563

45., Brnt. Všude na blázna kape. Us. Bž.
Kap po svých = hni se, geh fort. Val. Vec.

— odkud. Když sem ja šel kolem dvorka,
kapaly mně slze z oka. Sš. P. 380. Kape
se střech (žertem m.: ze třech, t. j. vyha-
zuje-li hráč jedno ze tří es). Vz Sbtk. Výkl.
44. Hrubé peří, male peří, kapte (jděte)
baby ode dveří. Vesna 1888. 110. — čím.
Oblaci kapali sú vodami. BO. — proč. Ka-
paly jí slzy od velkého žalu. Brt. Anth. 85.

Kápatka, y, f., baphia, die Baphie, rostl.
K. lesklá, b. nitida. Vz Rstp. 421.

Kápatý, vz Kuklatý.

Kapavice, e, f. = tečení semene, der
Samenfluss. Mz. Mkl. Vz Kapavka.

Kapavka. — K., gonorrhoea, der Tripper
= infekční zánět trubice močové. Vz Slov.
zdrav. K. občasná, goutte militaire, pře-
vleklá či potomná, der Nachtripper. Nz. lk.

— K. oční, der Augentripper.
Kapavkový. K. jed, nakažlivina, das

Trippergift. Nz: lk. Čf. Cs. lk. II. 57., 110.,
III. 25., 307., VI. 82., VII. 97., 105., 113.,
IX. 386., 116., 333.

Kapce = vlněné tlusté punčochy. Slov.
Němc. IV. 432., Hdk. C. 379. Vz Kapice.—
K. = soukenné (plstěné) boty na zimu (hl.
u žen) v Liptově na Slov. Pokr. Pot. II.
14. Soukenné boty černými portami na ho-
leních ozdobené jmenují pančuhy neb kapce;
V nepohodách berou na nohy k., kopice.
Ib. I. 162., 267. Babka k babce budú kapce.
Slov. Tč.

Kapčiar, a, m. = kdo nosí kapce. Slov.
Rr. Sb.

Kapčoky, pl. = kapce. Donášam ti do
daru, žebys zimu netrpěl, na k. vlny. Slov.
Včka. I. 229.

Kápě. Cf.Mkl. Etym. 110. Modlí se před
kaplí a čert mu sedí v kápi. Č. M. 41. Vz
Medardův, Vlšk. 173., Kram. Slov.

Kapec, pce, m., vz Kapce. Loos.

Kapek, pku, m. = krapet. Ani k. vody
nepodá. Us. Kšť. — K., pka, m., os. jm.
Šd

Kapela, y, f., v peci kapelové, die Ka-
pelle. NA. V. 439.

Kapelan, a, m., salmo catervarius, ryba
lososovitá. Odb. path. III. 948.

Kapelin, a, m. = malá mořská ryba slouží
za vnadidlo na tresky. Schd. II. 499.

Kapelmistr, a, m. = kapelník. Šm.

Kapelní, Kapellen-. K. podací. Půh. II.
31.

Kapelnictví, n., die Kapellmeisterstelle.
Rk.

Kapelovati = odháněti, hnáti na kape-
lách, kappelliren. Nz., KP. IV. 233., 258.

Kapelový = kapelný. K. pec. NA. V.
439.

Kapen, pně, f. = plášť. Slov.

Kapenica, e, f. = akacie. Slov. Ssk.

Kaper, pra, m. K. z Kaperšteina Zigm.
1565. Jir. Ruk. 336. — K. Pav. S. N.

Kaperle, vz Kaprie, Kapar.

Kapéska, y, f., vz Kapsa.

Kapesné, ého, n., das Taschengeld. Dch.

Kapesní formát knihy, kalamář, měřítko,
kalendář. Pdl.

Kapesník, u, m. = kapesní šátek. Us.
Hů., Jdr., Sk., Kram. Slov.

Kapice. Hus. I. 429. — K. = spona, která
ručku s cepem spojuje, die Dreschflegelkappe.
Mor. a slez. Tč., Šd., Mtl., Wrch.

Kapičník, a, m., der Kuttenträger, Mönch.
Šm.

Kapihorský, ého,m., os.jm. Tk. Ž. 216.,
Jir. Ruk. I. 336., Jg. H. 1. 2. vd. 577., Mus.
1882. 541., 1871. 95., S. N., Rk. Sl.

z Kapí Hory, vz Severin P.

Kapillara, y, f. ZČ. L 360.

Kapillarita, y, f. = vláskovitosť, die Ka-
pillarität. Vz ZČ. I. 358.

Kapillarní konstanty. ZČ. I. 368.

Kapindra, y, f. = kapinka, malá chvilka.
Čekal sem k-dru. Slez. Šd.

Kapinice. Vz Rstp. 428., Holub I. 8.,
40., Mllr. 83., S. N.

Kapínek, nku, m. = krapet. Dej mu k.
vody. Us. Kšť.

Kapinicovitý. K. rostliny. Vz Kapinice,
S. N. V. 345.

Kapirna, y, f., die Dorn-, Tröpfelgradi-
ruHg, v solních dolech. Šm.

Kapistran, a, m., os. jm. Vz Tk. VI.
349., VII. 95., Sbn. 600., Let. 159., Sdl.
Hr. III. 29., 94., IV. 41., S. N., Rk. Sl.

Kapita (Kapito, a), y, m. K. (Hlaváč)
Jan, čes. br., 1548.—1589. Vz Tf. H. 1. 3.
vd. 56., Šb. Dj. ř. 2. vd. 256., Jir. Ruk. I.
337., Jg. H. 1. 2. vd. 577., S. N.

Kapital = jistina, jíž možno užiti k ně-
jakému podniku výnosnému. Rk. Sl. K. vý-
robný, užitný, spotřebný, pevný, Kaizl 106.,
112., 113., plodivý, Produktiv-, Sl. les., na
zlepšení, na zvelebení, Meliorations-, správní,
na správu, Verwaltungs-. Šp. Cf. Kram.
Slov.

Kapitalisace, e, f. = tvoření kapitálu.
Kaizl 113.

Kapitalism-us, u, m. Kaizl 129.

Kapitalisování, n., die Kapitalisirung.

Kapitalisovaný; -án, a, o, kapitalisirt.
1880. 401, K. úroky. Pdl.

Kapitalistický, kapitalistisch. K. výroba,
organisace výroby. Kaizl 129., 323.

Kapitalka také = čára vystupující úhel
bašty půlící. NA. III. 148.

Kapitalní čára = kapitalka. NA. III.
148.

Kapitalník, a, m., der Kapitalist. Rk.

Kapitalový. K. statky, obchod. Kaizl
106., 238.

Kapitaniti, kapitanovati, Kapitän sein.
Rk., Bern.

Kapitanka, y, f. = paseky na Vsacku.
Vck. — K., die Hauptmännin. Šm.

Kapitanský, Kapitain-. Šm., Bern.

Kapitanství, n., die Kapitainschaft. Šm.

Kapitola pražská. Tk. II. 538., III. 649.,
IV. 153., VI. 349., VII. 156., 244.

Kapitolní chrám, knihovna, Mus. 1880.
464., 344., síň. NA. I. 51.

Kapitolský rys, zápas. Vz Vlšk. 27.,
37., 407.

Kapitula = kapitola.

Kapitulant, a, m. = kdo kapituluje; po
druhé jako voják dobrovolně obyč. za od-
měnu slouží. S. N.

403*