

Kamtfešta, y, f. Ustanovil jsem v mém
paláci Ježíši Kristovi kostel a k-u a křti-
dlnici. 15. stol. Mnč. R. 81.

Kamy. Vz List. filol. 1877. 292. V MV.
nepravá glossa. Pa.

Kamýcký. K skála, Čechy I. 80., župa.
Tk. I. 294.

Kamýček, čku, m. = kamiš. Slez. Šd.,
Brt. D. — K. = kamének.

Kamýčí, n. = drobné kamení, kleines
Gestein. U Místka. Mtl., Brt. D.
Kamýčkovatý, grobkörnig. Rk,
Kamýčkovitý, wie kleine Steinchen. Rk.
Kamýk, u, m. = kamének. Cf. Mkl. Etym.
110. Dám jemu k. stkvúcí a na tom k-ku
jmě napsáno (calcnlus). ZN. — K. = skal-
natý vrch, der Felsenberg. S1. les. — K.,
Kamaik, mě. u Sedlčan, vsi u Středokluk
a u Litoměřic; Kameník, ves u Klatov;
Kamiegl, ves u Veseřic (Bezdružic); Ka-
minken, dvůr u Rokycan; Wildberg, ves
u Prachatic, PL.; Bergreichenstein, osada
v Dolu. Rakousích nedaleko čes. hranic.
Šb. D. ř. I. 42. — Pal. Rdh. I. 138, Tk.
I. 610., II. 399., III. 649., IV. 729., V. 244.,
Bik. Kfsk. 389., 227., 816, Sdl. Hr. 22,
S. N., Rk. SI. — K., os. jm. Dal. 171., D.
ol. VIII. 40., Tk. 1. 479.

Kamýkovitý. K. rostliny, lithospermeae:
ruměnice, voskovka, hadinec, plicník, ka-
mýka, pomněnka.Vz Rstp. 1101., 1111. a násl.
Kamyň, a, m. = kámen. Laš. Tč.
Kamyňoř, a, m. = kamenník. Laš. Tč.
Kamýš Vz Rstp. 1732.
Kamzice, e, f. = kamzičí samice. Vz
Kamsice. — K. = kamzicí kůže, das Gemsen -
fell; kamzicí usně, das Gemsenleder. Šp.
Kamzice, vz Kamsík.
Kamzicí, Gemsen-. K. kůže, usně, vz
Kamzice; antilopa, Holub, stezka. Čech. Bs.
61. — K. Hora u Prešpurku. Pokr. Pot.
I. 53.
Kamzičina, y, f. = kamzina.
Kamzičník, die Gemswurzel. K. srdčitý,
d. pardalianches. Vz Rstp. 915., Slb. 434.,
Čl. Kv. 196.
Kamzíkolovec = kamsíkolovec.
Kamzíkostřelec = kamsíkostřelec.
Kamzíkový kořen = prha. Mllr. 17., 41.
Kamzina, y, f, vz Kamzíkový. — K. =
kamzičí maso. Us.
Kamzový = kamzíkový. K. sádlo. Db.
Kamža, e, f. = svrchní kabátek. Cf.
Komže. Slov. Ssk., Němc. VII. 106.
Kamzík, a, m. = kamzík. Laš. Tč.
Kamžiti, il, en, ení = volati. Mladá
liška kamží na starou. Us. mysliv.

Kamžkoli, vz Kam. K. posleš nás, tam
pójdemy; Kamžť se koli bude líbiti, aby šel,
tam jdi. HO.

Kana galilejská v Dolní Galilei. Kram..
Slov., S. N.

Kaňa, dle Káča = káň, káně. Slov. a
mor. Ssk. Čaká ako k na dážď (vtáctvo sa
raz usneslo na tom vyčistiť všecky stud-
ničky. Kdo sa tomu zprotivil, bola jedine
k. Tým však zbavila se práva pif ze stud-
ničiek a musí čakať jedine na dážďovú
vodu). Zátur. Nech ťa k. nauduje (= nech
tě vezme čert)! U Vsetína. Vck. A či ti
daká k v podobě Madonny ukradla sr-
diečko? Ntr. V. 134. — K. = podnapilosť,
opice, der Rausch. Má kaňu; přišel s kaňú
domů; vyspal svú kaňu. U Uher. Hrad.
Tč. Má kaňu (opici jak trám). Zlinsky. Brt.
— K. == lež. To se ti k. povedla. U Nov,
Bydž. Kšť.